Šikana na pracovišti od nadřízeného: Definice, projevy a prevence

Šikana na pracovišti je závažný problém, který se může objevit ze strany nadřízených i kolegů. Při určitém chování je na místě zpozornět, protože následky šikany mohou být pro šikanovaného zdravotně velmi nebezpečné. V pracovním prostředí se jí říká bossing nebo také mobbing.

Pojďme si přiblížit, jak šikanu rozpoznat, jaké jsou její formy a jak se jí účinně bránit.

Co je to šikana na pracovišti?

Šikana v práci se dá poznat celkem jednoduše. Zpravidla se jedná o dlouho trvající nepřátelské vztahy a nepřátelskou náladu, která přerůstá až v ponižování druhého, a to klidně více zaměstnanci najednou.

Ve většině případů se šikana odehrává ze strany nadřízeného směrem k podřízenému (bossing), ale není to vždy pravidlem. Když se jedná o bossing, tak nadřízený zaměstnanec zneužívá svého postavení a šikanuje, ponižuje nebo zastrašuje podřízeného. Je důležité nezaměňovat bossing s klasickým používáním pravomocí nadřízeného.

Šikana na pracovišti se považuje za psychickou válku, jejíž následky mohou být pro šikanovaného zdravotně velmi nebezpečné. Dochází při ní k projevu jakési agrese, kdy se šikanovaný stává nepřítelem jednoho nebo více jiných osob.

Pracovní šikana má velmi negativní vliv na zdraví člověka, zejména pak na jeho psychickou pohodu a zdraví. Ačkoliv se to nemusí zdát, následky mohou být opravdu velmi vážné a to zejména pro osoby bez zkušeností se šikanou nebo s nižším seběvědomím.

Dochází-li ve firmě nebo na pracovišti k bossingu či mobbingu je to jasný důkaz toho, že se jedná o velmi nezdravé pracovní prostředí a evidentně zde došlo k narušení sociálních vztahů. Jedná se o tzv. patologické chování, tedy abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou společensky nebezpečné a nejsou v souladu se standardními sociálními, ale i právními normami společnosti.

Rovným zacházením a diskriminací, potažmo šikanou, se zabývá Zákoník práce č. 262/2006 Sb. § 1a odst. 1 písm. e).

Podle statistik společnosti STEM/MARK má s pracovní šikanou zkušenost přibližně čtvrtina zaměstnanců. Nejčastěji jsou obětmi šikany ženy (27 %), pak teprve muži (19 %). Asi 43 % šikanovaných se s tímto jevem setkává alespoň jednou týdně, přičemž více jak 50 % zaměstnanců jsou šikaně vystavovány déle jak jeden rok.

Michaela Švejdová: ŠIKANA NA PRACOVIŠTI - jak jí poznat a jak se tomu bránit?

Mobbing vs. Bossing vs. Bullying

  • Mobbing představuje nejčastější formu vztahové patologie na pracovišti. Mívá podobu útoků a psychického násilí ze strany spolupracovníků, kteří jsou v pracovní hierarchii na stejné úrovni. Objevuje se v kolektivech zaměstnanců v podnikové praxi, ale i ve státní sféře, včetně škol všech stupňů. Podstatou mobbingu je chování skupiny, která vnucuje své názory osobě, která nezapadá do skupiny.
  • Variantou mobbingu je tzv. bossing. Jedná se o psychický nátlak nadřízeného, který si zasedne na podřízeného.
  • V anglicky mluvících zemích se používá spíše souhrnného termínu bullying.

Projevy bossingu

Formy bossingu mohou být různé:

  • znesnadňování práce,
  • odebírání pracovních aktivit,
  • zadávání příliš složitých úkolů (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné),
  • nedocenění práce či neoprávněná kritika.

Za šikanu (bossing, z angl. boss - „nadřízený, šéf“) může být považováno:

  • přehnané kontrolování plnění povinností či docházky,
  • neschválení dovolené,
  • arogantní chování,
  • slovní urážky,
  • nedocenění práce či častá a neoprávněná kritika,
  • zesměšňování před kolegy,
  • zadávání příliš složitých úkolů (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné),
  • zabraňování přístupu k informacím např. od nadřízených, které vede k neinformovanosti,
  • nemožnost vyjádřit svůj názor nebo navrhnout své návrhy,
  • přisvojení si práce podřízeného jeho vedoucím,
  • sexuální obtěžování,
  • bezdůvodné vyhrožování výpovědí (ukončením služebního poměru),
  • různé naschvály (odebrání kancelářských potřeb…),
  • přemíra přesčasů,
  • probírání drobných chybiček, které jsou u ostatních přehlíženy atd.

Projevy mobbingu

Jak se mobbing projevuje:

  • agrese převážně psychického rázu;
  • systematický nátlak, cílené a opakované útoky, pokusy o znevážení či poškození pověsti dané osoby, její práce a pracovního výkonu, schopností, rodiny apod.;
  • negativní formy komunikace - např. šíření fám, křik, neschopnost přijímat kritiku;
  • snaha o izolaci a vyloučení - ze skupiny, zaměstnání, veřejného života;
  • demonstrace vlastní síly a převahy.

Důvody bossingu

Důvodů, proč se vedoucí pracovníci uchylují k bossingu, je mnoho:

  • frustrace,
  • obavy z konkurence,
  • netolerance,
  • závist,
  • odpor vůči odlišnostem (například jiné rase, národnosti či vyznání),
  • vlastní nejistota,
  • profesní obtíže.

Stále častěji se dnes mluví i o poruše osobnosti, např. narcismu, opojení mocí nebo kompenzaci malého sebevědomí, která se může projevit jako závist vůči schopnostem a dovednostem jiných lidí, spojená s obavou o ztrátu vlastní pozice. Přehnané nároky a nátlak mají často zamaskovat skutečný stav věcí.

Důsledky mobbingu a bossingu

Častým důsledkem mobbingu na pracovišti je jednak vysoká míra fluktuace zaměstnanců, jednak zvýšená míra prožívaného stresu u zaměstnanců.

Následky mobbingu či bossingu se mohou projevit výskytem psychosomatických příznaků - bolestí hlavy, břicha, zvracením, nespavostí nebo depresemi, které mohou vést až k sebepoškozování a sebevraždě.

Pod vlivem mobbingu se snižuje pozornost pracovníka, který je v permanentním stresu, mění se jeho motivace a postoje k práci, ztrácí se uspokojení z činnosti, klesá koncentrace pozornosti, dochází ke ztrátě zájmu. Napětí a úzkost nedovolují vykonávat přidělenou činnost naplno a stejně tak nedovolí ani plnou regeneraci sil. To vše může mít za následek zvýšený počet chyb, selhání či pracovních úrazů.

Intoxikované pracoviště

Snaha otevřeně se mobbingu/bossingu bránit a asertivně vystoupit proti agresivnímu jednání nemusí být vždy účinná. Mobbing totiž propuká a probíhá zpravidla na tzv. „intoxikovaném pracovišti“, kde dlouhodobě panuje negativní atmosféra, nefunkční přístup vedení a kde jsou vztahy mezi zaměstnanci zatížené mnoha negativními jevy.

Pro pracoviště, kde neplatí férová pravidla a neprobíhá partnerská komunikace, používá psycholožka a autorka Linnda Durré [3] výše zmíněný pojem „intoxikované pracoviště“.

Poznáte ho podle těchto průvodních znaků:

  • Chybějící srozumitelná a všem sdělená pravidla
  • Chybějící otevřená komunikace a spolupráce
  • Nedodržování metodických pokynů a pracovně právní legislativy
  • Nerespektování osobního prostoru
  • Nedodržování etických norem
  • Vztahy na pracovišti nejsou loajální, otevřené a transparentní.
  • Na pracovišti nepanuje otevřená komunikace mezi kolegy a spory nejsou včas a efektivně řešeny.
  • Objevuje se porušování a obcházení dohod i pravidel.
  • V pracovním týmu se objevuje absence respektu zaměstnanců vůči sobě navzájem.
  • Zaměstnanci zažívají diskriminaci kvůli svému věku, etnickému původu, pohlaví, náboženskému vyznání nebo sexuální orientaci.

Prevence mobbingu a bossingu

Pro prevenci mobbingu na pracovišti je vhodné zřídit institut osoby nezávislé na hierarchii organizace, která má důvěru zaměstnanců a hodnotí a přijímá stížnosti zaměstnanců. Tuto roli může částečně naplňovat například i nezávislý supervizor působící ve školství.

Existuje mnoho metod, jak se bránit šikaně v práci. Nejdůležitější je ale prevence, která platí zejména pro majitele a manažery firem. Zcela zásadní je podnikat preventivní opatření, která si ale musí nejdříve uvědomit zaměstnavatelé a manažeři firem. Je tedy důležité s nimi o šikaně mluvit, zejména o jejím negativním dopadu na dlouhodobí chod, ale i úspěšnost firmy. Většinou právě oni jsou odpovědní za šikanu ve firmě. Nejenže často sami šikanují, ale i šikaně vědomě přihlížejí, a to aniž by proti ní nějak zakročili. Neuvědomují si totiž, že škodí sami sobě, respektive své firmě.

Z dlouhodobého hlediska má tolerance šikany vysoce negativní vliv na výkon zaměstnanců a ve finále i celkovou prosperitu firmy.

Vašim úkolem z pozice majitele firmy, případně jejího ředitele, je zajistit, aby firma zaměstnávala kvalitní manažery s osobností. Pokud odhalíte šikanu na pracovišti, jednejte okamžitě. Nikdy řešení neodkládejte, protože tím by mohlo dojít k prohloubení problému a eskalaci v opravdoví konflikt. Vytvářejte ve svém firmě takové pracovní prostředí, které je příjemné a kam se budou zaměstnanci rádi vracet. Vytvářejte prostředí, ve kterém se lidé budou vzájemně podporovat a budou si věřit. V takovém pracovním prostředí se bude mnohem lépe dýchat, zaměstnanci budou výkonnější a spokojenější.

Vedení školy by mělo optimálně ve škole společně se zaměstnanci vytvořit a nastavit jednotná pravidla komunikace i etický kodex. Jedině tento postup vede ke kýženému výsledku, tedy k vytvoření bezpečné a přátelské atmosféry ve škole. Nejasné jednání a kroky ze strany vedení školy naopak představují živnou půdu pro mobbing na pracovišti.

Co dělat, když jste obětí šikany

Jste-li zaměstnanec firmy, jejíž každodenní součástí je šikana, doporučujeme vám zvážit, zda má smysl zde pracovat. Pokud jste jako zaměstnanec obětí šikany na pracovišti, máte možnost to řešit třemi základními způsoby: lidskou domluvou, žádostí o pomoc u zaměstnavatele nebo jiného vedoucího pracovníka, a v krajním případě právně.

Možné kroky:

  • Sesbírejte si co nejvíce důkazů a zajistěte si svědecké výpovědi spolupracovníků.
  • Najděte si spojence.
  • Proberte situaci se svými nejbližšími - rodina, kamarádi.
  • Podejte stížnost zaměstnavateli s jasným požadavkem prošetření dle § 276 odst. 9 zákona č. 262/2006 Sb.
  • Jestliže se jedná o odměny, kariérní postup či pracovní podmínky, vyžadujte po zaměstnavateli, aby důrazně dodržoval zásady rovného zacházení se všemi zaměstnanci, a to dle § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.

Jestliže se ani po těchto úkonech situace nezměnila a šikana na pracovišti vůči vám přetrvává, můžete se obrátit se stížností na patřičný Oblastní inspektorát práce. Můžete se za určitých podmínek obrátit také na veřejného ochránce práv. Je to možné ale pouze v případě, že se jedná o šikanu, která je spojená s diskriminací, tzn. že musí být motivována některými z diskriminačních kritérií, jako je například zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra, rasa nebo etnický původ, pohlaví, věk apod., dle antidiskriminačního zákona č.

V případě, že se chcete domáhat finančního odškodnění, musíte se obrátit na soud a podat žalobu.

Odborná pomoc

Odbornou pomoc při řešení problému mobbingu nebo bossingu nabízejí psychologické poradny či některá občanská sdružení.

Zdroje

  1. BEŇO, P. (2015). Šarmantní násilníci: antimobbingová příručka. Vydání první. Praha: Portál, s. 69-91
  2. HARTL, P. a HARTLOVÁ, H. (2009). Psychologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, s. 321
  3. DURRÉ, L. (2012). Jak přežít na intoxikovaném pracovišti: braňte se problémovým chvastounům, vzteklounům, sabotérům, sexuálním manipulátorům, závislákům. Vyd. 1. Praha: Práh, s.

tags: #šikana #na #pracovišti #od #nadřízeného #definice

Oblíbené příspěvky: