Jak se vypočítává odstupné: vzorec a důležité informace
Odstupné je finanční kompenzace, kterou zaměstnanec obdrží při ukončení pracovního poměru za určitých podmínek. V tomto článku se podíváme na to, jak se odstupné vypočítává, kdy na něj vzniká nárok a další důležité aspekty.
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Nárok na odstupné má zaměstnanec, který obdržel výpověď od zaměstnavatele nebo ukončil pracovní poměr dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce. Mezi tyto důvody patří:
- Zrušení zaměstnavatele.
- Přemístění zaměstnavatele.
- Nadbytečnost zaměstnance.
- Pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
Pokud zaměstnanec podá výpověď sám, nemá automaticky nárok na odstupné. Odstupné se také nevyplácí, pokud máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší.
Jak správně vyhodnotit vlohy a dovednosti členů vašeho týmu?
Jak se vypočítá výše odstupného?
Při výpočtu výše odstupného je důležitá doba zaměstnání u daného zaměstnavatele.
| Doba zaměstnání | Výše odstupného |
|---|---|
| Méně než 1 rok | Jeden průměrný měsíční plat |
| 1 rok až 2 roky | Dva průměrné měsíční platy |
| Více než 2 roky | Tři průměrné měsíční platy |
| Pracovní úraz nebo nemoc z povolání | Dvanáctinásobek průměrného výdělku |
Pro účely výpočtu výše odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.
Příklad: Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční. V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr.
Specifickým případem je výpověď, kterou můžete dostat podle § 52 písm. d), tj. pokud již nadále nemůžete konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. V těchto případech vám náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku vašeho průměrného výdělku.
Průměrný výdělek a jeho výpočet
Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy nebo platu za minulé čtvrtletí (tzv. rozhodné období) a odpracované doby za toto minulé čtvrtletí. Nezapočítává se doba dovolené a nemocenské. Započítávají se přesčasové hodiny, které byly v tomto období proplaceny.
Pravděpodobný výdělek se používá, pokud zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů. Ten se zjistí z hrubé mzdy či platu, kterého byste zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy/platu nebo ke mzdě/platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Pro účely odstupného se vychází z průměrného měsíčního výdělku. Vypočítá se tak, že průměrný hodinový výdělek násobíme týdenní pracovní dobou zaměstnance (obvykle 40 hod) a koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v 1 měsíci).
Zdanění a odvody z odstupného
Z odstupného se odvádí daň z příjmu ve výši 15 %, stejně jako u klasického výdělku. Z odstupného se však neplatí povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění, což je výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Odvody na sociální a zdravotní pojištění ale bude nutné odvést, pokud dostanete odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu.
Vliv odstupného na podporu v nezaměstnanosti
Nárok na odstupné, resp. jeho vyplacená výše, má vliv rovněž na poskytování podpory v nezaměstnanosti. Pokud vám bylo vyplaceno odstupné, poskytne se vám podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, z nichž byla odvozena minimální výše odstupného.
To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci.
Vrácení odstupného
Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku. Tehdy je povinen poměrnou částku zaměstnavateli vrátit.
Příklad: Zaměstnanci, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Zaměstnanci nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. 12. 2019 až 31. 12. 2019.
Zaměstnanci vrací část odstupného, pokud se vrátí do stejného zaměstnání dříve, než uplynou tři měsíce od ukončení původního pracovního vztahu.
Co dělat, když zaměstnavatel nechce vyplatit odstupné?
Pokud máte na odstupní zákonný nárok, vyzvěte zaměstnavatele písemně, aby svou povinnost splnil. Váš zaměstnavatel zákonem danou výši odstupného snížit nemůže. Navýšit odstupné zaměstnavatel může, to je již na jeho uvážení. Případně vám k odstupnému může vyplatit bonus.
Pokud vám zaměstnavatel nechce vyplatit zákonné odstupné například pro nemoc z povolání či pracovní úraz, a nabídne vám jinou pozici, která odpovídá té, kterou máte ve své pracovní smlouvě (stejný druh práce a stejné místo výkonu práce), znamenalo by to, že vám zaměstnavatel v souladu s § 38 zákoníku práce přiděluje práci dle pracovní smlouvy.
V případě, že zaměstnavatel není z finančních důvodů schopen vyplatit odstupné, se můžete obrátit na Úřad práce, který vám může poskytnout kompenzaci.
Důležité: Kalkulačka není určena pro zjištění odstupného při využívání konta pracovní doby. Pokud se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 9 zákoníku práce.
tags: #z #čeho #se #vypočítává #odstupné #vzorec
