Výpočet mateřské pro OSVČ: Podmínky a postup

Peněžitou pomoc v mateřství, známou také jako mateřská, mohou získat nejen zaměstnankyně, ale i podnikatelky. Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.).

Základní podmínky pro nárok na mateřskou pro OSVČ

Základní podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) u OSVČ je účast na nemocenském pojištění, což v podstatě znamená placení pojistného na nemocenské pojištění.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. V případě OSVČ je účast na nemocenském pojištění, která také zakládá nárok na mateřskou, dobrovolná. Pokud si tedy OSVČ nemocenskou neplatí nebude mít na mateřskou nárok. Účast OSVČ na nemocenském pojištění (tj. placení nemocenského pojištění) je dobrovolná, a to na základě přihlášky na příslušné správě sociálního zabezpečení (ePortálu ČSSZ). Účast na nemocenském pojištění nemůže vzniknout zpětně. V případě, že se OSVČ dobrovolně k nemocenskému přihlásí, vzniká jí povinnost odvádět pojistné na nemocenské pojištění.

OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Platit si nemocenské pojištění však nestačí. OSVČ musí mít zaplacené nemocenské pojištění za aspoň 270 dní ve dvou letech před nástupem na mateřskou a z toho 180 dní rok před nástupem na mateřskou. Abyste měli nárok na mateřskou, navíc musíte zálohy odvádět pravidelně každý měsíc.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek:

Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.
K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství jsou uvedeny v § 32 zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006.

Ochranná lhůta

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů. Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Výpočet mateřské pro OSVČ

Výše peněžité pomoci v mateřství se odvíjí od výše pojistného zaplaceného na dobrovolné nemocenské pojištění a činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní dávka peněžité pomoci v mateřství se počítá z výše odvedeného pojistného na nemocenské pojištění. Mateřská OSVČ je 70 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.

Měsíční platba nemocenského pojištění je v roce 2024 omezená zdola, nemůže být nižší než 243 Kč. Shora je pojistné na nemocenskou omezené taky: vyměřovací základ nesmí být vyšší než vyměřovací základ pojištění důchodového (sociálního), strop nemocenského pojistného v roce 2025 je 5029 Kč.

Minimální měsíční platba na nemocenské pojištění v roce 2025 nemůže být nižší než 243 Kč, což odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu 9000 Kč. Vyměřovací základ také nesmí být vyšší než vyměřovací základ sociálního pojištění (důchodového) OSVČ, tzv.

Příklad výpočtu

Pro ilustraci, pokud ročně vyděláte 480 000 Kč a uplatníte výdajový paušál (60 %), zůstane vám čistý zisk 192 000 Kč. V tomto případě se částka mateřské vypočítá z příjmů za posledních 12 měsíců před nástupem na mateřskou. Pokud váš roční vyměřovací základ činí 96 000 Kč, denní vyměřovací základ je 263 Kč (96 000 děleno 365 dny). Částka je nižší než 1. redukční hranice, a proto se počítá 70 % rovnou z něj. Denně tedy budete pobírat 208 Kč. Za celé období mateřské, které zákon stanovuje na 28 týdnů (169 dní) tak od státu dostanete celkem 36 064 Kč.

Samotná platba dobrovolného nemocenského pojištění činí 2,7 procenta z vyměřovacího základu. Minimální měsíční dobrovolné nemocenské pojištění v roce 2025 činí 243 korun. Podnikatelky platící vysoké dobrovolné nemocenské pojištění mají samozřejmě vyšší mateřskou.

Tabulka pro výpočet měsíční mateřské

Následující tabulka uvádí příklady výpočtu měsíční mateřské v závislosti na měsíčních platbách na pojištění:

Měsíční dobrovolné nemocenské pojištění	Měsíční mateřská (za 30 dní)
243 korun	6 240 korun
300 korun	7 710 korun
400 korun	10 260 korun
500 korun	12 810 korun
600 korun	15 360 korun
800 korun	20 490 korun
1 000 korun	25 590 korun
1 200 korun	30 720 korun
1 500 korun	36 060 korun

OSVČ má z nemocenského pojištění nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné.

Délka pobírání mateřské

Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na mateřskou nastupuje žena 8 - 6 týdnů před plánovaným porodem a dávku pobírá následujících 28 týdnů, případně 37 týdnů v případě narození vícerčat. Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pobírat mateřskou může žena od začátku osmého týdne před stanoveným datem porodu. Délka podpůrčí doby u mateřské je stanovena v § 33 zákona o nemocenském pojištění a činí při narození jednoho dítěte 28 týdnů a při vícečetném porodu 37 týdnů.

Pokud rodiče nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, ode dne porodu můžou začít čerpat rodičovský příspěvek.

Otec na mateřské

Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). Navíc musí se ženou/matkou uzavřít dohodu v listinné podobě, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ).

Častější jsou případy, kdy na mateřskou nastoupí otec-zaměstnanec, protože mívá automaticky splněnou podmínku povinného pojištění. Ale, i tatínek, který pracuje jako OSVČ, mateřskou může dostat. Musí samozřejmě mít nastřádáno dost dnů se zaplaceným nemocenským pojištěním. S maminkou dítěte musí podepsat dohodu, že bude o dítě pečovat, ta se musí úředně stvrdit. Nastoupit na mateřskou může nejdřív po šestinedělí a doba, kdy může peněžitou pomoc v mateřství dostávat je o těchto šest týdnů kratší, tedy 22 týdnů u jednoho dítěte, 29 týdnů u vícerčat.

Nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství místo ženy může muž nejdříve po šestinedělí ženy, která porodila, tj. od začátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích. Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů, popř. 31 týdnů u dvojčat a vícerčat. Při splnění zákonných podmínek může mateřskou pobírat i otec dítěte, nejdříve však po šestinedělí, to znamená, že celkem 22 týdnů.

Žádost o mateřskou

Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B. Pokud se ženě narodí 2 a více dětí, pak pro nárok na delší podpůrčí dobu tj. doložit OSSZ kopie rodných listů všech novorozených dětí.

V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě. Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.

Výplata mateřské

ČSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění zpětně. Pokud na peněžitou pomoc v mateřství nastupujete po 1. 1. 2025, probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem, tak jak je běžné u eNeschopenky. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady.

Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ. Při nesouhlasu se zaslaným oznámením, lze podat písemnou žádost příslušné OSSZ ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení o ukončení výplaty dávky. V žádosti je třeba uvést důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení a požádat o vydání rozhodnutí o dávce. Proti rozhodnutí lze podat v zákonné lhůtě (do 15 dnů po jeho doručení) odvolání, a to prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek. Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR. Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno. Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy.

Další důležité informace

Pokud studentka nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů, může se jí doba studia započítat do pojištění.
Nezaměstnaní nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěni. Ode dne porodu ale mají nárok na rodičovský příspě- spěvěk - dávku státní sociální podpory. S žádostí o ni se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště.
Maminky-zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí.
Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost.

Důležité je, neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

tags: #vypocet #materske #osvc #podmínky