Vedení firmy je velká zodpovědnost. Jednatel s.r.o. má na starosti zastupování a obchodní vedení společnosti. Jednatel se společností obvykle uzavírá tzv. smlouvu o výkonu funkce, která blíže upravuje jejich vzájemný vztah (nejde tedy o klasický pracovní poměr).

Článek se věnuje zajímavé problematice, kterou je tzv. souběh funkcí. Řekneme si, za jakých podmínek to možné je a jaké jsou případné následky.

Kdo je jednatel?

Jednatel je statutárním orgánem s. r. o. Zodpovídá tedy za obchodní řízení firmy a vystupuje jejím jménem (např. podepisuje smlouvy). Zapisuje se také do obchodního rejstříku.

Jednatele jmenuje a odvolává valná hromada společnosti tvořená společníky. Společnost smí mít i několik jednatelů. Jejich pravomoce upravuje zákon i společenská smlouva.

Zákon rovněž stanoví situace, kdy jednatel funkci vykonávat nemůže, přestože splňuje zmíněné podmínky. Základní povinností jednatele firmy je takzvaná péče řádného hospodáře. Podle zákona musí jednatel vykonávat svou funkci „s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí“. Když tuto povinnost poruší, odpovídá za škody, které svým jednáním způsobil.

Rozdíl mezi jednatelem a společníkem

Jednatele a společníka řada lidí zaměňuje - obě funkce se však zásadně liší. Společník s.r.o. je (spolu)majitelem a členem valné hromady. Jednatel může být zároveň společníkem, není to ale podmínkou.

Smlouva o výkonu funkce

Jednatel se společností obvykle uzavírá tzv. smlouvu o výkonu funkce, která blíže upravuje jejich vzájemný vztah (nejde tedy o klasický pracovní poměr). Odměna jednatele se daní jako mzda zaměstnanců - sazbou daně z příjmu fyzických osob.

Smlouva o výkonu funkce sice není nic složitého, ale bez patřičných znalostí vás může pěkně vypéct. Ať už jste tedy jednatel nebo „eseróčko“, svůj čas věnujte raději businessu a smlouvy nechte na právnících - vždyť od toho jsme přece tady.

Souběh funkcí: Pracovní smlouva a smlouva o výkonu funkce

Společnosti s ručením omezeným se prakticky každodenně potýkají s otázkou, zda mohou s jednatelem uzavřít jak pracovní smlouvu, tak smlouvu o výkonu funkce. Cílem tohoto článku je podat přehled o tom, jakou základní otázku si musí společnost posoudit, aby její jednání bylo v souladu s účinnou právní úpravou.

Právní úprava ve světle aktuální rozhodovací praxe soudů připouští, aby za určitých okolností jednatel vykonával tuto funkci ve společnosti s ručením omezeným na základě smlouvy o výkonu funkce, pro stejnou společnost pracoval na základě pracovní smlouvy a současně na základě obou těchto samostatných smluvních základů pobíral odměnu/mzdu.

S ohledem k tomu, že jednateli náleží především tzv. obchodní vedení společnosti, je klíčové rozlišit, zda druh práce sjednaný v pracovní smlouvě spadá pod obchodní vedení společnosti. Pokud si na výše uvedené dělící kritérium odpovíme tak, že druh práce sjednaný v pracovní smlouvě nezahrnuje obchodní vedení a nikterak nesouvisí s funkcí a činností jednatele, jedná se o tzv. nepravý souběh.

Taková situace v praxi může typicky nastat např. když zubní ordinace založí s.r.o., kde následně zubař působí jak v pozici jednatele, tak v pozici zaměstnance se sjednaným druhem práce zubař. Tzv. nepravý souběh funkcí je přípustný, pracovní smlouva i smlouva o výkonu funkce jsou v takovém případě platná právní jednání.

V praxi může být důležitým ukazatelem oddělitelnosti závislé práce od náplně činnosti jednatele skutečnost, že konkrétní pracovní pozice u zaměstnavatele, kterou má jednatel vykonávat v pracovním poměru, existuje a vykonávají/vykonávali ji i další zaměstnanci.

Naproti tomu v případě, kdy lze práci vykonávanou v pracovním poměru jednatele hodnotit jako součást činnosti statutárního orgánu (jednatele), jednalo by se o tzv. pravý souběh, který není aktuální rozhodovací praxí soudů aprobován jako přípustný. Nejkřiklavějším je v této souvislosti např. uzavření pracovní smlouvy se sjednaným druhem práce „jednatel“, „ředitel“ atp.

V praxi obvykle dochází k tomu, že zaměstnanec je v rámci společnosti povýšen, kdy je nově jmenován do funkce jednatele a činnosti, které doposud vykonával jako zaměstnanec, má (musí) napříště vykonávat z titulu jednatele.

Nejvyšší soud v této otázce v poměrech obchodního zákoníku dovodil, že pracovní poměr zanikl konkludentní dohodou stran. Taková situace může být v praxi v konečném důsledku na újmu jednateli, aniž by si to on sám uvědomoval. Zánikem jeho pracovního poměru totiž přichází o veškerou ochranu, kterou mu jako zaměstnanci poskytuje zákoník práce - typicky omezení odpovědnosti za škodu, odstupné při výpovědi z některých důvodů atp.

Jednatel se taktéž může mylně domnívat, že jeho pracovní poměr se ex lege zánikem jeho členství ve funkci statutárního orgánu obnovuje. Na této skutečnosti by se však strany musely výslovně dohodnout.

Jak už jsme výše uvedli, smlouva o výkonu funkce zastřešuje obchodněprávní vztah jednatele k s. r. o. Nelze tedy na ni uplatňovat jakékoli výhody zákoníku práce pro zaměstnance. Ve smlouvě o výkonu funkce lze však sjednat podmínky, které budou obdobné pracovněprávním, například právo na dovolenou, nějakou formu odstupného, cestovné atd.

Z hlediska daně z příjmů je obsahem § 6 - Příjmy ze závislé činnosti jak příjem zaměstnance, tak příjem jednatele. Je třeba poznamenat, že na příjmy ze smlouvy o výkonu funkce se nevztahuje vyloučení příjmů nižších než 3 000 Kč ze zdravotního pojištění.

Pro účely sociálního pojištění a jeho odvodů zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti též zahrnuje jednatele do kategorie zaměstnanců. V případě sociálního pojištění se zde aplikují i ustanovení o zaměstnání malého rozsahu - u příjmů nižších než 3 000 Kč měsíčně.

Z příjmů jednatele ze smlouvy o výkonu funkce se neplatí čtvrtletní zákonné pojistné na odpovědnost zaměstnance za škodu vzniklou zaměstnavateli (Kooperativa), a to právě z toho důvodu, že jednatel nevykonává závislou práci. Pro účely náhrady škody na něj nelze uplatnit příslušná ustanovení zákoníku práce.

Pravý souběh a zákoník práce

Pravý souběh však automaticky neznamená, že by smlouvu o výkonu funkce nebylo možno podřídit ustanovením zákoníku práce. Obrat v posuzování této otázky přineslo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 (R 35/2019), kdy NS uvedl, že „Člen statutárního orgánu obchodní korporace a tato obchodní korporace se mohou odchýlit od pravidla vyjádřeného v § 66 odst. 2 větě první obch. zák. (podle kterého se jejich vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě) i tak, že si pro svůj vztah ujednají režim zákoníku práce.

Nejvyšší soud tedy jinými slovy umožnil smlouvu o výkonu funkce podřídit režimu zákoníku práce s výjimkou kogentních ustanovení vztahujících se na činnost jednatele. Uzavře-li proto jednatel smlouvu o výkonu funkce se společností, přičemž tuto smlouvu podřídí režimu zákoníku práce, nezbavuje ho to např. jeho zákonné odpovědnosti.

Aktuální rozhodovací praxe soudů umožňuje, aby jednatel pro s.r.o. vykonával jak funkci jednatele, tak pracoval na základě pracovní smlouvy, a to pokud má dle pracovní smlouvy vykonávat práci, k jejímuž výkonu není povinen již z titulu toho, že je jednatelem.

Opačná situace je však stále nepřípustná - s ohledem k nedávné změně v rozhodovací praxi je však možné, aby smlouva o výkonu funkce jednatel byla podřízena režimu zákoníku práce.

Za jeden z nejvýznamnějších následků takového podřízení režimu podle zákoníku práce považujeme následky při odvolání jednatele z funkce.

U pravého souběhu platí, že platnou pracovní smlouvu, která by zakládala vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem tak, jak ho upravuje zákoník práce, prostě neuzavřete. Taková smlouva se ale bude považovat za dodatek ke smlouvě o výkonu funkce (pokud ji máte) a pokud splní všechny náležitosti, hlavně schválení nejvyšším orgánem, bude taková smlouva závazná.

A naše doporučení? Nepouštějte se u pravého souběhu na „tenký led“ a raději sjednejte kvalitní a úplnou smlouvu o výkonu funkce, popř. jí upravte. Koneckonců, pro schválení manažerské smlouvy je potřeba splnit úplně totéž, jako u smlouvy o výkonu funkce.

Výhodou pak pro Vás bude to, že nebudete muset „vyzobávat“ konkrétní uplatnitelná ustanovení zákoníku práce (pokud si smlouvu o výkonu funkce jako celek také nepodřídíte zákoníku práce).

Zejména v malých společnostech s ručením omezeným je často jednatel tím, kdo zároveň vykonává kromě jednatelské funkce i odbornou práci pro firmu. Jednateli přísluší podle zákona o obchodních korporacích obchodní vedení společnosti. Stejná osoba je však ve firmě podle jejího zaměření také např. účetním, lékařem, architektem, programátorem nebo obchodním ředitelem.

Závislou prací podle zákoníku práce je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Proto by mohly být pracovní smlouvy, uzavřené podle zákoníku práce zejména na obchodní vedení korporace, rozporovány.

Práva a povinnosti mezi s. r. o. a jejím jednatelem se řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu - tedy používá se v tomto případě tzv. příkazní smlouva.

Smlouva o výkonu funkce se sjednává písemně a schvaluje ji (a to včetně jejích změn) v případě s. r. o. valná hromada.

Pokud se jedná o s. r. o. pokud by smlouva či v ní obsažené ujednání o odměně bylo neplatné z důvodu na straně s. r. o., anebo kdyby nebyla smlouva z důvodu překážek na straně s. r. o.

Mimo výše uvedené může být jednateli poskytnuto i jiné plnění, než na které plyne právo ze zákona či ze smlouvy o výkonu funkce. Toto jiné plnění však lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, a pokud byla zřízena v s. r. o.

Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo jiné výše uvedené plnění se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace.

Jednatel může ze své funkce odstoupit, nesmí tak však učinit v době, která je pro s. r. o. nevhodná. pokud se jedná o s. r. o.

Zánik funkce jednatele nastává též dnem rozhodnutí valné hromady o odvolání z funkce, není-li v rozhodnutí stanoven pozdější okamžik ukončení.

Jednatel může být za určitých podmínek, které jsou spojené s insolvenčním řízením, vyzván k vrácení prospěchu, který získal ze smlouvy o výkonu funkce.

jednatelé věděli nebo měli a mohli vědět, že je s. r. o. Pokud by se jednalo o majetek či jiné plnění, které již není možné vrátit, musí jednatel toto nahradit v penězích.

Dohoda o provedení práce (DPP) a jednatel

„Eseróčko“ může mít libovolný počet zaměstnanců, to znamená i jen jednoho nebo žádného. Jednatel může pro vlastní s.r.o. vykonávat práci na základě dohody o provedení práce. Nesmí však jít o souběh funkcí s funkcí jednatele - tj. neměl by na dohodu o provedení práce vykonávat řídící funkce.

Pokud máte uzavřenou jednatelskou smlouvu, můžete si vedle ní sjednat i dohodu o provedení práce (DPP). Dohoda o provedení práce se vyplatí do výdělku 10 000 Kč měsíčně, protože z tohoto příjmu nemusíte odvádět zdravotní ani sociální pojištění.

Odměňování jednatele

Pokud jste nejen majitelé, ale i jednatelé své firmy, můžete se sebou uzavřít smlouvu o výkonu funkce jednatele a vyplácet si za to odměnu. Jednatelská smlouva není vázána zákoníkem práce. Proto nejste omezeni minimální mzdou a můžete si stanovit odměnu klidně 0 Kč. Proč byste podepisovali smlouvu na 0 Kč? Abyste mohli čerpat zaměstnanecké benefity. Odměna za výkon funkce jednatele se daní stejně jako klasická mzda.

Při uzavření jednatelské smlouvy si nemusíte hlídat pracovní dobu a nejste vázáni klasickým fondem pracovní doby.

Jedním z nejjednodušších způsobů, jak si vyplácet peníze, je zaměstnat se a stanovit si mzdu. Pracovní smlouvu uzavřete na činnost, kterou pro firmu skutečně odvádíte, např. účetní, obchodní manažer, marketér, truhlář, instalatér, ale ne na vedení společnosti. Můžete se zaměstnat na plný nebo částečný úvazek a vyplácet si pravidelnou mzdu, která podléhá dani z příjmu a odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Sociální a zdravotní pojištění, které firma platí z vaší mzdy, se považuje za náklady společnosti. To znamená, že s. r. o. si tyto výdaje může odečíst z daňového základu.

Vyplacení podílu na zisku je jeden z nejběžnějších způsobů, jak si ze své firmy vyplatit peníze. Placení daní se ovšem nevyhnete - nejprve zaplatíte daň z příjmů právnických osob, která je v roce 2025 ve výši 21 %. Do 20. dne následujícího měsíce od rozhodnutí musí s. r. o. odvést na účet finančního úřadu 15% srážkovou daň. Aby firma nemusela odvádět srážkovou daň z celého zisku naráz, můžete si zisk vyplácet třeba měsíčně. To se může hodit pro zdravé cashflow firmy.

Ještě před ukončením účetního období si můžete začít vyplácet zálohy na podíl ze zisku. Rozdělení zisku nesmí ohrozit finanční stabilitu firmy. Z podílů na zisku se neplatí sociální ani zdravotní pojištění - to zní fajn.

Další způsob, jak si můžete vyplácet peníze z vaší s. r. o., je prostřednictvím pronájmu osobního majetku firmě.

Své firmě můžete poskytnout půjčku, kterou vám bude firma splácet i s úroky. Úroky musí být v obvyklé výši, jinak hrozí, že se dostanete do křížku s finančním úřadem.

Vedle mzdy a podílů na zisku můžete čerpat i zaměstnanecké benefity (ideálně takové, které se považují za daňově uznatelné náklady). Ty můžete čerpat jako zaměstnanec, ale i na základě jednatelské smlouvy.

Nakonec můžete celou firmu nebo svůj obchodní podíl prodat. Když se vám firmu podaří prodat se ziskem, budete muset zaplatit daň z příjmu jako fyzická osoba. Zisk se počítá jako rozdíl mezi prodejní cenou a základním kapitálem, který jste vložili do firmy při jejím založení. Ale když firmu prodáte po více jak 5 letech od založení, daň ze zisku platit nebudete. To se ovšem změní hned 1. ledna 2025, kdy začne platit pravidlo osvobození příjmů z prodeje podílů do výše 40 milionů Kč při současném splnění časového testu (5 let). Jakoukoliv částku nad 40 milionů budete jako fyzická osoba muset podle zákona o daních z příjmu zdanit 15 % nebo 23 %.

Určitě vás napadlo, že byste za své služby pro vlastní s. r. o. mohli vystavit fakturu jako OSVČ (s tím, že máte na danou činnost vlastní živnostenské oprávnění) a spoustu peněz za odvody ušetřit. Tak na to bacha. Finančák by to mohl považovat za závislou činnost, ze které se musí platit daně. Pokud však vlastníte truhlářskou firmu a vedle toho si vyděláváte jako grafik na volné noze, fakturu za grafické práce můžete firmě poslat. Dává to smysl?

Častou praxí bohužel je, že jednatel na činnost statutárního orgánu (např. činnost obchodního ředitele) uzavře „klasickou“ pracovní smlouvu. To je špatně, protože výkon funkce jednatele nelze považovat za závislou práci podle zákoníku práce, a proto v tomto rozsahu pracovní smlouvu není možné uzavřít. Na jinou činnost (např.

Základ toho, co by smlouva o výkonu funkce měla obsahovat, můžete najít v § 59 až 62 zákona o obchodních korporacích. Samozřejmostí je správné označení stran smlouvy a vymezení jejího předmětu. Zapomenout byste ale rozhodně neměli ani na úpravu odměňování. Zásadně totiž platí, že pokud smlouva o výkonu funkce mezi jednatelem a společností s ručením omezeným odměnu neupravuje, je výkon funkce bezplatný a jednatel má lidově řešeno smůlu.

Nad rámec odměny se poté vyplatí upravit také ryze praktické věci, jako jsou pracovní doba, nárok na dovolenou a způsob jejího čerpání, náhrada hotových výdajů (např.

Práva a povinnosti ze smlouvy o výkonu funkce se podle zákona o obchodních korporacích přiměřeně řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu. Ve vztahu k pracovní době nebo dovolené to ale moc právní jistoty nepřináší, nebo ano?

V praxi to znamená, že se smlouva o výkonu funkce i nadále řídí kogentními (tj. „povinnými“) ustanoveními zákona o obchodních korporacích, ale ve vztahu k typicky pracovněprávním institutům (např. právě dovolená) se použije zákoník práce. To se potom může, ale taky nemusí vyplatit. Záleží, na jaké straně smlouvy se zrovna nacházíte.

Eseróčko je kapitálová společnost, tudíž smlouva o výkonu funkce musí být uzavřena písemně. Pokud je jednatel současně jediným společníkem společnosti, musí být podpisy navíc úředně ověřeny. A aby toho nebylo málo, smlouvu musí vždy schválit valná hromada. Schválení přitom může proběhnout předem (v takovém případě ale uzavřená smlouva musí věcně odpovídat schválenému návrhu) nebo dodatečně později.

V žádném případě však zákonné požadavky nedoporučujeme podcenit, protože nedostatek formy má za následek bezplatnost funkce a bez schválení valné hromady smlouva nikdy nebude účinná.

Tabulka: Možnosti odměňování jednatele s.r.o.

Způsob odměňování	Zdanění a odvody	Poznámky
Smlouva o výkonu funkce	Daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění	Není vázána zákoníkem práce, lze sjednat odměnu 0 Kč pro čerpání benefitů
Pracovní smlouva	Daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění	Pouze na činnost, která není obchodním vedením společnosti
Podíl na zisku	Daň z příjmů právnických osob (21 %), srážková daň (15 %)	Nezakládá povinnost platit sociální a zdravotní pojištění
Pronájem osobního majetku firmě	Daň z příjmu fyzických osob (15 %)	Majetek zůstává ve vlastnictví jednatele
Půjčka firmě	Úroky podléhají dani z příjmu	Úroky musí být v obvyklé výši
Zaměstnanecké benefity	Daňově uznatelné náklady pro firmu	Lze čerpat i na základě jednatelské smlouvy
Dohoda o provedení práce	Do určitého limitu bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění	Neměl by na dohodu o provedení práce vykonávat řídící funkce.

tags: #vykon #funkce #jednatele #a #dpp #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Zákoník práce a překážky na straně zaměstnavatele
• Náklady zaměstnavatele na zaměstnance
• Plán osobního rozvoje
• Výpočet průměrné mzdy
• Odpovědnostní pojištění pro OSVČ