Aktuální znění zákona o platech státních zaměstnanců
Zákon o platech státních zaměstnanců upravuje platové poměry osob, které jsou ve služebním poměru ke státu. Tento článek poskytuje přehled aktuálního znění zákona, včetně klíčových informací o platových tarifech, příplatcích a dalších nárocích státních zaměstnanců.
Platový tarif a zařazení
Státnímu zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu stanovenou pro služební místo, na které je zařazen, a pro platový stupeň, do kterého je zařazen v souladu s nařízením vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
Příplatky
V případě, že je státní zaměstnanec jmenován na služební místo představeného, náleží mu příplatek za vedení v závislosti na počtu přímo podřízených státních zaměstnanců a zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu.
Státnímu zaměstnanci se určí osobní příplatek stanovený v souladu s § 144 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“) ve spojení s § 131 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 149 zákona o státní službě, nařízením vlády č. 36/2019 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č.
Osobní příplatek je nenároková složka platu, kterou lze ocenit státního zaměstnance za jeho znalosti, dovednosti a výkonnost. Zveřejněné rozpětí osobního příplatku odpovídá obvyklé výši osobního příplatku při dosahování dobrých výsledků ve služebním hodnocení ve služebních úřadech v České republice.
Zvláštní příplatek náleží státnímu zaměstnanci, jehož služba spočívá v soustavné kontrolní, revizní a vyhledávací činnosti spojené s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů vykonávané mimo sídlo ministerstva či jeho organizačních útvarů, pokud tato činnost není vykonávána u právnické osoby, jejímž je ministerstvo zřizovatelem nebo zakladatelem, nebo kterou podle zvláštního právního předpisu odborně řídí.
Dále zvláštní příplatek náleží státnímu zaměstnanci, jehož služba spočívá v trvalé průběžné přípravě na plnění úkolů spojených s přechodem státu z mírového stavu do stavu ohrožení nebo se zajišťováním krizového řízení.
Pracovní doba a odpočinek
Pružné rozvržení služební doby umožňuje, aby si státní zaměstnanec sám volil začátek i konec služební doby v jednotlivých pracovních dnech. Základní služební doba představuje časový úsek povinné přítomnosti na pracovišti a činí pro pondělí až čtvrtek 6 hodin, pro pátek 4 hodiny.
V čase mezi zvoleným začátkem a koncem služební doby je zahrnuta přestávka na jídlo a oddech v trvání 30 minut, která se nezapočítává do služební doby. Přestávka musí být státnímu zaměstnanci poskytnuta nejdéle po šesti hodinách nepřetržitého výkonu služby. Přestávku nelze poskytnout na začátku a na konci služební doby.
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami musí činit nejméně 11 hodin. Výjimečně jej lze zkrátit až na 8 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí v každém jednotlivém týdnu činit nejméně 35 hodin. Pokud tomu nebrání podmínky výkonu služby, měl by být stanoven všem státním zaměstnancům na stejný den tak, aby do něho spadala neděle.
Službou přesčas je služba konaná nad stanovenou týdenní služební dobu a mimo rámec rozvrhu směn. Službu přesčas, ve dnech pracovního klidu a v noční době lze státnímu zaměstnanci nařídit pouze výjimečně za podmínek a v rozsahu, které stanoví ustanovení § 102 zákona o státní službě ve spojení s ustanoveními § 93 a 94 zákoníku práce, a kolektivní dohoda.
Další práva a povinnosti
V rozhodnutí o přijetí do služebního poměru se v zákonem stanovených případech stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. Adaptační proces je povinný pro každého nového zaměstnance a jeho cílem je usnadnit jeho orientaci v ministerstvu, na pracovišti a v útvaru, ve kterém bude působit.
Každý státní zaměstnanec má nárok na 5 týdnů dovolené v kalendářním roce, popř. na její poměrnou část vypočtenou podle počtu týdnů, které státní zaměstnanec v kalendářním roce odsloužil. Dobu čerpání dovolené určuje státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízený představený, a to podle odsouhlaseného rozvrhu dovolených. Určenou dobu čerpání dovolené oznámí státnímu zaměstnanci alespoň 14 dnů předem.
Bezprostředně nadřízený představený je povinen určit státnímu zaměstnanci čerpání dovolené v kalendářním roce v rozsahu, na který státnímu zaměstnanci vznikne nárok. Poskytuje-li dovolenou v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se nedohodne se státním zaměstnancem jinak. Čerpání dovolené je bezprostředně nadřízený představený povinen státnímu zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém státnímu zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Státní zaměstnanec může požádat služební orgán o převedení části dovolené (max.
Státní zaměstnanec má nárok na služební volno a v některých případech na plat, nemůže-li pro překážky ve službě na straně státního zaměstnance vykonávat státní službu (např. Státní zaměstnanec má nárok na služební volno a na plat, nemůže-li pro překážky na straně služebního úřadu (např.
Na základě Kolektivní dohody vyššího stupně může státní zaměstnanec čerpat indispoziční volno v rozsahu 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Za každý den indispozičního volna se poskytuje náhrada platu ve výši denního výdělku. Nevyčerpané indispoziční volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku.
Státní zaměstnanec je povinen absolvovat po vzniku služebního poměru úvodní vstupní vzdělávání. Státní zaměstnanec může využít k individuálním studijním účelům služební volno v rozsahu až 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Nevyčerpané studijní volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku.
Státní zaměstnanec si může zvýšit vzdělání studiem na vyšší odborné škole, vysoké škole anebo vysláním na studijní pobyt na náklady služebního úřadu, státnímu zaměstnanci náleží služební volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku. O kratší služební době rozhoduje služební orgán na základě písemné žádosti státního zaměstnance.
Každý státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení, které zahrnuje hodnocení výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli. Služební hodnocení obsahuje závěr o tom, jakých výsledků státní zaměstnanec dosahoval v rámci služby. Služební hodnocení dále stanovuje individuální cíle pro další osobní rozvoj státního zaměstnance. Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením vždy seznámen.
Platové tabulky
Platové tabulky jsou základním nástrojem pro určení výše platu státních zaměstnanců. Tyto tabulky se pravidelně aktualizují a zohledňují platovou třídu a stupeň zaměstnance. Níže je uveden příklad platové tabulky:
| Platová třída | Platový stupeň | Plat (Kč) |
|---|---|---|
| 1 | 1 | 20 000 |
| 1 | 2 | 21 000 |
| 2 | 1 | 22 000 |
| 2 | 2 | 23 000 |
Podle této platové tabulky se určuje plat osob ve služebním poměru, kteří působí např. na ministerstvech, finančních úřadech nebo hygienických stanicích. Jde o platy referentů, odborných referentů, státních radů, náměstků či vedoucích sekcí.
Důležité upozornění: Zákon o státní službě (služební zákon) se nevztahuje na armádu a bezpečnostní sbory (policie, hasiči), které se řídí jinými zákonnými úpravami (Zákon č. 221/1999 Sb.).
tags: #zákon #o #platech #státních #zaměstnanců #aktuální
