Co dělat, když zaměstnavatel neplatí mzdu: Kompletní průvodce
Dostat mzdu pozdě, nebo dokonce vůbec, je pro většinu lidí noční můra. Mzda je odměna za práci, kterou jste pro zaměstnavatele odvedli - a zákon vás v tom plně chrání. Pokud vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu, není žádný důvod se proti tomuto nebránit a nechat to být. Nevyplacená mzda je závažným porušením práv zaměstnance a je důležité se bránit všemi dostupnými prostředky.
V tomto článku se dozvíte, jak přesně postupovat, když vám mzda nepřijde, a co vše můžete udělat, abyste své peníze získali zpět. Řešení problému nevyplacené mzdy není vždy úplně jednoduché. Mnoho zaměstnanců má totiž ke svému zaměstnavateli osobní pouto. Na druhou stranu, každý zaměstnanec má i své vlastní závazky a nemůže a ani nemá povinnost pro zaměstnavatele pracovat zadarmo.
Pokud vám firma dluží mzdu, je to velmi nepříjemné. Úspory se tenčí a naštvanost na zaměstnavatele stoupá. Zákoník práce je na vaší straně!
1. Ověřte si splatnost mzdy
Prvním krokem je ověřit, zda již uplynula lhůta splatnosti mzdy. Podle zákoníku práce je mzda splatná nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po období, za které náleží. Například mzda za leden musí být vyplacena nejpozději do konce února. Pokud zaměstnavatel tuto lhůtu nedodržel, jedná se o porušení jeho povinností.
2. Komunikace se zaměstnavatelem
Zní to banálně, ale první krok by měl být vždy klidná komunikace. Možná došlo k omylu - účetní zapomněla, došlo ke změně banky nebo zdržení kvůli chybě v systému. Kontaktujte zaměstnavatele a zeptejte se na důvody prodlení. Zeptejte se písemně (např.
Požádejte ho o písemné potvrzení dlužné částky a konkrétní termín jejího uhrazení. Upozorněte jej také na to, že v případě nevyplacení mzdy budete nuceni podniknout právní kroky. V tomto bodě je důležité vést písemnou komunikaci, která vám později může posloužit jako důkaz.
Pokud má váš zaměstnavatel jen pár dní zpoždění a jste s ním v kontaktu, zkuste se s ním nejdříve normálně domluvit. Občas se stane, že se třeba v účetnictví vyskytne problém a nevyplacená mzda je pouhým nedorozuměním.
3. Oficiální výzva k úhradě
Pokud se výplaty mzdy nedočkáte do 15 dnů po splatnosti, máte podle zákoníku práce právo okamžitě zrušit pracovní poměr. Předtím ale doporučujeme zaslat výzvu k úhradě mzdy, ideálně doporučeně poštou nebo datovou schránkou.
Pokud zaměstnavatel nereaguje nebo odmítá mzdu vyplatit, zašlete mu doporučený dopis s výzvou k úhradě. Ve výzvě uveďte výši dlužné částky, datum její splatnosti a poskytněte mu lhůtu na úhradu (obvykle 7 až 14 dní). Tato výzva představuje poslední pokus o smírné řešení situace.
Písemná výzva by měla obsahovat informace o výši dlužné částky a období, za které vznikla. Je dobré rozepsat, za co vám konkrétně zaměstnavatel dluží. Nezapomeňte přitom zahrnout i případné příplatky za práci (např. za práci v noci, o víkendu nebo práci přesčas).
Dále se vám do výzvy vyplatí zahrnout také informaci o tom, co se bude dít, pokud zaměstnavatel dluh nezaplatí. Tedy, že se třeba obrátíte na inspektorát práce nebo budete částku vymáhat soudní cestou. Na oficiálnosti pak výzva nabere pokud ji necháte sepsat a poslat advokátem.
Co má výzva obsahovat:
- informaci, že v případě neuhrazení budete nuceni obrátit se na příslušné orgány.
- datum splatnosti mzdy,
- výše dlužné částky,
- výzvu k úhradě v konkrétní lhůtě (např. 5 pracovních dnů),
4. Inspektorát práce
Další krok, pokud zaměstnavatel nereaguje, je podání podnětu na Státní úřad inspekce práce. Ten má pravomoc provést u zaměstnavatele kontrolu a může mu udělit i pokutu. Podnět může být anonymní, ale čím více informací poskytnete, tím lépe.
Obraťte se na místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem ke kontrole vašeho zaměstnavatele. Můžete jej podat písemně, ústně nebo telefonicky.
Mějte připravené podklady: pracovní smlouvu, výplatní pásky, výzvu k úhradě a vaši komunikaci se zaměstnavatelem.
Podnět je dobré doplnit o kopie dokumentů týkajících se vašeho pracovního poměru (např.
Nicméně často hrozba trestu zaměstnavatele motivuje k úhradě dlužných částek. Na druhou stranu úřady práce kontrolují pouze obecně dodržování právních předpisů a nejsou povolány k řešení individuálních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - kdy jsou nároky sporné -, k tomu je povolán pouze soud,“ vysvětluje právník.
5. Soudní cesta - Žaloba na dlužnou mzdu
Pokud nic nepomáhá, máte právo domáhat se nevyplacené mzdy soudní cestou. Jedná se o klasickou pracovněprávní žalobu, u které zpravidla neplatíte soudní poplatek - zaměstnanec je v tomto ohledu chráněn.
Pokud ani poté nedojde k vyplacení dlužné mzdy, můžete se obrátit na soud. Jednou z možností je návrh na elektronický platební rozkaz, což je jednodušší a rychlejší proces než klasická žaloba. Kromě samotné dlužné mzdy můžete požadovat i úroky z prodlení, které jsou zakotveny v občanském zákoníku.
Soud na základě předložených důkazů vydá elektrický platební rozkaz, který zaměstnavatel musí splnit do 15 dnů od jeho doručení. Pokud zaměstnavatel nepodá odpor, elektronický platební rozkaz se stává pravomocným a vykonatelným.
Dalším krokem je poslat zaměstnavateli předžalobní výzvu. Pokud zaměstnavatel na předžalobní výzvu nereaguje, podejte na něj žalobu na zaplacení dlužné částky. S tou si určitě nechte pomoci od advokáta a rozhodně nevolte vzory z internetu.
Ty jsou totiž často plné chyb a kvůli tomu mohou vést nejen ke značné časové a mnohdy i finanční ztrátě, ale dokonce i k úplné prohře sporu. Pokud bude žaloba úspěšná, rozhodne soud o tom, že vám musí zaměstnavatel dlužnou mzdu uhradit do 15 dnů od doručení rozsudku. V případě, že by se tak nestalo, je třeba se obrátit na exekutora.
Jak to probíhá:
- sepíšete žalobu (doporučuje se s pomocí advokáta),
- doložíte důkazy o nároku na mzdu (smlouvu, mzdové výměry, výplatní pásky),
- soud může vydat i platební rozkaz,
- po právní moci rozhodnutí můžete zahájit exekuci.
Pokud si nevíte rady, můžete využít služeb advokáta - často vám pomůže zcela bezplatně, pokud uspějete u soudu, náklady totiž zaplatí druhá strana (zaměstnavatel).
Zaměstnanec se může dlužné mzdy domáhat žalobou u soudu v řádné promlčecí době, která činí tři roky. Může uplatnit i náhradu škody, například sankce z pozdní platby hypotéky. Beztrestně zaměstnavatel dlužit mzdu nemůže,“ uvádí Ryšavý.
6. Úroky z prodlení
Nejde jen o samotnou mzdu. Podle zákona máte nárok i na úrok z prodlení, a to podle výše repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. I tyto úroky můžete vymáhat, pokud zaměstnavatel platbu zdržuje.
7. Okamžité ukončení pracovního poměru
Pokud vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu ani do 15 dnů po splatnosti, zákon vám umožňuje okamžité zrušení pracovního poměru - a to bez výpovědní doby. Není třeba nic dokazovat, stačí oznámení doručit písemně.
Podle ustanovení § 56 zákoníku práce zaměstnanec může se zaměstnavatelem okamžitě zrušit pracovní poměr jen, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy (popř.
Podmínkou pro tento způsob okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem je jednak splatnost mzdy a současně marné uplynutí dodatečné lhůty stanovené zákonem v délce 15 dnů.
Postup podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je však na místě pouze za předpokladu, že je nesporné, že zaměstnanec na nevyplacenou mzdu (popř.
Pokud by totiž bylo sporné, zda má zaměstnanec na požadovanou mzdu (popř.
Při ukončování pracovního poměru zmíněným způsobem je třeba důsledně rozlišovat mezi splatností mzdy a termínem její výplaty.
Zatímco termín výplaty je uvedený v pracovní smlouvě jako den, kdy Vám má zaměstnavatel mzdu vyplatit, období splatnosti končí až s měsícem následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu.
Pro uplatnění důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je totiž zcela nerozhodné, kdy je u konkrétního zaměstnavatele stanoven termín výplaty.
Zaměstnavatel nadto nemůže zabránit použití tohoto způsobu ukončení pracovního poměru zaměstnancem tím, že dodatečně (po uplynutí 15 dnů od uplynutí termínu splatnosti) všechny nároky zaměstnance uspokojí, a to třeba ještě dříve, než je mu okamžité zrušení pracovního poměru doručeno.
Pokud vám zaměstnavatel dluží mzdu (nebo její část) déle než 15 dní po splatnosti, můžete podat okamžitou výpověď. Datum splatnosti uvedené v pracovní smlouvě je však z pohledu zákoníku práce jen orientační údaj.
Pak běží 15denní lhůta, kdy to zaměstnavatel ještě může napravit. Pokud ani 16.
A co víc? V takovém případě máte nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku po dobu, která odpovídá výpovědní době, tedy až 2 měsíce.
Jestliže zaměstnanec se zaměstnavatelem pro nevyplacení mzdy okamžitě zrušil pracovní poměr, má rovněž právo na náhradu mzdy, a to ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
Výše náhrady mzdy se odvíjí od délky výpovědní doby a od výše průměrného výdělku zaměstnance, který okamžitým zrušením pracovní poměr rozvázal.
Výpovědní doba podle zákona činí nejméně 2 měsíce - nesmí tedy být nikdy kratší, může však být delší (např. na základě ujednání v pracovní smlouvě). Průměrným výdělkem zaměstnance se pak rozumí jeho průměrný měsíční hrubý výdělek.
8. Insolvence zaměstnavatele
Pokud se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti (úpadku), může zaměstnanec podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, v platném znění, dále také požádat o uspokojení svých mzdových nároků, které mu zaměstnavatel nevyplatil, kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce.
Pokud vám zaměstnavatel nezaplatil mzdu, protože se dostal do složité finanční situace, můžete se podle insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. dožadovat vyplacení vaší mzdy u úřadu práce.
Bohužel není neobvyklé, že zaměstnavatel neplatí mzdu jednoduše z toho důvodu, že na ní prostě nemá, protože je zadlužený. To si ověříte v insolvenčním rejstříku. Pokud proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení, nemusíte svou pohledávku (dlužnou mzdu) nikde oznamovat.
Vyplývá totiž automaticky z účetnictví nebo daňové evidence zaměstnavatele. Pokud ale chcete mít jistotu, přihlásit jí můžete. K tomu využijte formulář „Přihláška pohledávky“ na stránkách Insolvenčního rejstříku.
Pokud zaměstnavatele v insolvenčním rejstříku nenajdete nenajdete, ale máte podezření, že je v platební neschopnosti, můžete vy sami k soudu podat insolvenční návrh. Zálohu na náklady insolvenčního řízení jakožto zaměstnanec neplatíte.
Následně může být zahájeno insolvenční řízení nebo vyhlášena ochranná doba, tzv. moratorium. Jakmile dojde k vyhlášení moratoria nebo zahájení insolvenčního řízení, můžete se obrátit na úřad práce s žádostí o uspokojení mzdových nároků.
Tu je třeba podat písemně na kterémkoliv úřadu práce. Mzdový nárok je možné uplatnit maximálně na 3 kalendářní měsíce vaší práce.
9. Další možnosti, pokud vám zaměstnavatel dluží
- Pokud podáte okamžitou výpověď kvůli dlužné mzdě, máte nárok také na to, aby vám firma zaplatila ještě dva průměrné měsíční platy.
- Výpověď podejte vždy písemně. K ústní výpovědi se nepřihlíží, a to ani kdybyste měli svědky.
- Pořád mi dluží. Odešli jste, ale firma vám pořád dluží? Nárok na své peníze samozřejmě neztrácíte.
- Doporučujeme zaměstnavatele ještě jednou písemně vyzvat, aby vám do určitého data peníze zaplatil, jinak ho dáte k soudu. Pokud to nesplní, podejte žalobu.
Shrnutí
Pokud vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu, není to jen neetické - je to protiprávní. Využijte všechny dostupné kroky: komunikaci, výzvu, kontrolu inspekce práce i žalobu. Práce si zaslouží být odměněna a právní řád vám v tom dává silné postavení. Nenechte si sahat na to, co vám právem náleží.
S nevyplacenou mzdou vám vzniká právo na okamžité zrušení pracovního poměru. Toho můžete využít 15 dnů po termínu splatnosti mzdy a musíte jej podat písemně, jinak neplatí.
Nevyplacení mzdy zaměstnavatelem je vážným porušením jeho povinností. Je důležité reagovat včas a využít dostupné možnosti, jako je podání podnětu inspektorátu práce, či případně podání žaloby.
Pokud si nejste jisti, obraťte se na advokáta - první konzultace bývá často zdarma a může vám ušetřit nejen nervy, ale i peníze.
tags: #co #dělat #když #zaměstnavatel #neplatí #mzdu
