Povinnosti zaměstnavatele, když zaměstnanec nepřijde do práce

Stává se, že zaměstnanec nedorazí do práce a neohlásí se. Kdy to může zaměstnavatel tolerovat a kdy za to může zaměstnance potrestat? Zaměstnavatelé však často nevědí, jak se v dané situaci zachovat.

Podle experta na pracovní právo Tomáše Procházky z advokátní kanceláře Aegis Law je z pohledu zaměstnavatele začátek pátrání po ztraceném zaměstnanci vždy stejný, ať je důvod jakýkoliv. Zaměstnavatel nemá právní povinnost po zaměstnanci pátrat, ale zpravidla to dělá kvůli platbám zdravotního pojištění, a aby věděl, na čem je, jestli se zaměstnancem může ještě počítat.”

Úvodní postup zpravidla zahrnuje právě dotaz na ostatní zaměstnance - kolegy, kteří s chybějícím člověkem mohou být v osobním kontaktu a znát důvod jeho nepřítomnosti. Pokud je to možné a zaměstnavatel má kontakt, může být podle Procházky vhodné kontaktovat i příbuzné zaměstnance.

„Další postup už pak zpravidla záleží na tom, kolik energie chce zaměstnavatel do pátrání vynaložit, nebo zda se spokojí s domněnkou, že se zaměstnanec prostě rozhodl přestat chodit do práce a bude směřovat k ukončení pracovního poměru.

Pokud chce pátrat dál, může například zkusit ještě kontaktovat policii s tím, že je zaměstnanec nezvěstný. Pokud policie zaměstnance vypátrá, zpravidla o tom zaměstnavatele informuje,“ popisuje Procházka.

Jak řešit problémy s docházkou zaměstnanců

Povinnosti zaměstnance

U nemoci nebo úrazu má zaměstnanec povinnost firmu předem informovat o své pracovní neschopnosti nebo plánované návštěvě lékaře. „Samozřejmě, pokud jde o náhlé zhoršení zdravotního stavu, tak to s časovým předstihem stihnout nelze.

Mohou nastat i případy, kdy informování zaměstnavatele zdravotní stav zaměstnance znemožní - například kóma. Příbuzní ani v tomto případě nemají povinnost zaměstnavatele informovat, ale často to dělají,“ dodává Procházka.

Pokud zaměstnanec o své nepřítomnosti firmu předem informovat mohl, ale neudělal to, jde ale už o porušení povinností zaměstnance. Takové rozhodnutí ale samo o sobě rozhodně nestačí.

„Zaměstnanec má samozřejmě povinnost řádně ukončit svůj pracovní poměr výpovědí a dodržet výpovědní dobu. Pokud prostě přestane chodit do práce a absence trvají alespoň týden, je možné jej potrestat okamžitým zrušením pracovního poměru.

Toho vlastně chce zaměstnanec dosáhnout, aby mohl začít pracovat jinde, ale zaměstnavatel se tím alespoň zbaví povinnosti za zaměstnance odvádět pojistné na zdravotní pojištění,“ říká Procházka.

Zaměstnavatel by v takovém případě mohl po zaměstnanci požadovat také náhradu způsobené škody. „To se v praxi neděje, protože způsobená škoda zpravidla není vysoká a obtížně by se u soudu prokazovala,“ upozorňuje advokát.

Co když zaměstnanec skončí ve vězení?

Stává se i to, že zaměstnanec skončí ve vězení. I v tomto případě ale musí firmu o nástupu výkonu trestu informovat. „Situace může být složitější, pokud je zaměstnanec policií zadržen a následně skončí ve vazbě. Tam většinou jeho první myšlenky nemíří k informování o hrozící nepřítomnosti v práci,“ podotýká Procházka.

Nepřítomnost z důvodu vazby nebo výkonu trestu přitom není sama o sobě důvodem k rozvázání pracovního poměru (tím může být odsouzení). Zaměstnavatel tedy musí nepřítomnost zaměstnance omluvit.

„Pokud chce mít zaměstnavatel jistotu, zda je zaměstnanec ve výkonu trestu, může kontaktovat vězeňskou službu. Ta mu sdělí i informaci, ve které věznici se zaměstnanec nachází, například pokud by bylo potřeba mu doručovat nějaké písemnosti,“ vysvětluje expert.

Úmrtí zaměstnance

V posledním, nejhorším případě samozřejmě zaměstnanec svého nadřízeného o vzniklé situaci informovat nemůže. Měli by tak učinit pozůstalí, ovšem pokud se rozhodnou to neudělat, je velmi obtížné to po nich právně vymáhat.

Určitou motivací pro ně může být to, že v případě úmrtí přechází dlužná mzda za odpracované dny přímo na osoby blízké vyjmenované v zákoně, tedy na manžela či manželku, děti a rodiče, kteří žili s dotyčným ve společné domácnosti.

Myšlenkou v tomto případě je, aby mohli pozůstalí peníze od zaměstnavatele okamžitě využít k úhradě svých životních nákladů a nemuseli čekat na výsledek dědického řízení, které může trvat i několik měsíců.

Jak upřesňuje Michal Smutný z poradenské a vzdělávací společnosti TCC, vyplacená dlužná mzda může dosáhnout až trojnásobku průměrné mzdy zesnulého zaměstnance.

Kromě peněz za odpracované dny se vyplácejí i peníze za nevyčerpanou dovolenou, případně další naslibovaná plnění, typicky odměny. Korespondence pozůstalých s firmou musí mít vždy písemnou formu.

Neomluvená absence

Neomluvená absence nastává ve chvíli, kdy není zaměstnanec přítomný v práci bez předchozího souhlasu zaměstnavatele a bez zákonem uznaných důvodů. Zaměstnanec musí o důvodu nepřítomnosti v práci zaměstnavatele informovat co nejdříve a doložit potřebné dokumenty, aby mohla být absence omluvená.

Pokud by tuto povinnost nesplnil, mohla by být absence považovaná za neomluvenou. V případě, že například zaměstnanec plánuje v pracovní době navštívit lékaře a ví o návštěvě předem, musí to zaměstnavateli dle zákoníku práce oznámit a včas požádat o pracovní volno.

Zaměstnavatelé zaměstnanci poskytnou propustku k lékaři. Zaměstnanec má povinnost začátkem pracovní doby začít vykonávat práci. Zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnanci za neodpracovanou dobu poskytnout mzdu, plat nebo odměnu.

Sankce za neomluvenou absenci

Nevyplacení mzdy nebo platu
Krácení dovolené
Výpověď z pracovního poměru
Okamžité zrušení pracovního poměru
Náhrada škody

Nevyplacení mzdy nebo platu

Odměna náleží zaměstnanci od zaměstnavatele jen za vykonanou práci. Pokud tedy práci z důvodu absence nevykonal, nemusí mu zaměstnavatel odměnu vyplatit.

Krácení dovolené

Mezi citelné důsledky neomluvené absence řadíme krácení dovolené (zákoník práce neukládá zaměstnavateli povinnost tuto sankci uplatnit) včetně rozhodnutí o jeho rozsahu. Je ale potřeba dbát na zákonné limity stanovené zákoníkem práce.

Novelou zákoníku práce (v části dovolených účinnou od 1. 1. 2021) se však v nově formulovaném ustanovení § 223 odst. 1 ZP sankce za neomluvené absence poměrně výrazně zmírňuje. Dosavadní postih v podobě možnosti krátit za neomluvenou absenci v délce 1 dne (1 směny) dovolenou o 1 až 3 dny se snižuje na 1 den, resp. na odpovídající počet zameškaných hodin.

Výpověď z pracovního poměru

Neomluvená absence může být posuzována jako závažné či méně závažné porušení pracovní kázně a v některých případech je to i důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Podmínky pro podání výpovědi z pracovního poměru zaměstnavatelem z důvodu porušení právní povinnosti uvádí zákoník práce v ustanovení § 52 písm. g) ZP.

Je důležité vědět, že při hodnocení stupně intenzity porušení povinností není soud vázán tím, jak zaměstnavatel ve svém pracovním řádu (nebo jiném předpise) hodnotí určité jednání zaměstnance.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Okamžité zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) ZP je ve srovnání s rozvázáním pracovního poměru výpovědí výjimečným opatřením. K okamžitému zrušení pracovního poměru může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.

Podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) ZP může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr pouze tehdy, porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Naopak zaměstnanec má povinnost tvrdit a prokázat, že se o porušení pracovní kázně nejednalo.

Náhrada škody

Zaměstnanec podle § 250 zákoníku práce odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením svých pracovních povinností. Pokud jednal neúmyslně, je možné na zaměstnanci nárokovat jenom skutečnou škodu, u úmyslného porušení pak i ušlý zisk.

Při nedbalostním jednání je výše náhrady škody navíc omezena čtyřapůlnásobkem zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku, s výjimkou škody způsobené pod vlivem návykových látek či v opilosti.

Doporučení pro zaměstnavatele

Písemné upozornění: Předat zaměstnanci - respektive zaslat formou doporučeného dopisu na adresu zaměstnance - upozornění na hrubé porušování pracovní kázně a jeho možné následky, včetně informace o tom, že mu může být krácena mzda.
Krácení mzdy za dovolenou: Přistoupit ke krácení mzdy za dovolenou, resp. požadavku vrácení náhrady za dny, kdy byla využita.
Náhrada škody: Nárokování náhrady škody, příp. ušlého zisku. K nároku na náhradu škody je potřeba takovou škodu přesně vyčíslit a opět doručit zaměstnanci.
Okamžité zrušení pracovního poměru: Pokud zaměstnavatel přistoupí k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, musí dodržet zákonné podmínky.

Pokud nelze zaměstnanci doručovat přímo osobně oproti podpisu, což v případě absentujícího zaměstnance zjevně není na pořadu dne, je třeba veškerou korespondenci zasílat na adresu zaměstnance doporučeně, aby bylo odeslání zásilky prokazatelné.

Řešení neomluvené absence - krok za krokem

Jasná komunikace: Ujistěte se, že každý v týmu má jasno v pravidlech kolem omlouvání absencí a ví, co se stane, když je poruší.
Reagujte co nejdříve: Pokud zaměstnanec neomluveně chybí, reagujte co nejdříve, ideálně ihned. Zeptejte se, co se stalo, a pokud se situace opakuje, uplatněte oficiální postupy (vytýkací dopis, upozornění).
Osobní přístup: Mluvte se zaměstnancem a zjistěte, co mu bránilo v pravidelných přítomnostech.
Evidence absencí: Důkladně zaznamenávejte každou neomluvenou absenci, i když jde o krátkou dobu.
Vytýkací dopis: Připravte si vzor vytýkacího dopisu, který jasně definuje, jak zaměstnanec své povinnosti porušil.
Flexibilní přístup: Zvažte flexibilní přístup při prvních absencích - například dočasně zmírněte pravidla nebo nabídněte alternativní možnosti komunikace.
Přísná opatření: Pokud se ale problém opakuje, je důležité přistoupit k přísnějším opatřením.
Informovaní manažeři: Dbejte na to, aby i vaši manažeři uměli správně řešit absenci v týmu.

Tabulka: Sankce za neomluvenou absenci

Sankce	Popis
Nevyplacení mzdy	Zaměstnavatel nemusí vyplatit mzdu za neodpracovanou dobu.
Krácení dovolené	Zaměstnavatel může krátit dovolenou za neomluvenou absenci.
Výpověď	Při opakovaném porušování pracovní kázně může zaměstnavatel dát výpověď.
Okamžité zrušení	Při zvlášť hrubém porušení pracovní kázně může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr.
Náhrada škody	Zaměstnavatel může požadovat náhradu škody způsobené neomluvenou absencí.

tags: #zamestnanec #neprisel #do #prace #povinnosti #zaměstnavatele