Zaměstnanci, kteří jsou na nemocenské, mají povinnost dodržovat doporučení lékaře a režim dočasně práce neschopného jedince. Zda nemocní tyto povinnosti dodržují, zjišťuje kontrola na neschopence. Účelem kontrol není zbytečné znepříjemňování životů zaměstnanců, ale snížení rizika zneužívání podpory během nemoci.

V tomto článku shrneme hlavní informace o neschopenkách v roce 2025, včetně toho, jak správně nahlásit pracovní neschopnost, jaké jsou vaše práva a povinnosti, a jak probíhají kontroly.

Pracovní neschopnost a její náležitosti

Zaměstnanec má právo požádat lékaře o vystavení neschopenky, pokud mu zdravotní stav brání ve výkonu pracovní činnosti, případně ohrožuje zdraví jeho kolegů. V době uznané nemoci je povinen dodržovat tzv. režim dočasně práce neschopného jedince. Každý zaměstnanec, kterému byla uznána dočasná pracovní neschopnost, je povinen dodržovat režim, jež mu ošetřující lékař stanoví.

Většinou tento režim spočívá v dodržování klidu na lůžku s případnými vycházkami, pro které je určen konkrétní čas během dne. V době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti může zaměstnance kontrolovat samotný zaměstnavatel a posléze pak orgány nemocenského pojištění.

Základní informace o pracovní neschopence:

• Pracovní neschopenka: Dokument potvrzující dočasnou pracovní neschopnost z důvodu nemoci, úrazu nebo zdravotních komplikací.
• Vystavuje ji praktický lékař nebo specialisté.
• Pracovní neschopnost je třeba bez zbytečných průtahů oznámit zaměstnavateli prokazatelným způsobem.

Náhrada mzdy během prvních 14 dnů

• Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy od 1. do 14. dne nemoci.
• Výpočet náhrady se provádí z průměrného hodinového výdělku, který se redukuje podle stanovených hranic.
• Redukční hranice pro rok 2025: Tyto hranice mírně vzrostly, což znamená vyšší náhradu pro zaměstnance s nadprůměrnými příjmy.

Nemocenské dávky od 15. dne:

• Od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí dávky Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
• Výše dávek se vypočítává na základě denního vyměřovacího základu.

Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů. Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.

Povinnosti zaměstnance během nemocenské

Nemocný zaměstnanec je povinen svému zaměstnavateli umožnit kontrolu. Nařizuje mu to platný zákoník práce. Zaměstnanec musí poskytnout kontrolorům od zaměstnavatele i těm ze státních orgánů součinnost.

Dočasně práceneschopní jsou povinni:

• Dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce.
• Řídit se pokyny příslušného lékaře.
• Zdržovat se na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence.
• Označit potřebnými údaji místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné tuto kontrolu provést. Znamená to, že musí být uvedeno jeho jméno na zvonku.
• Zajistit funkčnost domovního zvonku.
• Při kontrole je pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti.

Zaměstnanec má právo rozhodnout o adrese svého pobytu v době nemoci. Nemusí se shodovat s jeho trvalým ani přechodným bydlištěm. Na této platné adrese, kterou nahlásil svému ošetřujícímu lékaři, se musí v době nemoci zdržovat. Platnou adresu lze změnit v době dočasné pracovní neschopnosti pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře.

Zaměstnanec musí zajistit dostupnost místa pobytu pro kontrolora v tom smyslu, že bude opatřeno funkčním zvonkem a jeho jmenovkou.

Vycházky:

• Vycházky povoluje ošetřující lékař, jak říká zákon: pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim.
• Lékař může povolit opuštění místa pobytu na nejvýše 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Noční život venku se pro nemocné nepřipouští.
• Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, jak to definuje zákon, povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek sám podle svého aktuálního zdravotního stavu. Pak neplatí limit nejvýše 6 hodin, vycházky jsou povoleny tzv. „bez omezení“. V praxi jde především o pacienty s onkologickým nebo psychiatrickým onemocněním.

Hrozbu kontroly lze do určité míry obejít, když lékař povolí změnu pobytu během pracovní neschopnosti, pokud to vyhovuje zdravotnímu stavu a léčbě. Někdy může pobyt na chalupě uzdravení prospět. I při změně pobytu je třeba dodržovat dobu vycházek.

Kdo a jak provádí kontrolu na nemocenské

Kontrolu na nemocenské smí provádět pověření zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Ti se musí na místě kontroly nejprve prokázat průkazem kontrolora. O kontrole není zaměstnanec na neschopence informován předem. Kontrola probíhá neočekávaně a někdy také opakovaně, a to jak ve všední dny, tak o víkendu nebo o svátcích.

Prvních čtrnáct dní nemocnému zaměstnanci vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, a ten má tudíž právo si svého zaměstnance během nemoci zkontrolovat sám prostřednictvím svých lidí. Kontrolovat dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance na tzv. neschopence mohou také sami zaměstnavatelé v období prvních 14 kalendářních dnů.

Kontrola na nemocenské nemusí probíhat pouze ve standardní pracovní době nemocného zaměstnance, jak se mnozí domnívají. Zaměstnanec na neschopence může být kontrolován během dne, brzy ráno i v pozdních hodinách (večer po 22. hodině), a to nejen v pracovní dny, ale také o víkendu či státním svátku.

O kontrole z okresní správy sociálního zabezpečení není zaměstnanec předem informován. Probíhá tím způsobem, že zaměstnance nečekaně navštíví kontrolor v době, kdy nemá od lékaře povolené vycházky. Na místě se prokáže průkazem kontrolora a zaeviduje si datum a čas provedené kontroly.

Povinnosti kontrolora:

• Při kontrole se pověření zaměstnanci OSSZ musejí prokázat průkazem a do tzv. neschopenky zaznamenat údaje o kontrole.
• V případě, že dočasně práceneschopného pojištěnce nezastihnou na uvedené adrese nebo jim pojištěnec neposkytne nezbytnou součinnost (viz výše), písemným oznámením ho vyzvou, aby kontaktoval příslušnou OSSZ.
• Následně jsou objektivně vyhodnoceny důvody, proč nemocný nebyl zastižen (nebo neposkytl nezbytnou součinnost).

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat nemocného zaměstnance v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení těchto povinností vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení režimu práce neschopného.

Postup zaměstnavatele při porušení povinností zaměstnance

• Zaměstnavatel provedl dne …………………….
• Zaměstnanec nebyl zastižen na platné adrese pobytu dočasně práce neschopného a zároveň v uvedené době neměl zaměstnanec povoleny vycházky.
• V ………………….
• Zaměstnanec porušil v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.
• Pokud zaměstnanec do následujícího pracovního dne (případně stanovit jinou lhůtu, vzhledem ke konkrétní situaci) po převzetí tohoto záznamu věrohodně nezdůvodní svou nepřítomnost, přistoupí zaměstnavatel ke snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu podle § 192 odst.

Kromě toho, že zaměstnavatel je povinen zaslat ošetřujícímu lékaři stejnopis výše uvedeného dokumentu, je též oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat.

Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.

Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h).

Pokud se potvrdí, že k porušení režimu skutečně došlo, zahájí OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského.

Zaměstnavatel provedl dne ……………………. Zaměstnanec nebyl zastižen na platné adrese pobytu dočasně práce neschopného a zároveň v uvedené době neměl zaměstnanec povoleny vycházky.

V …………………. Zaměstnanec porušil v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

Pokud zaměstnanec do následujícího pracovního dne (případně stanovit jinou lhůtu, vzhledem ke konkrétní situaci) po převzetí tohoto záznamu věrohodně nezdůvodní svou nepřítomnost, přistoupí zaměstnavatel ke snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu podle § 192 odst.

Kromě toho, že zaměstnavatel je povinen zaslat ošetřujícímu lékaři stejnopis výše uvedeného dokumentu, je též oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat.

Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.

Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h).

Sankce za nedodržování léčebného režimu

V případě, že kontrola nezastihne zaměstnance v době, kdy nemá povolené vycházky od lékaře, doma nebo na adrese, kterou uvedl jako místo, kde bude marodit, má zaměstnavatel právo jej potrestat.

Jaké hrozí sankce za nedodržování léčebného režimu? Co může přijít za tresty, když vás nenajdou doma v době, kdy nemáte povolenu vycházku?

Zaměstnavatel může snížit náhradu mzdy, kterou dostává zaměstnanec v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti. V závažnějších případech se může zaměstnavatel rozhodnout, že dokonce nevyplatí žádnou náhradu mzdy. Zaměstnanec také může dostat za porušení režimu i výpověď.

I správa sociálního zabezpečení může snížit nebo i zcela odebrat nemocenské, které vyplácí od 15. dne pracovní neschopnosti.

Sankce může přijít i od ošetřujícího lékaře. Pokud se pojištěnec nedostaví k lékařskému ošetření nebo kontrole zdravotního stavu v den určený lékařem, aniž by pojištěnec prokázal existenci vážných důvodů, pro které se nemohl dostavit, lékař může rozhodnout o ukončení pracovní neschopnosti. A tak pojištěnec ztratí nárok na hmotné zabezpečení.

Potvrdí-li se porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce, zahájí OSSZ správní řízení. Jeho výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského, tzv. postih.

Pokud vás kontroloři na adrese nezastihnou, budete písemně vyzváni ke kontaktování příslušné OSSZ, které musíte vysvětlit svoji nepřítomnost v době kontroly. Nejste-li schopni poskytnout adekvátní vysvětlení (například potvrzení o návštěvě lékaře), zahájí s vámi OSSZ správní řízení. To může vyústit:

• v krácení nemocenské,
• její odebrání,
• při hrubém porušení režimu (neschválený odjezd na zahraniční dovolenou) i ve vysokou pokutu.

U kontrol ze strany zaměstnavatele dochází ke krácení či neposkytnutí náhrady mzdy.

Statistiky kontrol

Okresní správy sociálního zabezpečení provedly od ledna do prosince 2016 celkem 153 500 kontrol dodržování režimu dočasně práce neschopných.

Od ledna do konce června 2016 pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) provedli 84 219 kontrol dodržování režimu dočasně práceneschopných pojištěnců, což je o 2 207 více než v pololetí loňského roku. Postihů, které pro „hříšníka“ znamenají krácení nebo odejmutí vyplácené nemocenské dávky, OSSZ letos udělily 1 686.

Z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je zřejmé, že nejvíce postihů bylo k červnu 2016 uděleno v Plzeňském kraji (256), v Moravskoslezském kraji (173) a v kraji Pardubickém (152).

Tabulka: Kontroly dodržování režimu dočasně práceneschopných pojištěnců k 30. 6. 2016

Kraj	Počet provedených kontrol	Počet postihů
Hl. město Praha	4 444	76
Jihočeský	3 708	35
Jihomoravský	11 016	137
Karlovarský	4 549	137
Královéhradecký	6 320	111
Liberecký	3 237	54
Moravskoslezský	10 153	173
Olomoucký	6 118	125
Pardubický	6 266	152
Plzeňský	7 892	256
Středočeský	8 764	137
Ústecký	5 510	145
Vysočina	2 985	56
Zlínský	3 257	92
Celkem ČR	84 219	1 686

Zdroj: ČSSZ

tags: #nemocenska #kontrola #pravidla

Oblíbené příspěvky:

• Jak podat daňové přiznání jako zaměstnanec
• Příplatky za víkendovou práci v DPP
• Zkušenosti s Tesco Novodvorska
• Příklady etického kodexu
• Jak vypočítat mzdu OSVČ?