Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností OSVČ v ČR

Živnost - resp. samostatně výdělečná činnost - jako taková, je zajímavým a dnes i moderním způsobem vydělávání příjmů (či dokonce optimalizace daně). O něco zajímavější je i kombinace zaměstnanec a OSVČ při zaměstnání - vedlejší činnost. Podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) může mít různé formy v závislosti na tom, zda je činnost vykonávána jako hlavní nebo vedlejší. Tento článek se zaměřuje na klíčové rozdíly mezi hlavní a vedlejší činností OSVČ, přičemž vysvětluje specifické podmínky, výhody a povinnosti spojené s každým typem podnikání. Uvažujete o živnostenském listu, ale nejste si jistí, jestli se vám podnikání vůbec vyplatí? Zjistěte, zda z vás bude OSVČ na hlavní, nebo vedlejší činnost.

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností je v penězích - konkrétně v tom, kolik pošlete státu na pojištění. Ve zkratce: V případě vedlejší činnosti stát předpokládá, že podnikání není hlavním zdrojem vašich příjmů.

Podnikání jako OSVČ na vedlejší činnost znamená, že příjem, který z podnikání máte, není vaším hlavním zdrojem peněz. Tím je ve většině případů zaměstnání. Z pohledu státu jste v případě hlavní podnikatelské činnosti „OSVČ na plný úvazek“. Zjednodušeně to znamená, že právě živnost je vaší hlavní pracovní náplní a hned od prvního měsíce podnikání musíte platit alespoň minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Sociální zabezpečení vysvětlil | Jak maximalizovat své sociální zabezpečení

Kdo je OSVČ?

Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“), nebo spolupracuje při výkonu SVČ, pokud podle § 13 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (do okruhu spolupracujících osob spadají i členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu) ukončila povinnou školní docházku a dosáhla aspoň 15 let věku. Osobu, která nesplňuje výše uvedené podmínky pro výkon SVČ, tj. neukončila povinnou školní docházku a nedosáhla uvedeného věku, nelze považovat za OSVČ.

Za výkon SVČ na území České republiky se považuje výkon SVČ konané jak na území ČR, tak mimo území ČR, pokud je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z českých právních předpisů. Uvedené platí v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena příslušnou mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízením Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009.

Druhy SVČ

Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí:

podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,
provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,
činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,
výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,
výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů; vždy se za výkon takovéto činnosti považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a a insolvenčního správce popřípadě dalšího správce.
výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku,
výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu.

Za výkon SVČ se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.

Všechny uvedené druhy výkonu činnosti jsou považovány za samostatnou výdělečnou činnost, pokud se příjmy dosažené jejich výkonem považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti, tj. dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb.

Rozdělení samostatné výdělečné činnosti

Samostatná výdělečná činnost se rozděluje na hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. OSVČ je považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost v těch kalendářních měsících, ve kterých není považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost.

Samostatná výdělečná činnost se dle § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce:

vykonávala zaměstnání, přičemž zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Zaměstnáním se pro účely výkonu vedlejší činnosti rovněž rozumí činnost zakládající účast na sociálním zabezpečení podle právních předpisů státu, s nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícím koordinační nařízení,
měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo
osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,
osobně pečovala o dítě do 4 let věku, nebo
byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání).

OSVČ je považována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a aspoň po část této doby výkonu činnosti trval i důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Účast na nemocenském pojištění uvedenou skutečnost nijak neovlivní.

Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit nejpozději na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok, za který chce být považována za vykonávající vedlejší SVČ.

Upozornění: tzv. předdůchod, tedy čerpání dávky doplňkového penzijního spoření v podobě starobní penze na určenou dobu nebo doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanovený dle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 až 5 let, není uznatelným důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Založení živnosti

Než se vydáte na živnostenský úřad, vyberte si, do jakého druhu živnosti vaše podnikání spadá. Abyste mohli začít podnikat, je potřeba si na jakémkoliv živnostenském úřadu zřídit živnostenský list na vedlejší činnost. Jeho vyřízení vás přijde na 1 000 Kč. S podnikáním začínáte ve chvíli, kdy na živnostenském úřadu zaplatíte správní poplatek.

Živnosti ohlašovací řemeslná - vyžadují splnění všeobecných podmínek a doložení dokladu o odborné způsobilosti.
Živnost ohlašovací vázaná - stejně jako u řemeslných činností dokládáte odbornou způsobilost, kterou upravuje příloha č. 2 živnostenského zákona. Musíte splnit také všeobecné podmínky.
Živnost ohlašovací volná - obsahuje zhruba 80 oborů. Pro její vyřízení stačí pouze splnění všeobecných podmínek.

Při vyřizování živnosti volné si vystačíte s občankou. U podnikání při zaměstnání si zjistěte, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele. V případě, že chcete podnikat ve stejném oboru, potřebujete zaměstnavatelův písemný souhlas.

Sociální a zdravotní pojištění

Podnikání na hlavní a vedlejší činnost se rozlišuje zejména kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Platba minimálních záloh na sociálním pojištění je opět povinná pro OSVČ na hlavní pracovní poměr. V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2025 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 111 736 Kč. Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 111 736 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok.

Zdravotní pojištění u státních pojištěnců - státní pojištěnci jsou ti, za které pojištění hradí stát. Jde například o studenty, maminky na mateřské nebo penzisty. Státní pojištěnci v prvním roce podnikání zálohy neplatí. Po podání přehledů je pojišťovně doplatíte jednorázově. Z přehledů vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok, které budete platit každý měsíc.

Zdravotní pojištění u zaměstnanců - pokud podnikáte při zaměstnání, platí za vás zdravotní pojištění zaměstnavatel, takže žádné měsíční zálohy neplatíte. Na rozdíl od OSVČ, které podnikají na hlavní pracovní poměr, se vás minimální povinné zálohy netýkají.

Jste-li OSVČ na vedlejší činnost, máme pro vás dobrou zprávu: minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění se vás netýkají. V prvním roce podnikání vůbec neplatíte zálohy a pojistné zaplatíte jednorázově až po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Pokud jste OSVČ se souběhem zaměstnaneckého poměru (kdy je podnikání vaší vedlejší činností): nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pokud za vás zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance. Pokud jste OSVČ, za kterého platí pojistné stát (student, důchodce apod.): Opět nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ ani povinnost platit zálohy ve výši minima stanoveného pro OSVČ.

Podnikání na vedlejší činnost má své výhody i v případě sociálního pojištění. Pokud váš dílčí základ daně z příjmu OSVČ (tedy příjmy minus výdaje, ať už skutečné, nebo paušální) nepřesáhne takzvanou roční rozhodnou částku, pak sociální pojištění vůbec neplatíte. V roce 2025 tato rozhodná částka dělá 111 736 Kč. A pokud rozhodnou částku překročíte? Za první rok podnikání zaplatíte ČSSZ pojištění jednorázově (po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ).

Daňové povinnosti

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podávat daňové přiznání (tedy stejně jako OSVČ na hlavní činnost). Bez ohledu na to, zda podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost, máte povinnost podávat daňové přiznání a odvádět daně z příjmů. Můžete si vybrat mezi uplatněním skutečných výdajů nebo výdajového paušálu.

Daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %. Danění výdajovým paušálem je oblíbené pro svoji jednoduchost. Nemusíte vést daňovou evidenci. Výdaje se počítají jako procento ze všech vašich příjmů bez ohledu na reálné výdaje.

40 % - z činností, které nepodléhají živnosti (autorská práva, svobodná povolání, podnikání podle zvláštních předpisů, např.

Danění podle skutečných výdajů se vám vyplatí, pokud vaše reálné výdaje převyšují výdaje paušální. Nejčastěji se k tomuto způsobu uchylují podnikatelé, kteří prodávají zboží. V tomto případě musíte vést daňovou evidenci. Sazba daně z příjmu je 15 % a počítá se ze základu daně, kterou tvoří pět tzv. další příjmy, které nespadají do výše uvedeného (např.

Základ daně si můžete snížit několika způsoby. Povinnost podat daňové přiznání se týká nejen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ale také těch, které podnikají na vedlejšák. Daňové přiznání odevzdáváte v případě, že jsou vaše příjmy za rok 2025 vyšší než 50 000 Kč. Do daňového přiznání musíte uvést veškeré vaše příjmy. Jde o příjem ze zaměstnání (požádejte svého zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech), z podnikání, ale třeba i z pronájmu. Kromě toho sem patří i zálohy na daň z příjmů fyzických osob, které jste v průběhu roku odváděli ze mzdy.

Daňové přiznání se podává do 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a tak byste dokumentaci v roce 2025 měli odevzdat do 1. dubna. Vzhledem k tomu, že od roku 2023 musí mít podnikající subjekty zřízenou datovou schránku, mohou daňové přiznání v elektronické podobě odevzdat až o měsíc později. Tedy do 2. května 2025. V případě, že spolupracujete s daňovým poradcem, přiznání odevzdáváte nejpozději 1. července 2025.

Přehled o příjmech a výdajích

Pokud jste alespoň část roku pracovali jako OSVČ, a to i na vedlejší poměr, musíte podat přehled o příjmech a výdajích na svoji zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Data pro podání přehledů na sociální správu se odvíjí od podání daňového přiznání. Standardně se odevzdává do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Prodlužuje se však na 4 měsíce v případě, že bylo podáno po uplynutí 3 měsíců elektronickou formou.

Stejně jako u daňového přiznání i přehledy o příjmech a výdajích musí podnikatelé podat přes datovou schránku. Přehledy pro zdravotní pojišťovnu můžete doručit své zdravotní pojišťovně elektronicky, nebo papírově.

Termíny pro podání daňového přiznání a přehledů v roce 2025:

2. 5. 2025 (jde o prodlouženou lhůtu) podání daňového přiznání OSVČ elektronicky po 1. 4.
1. 8. 2025 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po termínu 1. 4.

Přechod z hlavní na vedlejší činnost

Důvodů, proč z hlavní činnosti přejít na vedlejší, může být hned několik. Z hlavní na vedlejší přecházíte v momentě, kdy během podnikání uzavřete se zaměstnavatelem pracovní poměr, ze kterého za vás bude odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dalším případem je, pokud je vám do 26 let a začnete studovat, případně jdete do důchodu. Jestliže se rozhodnete jít na vedlejší činnost, musíte tuto skutečnost nejpozději do 8 dnů ohlásit na živnostenském úřadě. Ten by měl o změně informovat okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pro klid v duši si ale toto ještě sami ověřte.

Výhody vedlejší činnosti

Zvažujete, zda si k zaměstnání zřídit ještě živnostenský list na vedlejší činnost? Podnikání na vedlejší činnost může být příjemným přilepšením k vašemu platu.

➕ zálohy na sociální pojištění nemusíte platit vůbec, pokud máte nižší zisk, než je tzv.

tags: #rozdíl #mezi #hlavní #a #vedlejší #činností