Pokud jste v řádném starobním důchodu, můžete podnikat jako OSVČ bez omezení. Platí pro vás stejná pravidla jako pro další vedlejší OSVČ (např. studenty, rodiče na rodičovské dovolené nebo zaměstnance, kteří si podnikáním přivydělávají).

V takovém případě za vás jako za poživatele důchodu platí pojistné na zdravotní pojištění stát a kromě toho musíte platit pojistné i ze svého příjmu z výdělečné činnosti. Jen přitom nemusíte brát ohled na povinné minimální pojistné stanovené pro danou skupinu (zaměstnanci, OSVČ).

Pokud jste jako důchodce zároveň osobou samostatně výdělečně činnou, budete hradit pojistné na zdravotní pojištění sám ze svých příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Nejste povinen odvádět pojistné na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši, ale pouze skutečně vypočtenou částku.

Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. Ten u OSVČ činí polovinu jejího příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů. Máte však jako OSVČ povinnost platit měsíční zálohy na pojistné. Pokud jste důchodce a zároveň zaměstnanec, budete platit pojistné prostřednictvím svého zaměstnavatele.

Kdo je povinen platit zdravotní pojištění? Ze zákona musí být v České republice povinně zdravotně pojištěna každá osoba, která má na území ČR trvalý pobyt (bez ohledu na státní občanství této osoby).

Kolik činí zdravotní pojištění? Sazby zdravotního pojištění zaměstnavatele je 9 %, zaměstnanec hradí 4,5 %, celkem 13,5 % z hrubé mzdy. OSVČ platí na zdravotní pojištění 13,5 % vyměřovacího základu. Pojištění se odvádí měsíčně.

Pokud jsme tedy důchodce nebo předčasný důchodce, platí za nás zdravotní pojištění stát. Ovšem z toho co si vyděláme, musíme stejně zaplatit zdravotní pojištění. Neplatí pro nás ale "minimální zálohy", které jsou poměrně vysoké, takže nám možná skutečné zálohy i celková platba za zdravotní pojištění vyjdou nižší než před důchodem. Máme-li důchod nebo předčasný důchod, jsme takzvaně OSVČ s činností vedlejší.

U sociálního pojištění platí pro důchodce pracující na OSVČ, že platby závisí na jejich zisku (příjmy z podnikání minus výdaje). Pokud je váš zisk nižší než rozhodná částka, sociální pojištění neplatíte. Tento limit si hlídejte. Pokud ho překročíte jen o trochu, je to pro vás nevýhodné. Sociální pojištění vám ukousne část zisku. Jestliže limit překročíte o hodně (tj. i po odečtení sociálního pojištění si vyděláte víc), může to pro vás být výhodné.

Platí pro nás minimální zálohy na sociální pojištění při vedlejší činnosti a ty jsou nižší než mají OSVČ v hlavní činnosti. Samozřejmě, když nám z Přehledu za loňský rok vyšly zálohy vyšší než minimální, musíme platit podle Přehledu.

Sleva na pojistném na důchodové pojištění pro OSVČ v důchodu od roku 2025

Od roku 2025 (tedy prvně za tento kalendářní rok) OSVČ, která je poživatelem starobního důchodu, tzn., že:

• dosáhla důchodového věku,
• má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši,
• a splňuje tyto dvě podmínky alespoň po 1 celý kalendářní měsíc v kalendářním roce, ve kterém vykonává samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“),
• má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) za daný kalendářní rok.

Sleva na pojistném činí 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle ustanovení § 5b odst. 1 až 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud měla OSVČ nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši pouze v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž vykonávala SVČ, náleží jí sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu.

OSVČ bude uplatňovat slevu vždy na přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen „přehled“) za daný kalendářní rok (tzn., že za každý kalendářní rok samostatně), prvně však za kalendářní rok 2025. OSVČ slevu proto může prvně uplatnit až v roce 2026, kdy bude podávat přehled za kalendářní rok 2025.

Příklad: OSVČ, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost od 1. 11. 2018, je od 15. 3. 2025 poživatelem starobního důchodu, který jí je vyplácen v plné výši. Starobní důchod bude v plné výši pobírat po celý zbytek kalendářního roku 2025 a stále bude i vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. V roce 2026, kdy bude podávat přehled za kalendářní rok 2025, uplatní prostřednictvím tohoto přehledu, slevu na pojistném. Protože podmínky pro slevu na pojistném, byly splněny pro kalendářní měsíce duben - prosinec, náleží sleva pouze z poměrné části vyměřovacího základu stanoveného za rok 2025, a to za 9 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2025.

Pokud by OSVČ uvedla na přehledu daňový základ ve výši 360 000 Kč, ze kterého je stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné ve výši 198 000 Kč, poměrná část vyměřovacího základu připadající na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti (OSVČ vykonávala celý kalendářní rok 2025) pak činí 16 500 Kč. Nárok na slevu na pojistném vznikl za 9 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti (duben až prosinec), sleva na pojistném proto náleží z vyměřovacího základu ve výši 148 500 Kč (16 500 * 9) a činí 9 653 Kč (148 500 * 6,5%).

Pokud OSVČ na přehledu nárok na slevu na pojistném neuplatní, považuje se pojistné zaplacené ve výši slevy za přeplatek na pojistném. OSVČ pak může požádat o vrácení tohoto přeplatku, pro jehož vrácení se použijí ustanovení § 17 odst. 1 uvedeného zákona (přeplatek se vrací do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku).

Sleva na pojistném poplatníka v paušálním režimu

Nárok na slevu na pojistném, má při splnění stejných podmínek (viz výše) i OSVČ, která je v daném kalendářním roce poplatníkem v paušálním režimu.

Uplatnění slevy na pojistném se u poplatníka v paušálním režimu ovšem liší, a to v závislosti na skutečnosti, zda za kalendářní rok, kdy byla OSVČ poplatníkem v paušálním režimu, je daň z příjmů rovna paušální dani:

• nebude-li rovna paušální dani, bude OSVČ slevu na pojistném uplatňovat na přehledu za daný kalendářní rok, tak jak bylo uvedeno výše. Platí však stále, že OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu a za daný kalendářní rok nebyla daň z příjmu rovna paušální dani, je povinna podat přehled za daný kalendářní rok, avšak ne dříve, než v poslední den lhůty pro podání přehledu (2. května 2026),
• bude-li rovna paušální dani, bude OSVČ slevu na pojistném uplatňovat v žádosti podávané příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V této žádosti bude OSVČ uvádět výši slevy a další údaje potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost bude ale možné podat nejdříve od 1. května následujícího kalendářního roku, za který bude sleva na pojistném uplatňována. Nárok na slevu zanikne, nebude-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu.

Nárok na slevu na pojistném (na její vyplacení) vznikne pouze za předpokladu, že bude uhrazené veškeré pojistné z vyměřovacího základu stanoveného podle ustanovení § 5b odst. 3 uvedeného zákona za tento rok (veškeré pojistné stanovené ve výši vyměřovacího základu stanoveného pro paušální pásmo, podle kterého je stanovena paušální daň).

Vzhledem k tomu, že slevu na pojistném, bude moci OSVČ, jejíž daň z příjmu byla rovna paušální dani, uplatnit uvedenou žádostí prvně až za rok 2025, tzn., v žádosti podávané až v roce 2026, bude žádost jako předepsaný tiskopis zveřejněna až v roce 2026.

Snížená sazba pro zálohy na pojistné

OSVČ, která splňuje podmínky nároku na slevu na pojistném (uvedené výše), může z tohoto důvodu také uplatnit sníženou sazbu pojistného (22,7 %) pro placení záloh na pojistné, má-li povinnost tyto zálohy na pojistné platit.

Nárok na nižší sazbu pojistného pro placení záloh při splnění výše uvedených podmínek vzniká ale prvně od kalendářního měsíce, ve kterém OSVČ obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Na rozdíl od samotné slevy na pojistném, kterou bude moci OSVČ prvně uplatnit na přehledu za rok 2025 podávaného až v roce 2026, tak sníženou sazbu pojistného pro placení záloh na pojistné může uplatnit již od prvního kalendářního měsíce roku 2025, tzn. již za leden 2025.

OSVČ může sníženou sazbu pro stanovení výše zálohy na pojistné uplatnit kdykoliv, nejpozději však v přehledu podávaného podle ustanovení § 15 odst. 1 uvedeného zákona (při podání řádného přehledu za rok 2025) za příslušný kalendářní rok, přičemž toto oznámení platí i pro všechny následující kalendářní roky, pokud jsou splněny podmínky nároku na slevu na pojistném.

Příklad: OSVČ, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost od 1. 10. 2024, je od 20. 8. 2025 poživatelem starobního důchodu, který jí je vyplácen v plné výši. Protože žádost o přiznání starobního důchodu podávala až v den, kdy ji vznikl nárok na tento důchod (20. 8. 2025), obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu až dne 2. 10. 2025. Sníženou sazbu pro zálohy na pojistné, bude-li povinna je platit, tak může uplatnit (bude ji náležet) až od měsíce října.

Uplatnění snížené sazby pro placení záloh na pojistné může OSVČ oznámit okresnímu pracovišti příslušné územní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu (okresní pracoviště, které vede evidenci OSVČ), prostřednictvím tiskopisu Oznámení o změně údajů nezbytných pro provádění sociálního zabezpečení OSVČ (část C) který je dostupný na ePortálu ČSSZ.

Snížená sazba pro zálohy na pojistné poplatníka v paušálním režimu

OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu a zálohy na pojistné tak hradí prostřednictvím paušálních záloh, které zasílá orgánu finanční správy, nemá pro tyto kalendářní měsíce nárok na sníženou sazbu pro zálohy na pojistné, a je povinna hradit paušální zálohy stanovené v plné výši dle stanoveného pásma pro paušální zálohy.

Předdůchod se čerpá z peněz, které jsme si v předešlých letech sami naspořili na penzijním spoření. Narozdíl od předčasného důchodu můžeme během jeho pobírání neomezeně vydělávat a přitom využívat výhodu ohledně zdravotního pojištění. Stejně jako pro vydělávající starobní důchodce pro nás totiž neplatí minimální zálohy, viz odstavec výše "Zdravotní pojištění - neplatí minimální zálohy". U sociálního pojištění ale žádnou výhodu nemáme, zálohy i vyúčtování musíme platit jako dosud.

Pokud jste v předčasném důchodu, platí pro vás několik omezení. Můžete si vydělat jen tolik, abyste z výdělku nemuseli odvádět sociální pojištění. To znamená, že váš zisk (tj. příjmy minus výdaje) nesmí přesáhnout rozhodnou částku 111 736 Kč (pro rok 2025). Jestliže by byl váš zisk vyšší, zanikne vám nárok na předčasný důchod.

Tak za prvé: jako OSVČ nemůžeme mít předčasný důchod a myslet si, že budeme vydělávat jako "zamlada". Pokud nechceme (často spíš nemůžeme) přerušit a umenšit svoje podnikání na výše uvedenou nízkou částku zisku za rok, musíme halt vydržet až na řádný důchod.

Aktualizováno 4. března 2025

Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné) jsou:

• zaměstnavatelé
• zaměstnanci
• osoby samostatně výdělečně činné
• zahraniční zaměstnanci
• osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění

Zaměstnanec, jako poplatník pojistného, nemá ve vztahu k placení pojistného žádné povinnosti, tyto povinnosti za něho plní zaměstnavatel - srazí mu ze mzdy (odměny) pojistné, které odvede. Případné neplacení pojistného ze strany zaměstnavatele nejde k újmě konkrétního zaměstnance, není tím dotčena jeho účast na pojištění a případné poskytování dávky nemocenského a důchodového pojištění.

Pojistné se vypočítá jako součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Pojistné se počítá a odvádí vždy za každý kalendářní měsíc.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Zaměstnavatel odvádí pojistné na účet příslušného kontaktního pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení (dále též „ÚSSZ“) za jednotlivé kalendářní měsíce v době splatnosti, tj. od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen předložit příslušné ÚSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o výši stanoveného vyměřovacího základu a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Předepsaný tiskopis Přehled o výši pojistného předkládá zaměstnavatel výhradně elektronicky.

Přehled změn k 1. 1. 2025 v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a v pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“):

1. Redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky nemocenského pojištění, činí první redukční hranice 1 552 Kč, druhá redukční hranice 2 328 Kč, třetí redukční hranice 4 656 Kč
2. Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy
3. Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z částky 2 110 416 Kč v roce 2024 na částku 2 234 736 Kč v roce 2025.
4. Sazby pojistného Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1.

Podnikání a invalidní důchod

Pokud pobíráte invalidní důchod, nic vám nebrání podnikat. I se zdravotním omezením tak můžete realizovat své ambice a sny a finančně si polepšit. O invalidní důchod může požádat každý, komu dlouhodobě špatný zdravotní stav částečně nebo zcela brání vykonávat pracovní činnost. Invalidní důchod se dělí na 3 stupně dle závažnosti zdravotního stavu, přičemž čím vyšší je stupeň, tím vyšší je i částka invalidního důchodu. Invalidní důchod vyplácí ČSSZ, která při posouzení nároku vyhodnocuje vaši kvalifikaci a zdravotní posudek.

Jako podnikající invalidní důchodce máte povinnost podávat daňové přiznání a danit své příjmy stejně jako podnikatelé bez zdravotního omezení. Povinnost podávat daňové přiznání neplatí pouze pro ty podnikatele, kteří mají roční příjmy nižší než 50 tisíc Kč, případně vstoupili do paušálního režimu.

Pro uplatnění nároku na tuto slevu musíte k daňovému přiznání přiložit rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu. Samotný invalidní důchod se nedaní a ani se neuvádí v daňovém přiznání. Důchod musí být zdaněn pouze v případě, že jeho částka za rok přesáhne 36násobek minimální mzdy platné pro daný rok, tj.

U OSVČ s přiznaným invalidním důchodem je podnikání považováno automaticky za vedlejší činnost. To znamená, že první rok podnikání nemusíte platit zdravotní ani sociální pojistné, na začátku roku následujícího však musíte podat přehledy o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu i ČSSZ. Pokud váš roční zisk nepřesáhne tzv. rozhodnou částku (pro rok 2024 jde o 105 520 Kč), sociální pojistné platit nemusíte. Pokud však váš zisk bude vyšší, ČSSZ vám vyměří měsíční zálohy a budete muset jednorázově doplatit sociální pojistné i za první rok podnikání. Poté již musíte platit měsíční zálohy na zdravotní a případně i sociální pojištění a podávat roční přehledy o příjmech a výdajích.

To, že jste ekonomicky činní, nemá vliv na výplatu ani výši přiznaného invalidního důchodu. Mohou však pro vás platit určitá omezení. O invalidní důchod může požádat každý, komu dlouhodobě špatný zdravotní stav částečně nebo zcela brání vykonávat pracovní činnost. Jako podnikající invalidní důchodce máte povinnost podávat daňové přiznání a danit své příjmy.

Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. OSVČ platí:

• pojistné na důchodové pojištění, nebo zálohy na pojistné a doplatek tohoto pojistného
• pojistné na nemocenské pojištění, je-li dobrovolně účastna nemocenského pojištění

OSVČ platí pojistné na účet příslušné správy sociálního zabezpečení . Informace o účtech jednotlivých správ sociálního zabezpečení jsou k dispozici na webu ČSSZ v kontaktech, které naleznete zde. Platbu pojistného je třeba označit i přiděleným variabilním symbolem. Číslo účtu (pro důchodové pojištění případně i pro nemocenské pojištění) a variabilní symbol obdrží OSVČ v informativním dopise od příslušné správy sociálního zabezpečení na základě oznámení o zahájení SVČ, které OSVČ učinila na předepsaném tiskopise. OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu, naleznou informace zde.

Pro platbu pojistného na důchodové pojištění OSVČ se uvádí 8místný variabilní symbol, který správa sociálního zabezpečení přidělí OSVČ při prvním oznámení zahájení činnosti. Toto je jedinečný identifikátor OSVČ v evidenci příslušné správy sociálního zabezpečení. Při převodu spisové dokumentace na jinou správu sociálního zabezpečení, z důvodu změny místní příslušnosti, se variabilní symbol vždy mění. Jen s uvedením tohoto variabilního symbolu je možné platbu automatizovaně zaúčtovat na příslušné konto plátce pojistného (OSVČ). V opačném případě je ručně dohledávána osoba, ke které platba patří a není-li identifikována, správa sociálního zabezpečení platbu vrací plátci. V některých případech může být požadováno doplnění variabilního symbolu pro identifikaci platby o další dvojčíslí (např. pro úhradu dlužného pojistného a penále, které bylo předepsáno výkazem nedoplatků).

Variabilním symbolem pro platby pojistného na nemocenské pojištění OSVČ je vždy rodné číslo. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. Příklad: příkaz k úhradě nebo poštovní poukázka je podána dne 31. 1. 2025 u poskytovatele platebních služeb (u banky či pošty). Poskytovatel platebních služeb připíše finanční částku na účet příslušné správy sociálního zabezpečení dne 3. 2. 2025. Za den platby pojistného je považován v tomto případě až den 3. 2. 2025.

Doporučení pro včasné placení pojistného:

• Vzhledem k tomu, že splatnost zálohy na pojistné na důchodové pojištění i pojistného na nemocenské pojištění OSVČ za kalendářní měsíc je od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se pojistné platí, doporučujeme podat příkaz k úhradě nejpozději 26. den kalendářního měsíce.
• V případě, že 26. kalendářní den připadne na sobotu, neděli či státní svátek je vhodné zadat příkaz k úhradě v dřívějším termínu.

V případě platby pojistného na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc platí, že pokud OSVČ neuhradí v řádném termínu splatnosti na účet příslušné správy sociálního zabezpečení alespoň minimální pojistné, ale doplatí jej do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž mělo být řádně zaplaceno, účast na nemocenském pojištění nadále trvá a nebude ukončena. Je-li pojistné doplaceno až v následujícím měsíci, tedy po splatnosti, jedná se o doplatek pojistného, a takto zaplacené pojistné nemůže být vyšší, než v minimální výši 243 Kč. OSVČ si opožděnou úhradou sice nemůže určit vyšší měsíční základ, ale účast na nemocenském pojištění jí nezaniká.

V případě, kdy OSVČ zahájí činnost do osmi dnů poté, co v předchozích třech měsících byla účastna nemocenského pojištění ze zaměstnání, ve kterém byla účastna nemocenského pojištění alespoň v posledních třech měsících tohoto zaměstnání, a v měsíci přihlášení se k nemocenskému pojištění ji vznikne dočasná pracovní neschopnost, tak pro vznik nároku na tuto dávku, musí být platba na měsíc, ve kterém se k nemocenskému pojištění přihlásila, uhrazena vždy.

Pokud by platba zálohy na pojistné na důchodové pojištění byla připsána na účet správy sociálního zabezpečení po dni splatnosti, ale byla by doplacena do konce následujícího kalendářního měsíce, nebude z takto uhrazené zálohy počítáno penále. Pokud však záloha nebude zaplacena ani do konce následujícího kalendářního měsíce, nebo bude uhrazena v nižší než stanovené částce, bude počítáno penále. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, stejně jako doplatek tohoto pojistného za kalendářní rok, jsou splatné nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, případně měl být podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Při nedodržení uvedené lhůty plyne za každý den prodlení penále, které se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Pro zjednodušení tvorby faktur můžete vyzkoušet fakturační program iDoklad. Většinu údajů na fakturách vyplní automaticky za vás a zabrání chybám z nepozornosti. Abyste se zorientovali ve fakturaci, daních, účetnictví a dalších povinnostech, připravili jsme pro vás online mini akademii. Nikam nemusíte chodit, videa si pustíte z domu a ušetříte tisíce za konzultace s odborníky.

tags: #plati #duchodce #osvc #zdravotni #pojisteni

Oblíbené příspěvky:

• Co zvažovat při hledání práce?
• Práce v Tescu Jihlava
• Vše o nemocenské dávce
• Rozdělení SJM u OSVČ
• Nárok na mzdu během dovolené: Průvodce