Překážky v práci na straně zaměstnavatele v kontextu českého Zákoníku práce

Překážky v práci jsou situace, které zaměstnanci brání v plnění pracovních povinností, aniž by za to nesl zodpovědnost. Překážky v práci rozlišujeme na důležité osobní překážky na straně zaměstnance (specifikovány v zákoníku práce), jiné důležité osobní překážky (nalezneme v nařízení vlády), překážky v práci z důvodu obecného zájmu a překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Jak jsme uvedli výše, prekážky na strane zamestnávateľa sú situácie, keď zamestnávateľ nie je schopný plniť svoju povinnosť prideľovať zamestnancovi prácu v súlade s pracovnou zmluvou a vyplácať mu za vykonanú prácu mzdu alebo plat. Doba, po ktorú tieto prekážky trvajú (ak nejde o prerušenie práce z dôvodu nepriaznivých poveternostných vplyvov), sa považuje za výkon práce, čo má vplyv napríklad na výpočet dovolenky. Zamestnanec má po dobu trvania týchto prekážok nárok na náhradu mzdy či platu vo výške priemerného zárobku alebo aspoň jeho percentuálneho podielu.

Druhy překážek v práci na straně zaměstnavatele

K prekážkam v práci na strane zamestnávateľa patria:

prestoje (napr. poruchy strojových zariadení),
prerušenie práce z dôvodu nepriaznivých poveternostných vplyvov (napr. silný mráz v prípade zamestnanca pracujúceho vo vonkajšom prostredí),
čiastočná nezamestnanosť (napr. dočasné obmedzenie predaja výrobkov alebo dopytu po službách),
čas strávený na služobnej ceste inak ako plnením pracovných úloh, ak spadá do pracovnej zmeny (napr. čakanie na cestovný spoj, samotné cestovanie),
iné prekážky v práci na strane zamestnávateľa (napr. plánovaná odstávka alebo nútené uzatvorenie či obmedzenie prevádzky v dôsledku mimoriadnych opatrení).

Prekážkami v práci na strane zamestnávateľa sa rozumejú také situácie, ktoré bránia zamestnancovi vykonávať prácu podľa pracovnej zmluvy, pričom tieto prekážky pramenia z dôvodov na strane zamestnávateľa. Zamestnávate musí mať zatvorenú prevádzku a zamestnancovi nemôže prideľovať prácu. Podľa Zákonníka práce ide v takomto prípade o prekážku v práci na strane zamestnávateľa podľa § 142.

Prestoje

Prestoje možno charakterizovať ako prechodné prerušenie práce, ktoré spočíva v organizačných alebo technických problémov na strane zamestnávateľa. Ide v podstate o nepredvídateľnú prekážku v práci na strane zamestnávateľa, ktorá má pôvod v technologických, technických alebo prevádzkových chybách.

Z dôvodu prostoje môže zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí (viz ustanovení § 41 odst. 5 ZP), pokud za práci, na kterou byl zaměstnanec převeden, přísluší nižší mzda nebo plat, náleží zaměstnanci v tomto případě za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu od výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením (viz ustanovení § 139 odst. 1 písm.

Pokud k převedení nedošlo (například proto, že s ním zaměstnanec nesouhlasil nebo proto, že zaměstnavatel nemá práci, na kterou by zaměstnance převedl), přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného měsíčního výdělku.

Nepriaznivé poveternostné vplyvy

Nepriaznivé poveternostné vplyvy obdobne ako prestoj spôsobujú nemožnosť vykonávania práce zamestnanca. Avšak dôvod prerušenia práce zamestnanca v prípade tejto prekážky v práci na strane zamestnávateľa nespočíva v pracovnom procese, teda netýka sa organizačných alebo technických problémov, ale vzniká mimo pracovného procesu a má objektívny charakter.

V případě, kdy jsou překážkou v práci nepříznivé povětrnostní vlivy, může zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí (ustanovení § 41 odst. V případě, kdy je překážkou v práci živelní událost, stanoví zákon v ustanovení § 41 odst.

I v tomto případě (živelní události), byl-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je sjednána, za kterou přísluší nižší mzda nebo plat, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Nemůže-li konat zaměstnanec práci v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Sám pojem živelní událost (stejně jako pojem mimořádná událost) není zákoníkem práce blíže definován. Otázkou může být například i situace (určení momentu) kdy nepříznivé povětrnostní vlivy přerostou svými důsledky do živelní události. V českých právních předpisech se můžeme setkat v tomto ohledu s velmi bohatým názvoslovím, vymezující pro účely daných předpisů okruhy podobných - ne však vždy totožných - událostí.

Vážné provozní důvody

Vážné provozní důvody nejsou na rozdíl od prestoje v Zákonníku práce vymedzené. Pokiaľ zamestnanec nemôže vykonávať prácu z vážnych prevádzkových dôvodov (spravidla ide o príčiny, ktorých vznik a čas trvania možno reálne predpokladať) a zamestnávateľ ich vymedzí v písomnej dohode so zástupcami zamestnancov, pôjde o prekážku v práci na strane zamestnávateľa, pri ktorej bude patriť zamestnancovi náhrada mzdy v sume určenej dohodou, najmenej 60 % jeho priemerného zárobku. Túto dohodu nemôže zamestnávateľ nahradiť svojím jednostranným rozhodnutím.

Iné prekážky na strane zamestnávateľa

Ak by zamestnanec nemohol vykonávať prácu v dôsledku iných prekážok na strane zamestnávateľa (než sú uvedené vyššie), zamestnávateľ mu poskytne náhradu mzdy v sume jeho priemerného zárobku. Takouto inou prekážkou môžu byť napríklad plánované opravy dielní, úprava pracovného prostredia a pod.

Tak je to napríklad v prípade pandémie COVID-19. Ak zamestnávateľ musí na základe rozhodnutia Úradu verejného zdravotníctva uzavrieť počas doby trvania núdzového stavu svoju prevádzku (napr. predajňu s oblečením, reštauráciu či bar) a nemá možnosť prideľovať zamestnancovi prácu podľa pracovnej zmluvy, môže ísť o prekážku v práci na strane zamestnávateľa podľa § 142 Zákonníka práce.

Náhrada mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele

V porovnání s překážkami v práci na straně zaměstnance je důležité úvodem zdůraznit, že zaměstnanci po dobu trvání překážek v práci na straně zaměstnavatele vždy náleží finanční zabezpečení od zaměstnavatele, a to náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nebo jeho části.

Rozdíl spočívá ve výši náhrady, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout za to, že mu neumožňuje výkon práce. U prostojí je výše náhrady minimálně 80 % průměrného výdělku, u přerušení z důvodu povětrnostních vlivů nebo živelní události je to 60 % průměrného výdělku. U ostatních překážek v práci má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.

Při dočasném omezení odbytu výrobků nebo poptávky po službách lze ale dohodou s odborovou organizací (a pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí vnitřním předpisem) stanovit, že se náhrada snižuje až na 60 % průměrného výdělku.

V prípade nepriaznivých poveternostných vplyvov má zamestnanec nárok na náhradu mzdy v sume najmenej 50 % jeho priemerného mesačného zárobku. Ide o minimálnu výšku náhrady mzdy, ktorá je upravená v Zákonníku práce.

V případě vážných provozních důvodů patrí zamestnancovi náhrada mzdy v sume najmenej 60 % jeho priemerného zárobku.

Iné prekážky v práci na starne zamestnávateľa, ako prestoje a nepriaznivé poveternostné vplyvy alebo vážne prevádzkové dôvody, zakladajú právnu povinnosť zamestnávateľa poskytnúť zamestnancovi náhradu mzdy v sume jeho priemerného zárobku. Môže ísť napríklad o neprideľovanie práce zamestnancovi.

Tyto prekážky v práci nemajú určenú dĺžku trvania. Rovnako pre ich existenciu nie je rozhodujúce, či nemožnosť prideľovať prácu zamestnancovi je spôsobená objektívnymi alebo subjektívnymi okolnosťami, a či tieto okolnosti môže alebo nemôže zamestnávateľ ovplyvniť.

Tabulka: Překážky na straně zaměstnavatele a výše náhrady mzdy

Překážka v práci na straně zaměstnavatele	Výše náhrady mzdy/platu	Poznámka
Prostoje	Min. 80 % průměrného výdělku	přechodná a neplánovaná překážka v práci na straně zaměstnavatele
Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí	60 % průměrného výdělku
Ostatní překážky v práci	100 % průměrného výdělku
Ostatní překážky při omezení odbytu výrobků/poptávky po službách	Až 60 % průměrného výdělku	Nutná dohoda s odborovou organizací

Časté otázky

Aké možno uznať prekážky v práci na strane zamestnanca?

Aké možno uznať prekážky v práci na strane zamestnávateľa?

Ako rieši uvedené Zákonník práce?

Zamestnávateľ mi oznámil, že musí zatvoriť prevádzku, prípadne z dôvodu zníženia odbytu nemá pre mňa v súčasnej dobe prácu. Zároveň mi oznámil, že mi nemôže vyplácať náhradu mzdy a chce sa so mnou dohodnúť na neplatenom voľne. Čo môžem robiť?

Ak musíte zatvoriť obchod, to ešte neznamená, že zamestnanci nemôžu chodiť do práce (uvedené závisí aj od rozsahu povinnosti zamestnávateľa zatvoriť prevádzku). V čase zatvorenia prevádzky môžu robiť inú prácu podľa pracovnej zmluvy.

Môže zamestnávateľ nútiť zamestnanca ísť na PN-ku namiesto dovolenky?

Som dočasne pracovne neschopný z dôvodu choroby, som v karanténe alebo sa musím starať o dieťa z dôvodu uzatvorenia školy. Aké mám ako zamestnanec práva?

Môže mi zamestnávateľ prikázať prácu z domu? Môže zamestnanec odmietnuť prácu z domu?

tags: #zakonik #prace #prekazka #v #praci #na