Nemocenská po skončení pracovního poměru: Podmínky a nároky
Zaměstnanci mohou pobírat nemocenskou i po skončení zaměstnání, podmínkou je nástup na nemocenskou ještě během trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě.
Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání
Zatímco náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, náleží pouze za dobu trvání pracovního poměru, tak nemocenskou lze pobírat i po skončení zaměstnání. Nemocenská náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.
Nemocenská ve výpovědní lhůtě
Pracovní poměr může být mimo jiné ukončen výpovědí podanou zaměstnancem i zaměstnavatelem. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, zaměstnavatel pouze z důvodů taxativně vyjmenovaných v zákoníku práce.
Při podání výpovědi běží dvouměsíční výpovědní doba, která dle § 51 zákoníku práce začíná běžet dnem, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně a končí dnem, který se s tím dnem číslem shoduje. I během této výpovědní lhůty může být zaměstnanec v pracovní neschopnosti.
Nemocenská v ochranné lhůtě
Dle zákona o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta u nemocenské 7 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Ochranná lhůta je přitom stejně dlouhá, ať už došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.
Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání. Dále ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin a v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody a ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
Příklad: Nemocenská u smlouvy na dobu určitou
Paní Zuzaně skončí pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou koncem července. I pro paní Zuzanu platí sedmidenní ochranná lhůta pro nárok na případnou nemocenskou. Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.
Zkrácený úvazek není na překážku
Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek. Při práci na zkrácený úvazek je však hrubá měsíční mzda nižší než by byla v případě zaměstnání na plný úvazek, takže nemocenská ze zkráceného úvazku je z tohoto důvodu nižší než ze zaměstnání na plný úvazek. Částka nemocenské totiž závisí na výši rozhodného předchozího příjmu. Čím vyšší mzda, tím vyšší případná nemocenská.
Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské. Ve výpočtu nemocenské nehraje roli, zdali se na nemocenskou nastupuje během trvání pracovního poměru nebo až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě.
Výpočet nemocenské
Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci.
Redukční hranice k 1. 1. 2024 činí:
- 1. redukční hranice 1 466 Kč
- 2. redukční hranice 2 199 Kč
- 3. redukční hranice 4 397 Kč
V tabulce máme vypočtenu nemocenskou u různých mezd dle výpočtové formule letošního roku. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý výpočet nemocenské je zvýhodněn, tak máme vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní, vždy až od 15.
| Hrubá mzda | Nemocenská za 30 dní (průměr na den) | Nemocenská za 60 dní (průměr na den) | Nemocenská za 90 dní (průměr na den) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 11 170 Kč (372 Kč) | 23 404 Kč (390 Kč) | 36 214 Kč (402 Kč) |
| 30 000 Kč | 16 746 Kč (558 Kč) | 35 098 Kč (585 Kč) | 54 298 Kč (603 Kč) |
| 40 000 Kč | 22 324 Kč (744 Kč) | 46 778 Kč (780 Kč) | 72 368 Kč (804 Kč) |
| 50 000 Kč | 27 378 Kč (913 Kč) | 57 366 Kč (956 Kč) | 88 746 Kč (986 Kč) |
| 60 000 Kč | 31 086 Kč (1 036 Kč) | 65 142 Kč (1 086 Kč) | 100 782 Kč (1 120 Kč) |
| 70 000 Kč | 34 824 Kč (1 161 Kč) | 72 964 Kč (1 216 Kč) | 112 864 Kč (1 254 Kč) |
| 80 000 Kč | 36 828 Kč (1 228 Kč) | 77 166 Kč (1 286 Kč) | 119 376 Kč (1 326 Kč) |
| 100 000 Kč | 40 536 Kč (1 351 Kč) | 84 942 Kč (1 416 Kč) | 131 412 Kč (1 460 Kč) |
| 120 000 Kč | 44 244 Kč (1 475 Kč) | 92 718 Kč (1 545 Kč) | 143 448 Kč (1 594 Kč) |
| 150 000 Kč | 48 266 Kč (1 609 Kč) | 101 138 Kč (1 686 Kč) | 156 458 Kč (1 738 Kč) |
Přísnější podmínky pro starobní důchodce
Nárok na nemocenskou mají při splnění podmínek i pracující starobní důchodci. Mohou však pobírat nemocenskou nejdéle 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Pro pracující starobní důchodce tedy neplatí ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nemají na nemocenskou nárok.
Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny. Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny.
Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá doba zaměstnání, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.
Poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.
Jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši, bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky. Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně.
Pojištěnec nemá nárok na nemocenské ani v případě, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.
Jak správně nahlásit pracovní neschopnost?
Pokud onemocníte, je nutné co nejdříve navštívit lékaře, který vystaví pracovní neschopenku (eNeschopenku). O své pracovní neschopnosti musíte informovat svého zaměstnavatele, ideálně ještě v den vystavení neschopenky.
V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“.
Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.
tags: #vyplaceni #nemocenske #po #skonceni #pracovniho #pomeru
