Průměrná mzda je velmi důležitý ukazatel, protože se od něj odvíjí spousta dalších finančních metrik. I když už téměř všude přesáhla 40 tisíc korun, hodnota průměrné reálné mzdy je kvůli inflaci jiná. Jak vysoká je reálná a nominální průměrná mzda aktuálně? Jaká je očekávaná průměrná mzda pro rok 2025? Kolik je medián mezd a co tento termín znamená? Jak se liší mzdy v jednotlivých regionech a jak si stojí Česká republika v porovnání se státy EU, mezi které patří třeba Německo?

Článek průběžně aktualizujeme.

Pracovní příjmy silně ovlivňují koupěschopnost domácností a slouží jako jeden z ukazatelů síly poptávkových inflačních tlaků. Pracovní příjmy se standardně zachycují pomocí průměrné hrubé měsíční mzdy, která ale nemusí být v delší historické perspektivě dostatečným měřítkem.

Aktuální vývoj průměrné mzdy v ČR

V druhém čtvrtletí roku 2025 podle ČSÚ vzrostla průměrná nominální mzda meziročně o 7,8 procenta, reálně však vzrostla pouze o 5,3 procenta. Ve 2. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda *) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 49 402 Kč, což je o 3 583 Kč (7,8 %) více než ve stejném období roku 2024. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně tak mzda vzrostla o 5,3 %. Objem mezd se zvýšil o 8,2 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,4 %.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 22 283 Kč a 80 856 Kč. Nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí zaznamenalo odvětví profesních, vědeckých a technických činností (+12,7 %), následovalo stavebnictví s růstem o 11 procent.

Průměrná mzda v roce 2024

Průměrná mzda v Česku za celý rok 2024 činila 46 165 korun. Meziročně jde o nárůst 7,1 procenta. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3 044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta.

Ve čtvrtém čtvrtletí pak dosáhla průměrná mzda 49 229 Kč, meziročně o 7,2 % více, reálně pak vzrostla o 4,2 %. Přesto dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, medián mezd byl 41 739 Kč.

Nejvýraznější růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí zaznamenali pracovníci v oblasti nemovitostí (+16 %), následovali zaměstnanci v profesních, vědeckých a technických činnostech (+12,2 %) a v pohostinství (+10,3 %). Naopak nejnižší růst byl v těžbě a dobývání (+1,2 %) a ve veřejné správě a vzdělávání (shodně +2,3 %). Mzdy se významně liší podle odvětví. Nejlépe byli placeni zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde průměrná mzda přesáhla 83 000 Kč.

Průměrná mzda v roce 2023

Za celý rok 2023 dosáhla průměrná mzda 43 341 korun. V meziročním srovnání s rokem 2022 se jednalo o přírůstek 3 024 Kč (7,5 procent). Spotřebitelské ceny za uvedené období vzrostly o 10,7 procent, reálně se tak mzdy snížily v roce 2023 o 2,9 procent. Reálné mzdy klesly druhý rok v řadě, v roce 2022 to bylo o 8,5 procenta.

Jak se počítá průměrná mzda?

Průměrná mzda může znamenat mnoho různých věcí. Je důležité si uvědomit, zda mluvíme o nominální, nebo reálné průměrné mzdě. Očekávaná průměrná mzda má různé hodnoty, stanovují ji ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí z různých důvodů.

• Průměrná nominální mzda - vyjadřuje peněžitou odměnu. Je to finanční částka, která je pracovníkovi vyplacena za vykonanou práci. Nezohledňuje inflaci.
• Reálná průměrná mzda - ekonomický termín, který vypovídá o skutečné hodnotě výdělků. Je to vlastně nominální mzda snížená o míru inflace za dané období a stanovuje kupní sílu mzdy, tedy kolik si lze za danou nominální mzdu koupit zboží a služby.
• Očekávaná průměrná mzda - průměrná mzda vytvořená pro účely důchodového pojištění a pro řadu dalších předpisů jako předpoklad pro nadcházející rok.

Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Proto se pro lepší vypovídací hodnotu ještě uvádí takzvaný medián, který představuje střední hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed souboru dat. Znamená to, že polovina zaměstnanců má mzdu nižší než medián a polovina vyšší.

Za druhý kvartál roku 2025 činil medián mezd 41 115 Kč. Medián vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,2 procenta, u mužů dosáhl 44 465 Kč, u žen byl 37 935 Kč.

Průměrná mzda v Praze a krajích Česka

Průměrná mzda v Praze činila podle ČSÚ ve druhém čtvrtletí roku 2025 62 307 korun a nadále tak zůstává nejbohatším regionem. Na druhém místě se udržel ve druhém čtvrtletí Středočeský kraj s 52 381 korunami. Naopak Karlovarský kraj je regionem s dlouhodobě nejnižší mzdovou úrovní (41 944 Kč), s odstupem následuje Moravskoslezský kraj, kde průměrná mzda činí 44 370 korun.

Srovnání hrubé měsíční mzdy v krajích (2. čtvrtletí 2025)

Kraj	Průměrná hrubá měsíční mzda (Kč)
Praha	62 307
Středočeský kraj	52 381
Jihočeský kraj	44 421
Plzeňský kraj	45 708
Karlovarský kraj	41 944
Ústecký kraj	45 024
Liberecký kraj	43 980
Královéhradecký kraj	46 807
Pardubický kraj	43 680
Kraj Vysočina	44 022
Jihomoravský kraj	48 049
Olomoucký kraj	43 484
Zlínský kraj	43 965
Moravskoslezský kraj	44 370

Zdroj: ČSÚ

Očekávaná průměrná mzda 2025 (dle MPSV a MF)

Ať už se stanovuje minimální záloha na pojistné u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nebo výpočet výše paušální zálohy u OSVČ, neobejdeme se bez očekávané průměrné mzdy stanovené ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), která má vliv na výpočet výše těchto a dalších položek. Očekávaná průměrná mzda pro rok 2025 byla stanovena MPSV na 46 557 Kč. Pozor, nejedná se o reálnou průměrnou mzdu, kterou každé čtvrtletí v roce vypočítává na základě průměru hrubých mezd zaměstnanců v Česku Český statistický úřad (ČSÚ).

• Očekávaná průměrná mzda pro rok 2024 činila 43 967 korun.
• Očekávaná průměrná mzda pro rok 2023 činila 40 324 korun.
• Očekávaná průměrná mzda pro rok 2022 činila 38 911 korun.

Podle výpočtu ministerstva financí (MF) činí očekávaná průměrná hrubá mzda pro rok 2025 na 49 233 Kč. Ministerstvo vydává predikci nejpozději do 31. srpna. Hodnoty průměrné očekávané mzdy se liší, protože se používají k různým účelům.

Průměrná mzda 46 557 Kč (od MPSV) je stanovená pro legislativní účely, zatímco 49 233 Kč (od MF) je očekávaná průměrná hrubá mzda pro účely národního hospodářství.

Průměrná mzda ve státech EU (2023)

V roce 2023 byla průměrná hrubá mzda v Česku osmá nejnižší z členských zemí Evropské unie, avšak s malým finančním odstupem od Řecka, Portugalska nebo Malty. Průměrná mzda meziročně zpravidla stoupá ve všech členských zemích Evropské unie. Mezi důvody patří růst produktivity práce, inflace i zvyšování minimální mzdy v členských zemích Evropské unie.

Dle částky roční hrubé mzdy v eurech uvedené v publikaci „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 - The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“ můžeme jednotlivé členské země Evropské unie rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin:

• První skupina (nad 50 000 euro): V osmi členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší než 50 000 euro, a sice v Lucembursku (70 189 €), v Dánsku (62 798 €), v Nizozemí (57 513 €), v Belgii (55 332 €), v Německu (55 041 €), v Irsku (54 649 €), v Rakousku (52 666 €) a ve Finsku (50 774 €).
• Druhá skupina (od 30 000 euro do 50 000 euro): Ve třech členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší v rozmezí 30 000 euro až 50 000 euro. Jedná se o Švédsko (44 259 €), Francii (41 540 €) a Itálii (33 855 €).
• Třetí skupina (od 20 000 euro do 30 000 euro): V šesti členských zemích EU byla průměrná roční mzda v rozmezí 20 000 euro až 30 000 euro. Dlouhodobě nejvyšší mzdy z členských zemí EU jsou v Lucembursku, v Dánsku, v Nizozemí, v Belgii a v Německu.

Pokud v předchozím období došlo k legislativním změnám, které následně ovlivnily výši celkového zdanění práce (daň z příjmu fyzických osob, DPFO, a sociální a zdravotní pojištění, SZP) a tím i čisté příjmy, hrubá mzda nemusí věrně zachycovat vývoj kupní síly domácností. Reálná koupěschopnost domácností je navíc ovlivňována - vedle čistých nominálních příjmů - též vývojem cenové hladiny v čase (inflací).

Od roku 2008 se v dynamice čisté nominální mzdy projevila celá řada fiskálních diskrečních opatření. Od roku 2008 bylo více pásem zdanění příjmu fyzických osob nahrazeno jednotnou sazbou daně. Standardní sazba daně z příjmu fyzických osob zůstala po celé období nezměněna (15 %), od roku 2013 byla nicméně zavedena tzv. solidární daň (přirážka). Ta představuje dodatečnou sazbu daně pro vysokopříjmové obyvatele: osobám s ročním příjmem vyšším než 48násobek měsíční průměrné mzdy byly příjmy nad touto hranicí zdaněny dalšími 7 %. Celkově tedy tato část příjmů podléhala dani ve výši 22 %.

V roce 2021 byla zrušena solidární daň a byla nahrazena progresivní daňovou sazbou, přičemž příjmy nižší než 48násobek průměrné měsíční mzdy se daní 15% sazbou a příjmy nad limitem se daní 23 %. Tím došlo ke zvýšení (mezní) sazby na vysoké příjmy o 1 procentní bod. Vlastní definice vysokopříjmových osob se pak v roce 2024 zpřísnila, neboť limit pro vyšší zdanění u ročních příjmů se snížil na 36násobek průměrné měsíční mzdy[2] (v přepočtu na měsíční příjmy došlo ke snížení limitu ze čtyřnásobku průměrné měsíční mzdy na trojnásobek průměrné měsíční mzdy).

U vysokopříjmových osob se v čisté mzdě tradičně projevuje stanovený strop pro platbu sociálního pojištění (maximální vyměřovací základ). To znamená, že se z příjmů nad tento strop, resp. jejich kumulované částky v daném roce již neplatí sociální pojištění. Osoby s vysokými příjmy mají tedy nižší efektivní sazbu na sociálním pojištění.

Základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob (DPFO) se v roce 2008 zvýšil, když byl zaveden institut tzv. superhrubé mzdy, tedy hrubé mzdy zaměstnance zvýšené o odvody na zdravotní a sociální pojištění, které zaměstnavatel měsíčně odvádí za každého zaměstnance. Toto opatření bylo zrušeno v roce 2021, což přispělo ke zvýšení čisté mzdy kvůli sníženému základu pro výpočet daně (efektivní sazba daně de facto poklesla zhruba o 5 procentních bodů).

S výjimkou roku 2011 se také postupně zvyšovala sleva z daně na poplatníka. V roce 2024 došlo také ke znovuzavedení nemocenského pojištění placeného zaměstnancem (ve výši 0,6 % hrubé mzdy), které se projevuje ve zvýšení celkové sazby sociálního pojištění.

Graf 1 zobrazuje, jak se popsané změny v legislativních opatřeních promítají do rozdílu úrovní a meziročních dynamik průměrné čisté a hrubé mzdy. V agregovaných hodnotách průměrné mzdy je zřejmé, že nejzásadnější změnou za posledních více než 15 let byla změna vyměřovacího základu pro daň z příjmu fyzických osob ze superhrubé na hrubou mzdu. Vlivem snížení vyměřovacího základu došlo k výraznému snížení odváděné daně, což vedlo ke znatelně rychlejšímu růstu čistých příjmů domácností.

V případě mediánové mzdy (Graf 2) se v meziroční dynamice viditelněji projevují také ostatní změny ovlivňující čistou mzdu. Především se jedná o snížení sazby pro sociální pojištění placené zaměstnancem, které v roce 2009 výrazně zvýšilo dynamiku čisté mzdy. V opačném směru pak znatelně působilo opětovné zvýšení této sazby v roce 2024. Viditelný je také rozdíl v dynamikách v roce 2011, způsobený změnou výše slevy na DPFO na poplatníka.

Kupní síla domácností ale není dána pouze výší příjmů, ale také cenovou hladinou. Grafy 3 a 4 proto zobrazují vývoj reálné mzdy, tedy hodnoty očištěné o vývoj indexu spotřebitelských cen (CPI). Inflace působí na čistou a hrubou mzdu stejným způsobem. Z důvodu legislativních změn komentovaných výše (zejména snížení vyměřovacího základu DPFO v roce 2021) však došlo v reálné čisté mzdě snížením daňových odvodů státu k částečné kompenzaci ztráty kupní síly způsobené vysokou inflací.

Pokles reálné čisté (průměrné i mediánové) mzdy proto v letech 2021 a 2022 nebyl tak výrazný, jako v případě reálné hrubé mzdy. Ačkoliv reálná hrubá mzda podle prognózy ze ZoMP zima 2025 dosáhne předpandemické úrovně z roku 2019 až v průběhu roku 2026, reálná čistá mzda již úrovně z roku 2019 dosáhla.

Pracovní příjmy českých zaměstnanců tak pohledem tohoto zjednodušeného výpočtu vykazují v průměru obdobnou koupěschopnost, jakou měly před výraznými otřesy v posledních letech. To přináší nový pohled na reálnou příjmovou situaci českých domácností. Jednak více než polovina z nich již dnes disponuje větší reálnou kupní sílou než v roce 2019, zároveň to také přispívá k částečnému vysvětlení stále zvýšené míry úspor. Domácnosti tak díky kombinaci utlumené spotřeby a solidních čistých příjmů přirozeně spořily ve větší míře.

[1] Uvedená kalkulace slouží k ilustraci vývoje hrubé a čisté mzdy, který se v minulosti kvůli změnám ve zdanění DPFO lišil. Nejedná se o přesnou kalkulaci vývoje čisté mzdy pro průměrného poplatníka, protože čistá mzda i pro daňové poplatníky se stejnou hrubou mzdou může být různá, a to kvůli daňovým slevám, které tito poplatníci uplatňují (např.

[2] Průměrná měsíční mzda je stanovena nařízením vlády. Pro rok 2024 byla stanovena na 43 967 Kč.

tags: #vývoj #průměrné #mzdy #graf

Oblíbené příspěvky:

• Práce v Tescu Kladno: Recenze a tipy pro brigádníky
• Jak se zbavit bolesti šlach?
• Výpověď z pracovního poměru - vzor
• Kdy obdržím nemocenskou?
• Práce v Siemens Ostrava