Minimální Teplota na Pracovišti v České Republice: Co Musíte Vědět

Teplota na pracovišti je obecně jedno z nejdiskutovanějších témat týkající se bezpečnosti práce vůbec. V létě lidé řeší příliš vysokou teplotu a v zimě zase příliš nízkou. Zaměstnanci velmi diskutované téma - teplota na pracovišti. Jednomu je zima, druhý by rád větral. Otázka teplot na pracovišti je upravena dvěma klíčovými legisltivními normami: nařízením vlády č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákonem č. 262/2006 Sb., (zákoník práce). V každém případě je však potřeba řídit se zákonem stanovenými limity. Pojďme se podívat na nové nařízení vlády z roku 2022, které mění minimální teploty pro práce vsedě s minimální nebo lehkou celotělovou aktivitou.

Od října letošního roku platí nová pravidla pro určení minimální teploty na pracovišti. Ta mají zaměstnavatelům pomoci ušetřit energetickou spotřebu na vytápění. Reakce na energetickou krizi. Předkladatelem návrhu je Ministerstvo zdravotnictví, podle něhož je důvodem ke změně regulace současná energetická krize. Při formulaci návrhu ministerstvo zohlednilo dostupné hygienické poznatky, změna teploty by tak neměla mít výrazný negativní vliv na zdraví zaměstnanců.

Aktualizováno 22. práce. Jaká je tedy minimální povolená teplota na pracovišti a jak řešit, když je vám v práci zima? Obyčejný člověk se v tom moc nevyzná a tak jsme pro vás připravili srozumitelný přehled. Začneme od zákonných požadavků a povinností.

Základním zákonem, který řeší teplotu na pracovišti, je § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zde jsou uvedeny požadavky na pracoviště a pracovní prostředí. Konkrétně se zde uvádí, že povinností zaměstnavatele je zajistit, aby pracovní podmínky odpovídaly BOZP a hygienickým požadavkům. Klíčovým je pak § 6 a § 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci související se zátěží chladem. Související povinnosti, týkající se poskytování ochranných nápojů, jsou uvedeny ještě v § 8 stejného zákona. Co tedy konkrétně z této legislativy vyplývá?

Pro normálního člověka naprosto nepochopitelný a nepřehledný zákon. Podmínky ochrany zdraví při práci, do kterých spadají i teploty na jednotlivých pracovištích, určuje Nařízení vlády č. Minimální teplota na pracovišti se hodnotí podle zátěže lidského organismu chladem. Expozici chladem je vystaven zaměstnanec, který vykonává práci, která odpovídá energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na kterém musí být udržována nižší teplota vzduchu z důvodu technologických požadavků než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 a č. 2 nařízení vlády č. Toto je tabulka č. 1 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zaměstnavatel musí podle ní zařadit každého zaměstnance do příslušné pracovní třídy, takže si zjistěte, do které spadáte právě vy. Na tuto tabulku pak navazuje tabulka č.

Nové Minimální Teploty na Pracovišti

Nařízení vlády č. 303/2022 Sb., kterým se mění nařízení 361/2007 Sb. stanovující bližší podmínky ochrany zdraví při práci, bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů 11. října letošního roku. Hned následujícího dne nabylo také účinnosti. Od středy tedy platí nově stanovené minimální teploty na pracovišti. Opatření umožní zaměstnavatelům ušetřit na nákladech za vytápění.

Změny se dotýkají pracovišť zaměstnanců spadajících do dvou kategorií práce, ale i tzv. sanitárních místností (šaten, umýváren, sprch a toalet). Šatny je zaměstnavatel povinen vytopit na 18 °C, umývárny a sprchy na 19 °C, na záchodech musí být alespoň 15 °C.

Working in the heat

„Teploty jsou stanoveny nařízením vlády pro jednotlivé třídy práce. Ty jsou vytvořeny zejména podle pohybové aktivity na pracovišti. Pro každou z tříd je stanovena minimální, maximální a optimální teplota. U fyzicky náročných prací předepsaná teplota klesá,“ vysvětluje advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby Dostupný advokát.

Pro pracovníky třídy I a IIa je možné snížit teplotu, podmínky stanovené pro ostatní třídy práce zůstávají beze změny. Pro zaměstnance, kteří vykonávají práci vsedě (kancelářské administrativní práce, laboratorní práce, veškeré práce u počítače či sestavování a třídění drobných předmětů), stanoví nařízení minimální teplotu nově na 18 °C. Při lehké manuální práci jako je řízení vozidel, práce u montážní linky, činnosti mechaniků, anebo práce pokladní, je minimální teplota stanovena na 16 °C.

Povinnosti Zaměstnavatele

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit na pracovišti bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a pracovní prostředí. Zákoník práce v páté části řeší bezpečnost a ochranu zdraví při práci, neřeší konkrétní detaily, nenajdeme zde žádná ustanovení o teplotě na pracovišti. Základní povinností zaměstnavatele je dle zákoníku práce vytvoření bezpečného pracovního prostředí. Zákony se zabývají i minimální a maximální teplotou na pracovišti. Cílem těchto opatření je, aby zaměstnanec mohl řádně vykonávat svou práci a aby nebyl ohrožen jeho zdravotní stav.

Limity nařízení tedy nesmí překročit ve snaze ušetřit na energiích ještě o něco více. Teplota na pracovišti, normativní, je pro zaměstnavatele závazná, není možné si vyhláškou stanovené limity přizpůsobovat. Zaměstnavatel je povinen své zaměstnance rozdělit do kategorií (třídy práce), a to podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje při plnění pracovních povinností. Čím je vykonávaná práce fyzicky náročnější, tím vyšší jsou přiznávané nároky zaměstnancům. Výše uvedená schválená změna se dotkne profesí zařazených do I. (práce vsedě s minimální celotělovou aktivitou, například personalista, účetní, programátor) a IIa. (práce vsedě s lehkou manuální prací rukou, například skladník, pokladní, řidič osobního vozu) třídy.

Zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit takové podmínky na pracovišti, aby teplota vzduchu v pracovních prostorách odpovídala charakteru vykonávané práce, ročnímu období a zvláštnostem pracoviště. Zákon zmiňuje takzvanou zátěž teplem a v přílohách definuje, jaká zátěž (hodnocená podle teploty měřené teploměrem) je ještě přípustná. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se nezohledňují.

Zákoník práce dále stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby teplota na pracovišti byla přiměřená ročnímu období a povaze vykonávané práce. Zaměstnavatel má povinnost zabezpečit pitný režim pro zaměstnance v souladu s hygienickými a zdravotními normami. Tato povinnost je zvláště důležitá v situacích, kdy zaměstnanci pracují v teplém prostředí nebo vykonávají fyzicky náročnou práci, která může vést k dehydrataci. Pokud jde o ochranné nápoje, zaměstnavatel by je měl poskytnout zaměstnancům v situacích, kdy je to nutné pro ochranu jejich zdraví.

Co dělat, když vám v práci netopí vůbec?

Nižší teploty platí od středy, a to automaticky na základě nařízení vlády. Zaměstnavatel tak může jednoduše ztlumit topení. Přesto by bylo vhodné na to zaměstnance předem upozornit, aby se mohli na chladnější prostředí připravit.

„Zaměstnavatel by měl primárně sám kontrolovat splnění podmínek, včetně teplotních, na pracovišti,“ připomíná Ondřej Preuss. Jestliže se zaměstnanci domnívají, že podmínky zákona či nařízení nejsou splněny, mají se obrátit v prvé řadě na zaměstnavatele. „Pokud zaměstnavatel situaci nechce řešit, lze se obrátit na hygienickou stanici, která může udělit pokutu až do výše dvou milionů korun,“ dodává advokát.

Ochrana před Chladem

Jestliže operativní teplota nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 4 °C, musí být zaměstnanec vybaven pracovními rukavicemi chránícími před chladem. Pro práci v zátěži chladem se poskytuje pracovní oděv, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou tělesného jádra (36 až 37) °C, a pracovní obuv chránící před chladem.

Při teplotě vzduchu od 10 °C do 4 °C musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání nepřesáhla 3 hodiny, při teplotě vzduchu od 4 °C do --10 °C 2 hodiny a při teplotě vzduchu od --10 °C 75 minut. Bezpečnostní přestávky mezi jednotlivými úseky nepřetržité práce v chladové zátěži musí trvat nejméně 10 minut. Uvedená organizační opatření zaměstnavatele před zátěží chladem nové NV nic nemění. Došlo však ke snížení údajů o minimální teplotě na pracovištích. Pro tyto účely NV nadále rozděluje pracovní činnosti do I. až V. třídy.

Do první třídy jsou například zařazeny kancelářské práce, do třídy IIa činnost vstoje nebo při chůzi spojená s přenášením břemen, třída IIb znamená činnost spojenou s přenášením středně těžkých břemen a třídy IVb a V uvádějí práce spojené s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin apod. Zajištění určité výše teploty na těchto pracovištích je dále závislé na skutečnosti, zda zaměstnanec má jednovrstvý, dvouvrstvý či třívrstvý oblek.

V nejčastějších případech má být teplota na pracovišti 22 0 C ( například kanceláře) a se zvyšováním fyzické náročnosti na druh práce se požadavek na teplo snižuje ( méně než 20 0 C stupňů u kategorií IIa,IIb, IIIa, IIIb.) U třídy IV a V se teplota nestanoví. V místnostech, kde se nepracuje,má být teplota nižší.

Výměna Vzduchu na Pracovišti

bezprostředně souvisí s teplotou na pracovišti. Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na fyzickou náročnost práce. Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být podle druhu práce od 50 m3 do 90 m3 za hodinu. Na pracovišti, na kterém může v důsledku mimořádné události dojít k úniku těkavé chemické látky v míře, která může způsobit akutní poškození zdraví, musí být zřízeno havarijní větrání.

Havarijní Větrání

Pokud je to technicky možné, havarijní větrání musí mít zajištěno automatické spouštění v závislosti na koncentraci uniklé těkavé chemické látky. Spouštění musí být umístěno před vstupem na pracoviště a musí být zajištěna jeho snadná dostupnost. Havarijní větrání musí být podtlakové, tak, aby při jeho chodu nemohla těkavá chemická látka pronikat do prostor jiných pracovišť. Výduch odpadního vzduchu musí být umístěn v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít k ohrožení zdraví osob na ostatních pracovištích a ve venkovním prostoru.

Práva Zaměstnanců

Zaměstnanci mají v souvislosti s teplotou na pracovišti několik základních práv, která jsou stanovena v zákoně č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.

Právo na přiměřené pracovní podmínky - zaměstnanci mají právo na pracovní podmínky, které zahrnují přiměřenou teplotu vzduchu v pracovních prostorách.
Právo na ochranu zdraví - zaměstnanci mají právo na ochranu svého zdraví a bezpečnosti při práci.

Pokud zaměstnanec cítí, že jeho práva jsou porušována, může podniknout několik kroků. Nejprve by měl tuto situaci oznámit svému nadřízenému.

Maximální Povolené Teploty

Podle české legislativy se maximální povolené teploty pro různé pracovní podmínky liší.

Tabulka č. 1: Třídy práce a energetický výdej

Třída Práce	Popis
I	Práce prováděná vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou - nejčastěji se jedná o kancelářské administrativní a laboratorní práce.
IIa	Práce prováděná převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží - nejčastěji se jedná o řízení osobního vozidla, přesouvání lehkých břemen apod.
IIb	Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou - dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu.
IIIa	Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků.
IVb a V	Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin- transport těžkých břemen např.

Tabulka č. 2: Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek

Jak tedy postupovat a zjistit, jaká teplota má být dle hygienických norem na vašem pracovišti? Je to jednoduché. V tabulce č. 1 si najděte, do které pracovní třídy spadáte. V tabulce č.

Kanceláře spadají do pracovní třídy I, kde je energetický výdej vyšší než 80. Minimální teplota v kanceláři by tak měla být 20 °C. Maximální pak 27 °C.

Pokladní, nástrojáři nebo řidiči osobních aut, kteří spadají do pracovní třídy IIa, jsou profese vykonávané převážně vsedě. Minimální teplota v těchto případech je 18 °C.

Zdravotní sestry a ošetřovatelky jsou zařazeny do pracovní třídy IIb. Minimální teplota na jejich pracovišti musí být 14 °C.

Řezníci a pekaři jsou zařazeny do pracovní třídy IIIa. Minimální teplota na jejich pracovišti musí být 10 °C.

Při překročení obou zmiňovaných maximálních teplot ale nedochází k tak vysokému zatížení organizmu, že by to vyžadovalo zvláštní režim nebo poskytnutí ochranného nápoje. Maximální požadované teploty na pracovišti s tímto druhem práce, jsou práce s malým energetickým výdejem, ale zároveň jsou spojené s požadavkem na soustředění. Tuto práci tedy lze provádět bez přijímání větších opatření k ochraně zdraví při práci. Jedná se sice o obtěžující faktor, který může částečně omezit výkonnost práce, avšak nemá tak zásadní a bezprostřední vliv na lidské zdraví. Opatření k ochraně zdraví zaměstnance je nezbytné poskytnou v případě, že teplota vzduchu na nevenkovním pracovišti přesáhne 36 °C. § 6 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. § 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Rizika Práce v Extrémních Teplotách

Práce v extrémních teplotách může představovat značná zdravotní rizika.

Dehydratace - práce v horkém prostředí může vést k dehydrataci. Dehydratace může způsobit řadu zdravotních problémů, včetně únavy, závratí, nízkého krevního tlaku a v extrémních případech vede k selhání ledvin nebo dokonce smrti.
Úpal a úžeh - tyto stavy jsou způsobeny přehřátím těla. Úpal je méně vážný a zahrnuje symptomy jako jsou závratě, nevolnost a zvracení. Úžeh je mnohem vážnější a může způsobit ztrátu vědomí, křeče a v extrémních případech dokonce smrt.
Tepelná vyčerpanost a tepelný šok - tepelná vyčerpanost je stav, který může nastat při dlouhodobém vystavení organizmu vysokým teplotám a/nebo nedostatečné hydrataci. Symptomy mohou zahrnovat silné pocení, slabost, závratě, nevolnost a rychlý puls.

Opatření při Extrémních Teplotách

Práce v extrémních teplotách, ať už v horku nebo v chladu, představuje značné riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Sledování předpovědi počasí - zaměstnavatelé by měli pravidelně sledovat aktuální předpovědi počasí, aby byli informováni o očekávaných teplotách.
Plánování pracovních směn - pokud je to možné, zaměstnavatelé by měli plánovat pracovní směny tak, aby se vyhnuli nejteplejším a nejchladnějším částem dne.
Přizpůsobení pracovních postupů - v případě extrémních teplot by měli zaměstnavatelé zvážit přizpůsobení pracovních postupů.
Komunikace s zaměstnanci - zaměstnavatelé by měli pravidelně komunikovat s zaměstnanci o očekávaných teplotách a vysvětlovat jim, jaké kroky podnikají k jejich řešení.
Příprava na krizové situace - zaměstnavatelé by měli mít plány pro krizové situace spojené s teplotou, jako jsou např. vlny veder.
Hydratace - při venkovní práci v horkém počasí je důležité pravidelně pít vodu, aby se předešlo dehydrataci.
Ochranné oblečení - nosit světlé a lehké oblečení může pomoci regulovat tělesnou teplotu a zabránit přehřátí.
Regulace teploty - klimatizace by měla být nastavena na přiměřenou teplotu, která je pohodlná pro všechny zaměstnance.
Údržba klimatizace - klimatizační systémy by měly být pravidelně kontrolovány a udržovány, aby fungovaly efektivně a bezpečně.

Aklimatizace na Teplotu

Aklimatizace na teplotu je proces, při kterém se tělo postupně přizpůsobuje práci v extrémních teplotách. Tento proces je zásadní pro udržení zdraví a bezpečnosti při práci v horkém prostředí. Když je tělo vystaveno vysokým teplotám, začne se přizpůsobovat tím, že zlepšuje svou schopnost regulovat tělesnou teplotu. Toto se děje prostřednictvím zvýšené produkce potu a zlepšené schopnosti těla odvádět teplo. Tento proces obvykle trvá přibližně 7 až 14 dní. Během tohoto období je důležité, aby zaměstnanci pracovali v omezeném režimu a dostávali dostatečný odpočinek a hydrataci. Pamatujte, že každý jedinec se přizpůsobuje teplotě jinak, takže je důležité respektovat individuální potřeby a limity každého zaměstnance.

Postupná expozice - zaměstnanci by měli být vystaveni extrémním teplotám postupně.
Dostatečná hydratace a výživa - při práci v horku je důležité zajistit dostatečnou hydrataci a výživu.
Monitorování zdravotního stavu - zaměstnavatelé by měli sledovat zdravotní stav svých zaměstnanců během procesu aklimatizace.

Osobní Ochranné Pracovní Prostředky (OOPP)

Existuje mnoho typů OOPP, které mohou pomoci chránit zaměstnance před horkem.

Ochranné oblečení - lehké, prodyšné oblečení, které pomáhá odvádět pot a udržovat tělo chladné.

tags: #zákoník #práce #minimální #teplota #na #pracovišti