Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné? Podmínky a výpočet
Ukončení pracovního poměru je v některých případech spojeno s nárokem zaměstnance na odstupné. Jedná se o finanční kompenzaci, na kterou má v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru zaměstnanec nárok. Zjistěte, kdy má zaměstnanec nárok na odstupné, jak se vypočítává a kdy vám musí být vyplaceno. Jaká náleží výše odstupného?
Nárok na odstupné je zpravidla to první, na co myslí zaměstnanci, kteří dostanou výpověď od svého zaměstnavatele. Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout (často složitou) sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci.
Pravidla pro vznik nároku na něj naleznete primárně v zákoníku práce, ale často jsou také dotvářena kolektivní smlouvou nebo individuálně sjednanými podmínkami v pracovní smlouvě. Nicméně podmínky pro vyplacení odstupného, jeho výše a další detaily nejsou vždy jednoznačně dané, kdy závisí na konkrétních okolnostech výpovědi. Důležité je zvážit faktory jako je délka trvání pracovního poměru daného zaměstnance, důvod výpovědi či specifické dohody mezi oběma stranami.
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Podle zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na odstupné v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru. Jinými slovy, jako zaměstnavatel musíte zaměstnanci vyplatit odstupné v případě, že ho propouštíte. Zaměstnanec má nárok na odstupné v případě, že k ukončení pracovního poměru vedl důvod na straně zaměstnavatele.
Obvykle má zaměstnanec nárok na odstupné v případě, že je mu dána výpověď z tzv. organizačních důvodů, jako bývají například rušení pozic, reorganizace či stěhování zaměstnavatele nebo prosté snižování počtu zaměstnanců vyvolané těmito změnami. Na odstupné má zaměstnanec nárok pouze v určitých případech, kdy je pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z tzv. organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Tedy když:
- Se ruší zaměstnavatel nebo jeho část.
- Dochází k přemístění zaměstnavatele.
- Se zaměstnanec stává nadbytečným (např. zaměstnanec se stal nadbytečným a jeho pozice bude např. zrušena).
Pokud vás zaměstnavatel propustí z těchto důvodů, na odstupné máte nárok i v případě, že pracovní poměr končí dohodou. V případě ukončení pracovního poměru dohodou v ní musí být explicitně uvedený jeden z těchto důvodů. Dohoda o skončení pracovního poměru musí být uzavřena písemně, nicméně i ústní dohoda je platná, pokud není její neplatnost namítnuta kvůli nedostatku formy.
Je však důležité poznamenat, že v některých případech může být nárok na odstupné vyloučen. Nejčastěji se tak stává, když je výpověď dána kvůli vážnému pochybení ze strany zaměstnance. Mezi taková pochybení může patřit například krádež, podvod nebo další trestná činnost zaměstnance v souvislosti s výkonem jeho zaměstnání.
Pokud výpověď podá sám zaměstnanec, nemá automaticky nárok na odstupné. Pokud jste to vy, kdo dává výpověď, nárok na odstupné bohužel nemáte. Naopak nárok na odstupné zaměstnanci nevzniká v případě, kdy je zaměstnanec tím, kdo podal výpověď. Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší.
Výše odstupného
Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Jakmile nastane některá z uvedených situací, musí zaměstnavatel určit, jak vysoké odstupné zaměstnanci náleží.
Jak jsme výše zmínili, minimální výše odstupného je v případě rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů zaručena podle počtu odpracovaných let. Liší se podle délky pracovního poměru:
- 1násobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok.
- 2násobek průměrného výdělku, pokud trval alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky.
- 3násobek průměrného výdělku, pokud trval alespoň 2 roky.
Pokud váš průměrný měsíční plat činil například 30 000 Kč a pracovní poměr trval více než 2 roky, máte nárok na odstupné ve výši 90 000 Kč. Tedy čím delší je váš pracovní poměr, tím vyšší odstupné obdržíte.
Výpočet odstupného vychází z pravidel stanovených zákoníkem práce, přičemž klíčovou roli hraje rozhodné období pro výpočet odstupného. Toto období zahrnuje poslední ukončené čtvrtletí, ze kterého se stanoví průměrný měsíční výdělek. Zaměstnanec, který působí u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Průměrný měsíční výdělek se vypočítává z hrubé mzdy zaměstnance a výše odstupného se počítá na základě průměru za kalendářní čtvrtletí neboli poslední tři měsíce v zaměstnání.
Na internetu se dají nalézt také kalkulačky pro výpočet odstupného. Zde stačí zadat jak dlouho trval váš pracovní poměr, zda došlo k ukončení zaměstnání na základě lékařského posudku a následně potřebujete znát hrubou mzdu a počet odpracovaných hodin za poslední tři měsíce. Veškeré informace naleznete na své výplatní pásce.
Zaměstnavatel ale může z vlastní vůle vyplatit vyšší částku. Nikdo a nic tedy zaměstnavateli nebrání vyplatit zaměstnanci i odstupné vyšší, případně také v jiných případech, než říká zákoník práce. Uvedené výše odstupného jsou stanoveny jako minimální.
Odstupné ze zdravotních důvodů
Speciální situace nastává v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, kdy má zaměstnanec nárok na minimálně dvanáctinásobek průměrného hrubého výdělku. Pokud utrpíte vážný pracovní úraz nebo u vás propukne nemoc z povolání, dostanete o dost vyšší odstupné. Konkrétně máte nárok na nejméně 12násobek průměrného měsíčního platu.
Zaměstnanci náleží odstupné v případě, že dle lékařského posudku nesmí, nebo nemůže, vykonávat práci z důvodu zdravotního postižení, nemoci z povolání, nebo zdravotního úrazu. V tomto případě nevyplácí odstupné zaměstnavatel, ale přímo zdravotní pojišťovna. Od ledna 2025 nastává jedna zásadní změna. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz, onemocnění způsobené povoláním apod.) nově vyplácí odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn. Výše odstupného činí 12násobek měsíčního výdělku a zůstává tím pádem zachována.
Pracovní úraz nebo nemoc z povolání však musí potvrdit odborný lékařský posudek. Ano, i při výpovědi a/nebo dohodě o ukončení pracovního poměru z důvodu pracovního úrazu vzniká zaměstnanci nárok na odstupné. Ano, zákoník práce počítá i s touto variantou.
Kdy se vyplácí odstupné?
Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel vyplatit odstupné v nejbližším výplatním termínu od skončení pracovního poměru. Odstupné musí zaměstnavatel vyplatit nejpozději v běžném výplatním termínu po skončení pracovního poměru, tedy obvykle do následujícího měsíce. To znamená, že pokud například pracovní poměr skončí 15. června a zaměstnavatel běžně vyplácí mzdy 10. den v měsíci, musí vám odstupné vyplatit nejpozději 10. července.
Obě strany se však mohou domluvit na dřívějším i pozdějším termínu. Například přímo ke dni ukončení poměru. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci zmíněné odstupné vyplatit buď v den skončení pracovního poměru anebo v období, kdy byly mzdy nebo platy běžně a pravidelně vypláceny.
Zdanění a odvody z odstupného
Z každé výplaty zaměstnavatel odvádí povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění, z odstupného se však povinné zálohy neplatí. Odstupné je oboustranně výhodné zejména proto, že se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění (to se netýká zdanění, jak jsme zmínili výše). To v praxi znamená, že zaměstnavatel ušetří a zaměstnanec dostane víc.
Zdanění odstupného se ale nevyhnete. Odstupné podléhá klasické dani z příjmu. Ve výši 15 % stejně jako u klasického výdělku. Platí zde daň příjmů ve výši 15 % stejně jako u klasického výdělku. Výše odstupného se tedy přičte k ostatním příjmům v měsíci a zdaní se 15% daní.
Zaměstnavatel ani zaměstnanec z výplaty odstupného neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění. Dostali jste v práci výpověď pro nadbytečnost? Dobrou zprávou však je, že pokud vás propustí z důvodů vyjmenovaných v prvním bodě tohoto článku, z odstupného se vám nebude strhávat zdravotní ani sociální pojištění.
Odvody na sociální a zdravotní pojištění ale bude nutné odvést, pokud dostanete odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu.
Odstupné a podpora v nezaměstnanosti
To, že vám bylo vyplaceno odstupné, může ovlivnit ještě jednu podstatnou věc a to podporu v nezaměstnanosti. Zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, po odpovídající dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dříve platilo, že jste napřed čerpali odstupné a až poté vám začala chodit podpora v nezaměstnanosti.
Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci. I když se Josef půjde registrovat na úřad práce hned 1. dubna, podporu bude dostávat až od 1. června.
Vrácení odstupného
Zákon myslí i na situaci, kdy se zaměstnanec do stejného zaměstnání vrátí dříve než po uplynutí doby, za kterou mu bylo vyplaceno odstupné. Tehdy je povinen poměrnou částku zaměstnavateli vrátit.
Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru bude následně u téhož zaměstnavatele vykonávat práci v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, určené v předchozí větě. Odstupné se nebude vracet v případě, bude-li zaměstnanec pro dosavadního zaměstnavatele po skončení pracovního poměru a vyplacení odstupného následně pracovat na základě dohody o provedení práce.
Co dělat, pokud zaměstnavatel odstupné neposlal?
V případě, že zaměstnavatel po domluvě odstupné stále nezaslal, zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě. Co dělat, pokud zaměstnavatel odstupné neposlal? Zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě.
Někteří klienti se na nás ale obracejí v situaci, kdy se zaměstnavatel náhle ruší, oni sice mají nárok na odstupné, nicméně zaměstnavatel není z finančních důvodů schopen je vyplatit. V takovém případě se mohou obrátit na Úřad práce, který jim může poskytnout kompenzaci.
Příklad z praxe
Na kancelář dostupného advokáta se obrátila paní Zdeňka, která pracovala pro výrobce oděvů. Ten ale během covidu neustál situaci a svůj provoz uzavíral. Šéf paní Zdeňce navrhnul, že spolu uzavřou dohodu o ukončení pracovního poměru, přitom se k ní zachová velmi vstřícně a ponechá ji i obdobu výpovědní doby. Žádný důvod ukončení pracovního vztahu přitom v dohodě zmíněn nebyl.
Paní Zdeňce jsme poradili, že vzhledem k situaci není nabídka zaměstnavatele tak vstřícná, jak se na první pohled jeví a měla by požadovat uvedení důvodu ukončení pracovního poměru a především zaplacení odstupného. Ochráníme všechna vaše práva. S námi máte jistotu, že nepřijdete zkrátka. Zajistíme, že v případě výpovědi obdržíte vše, na co máte nárok.
tags: #kdy #má #zaměstnanec #nárok #na #odstupné
