Průměrný výdělek pro účely výpočtu odstupného v ČR

Odstupné je finanční kompenzace pro zaměstnance, kterému zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr z důvodů na straně zaměstnavatele. Typicky se vyplácí při organizačních změnách, jako je rušení pracovních míst, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, anebo když se zaměstnanec stane nadbytečným (změna technického vybavení, organizace práce aj.).

Povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné definuje Zákoník práce. Nárok na odstupné vzniká při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to z následujících důvodů:

zaměstnavatel nebo jeho část se ruší
zaměstnavatele nebo jeho část se přemisťuje
zaměstnanec se stane nadbytečným v důsledku organizačních změn
zaměstnanec nemůže vykonávat práci ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Zaměstnanec musí dodat lékařský posudek.

Naopak nárok na odstupné nevzniká, když dává výpověď sám zaměstnanec (z jiných důvodů, než jsou zdravotní, vyvolané jeho prací).

Výše odstupného závisí primárně na době trvání pracovního poměru a důvodu jeho ukončení. Jinými slovy: délka pracovního poměru a odstupné spolu přímo souvisejí. K vyplacení odstupného při organizačních změnách určuje Zákoník práce toto:

Výše odstupného se stanovuje podle délky trvání pracovního poměru. Vyplácí se po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu (ale strany se mohou dohodnout i jinak)," popisuje Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci odstupné i dobrovolně, v situacích, které zákon nejmenuje. Odstupné vyplácí zaměstnavatel jednorázově.

Výpočet odstupného

Pro účely odstupného se vychází z průměrného měsíčního výdělku. Vypočítá se tak, že průměrný hodinový výdělek násobíme týdenní pracovní dobou zaměstnance (obvykle 40 hod) a koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v 1 měsíci).

Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy nebo platu za minulé čtvrtletí (tzv. rozhodné období) a odpracované doby za toto minulé čtvrtletí. Nezapočítává se doba dovolené a nemocenské. Započítávají se přesčasové hodiny, které byly v tomto období proplaceny. Pravděpodobný výdělek se používá, pokud zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů.

Do kalkulačky zadejte následující údaje:

doba trvání pracovního poměru u zaměstnavatele
zda jde o ukončení práce na základě lékařského posudku
hrubá měsíční mzda za 1. měsíc předchozího čtvrtletí v Kč
počet odpracovaných hodin za 1. měsíc předchozího čtvrtletí
hrubá měsíční mzda za 2. měsíc předchozího čtvrtletí v Kč
počet odpracovaných hodin za 2. měsíc předchozího čtvrtletí
hrubá měsíční mzda za 3. měsíc předchozího čtvrtletí v Kč
počet odpracovaných hodin za 3. měsíc předchozího čtvrtletí
přesčasové hodiny v předchozím čtvrtletí
týdenní pracovní doba v hodinách

Po vyplnění těchto údajů vám kalkulačka zobrazí hned tři výsledky:

průměrnou hrubou měsíční mzdu v Kč
odstupné před zdaněním v Kč
výši čistého odstupného (celkem) v Kč

Výše odstupného

K vyplacení odstupného při organizačních změnách určuje Zákoník práce toto:

při pracovním poměru kratším než 1 rok se vyplatí jeden měsíční průměrný výdělek
při pracovním poměru trvajícím 1-2 roky se vyplatí dva měsíční výdělky
při pracovním poměru delším než 2 roky se vyplatí tři měsíční výdělky

Odstupné při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů souvisejících s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovil Zákoník práce na 12 průměrných výdělků. A to bez ohledu na délku pracovního poměru.

Při sjednaném kontu pracovní doby se vyplatí částka z bodů 1, 2 nebo 3 (podle toho, jak dlouho pracovní poměr trval). K této částce náleží ještě dodatečné odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

Toto pravidlo ale platí jen v případech, že se na zaměstnance vztahuje postup podle § 86 odst. 4 Zákoníku práce.

Zaměstnavatel může smluvně stanovit vyšší odstupné, než ukládá zákon.

Minimální a maximální hranice odstupného je tedy ze zákona 1 - 12 násobků měsíční mzdy.

Odvod daní a pojištění z odstupného

Zdravotní a sociální pojištění se neodvádí. Odstupné vyplacené ze zákona podléhá jen dani z příjmu. Toto pravidlo platí i tehdy, poskytne-li zaměstnavatel vyšší než zákonem stanovené odstupné.

Pokud však zaměstnavatel vyplácí odstupné nad rámec zákonných důvodů (například při dohodě o ukončení pracovního poměru bez udání důvodu), podléhá tato částka nejen dani z příjmu, ale také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Časový rozvrh vyplacení odstupného

Časový rozvrh vyplacení odstupného po ukončení pracovního poměru je jednoduchý: odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.

Zaměstnavatel se ale smí se zaměstnancem dohodnout jinak. Dodejme, že zaměstnavatel musí odstupné vyplatit automaticky, aniž by o to zaměstnanec musel žádat.

Co dělat, když zaměstnavatel nevyplatí odstupné včas?

Když zaměstnavatel odstupné nevyplatí včas, doporučujeme následující postup:

nejprve zaměstnavatele písemně upozornit a vyzvat k nápravě, ve lhůtě například do 10 - 14 dní
když zaměstnavatel ani poté nezaplatí, obrátit se na Inspektorát práce

Pamatujte: zaměstnanec má právo požadovat také úroky z prodlení za každý den zpoždění.

V případě, že se situace nemění ani po zásahu Státního úřadu inspekce práce (závěr inspekce vám nevyhovuje), vyhledejte právní pomoc a zvažte soudní spor.

Při soudním sporu budete muset prokázat, že k ukončení pracovního poměru došlo z důvodů, které zakládají nárok na odstupné. Proto shromažďujte veškeré důkazy: písemnou výpověď, dokumenty o organizačních změnách, svědectví kolegů apod. U výpovědi ze zdravotních důvodů se neobejdete bez lékařské zprávy.

V případě pracovního poměru na dobu určitou a dobu neurčitou se nárok na odstupné nijak nemění. Samozřejmě s výjimkou vypršení doby, na niž byla sjednána smlouva na dobu určitou. Proto: jste-li zaměstnaní například na tři roky a dostanete výpověď z organizačních důvodů po roce a půl, máte nárok na dva měsíční platy odstupného.

Ale ještě se podívejme na pracovní smlouvu vs. dohodu o provedení práce. Zaměstnanci pracující na dohodu totiž nárok na odstupné nemají. A to bez ohledu na důvod výpovědi.

Pro cizince pracující v České republice platí stejná pravidla jako pro české občany. Jediný rozdíl může nastat u cizinců, kteří pracují na základě zvláštních mezinárodních smluv, práva jiného státu nebo podle zvláštních právních předpisů. V takových případech se řídí podmínky odstupného těmito specifickými předpisy.

Průměrný výdělek a jeho výpočet

Průměrný výdělek se vypočítá z hrubé mzdy nebo platu zaměstnance za předcházející kalendářní čtvrtletí. Výpočet se provádí přes průměrný hodinový výdělek.

Do výpočtu se zahrnují všechny složky mzdy včetně odměn, příplatků, bonusů a dalších plnění. Nezapočítávají se však náhrady mzdy (například za dovolenou nebo nemoc) a odstupné z předchozích pracovních poměrů.

Jak se určuje průměrný hodinový výdělek?

Sečtou se všechny hrubé příjmy za kalendářní čtvrtletí a vydělí se počtem odpracovaných hodin. Tím se získá hodinový výdělek, který se pak násobí průměrným počtem hodin v měsíci (obvykle 168 hodin).

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Odstupné nemá na podporu v nezaměstnanosti žádný vliv. Od ledna 2024 už se podpora vyplácí ihned po přihlášení se do evidence na Úřadu práce.

Nárok na odstupné má zaměstnanec, který dostal výpověď nebo ukončil pracovní poměr dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. 1. Výše odstupného v případě důvodů § 52 písm. 1. pokud se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 2. Výše odstupného v případě rozvázání pracovního poměru z důvodu uvedených v § 52 písm.

Kalkulačka není určena pro zjištění odstupného při využívání konta pracovní doby. Z odstupného se odvádí daň z příjmu. Odstupné v jiném než zákonem stanoveném případě (např. kolektivní smlouvy).

Role inspektorátu práce při sporech o odstupné je zásadní: ve správním řízení prvního stupně smí rozhodnout o přestupku, a zaměstnavateli nařídit zjednání nápravy. Jsou možné sankce pro zaměstnavatele při porušení zákoníku práce.

Specifickým případem je výpověď, kterou můžete dostat podle § 52 písm. d), tj. pokud již nadále nemůžete konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. V těchto případech vám náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku vašeho průměrného výdělku.

Řekněme, že pracovní poměr končí k 31. březnu. Následujícím dnem je 1. duben a předchozím kalendářním čtvrtletím je 1. čtvrtletí. Příjem za toto čtvrtletí bude rozhodovat o výši odstupného. Kdyby ale pracovní poměr skončil o měsíc dříve - 28. února, následujícím dnem po skončení pracovního poměru bude 1. březen a předchozím kalendářním čtvrtletím 4. čtvrtletí předchozího roku.

Upozorněme ale pro úplnost, pokud jde o peněžitá plnění za delší období, než jen kalendářní čtvrtletí, že se nezapočítávají třeba roční odměny nebo podíly v plné výši. Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje.

tags: #průměrný #výdělek #pro #účely #odstupného #výpočet