Výpočet zdravotního pojištění OSVČ při vedlejší činnosti

Všichni živnostníci povinně hradí nejen daně, ale také zdravotní a často i sociální pojištění. Pouze zdravotní pojištění je povinnou přímou daní pro všechny OSVČ. Zdravotní pojištění se platí i při velmi nízkém zisku. Pravidla se liší mimo jiné podle toho, zda máte podnikání jako hlavní, nebo vedlejší činnost. Typ činnosti přitom určuje jak platit zdravotní pojištění a zásady pro výpočet pojistného. Jako živnostníci si musíte řádné placení odvodů hlídat sami. Postupně se podíváme na to, jaká je cena zdravotního pojištění i do kdy se zdravotní pojištění platí.

Zdravotní pojištění hradí každý podnikatel (OSVČ na hlavní i vedlejší činnost). Výpočet zdravotního pojištění se však u OSVČ liší v závislosti na druhu vykonávané činnosti či účasti na dobrovolném paušálním režimu.

Vedlejší činnost a zdravotní pojištění

Do kategorie OSVČ vedlejší spadáte, pokud podnikáte, ale zároveň máte jiný zdroj příjmů, ze kterého se vám odvádí zdravotní a sociální pojištění. Na rozdíl od OSVČ na hlavní činnost, kde se zálohy na pojištění platí každý měsíc, to u vedlejších OSVČ funguje jinak.

U vedlejší činnosti se Vás minimální zálohy netýkají - pojistné se počítá vždy podle Vašich skutečných příjmů. Jestliže podnikáte jako státní pojištěnec (při studiu, mateřské dovolené nebo v penzi), v prvním roce podnikání rovněž neplatíte měsíční zálohy a pojistné uhradíte za celý rok zpětně po podání přehledu. Pro další období Vám pojišťovna stanoví měsíční zálohy, které vypočte na základě Vašeho přehledu.

Důležité body pro OSVČ s vedlejší činností:

  • U vedlejší činnosti se Vás minimální zálohy netýkají.
  • Pojistné se počítá vždy podle Vašich skutečných příjmů.
  • V prvním roce podnikání rovněž neplatíte měsíční zálohy a pojistné uhradíte za celý rok zpětně po podání přehledu, pokud podnikáte jako státní pojištěnec.

Výpočet zdravotního pojištění

OSVČ své zdravotní pojišťovně povinně odvádí 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění OSVČ se počítá jako 50 % z daňového základu. V případě živnosti vedlejší, kdy je OSVČ zároveň zaměstnancem, důchodcem, studentem atp. hrazené OSVČ samou činí 6,75 % ze zisku bez ohledu na minimální zálohy.

Roční zdravotní pojištění se vypočítává z vyměřovacího základu, který je ve výši 50 procent daňového základu, kterým je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta. OSVČ získávají rozhodné příjmy a výdaje z daňové evidence nebo stanoví výdaje paušálem.

OSVČ uplatňující roční výdajový paušál nejdříve sečtou rozhodné roční příjmy a následně výdaje uplatní příslušným procentem. Sazba paušálu se liší v závislosti na vykonávané činnosti (40 procent, 60 procent nebo 80 procent).

V případě, že je roční vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti použije pro výpočet ročního zdravotního pojištění minimální vyměřovací základ. Zákon určuje rovněž minimální výši vyměřovacího základu (vychází z průměrné mzdy a každý rok se mění). Od toho se odvíjí minimální výše povinných měsíčních záloh.

Příklady výpočtu:

Zaměstnanec Adam bude mít po celý rok 2024 i příjem z podnikání. Vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při hrubém zisku (příjmech ponížených o výdaje) ve výši 120 000 Kč zaplatí za rok 2024 na zdravotním pojištění 8100 Kč (120 000 Kč × 50 % × 13,5 %).

Penzista Filip zahájil vedlejší samostatnou výdělečnou činnost od července. Za polovinu roku dosáhne hrubého zisku ve výši 180 000 Kč. Roční zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu ve výši 90 000 Kč a činí 12 150 Kč (90 000 Kč × 13,5 %). Při výkonu pouze vedlejší samostatné výdělečné činnosti během roku je rozhodující pouze dosažený zisk, a nikoliv počet měsíců podnikání.

Paušální daň

Živnostníci mohou dobrovolně vstoupit také do režimu paušální daně. Ta spojuje povinné odvody a platbu daně z příjmu - podnikatel tak měsíčně platí jednotnou částku podle svého daňového pásma. Paušální daň sice znamená méně administrativy, ne vždy ale vychází výhodněji než standardní odvody.

OSVČ, které jsou účastny v dobrovolném měsíčním daňovém paušálním režimu, platí v jedné měsíční platbě daň z příjmu, sociální i zdravotní pojištění. Měsíční platbou paušální daně mají splněny všechny daňové povinnosti, tedy i vůči zdravotní pojišťovně.

Podnikatelka Radka dobrovolně vstoupila začátkem ledna do prvního pásma paušální daně. Jednou daňovou platbou současně platí daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Rozhodné příjmy měla do milionu, proto mohla vstoupit do nejnižšího daňového režimu. V první paušálním režimu činí zdravotní pojištění 2968 Kč.

Pan Lukáš jako osoba samostatně výdělečně činná dobrovolně vstoupil začátkem ledna do druhého pásma paušální daně. Jednou daňovou platbou současně platí daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Rozhodné příjmy měl 1 300 000 Kč a vztahoval by se na něj 40% výdajový paušál, proto již nemohl využít nižšího prvního pásma. Ve druhém paušálním režimu činí zdravotní pojištění 3591 Kč měsíčně.

Paní Veronika jako osoba samostatně výdělečně činná dobrovolně vstoupila začátkem roku do třetího pásma paušální daně. Jednou daňovou platbou současně platí daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Rozhodné příjmy měla 1 800 000 Kč a vztahoval by se na ni 40% výdajový paušál, proto nemohla využít nižšího prvního a druhého pásma. Ve třetím paušálním režimu činí zdravotní pojištění 5292 Kč měsíčně.

Platba záloh a termíny

Zálohy na zdravotní pojištění jsou splatné do osmého dne následujícího měsíce. Měsíční zálohy na zdravotní pojištění platí OSVČ své zdravotní pojišťovně do osmého dne následujícího měsíce. Například za březen 2025 bylo nutné uhradit zálohu na zdravotním pojištění do 8.

Záloha je splatná do osmého dne následujícího měsíce (tzn., že záloha za leden je splatná do 8. února atd.). Zálohy na pojistné jsou splatné od 1. dne měsíce, na který pojistné platíte, do 8. Příklad: Termín pro platbu zálohy za leden je od 1. ledna do 8.

Pokud hradíte minimální zálohy na zdravotní pojištění, musíte novou částku pro další rok odvádět vždy hned od začátku nového roku (tzn. do 8. února za leden) - nezapomeňte si včas změnit trvalý příkaz.

Ke změně trvalého příkazu následně dochází po odevzdání přehledu, kdy nová vypočtená záloha se platí poprvé za měsíc, kdy byl přehled odevzdán.

Přehled o příjmech a výdajích

Termín pro podání přehledu příjmů zdravotní pojišťovně závisí na formě podání daňového přiznání. Pokud bylo podáno elektronicky, je třeba přehled podat do konce května. Přehled příjmů se podává do 30-ti dnů od podání přiznání k dani z příjmů, v nejzašším termínu tedy na konci dubna.

Každý podnikatel, který nevyužívá režim paušální daně, musí po skončení zdaňovacího období podat přehled o příjmech a výdajích. Přehled o příjmech a výdajích je v zásadě roční zúčtování s pojišťovnou a ČSSZ, kde vyčíslíte, kolik jste během roku uhradili na zálohách a kolik je případně třeba doplatit podle Vašich příjmů. Podání provedete elektronicky přes web své zdravotní pojišťovny a ePortál ČSSZ.

Případný nedoplatek na pojistném uhraďte do 8 dnů od podání přehledu.

Odevzdá ho 30. dubna, takže přehled pojišťovně zašle do 30. podává elektronicky s lhůtou do 2. května 2025.

Zálohy na ZP (2018 - 2025)

RokMinimální měsíční zálohaRokMinimální měsíční záloha
20253 143 korun20212 393 korun
20242 968 korun20202 352 korun
20232 722 korun20192 208 korun
20222 627 korun20182 024 korun

Výpočet nové zálohy

Hrubý ziskZdravotní pojištění za rok 2024Nová záloha
300 tisíc korun35 614 korun3 143 korun
400 tisíc korun35 614 korun3 143 korun
500 tisíc korun35 614 korun3 143 korun
600 tisíc korun40 500 korun3 375 korun
750 tisíc korun50 625 korun4 219 korun
1 milion korun67 500 korun5 625 korun
1,5 milionu korun101 250 korun8 438 korun
2 miliony korun135 000 korun11 250 korun
3 miliony korun202 500 korun16 875 korun

tags: #vypocet #zdravotniho #pojisteni #osvc #vedlejsi #cinnost

Oblíbené příspěvky: