Pracovní poměr je založen na vzájemných právech a povinnostech zaměstnavatele a zaměstnance. Jednou ze základních povinností zaměstnance je osobní konání práce podle pracovní smlouvy v rozvržené pracovní době a dodržování povinností, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Tento článek se zaměřuje na problematiku pracovní doby, povinností zaměstnance spojených s příchodem na pracoviště a s tím souvisejících otázek, které se často objevují v praxi.

Rozvržení Pracovní Doby a Povinnosti Zaměstnavatele

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Podle § 38 odst. 1 písm. a) ZP je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat.

Zaměstnavatel má povinnost rozvrhovat pracovní dobu podle pravidel, která jsou upravena v § 81 a násl. ZP. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a je povinen s ním, příp. s jeho změnou, seznámit zaměstnance nejpozději 2 týdny, v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiné době seznámení.

Rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí. Rozvržení pracovní doby nesmí být v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Součástí rozvržení pracovní doby je také určení počátku a konce směn i určení přestávky na jídlo a oddech, která musí činit u zaměstnanců starších 18 let alespoň 30 minut nejdéle po 6 hodinách, u mladistvých po 4,5 hodinách, nepřetržité práce. Zaměstnavatel může stanovit přestávku delší, 30 minut je zákonné minimum, ale musí to vždy plynout z pravidel rozvržení pracovní doby, s nímž musí být zaměstnanec seznámen.

Povinnosti Zaměstnance na Pracovišti

Pro posuzování, zda zaměstnanec plní základní povinnost v rozvržené pracovní době pracovat, je také významný text § 81 odst. 3 ZP, podle kterého je zaměstnanec povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něj až po skončení směny.

Zaměstnanec má povinnost začátkem pracovní doby začít vykonávat práci. Neznamená to však pouze to, že musí být na pracovišti, ale musí být také připravený práci vykonávat. Příprava může například zahrnovat převléknutí se do pracovního úboru.

Zaměstnavatel má právo po zaměstnancích požadovat, aby chodili do práce dříve kvůli tomu, aby byli připraveni začátkem pracovní doby pracovat. Je na zaměstnanci, zda přijde do práce o 20 minut nebo 10 minut dříve, zásadní je, aby mohl ve stanovenou dobu začít s prací.

Má-li se dosáhnout plného využití pracovní doby, je nezbytně nutné určit, kterým okamžikem nebo na kterém místě má začínat a končit pracovní doba a od kterého okamžiku se pracovní doba začíná počítat a kterým okamžikem končí.

Jestliže tyto systémy nejsou umístěny přímo na pracovišti zaměstnance, nejsou a nemohou údaje z těchto zařízeních a systémů být přesnou evidencí odpracované doby, ale jsou pouze evidencí přítomnosti zaměstnanců v areálu zaměstnavatele. I v tomto případě platí, že na základě takovéto evidence nemůže být například krácena délka odpracované doby, např. tím, že zaměstnavatel určí, že nejzazší doba pro označení v této evidenci je 5 minut před zahájení pracovní doby a tím zaměstnance krátí o údajně neodpracovanou dobu.

Stejně tak i v případě odchodu zaměstnance po ukončení pracovní doby. V této souvislosti je potřeba ještě uvést, že v případě, že zaměstnanec se dostaví na pracoviště později a s vědomím zaměstnavatele začne vykonávat práci např. 5 minut pro zahájení pracovní doby (z důvodu, že zaspal apod.) je rovněž nepřípustné, aby zaměstnavatel po takovémto zaměstnanci požadoval napracování delší doby než oněch 5 zameškaných minut. A to ani s odvoláním na automatické krácení v elektronickém systému či třeba ve vnitřní směrnici zaměstnavatele.

Pokud zaměstnanec při výkonu práce musí užívat ochranné prostředky (pracovní oděv, bezpečnostní prvky či ochranné pomůcky), je povinen tyto prostředky a pomůcky používat a mít je ve chvíli zahájení směny již na sobě či u sebe. Doba převlékání se do pracovní doby nezapočítává (pokud toto není ve vnitřním předpise či Kolektivní smlouvě sjednáno).

Zaměstnavatel na druhou stranu nemůže a nesmí po zaměstnanci chtít, aby byl zaměstnanec na svém pracovišti před zahájením pracovní doby anebo na něm setrvával po jejím skončení.

Odpovědnost za kontrolu zaměstnanců mají jejich nadřízení a ti by měli dohlédnout na to, zda zaměstnanci dodržují řádně pracovní dobu. Toto platí i o elektronických či mechanických systémech evidence pracovní doby (většinou na vrátnicích či vstupech do konkrétních hal v areálu firmy).

Zaměstnanec může z práce odejít až po skončení pracovní doby. Pokud končí například v 17:00, nemůže podle zákona odejít 16:59. Samozřejmě záleží také na domluvě se zaměstnavatelem. Někteří mohou být více benevolentní, což může souviset také s povahou provozu. Na některých pozicích není důležité, aby zaměstnanec byl v přesný čas.

Pokud by zaměstnavatel však chtěl, abyste druhý den přišli do práce o hodinu dříve, než je standardní pracovní doba, je to klasicky přesčas, který je v tomto případě vlastně před pracovní dobou. Za přesčas náleží zaměstnanci příplatek minimálně ve výši 25 % jeho průměrného výdělku.

Je tedy na vás, zda přijdete do práce 5, 10 či 20 minut před začátkem směny, důležité je, abyste v danou dobu, například v 8:00 hod, skutečně mohli začít pracovat.

Neomluvená Absence

Za neomluvenou absenci se dle práva považuje nejen nedojití do práce, ale také právě pozdní příchody a předčasné odchody.

Neomluvená absence nastává ve chvíli, kdy není zaměstnanec přítomný v práci bez předchozího souhlasu zaměstnavatele a bez zákonem uznaných důvodů. Omluvená absence je taková, kdy je zaměstnanec v práci nepřítomný z důvodů, které jsou zákonem uznané. Zaměstnanec musí o důvodu nepřítomnosti v práci zaměstnavatele informovat co nejdříve a doložit potřebné dokumenty, aby mohla být absence omluvená. Pokud by tuto povinnost nesplnil, mohla by být absence považovaná za neomluvenou.

Pokud zaměstnanec není na počátku směny na svém pracovišti, odchází z něj před koncem pracovní doby, příp. nenastoupí na pracoviště vůbec nebo se nevrátí z určené přestávky na jídlo a oddech nebo se z ní vrátí později a nesplní tak celou rozvrženou pracovní dobu, porušuje tím své povinnosti. Délka zameškání směny a doby, kdy zaměstnanec nepracuje, však určuje, zda zaměstnavatel bude moci porušení povinností posuzovat jako méně závažné, závažné nebo zvlášť hrubé. Toto posouzení ovlivňuje to, jaký důsledek může zaměstnavatel z porušení povinností zaměstnancem vyvodit.

Důsledky neomluvené absence:

• Neposkytnutí mzdy: Zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnanci za neodpracovanou dobu poskytnout mzdu, plat nebo odměnu.
• Výpověď: V případě, že zaměstnanec pracovní povinnosti častými absencemi nebo pozdními příchody porušuje opakovaně, může zaměstnavatel přistoupit k výpovědi. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR je za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem považováno zmeškání práce v délce 5 dnů (v případě některých profesí i 3 dny).

Pokud zaměstnanec přestane vykonávat práci dlouhodobě anebo vynechá více pracovních směn, není ani vyloučeno, aby zaměstnavatel pro neplnění povinnosti, často označované jako neomluvená nepřítomnost nebo absence, okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr v případě zvlášť hrubého porušení povinností. V případě absencí se zpravidla za zvlášť hrubé porušení povinností považuje podle soudní judikatury absence v rozsahu alespoň 3 nebo 5 dnů.

Při jakémkoliv ukončení pracovního poměru, ať již pro krátké dřívější odchody či pozdní příchody nebo dlouhodobější absenci, v případě výpovědi či okamžitého zrušení pracovního poměru, musí zaměstnavatel pamatovat na to, že musí skutečnost, že zaměstnanec v předem rozvržené pracovní době nepracoval, prokázat.

Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, nastupuje další povinnost. Zda jde o neomluvenou nepřítomnost v práci, rozhoduje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. To upravuje § 348 odst. 3 ZP. Rozhodující přitom není, o jak dlouhou dobu neomluvené nepřítomnosti se jedná, může jít i o několikaminutový pozdní nástup či dřívější odchod.

U zaměstnavatele, u něhož odborová organizace nepůsobí, rozhoduje zaměstnavatel sám.

Příklad:

Zaměstnavatel nám nařídil, abychom opouštěli pracoviště 5 minut po skončení pracovní doby. Jedná se o přípravnu jídel a pracovní dobu máme stanovenou od 6.00 hodin do 14.30 hodin. Dal nám to písemně ve vnitřním předpisu, kde je napsáno, že s ohledem na očistu po výkonu práce a převlékání bude odchod z pracoviště 5 minut po skončení pracovní doby. Nám se to nelíbí. Nevíme, proč nemůžeme odejít hned po skončení pracovní doby anebo když musíme zůstat o 5 minut déle, tak ať nám to do pracovní doby započítá.

Zákoník práce výslovně neobsahuje právní úpravu zápočtu doby osobní očisty do pracovní doby. Obecně tedy platí, že zaměstnanci mají osobní očistu vykonávat mimo pracovní dobu, tj. po skončení směny.

Pružné Rozvržení Pracovní Doby

Pružné rozvržení pracovní doby je zvláštním způsobem rozvržení pracovní doby (zákoník práce - ZP, § 85 ). Skládá se z pevné části, kterou stanovuje výlučně zaměstnavatel a z části, jejíž odpracování si může zaměstnanec stanovit sám. Část pracovní doby, kterou si zaměstnanec určuje sám, bývá upravena pravidly stanovenými interním předpisem zaměstnavatele.

Zákoník práce v § 97 odst. 1 stanoví, že překážky v práci na straně zaměstnance (např.

O absenci v pravém slova smyslu zpravidla nikdy nepůjde, a to proto, že nebude-li v konkrétní dohodě o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele podle § 317 ZP dohodnuto něco jiného, tak se na výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby. Zaměstnanec nemá povinnost pracovat v zaměstnavatelem rozvržené pracovní době, která se vztahuje na jeho pracoviště, a primárně se tak nelze domáhat toho, aby zaměstnanec práci konal v určitém čase nebo aby byl zaměstnavateli v určitém čase k dispozici. To platí pro případ, že není v dohodě o výkonu práce mimo pracoviště sjednáno něco odchylného.

Pokud práci zaměstnanec neodevzdá v dohodnutém nebo požadovaném rozsahu, může to mít za důsledek to, že za výkon práce neobdrží mzdu nebo plat, ale nemůže se jednat o absenci, a to proto, že zákoník práce stanoví pro home office výjimku z rozvržení pracovní doby.

Evidence Pracovní Doby

Za účelem kontroly dodržování limitů pracovní doby, minimálních dob odpočinku, maximálních limitů práce přesčas atd. Evidovat pracovní dobu je zákonnou povinností zaměstnavatele, kterou nesmí v žádném případě přenášet na zaměstnance.

Zaměstnavatel však může uložit zaměstnanci, aby mu poskytl při vedení evidence pracovní doby součinnost například tím, že bude pro účely tvorby evidence pracovní doby zaměstnavatelem evidovat předepsaným způsobem své příchody a odchody na pracoviště apod. (v této souvislosti je však nutné poznamenat, že evidence přítomnosti na pracovišti s ohledem na shora uvedené není evidencí pracovní doby).

Podrobnosti o evidenci přítomnosti zaměstnanců na pracovišti mohou být upraveny v pracovním řádu či dány jednostranným pokynem zaměstnavatele.

Shrnutí Práv Zaměstnance a Zaměstnavatele

Práva zaměstnance i zaměstnavatele lze tedy shrnout následujícím způsobem:

• Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a připraven vykonávat práci.
• Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu a seznámit s ní zaměstnance.
• Zaměstnavatel nemůže požadovat, aby zaměstnanec byl na pracovišti před začátkem směny nebo po jejím skončení bez náležité kompenzace (např. přesčas).
• Neomluvená absence může mít pro zaměstnance závažné důsledky, včetně výpovědi.

Právo/Povinnost	Zaměstnanec	Zaměstnavatel
Příchod na pracoviště	Být na pracovišti včas a připraven k práci	Stanovit začátek a konec směn
Pracovní doba	Dodržovat rozvrženou pracovní dobu	Rozvrhnout pracovní dobu v souladu se zákonem
Evidence pracovní doby	Poskytovat součinnost při evidenci	Evidovat pracovní dobu zaměstnanců
Absence	Informovat o důvodu nepřítomnosti a doložit potřebné dokumenty	Projednat neomluvenou nepřítomnost s odborovou organizací

tags: #zákoník #práce #příchod #na #pracoviště #povinnosti

Oblíbené příspěvky:

• Spokojenost zaměstnanců: Klíčové faktory
• Pracovní poměr vedoucího zaměstnance v ČR
• Výpověď smlouvy na plyn u Innogy
• Důležité informace o výpovědi
• Průvodce zrušením pracovního poměru ve zkušební době