Vstupní prohlídka do zaměstnání: Kompletní průvodce
Vstupní lékařská prohlídka je důležitou součástí procesu nástupu do nového zaměstnání. Jejím účelem je zajistit, aby uchazeč o zaměstnání nebyl zařazen k výkonu práce, která neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Tato prohlídka má za cíl chránit zdraví zaměstnance i jeho spolupracovníků a přispívat k celkové bezpečnosti na pracovišti.
Pracovnělékařská prohlídka je součástí většího celku pracovnělékařských služeb. Zákon o specifických zdravotních službách definuje pracovnělékařské služby jako preventivní služby, které zahrnují zejména hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních a lékařských prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování způsobilosti k práci, vybraná poradenství a školení a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce.
Pracovnělékařské služby představují komplexní systém opatření, jejichž hlavním cílem je ochrana zdraví zaměstnanců při práci a prevence nemocí z povolání. Tyto služby zahrnují nejen samotné pracovnělékařské prohlídky, ale také pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnanců, posouzení zdravotní způsobilosti k práci a odborné poradenství v oblasti pracovních podmínek. Právní rámec pracovnělékařských služeb je stanoven zejména zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
Dříve jste se mohli setkat s termínem závodní preventivní péče. Podle zákoníku práce je každý zaměstnavatel povinen zajistit svým zaměstnancům bezpečnost a ochranu zdraví při práci a proto je potřeba, aby jim zajistil ony pracovnělékařské služby. Zaměstnavatel zejména nesmí připustit, aby u něj zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. A tady se ukazuje důležitost pracovnělékařských prohlídek.
Právní rámec a povinnosti
Pracovnělékařská prohlídka jsou v České republice upraveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, která detailně stanoví jednotlivé druhy prohlídek, jejich obsah, četnost a postup provádění. Základní povinnost zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské prohlídky pro své zaměstnance vyplývá ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby prohlídky byly prováděny v souladu s platnou legislativou a v předepsaných intervalech. Prohlídky se provádějí nejen při nástupu do zaměstnání, ale také pravidelně v průběhu pracovního poměru, případně při změně pracovních podmínek nebo při podezření na změnu zdravotní způsobilosti. Zdravotní způsobilost k práci znamená, že zaměstnanec je schopen vykonávat konkrétní práci bez ohrožení svého zdraví nebo zdraví ostatních.
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanci byli zařazeni pouze na takové práce, ke kterým jsou zdravotně způsobilí. Pokud je na základě pracovnělékařské prohlídky zjištěno, že zaměstnanec není zdravotně způsobilý k výkonu určité práce, nesmí být na tuto práci zařazen. Tím je chráněno nejen zdraví samotného zaměstnance, ale i bezpečnost celého pracovního kolektivu.
S účinností od 1. 11. 2017 je v § 32 zákoníku práce zakotveno následující pravidlo: V případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce. Stejně tak od 1. 11. 2017 podle § 59 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona č. 373/2011 Sb. zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku před vznikem pracovního poměru.
Kdy je vstupní prohlídka vyžadována?
Vstupní prohlídka se provádí před vznikem pracovního poměru, vztahu obdobného pracovněprávnímu vztahu a ve vybraných případech též před vznikem právního vztahu založeného dohodou provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti (například je-li dohodářem konaná práce zařazena do kategorie rizikových prací ve smyslu ustanovení § 39 zákona ochraně veřejného zdraví).
Vstupní prohlídka se dále provádí, má-li dojít ke změně druhu práce nebo převedení na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla původně posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance (dojde-li k navýšení rizikových faktorů nebo jejich změně, případně k zařazení k výkonu rizikové práce).
Je důležité si uvědomit, že pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 36 zákoníku práce). Jinak řečeno, pracovní poměr nevzniká v okamžiku, kdy byla uzavřena pracovní smlouva nebo byl vydán jmenovací dekret.
Změny v legislativě od 1. listopadu 2017
Změna zakotvená s účinností od 1. 11. 2017 spočívá v tom, že vstupní lékařská prohlídka musí proběhnout před vznikem pracovního poměru, nikoli již před uzavřením pracovní smlouvy. Níže je uvedeno shrnutí před a po této změně:
| Do 31. 10. 2017 | Od 1. 11. 2017 |
|---|---|
| Absolvování vstupní lékařské prohlídky např. 1. 8. 2017 | Uzavření pracovní smlouvy |
| Uzavření pracovní smlouvy např. 15. 8. 2017 | Vydání lékařského posudku po absolvování vstupní lékařské prohlídky např. 1. 8. 2018 |
| Den nástupu do práce např. 25. 8. 2017 | Den nástupu do práce např. 25. 8. |
Z uvedeného příkladu je patrné možné riziko na straně zaměstnavatele, pokud je nejdříve uzavřena pracovní smlouva a teprve poté zaměstnavatel vyšle osobu na vstupní lékařskou prohlídku.
Jaká jsou možná řešení, pokud pracovní poměr vznikne a zaměstnanec podle posudkového závěru uvedeného v lékařském posudku nebude zdravotně způsobilý? Nejjednodušší je uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru dle § 49 zákoníku práce, případně zrušení pracovního poměru ve zkušební době (pokud byla sjednána) dle § 66 zákoníku práce.
Jak již bylo uvedeno výše, s účinností od 1. 11. 2017 vstupní lékařská prohlídka musí proběhnout před vznikem pracovního poměru. Z uvedeného pravidla však nelze vyvodit, že vstupní prohlídku lze provádět „na poslední chvíli“, např.
Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele
Na prohlídku musí být zaměstnanec vždy vyslán zaměstnavatelem s odpovídající žádostí, kde by zejména mělo být uvedeno, o jakou pracovní pozici se jedná, jaké jsou rizikové faktory, jaký druh prohlídky se požaduje a důvod k provedení prohlídky. Na vstupní prohlídku musíte poslat svého potenciálního zaměstnance vždy před vznikem pracovního poměru. Prohlídka by měla být provedena ještě před tím, že než u vás začne zaměstnanec fakticky pracovat, ideálně před podpisem pracovní smlouvy. Právě na této prohlídce se totiž teprve zjišťuje, zda je daný uchazeč k práci zdravotně způsobilý.
Zaměstnavatel smí přidělovat práci pouze zaměstnanci s platným a účinným lékařským posudkem. Vstupní prohlídku proto není možné absolvovat až v den nástupu do práce nebo dokonce až v průběhu trvání zkušební doby.
Obecně platí, že vstupní prohlídku provádí poskytovatel pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu [viz § 59 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění]. S účinností od 1. 11. 2017 z § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb. jednoznačně plyne, že zaměstnavatel nemůže vyslat osobu ucházející se o zaměstnání na lékařskou prohlídku k registrujícímu lékaři, pokud jde o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a součástí této práce je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 zákona č.
Co vás čeká na vstupní prohlídce?
Vstupní lékařská prohlídka je vyšetření, které zaměstnanec musí (nebo může - o tom víc za chvíli) absolvovat před nástupem na určitou pracovní pozici. Cílem je ověřit, že zdravotní stav zaměstnance odpovídá požadavkům konkrétního zaměstnání a že může bezpečně vykonávat své pracovní povinnosti.
Kromě samotného fyziologického vyšetření obsahuje vstupní lékařská prohlídka také administrativní část a může obsahovat doplňující vyšetření specifická pro budoucí profesi. Kromě papírů bude lékaře zajímat vaše zdravotní historie. Dále bude posudkový lékař chtít vědět, jestli dlouhodobě užíváte nějaké léky, jaký máte vztah k alkoholu, jestli kouříte nebo holdujete jiným návykovým látkám.
Při základním vyšetření vám lékař kromě měření tlaku, tepu a hmotnosti (tomu se říká základní vyšetření) taky zkontroluje zrak a sluch a čeká vás i orientační neurologické a ortopedické vyšetření.
Úhrada nákladů
Vstupní prohlídku je obvykle povinen zaplatit uchazeč o zaměstnání. V případě, že s ním pak uzavřete pracovněprávní vztah, jste povinni mu náklady proplatit. S uchazečem se však můžete domluvit i tak, že mu náklady proplatíte vždy, tedy i když k jeho zaměstnání nedojde. Uchazeči o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel náklady na vstupní prohlídku vždy.
Dále však § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění, zaměstnavateli ukládá, aby osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradil, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Od 1. 11. 2017 ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. neumožňuje, aby se zaměstnavatel a uchazeč o zaměstnání, se kterým zaměstnavatel uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah, dohodli jinak.
Pro úplnost je vhodné uvést, že od 1. 11. 2017 ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. výslovně uvádí, že vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.
Další druhy pracovnělékařských prohlídek
V současné době platná právní úprava rozlišuje mezi několika druhy pracovnělékařských prohlídek zejména podle toho, k jakému okamžiku se vztahují.
1. Periodická prohlídka
Periodická prohlídka se provádí pravidelně za účelem včasného zjištění změny zdravotního stavu zaměstnance vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob. Periodické prohlídky se provádí v intervalech podle ustanovení § 11 Vyhlášky.
Odpověď na tuto otázku závisí na věku zaměstnance a hlavně na tom, do jaké kategorie rizikovosti je daná práce zařazena. V kategorii první se provádí jednou za šest let nebo jednou za čtyři roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil padesát let věku. U zaměstnanců v kategorii druhé se provádí jednou za čtyři roky nebo jednou za dva roky u zaměstnance staršího padesáti let.
2. Mimořádná prohlídka
V případě, že nastane situace stanovená legislativou, je mimořádná prohlídka podle ustanovení § 12 Vyhlášky prováděna za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.
3. Výstupní prohlídka
Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Z výstupní lékařské prohlídky se nevydává lékařský posudek, nýbrž pouze potvrzení o jejím provedení.
Tato prohlídka se provádí při ukončení zaměstnání. Právní předpisy přesně stanoví případy, kdy je potřeba zaměstnance na tuto prohlídku vyslat.
4. Další prohlídky
Další prohlídky se provádějí, stanoví-li tak orgán ochrany veřejného zdraví (např. krajská hygienická stanice podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. jiný právní předpis (např.
Změny v legislativě v roce 2025
V listopadu 2024 schválila vláda novelu zákona 373/2011 o specifických zdravotních službách. Ta obsahuje mimo jiné i bod týkající se vstupních lékařských prohlídek, podle kterého od 1. června 2025 nebudou vstupní prohlídky povinné pro profese v 1. To ovšem neznamená, že zaměstnavatel nebude moct prohlídky pro tuto kategorii vyžadovat dál - přestane to ale být zákonnou povinností a jejich provádění u těchto nerizikových profesí bude pouze na zaměstnavateli.
Nově se tedy předpokládá, že zaměstnanci v profesích 1. kategorie jsou zdravotně způsobilí, pokud se neprokáže opak.
Závěr
Pracovnělékařské prohlídky představují klíčovou součást pracovnělékařských služeb. Slouží především k preventivní ochraně zdraví zaměstnanců a zajištění jejich způsobilosti k výkonu práce. Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit, aby zaměstnanci absolvovali tyto prohlídky v příslušných intervalech a za určených podmínek, a tím přispívali k prevenci pracovních úrazů, nemocí z povolání a celkově k ochraně zdraví zaměstnanců.
tags: #vstupní #prohlídka #do #zaměstnání #postup
