Výpočet průměrné mzdy pro odstupné: Podrobný průvodce

Poctivě plníte předepsané povinnosti, veškerou svoji tvůrčí energii věnujete jediné firmě a potom najednou… Konec! Zaměstnavatel přijde o zakázky, nebo prostě změní plány - a propustí vás. V ideálním případě vám přitom poděkuje a každopádně musí respektovat vaše práva. Zaměstnavatel má za svého kmenového zaměstnance morální zodpovědnost, takže na rozloučenou přidává finanční „padák“, aby výpověď příliš nebolela.

Pokud máte uzavřenou pracovní smlouvu, pravděpodobně dostanete odstupné, jehož minimální výši stanovuje zákoník práce (č. Odstupné počítáme podle délky dosavadní spolupráce, ale záleží také na dalších faktorech, například na zdravotním stavu propuštěného jedince.

V tomto článku se podíváme na to, jak se počítá průměrná mzda pro účely odstupného, jaké jsou zákonné požadavky a jaké faktory ovlivňují jeho výši.

Kdy vzniká nárok na odstupné?

Nárok na odstupné vzniká při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to z následujících důvodů:

Zaměstnavatel nebo jeho část se ruší.
Zaměstnavatele nebo jeho část se přemisťuje.
Zaměstnanec se stane nadbytečným v důsledku organizačních změn.
Zaměstnanec nemůže vykonávat práci ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání.

Zaměstnanec musí dodat lékařský posudek. Naopak nárok na odstupné nevzniká, když dává výpověď sám zaměstnanec (z jiných důvodů, než jsou zdravotní, vyvolané jeho prací).

Zaměstnavatel už vás nepotřebuje, nebo přesouvá pobočku, ukončuje svoje podnikání apod., takže vás propustí prostřednictvím výpovědi či dohody. Odstupné potom záleží na délce dosavadní spolupráce. Nebo kvůli dosavadnímu zaměstnání máte vážný zdravotní problém. Odpovědný lékař vám potvrdí pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení apod. Pokud kvůli tomu dostanete výpověď, nebo pracovní poměr skončí dohodou, získáváte nárok na vyšší odstupné: minimálně 12 průměrných měsíčních výdělků.

Ale možná ztratíte práci kvůli vlastním problémům, za které zaměstnavatel neodpovídá. Například trpíte dědičnými zdravotními potížemi, nemáte zákonem předepsanou kvalifikaci, hrubě porušíte své povinnosti apod.

Jak se vypočítá průměrný výdělek pro odstupné?

Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek (§ 67 odst. 3 zákoníku práce). Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaných zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. (§ 353 odst. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. (§ 354 odst.

Rozhodné období: Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se vypočítá vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období - nejčastěji tedy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.).

Příklad: Řekněme, že pracovní poměr končí k 31. březnu. Následujícím dnem je 1. duben a předchozím kalendářním čtvrtletím je 1. čtvrtletí. Příjem za toto čtvrtletí bude rozhodovat o výši odstupného. Kdyby ale pracovní poměr skončil o měsíc dříve - 28. února, následujícím dnem po skončení pracovního poměru bude 1. březen a předchozím kalendářním čtvrtletím 4. čtvrtletí předchozího roku.

Výpočet průměrného hrubého měsíčního výdělku: Průměrný hrubý měsíční výdělek se vypočítá jako průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok má pro tento účel 365,25 dnů. Pro výpočet se použije týdenní pracovní doba zaměstnance a koeficient 4,348, což je průměrný počet týdnů na jeden měsíc v průměrném roce.

průměrný hrubý měsíční výdělek = průměrný hod. výdělek × 40 × 4,348 = průměrný hod.

Pravděpodobný výdělek: Jak jsme již uvedli, v případě, že zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se tzv. pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl.

Průměrný výdělek nemůže nikdy klesnout pod minimální mzdu nebo pod příslušnou úroveň zaručené mzdy. Takováto situace se může stát např. Ze čtvrtého čtvrtletí však může být vypočítaný průměrný výdělek, který platí k 1. 1., nižší než minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pak se takto vypočtený průměrný výdělek dle zákona zvýší na částku odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Odměny za delší období: Další důležité ustanovení se týká odměn poskytovaných za delší období. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu odpovídající odpracované době. Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se odměna poskytuje.

Je tedy potřeba vždy u nárazových odměn testovat, zda mají charakter odměny za práci za delší časové období, nebo se naopak jedná o odměnu, která má spíše sociální charakter (např. V prvním případě, tj. v případě, že odměna za delší období je většinou spojena s hospodářskými výsledky, ji budeme zahrnovat do výpočtu průměrného výdělku postupně, tak jak je uvedeno výše.

Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu nebo pracovním vztahu odděleně.

Výše odstupného

Výše odstupného závisí primárně na době trvání pracovního poměru a důvodu jeho ukončení. Jinými slovy: délka pracovního poměru a odstupné spolu přímo souvisejí.

K vyplacení odstupného při organizačních změnách určuje Zákoník práce toto:

při pracovním poměru kratším než 1 rok se vyplatí jeden měsíční průměrný výdělek
při pracovním poměru trvajícím 1-2 roky se vyplatí dva měsíční výdělky
při pracovním poměru delším než 2 roky se vyplatí tři měsíční výdělky.

odstupné při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů souvisejících s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovil Zákoník práce na 12 průměrných výdělků. A to bez ohledu na délku pracovního poměru.

Toto pravidlo ale platí jen v případech, že se na zaměstnance vztahuje postup podle § 86 odst. 4 Zákoníku práce.

Zaměstnavatel může smluvně stanoviti vyšší odstupné, než ukládá zákon. Minimální a maximální hranice odstupného je tedy ze zákona 1 - 12 násobků měsíční mzdy.

Ještě vysvětleme konto pracovní doby. Jde o specifický způsob rozvržení pracovní doby, kdy se předem nestanovuje konkrétní rozvrh směn, ale zaměstnavatel rozvrhuje práci podle potřeby. Zaměstnanci se vede účet odpracované doby a mzda se částečně skládá z pevné složky a následně z doplatku podle skutečně odpracovaných hodin.

Příklad výpočtu: Hrubá mzda zaměstnance za poslední čtvrtletí včetně příplatků a bonusů byla průměrně měsíčně 17 254 Kč. Celková výše odstupného (u zaměstnance, který pracoval u firmy déle než 2 roky) před zdaněním je tedy 17 254 x 3 = 51 762 Kč. Od hrubé sumy se odečte daň z příjmů, která je 15 %.

Zdanění odstupného a další důležité informace

Zdravotní a sociální pojištění se neodvádí. Odstupné vyplacené ze zákona podléhá jen dani z příjmu. Toto pravidlo platí i tehdy, poskytne-li zaměstnavatel vyšší než zákonem stanovené odstupné.

Pokud však zaměstnavatel vyplácí odstupné nad rámec zákonných důvodů (například při dohodě o ukončení pracovního poměru bez udání důvodu), podléhá tato částka nejen dani z příjmu, ale také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Časový rozvrh vyplacení odstupného po ukončení pracovního poměru je jednoduchý: odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.

Zaměstnavatel se ale smí se zaměstnancem dohodnout jinak. Dodejme, že zaměstnavatel musí odstupné vyplatit automaticky, aniž by o to zaměstnanec musel žádat.

Postup, když zaměstnavatel odstupné nevyplatí včas:

nejprve zaměstnavatele písemně upozornit a vyzvat k nápravě, ve lhůtě například do 10 - 14 dní
když zaměstnavatel ani poté nezaplatí, obrátit se na Inspektorát práce.

Pamatujte: zaměstnanec má právo požadovat také úroky z prodlení za každý den zpoždění.

Tabulka: Výše odstupného podle délky pracovního poměru

Délka pracovního poměru	Výše odstupného
Méně než 1 rok	1 měsíční průměrný výdělek
1-2 roky	2 měsíční průměrné výdělky
Více než 2 roky	3 měsíční průměrné výdělky
Ukončení ze zdravotních důvodů	12 měsíčních průměrných výdělků

Specifické situace a případy

A nárokové odstupné klesá zaměstnancům, kteří se rychle vrátí ke stejnému zaměstnavateli. Ať už se jedná o pracovní poměr, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude-li se používat průměrný výdělek, musí být vypočten na základě ustanovení ze zákoníku práce.

Zaměstnance s poškozeným zdravím chrání při odškodnění (zdůrazněme při odškodnění, protože to bude dále významné) § 357 odst. A právě uplatnění tohoto postupu se domáhal zaměstnanec v případu, který řešil Nejvyšší soud ČR (spis. zn.

tags: #výpočet #průměrné #mzdy #pro #odstupné #vzorec