Během života se nám přihodí řada věcí, kvůli nimž do práce prostě dorazit nemůžeme. Při kterých příležitostech máte nárok na placené (či neplacené) volno od zaměstnavatele? A co kdybyste chtěli volno třeba na cestování? Některé situace, kdy má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, popisuje přímo zákoník práce. U jiných odkazuje na nařízení vlády, jež jejich okruh a rozsah stanoví. Podívejme se tedy na případy, kdy máte nejenom nárok na volno v zaměstnání, ale zároveň jde o volno - někdy za určitých podmínek - plně placené. Měli byste proto dostat 100 procent průměrného výdělku, počítaného z předchozího kalendářního čtvrtletí - stejně jako při proplácení dovolené.

Budeme sice mluvit o mzdě (zjednodušeně řečeno v soukromé sféře), stejná pravidla ale fungují i pro plat (ve veřejné sféře). Je zapotřebí zmínit, že běžně používaný termín (tj. placené nebo neplacené volno) zákoník práce nezná. Pod tímto termínem je tak nutno si představit zejména pracovní volno s náhradou mzdy (tzv. placené volno) nebo bez náhrady mzdy (tzv. neplacené volno).

Návštěva lékaře

K návštěvě lékaře můžete mít řadu důvodů - může vás na ni poslat zaměstnavatel v rámci pracovnělékařské prohlídky, může jít o pravidelnou preventivní prohlídku či nemoc. V případě pracovnělékařské prohlídky či jakémkoliv vyšetření, které souvisí s výkonem vaší práce, máte nárok nárok na poskytnutí volna po nezbytně nutnou dobu. Co si vyžádá právní předpis nebo doktor, to musí šéf respektovat.

Pokud se jedná o pracovnělékařskou prohlídku, očkování nebo vyšetření vyžadované zákonem nebo zaměstnavatelem, máš volno s náhradou mzdy.

Nejste-li nemocní, ale přesto míříte k lékaři (například na pravidelnou preventivní prohlídku u stomatologa či svého praktického lékaře), měli byste se tam vypravit spíše mimo svou pracovní dobu. Výhodou pro vás je, pokud jste pro danou návštěvu či lékařský zákrok zvolili lékařské pracoviště nejbližší vašemu bydlišti či pracovišti. V takovém případě máte nárok nejenom na pracovní volno, ale rovněž na náhradu mzdy.

Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce: Jednoduché to je, když musíte jít k lékaři kvůli tomu, že to po vás chce zaměstnavatel, protože to vyplývá z příslušných předpisů nebo z rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví (ministerstva zdravotnictví či hygieniků). Ať už jde o pracovnělékařskou prohlídku, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce, máte nárok na náhradu mzdy. Samozřejmě, že jenom za nezbytně nutnou dobu - do ní se počítá i cesta, ale neměli byste si ji zbytečně prodlužovat něčím, co se zařizováním u lékaře nesouvisí.

Náhradu mzdy dostanete, jestliže takové vyšetření nebo ošetření bylo provedeno - zjednodušeně řečeno - v nejbližším zdravotnickém zařízení. Tedy takovém, které je nejblíže vašemu bydlišti nebo pracovišti zaměstnance, má smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou a je schopné poskytnout potřebnou zdravotní péči. Peníze dostanete za nezbytně nutnou dobu - když se tedy nikde zbytečně nezdržujete, měla by náhrada mzdy pokrýt celou vaši absenci včetně cesty.

Pokud jste si však vybrali jiné než nejbližší zdravotnické zařízení (podle zmíněné definice), máte nárok na proplacení jenom v takovém rozsahu, jako kdybyste využili to nejbližší. Prakticky: Když si mezi dvěma srovnatelnými lékaři vyberete toho, za nímž pojedete dvě hodiny, zatímco ten druhý ordinuje dvacet minut cesty od vašeho pracoviště či bydliště, může vám zaměstnavatel kromě samotného ošetření proplatit jenom těch dvacet minut cesty - ne dvě hodiny.

Pokud zaměstnanec absolvuje ošetření v jiném než nejbližším zařízení, náleží mu pracovní volno na nezbytnou dobu, avšak náhrada mzdy pouze v rozsahu, jako by bylo provedeno v nejbližším vhodném zařízení.

Vyšetření nebo ošetření: Nárok na pracovní volno máte samozřejmě i při jiném (než výše popsaném) vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení. Jednou ze základních podmínek je, že ho nebylo možné provést mimo vaši pracovní dobu. Tahle podmínka by se měla posuzovat reálně - tedy podle skutečného stavu (závažnost vašeho případu, kapacitní možnosti lékaře, organizace jeho práce během týdne), ne pouze teoreticky (prostým pohledem na jeho ordinační hodiny, z nichž by třeba vyplývalo, že jednou týdně jsou o dvě hodiny delší než vaše pracovní doba).

V praxi zpravidla nikdo nepátrá po tom, kde přesně sídlí váš lékař a zda jste u něj strávili hodinu či dvě. Zaměstnavatelé dle našich zkušeností zpravidla takové návštěvy paušálně umožňují a plně hradí. Důsledné uplatňování zákona by nastalo spíše při velmi častých odchodech z práce a zneužívání benevolence zákona, případně pokud byste měli všechny své lékaře například v Ostravě a pracovali v Praze. Ani poté by ale nebyla situace černobílá - zaměstnanec může argumentovat tím, že blíže jeho pracovišti žádný specialista nepřijímal nové pacienty, u lékaře jsou dlouhé čekací doby atd.

V případě nemoci jde o pracovní neschopnost, kterou musí potvrdit váš lékař. Po dobu, kterou lékař stanoví, máte nárok na náhradu mzdy, případně na nemocenskou (dávku vyplácenou státem). Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostáváte přitom od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Dříve zaměstnanci neměli během prvních tří dnů nemoci nárok na žádnou náhradu mzdy. Novela právních předpisů provedená v roce 2019 však tuto tzv. karenční dobu zrušila a zaměstnavatel je nyní povinen hradit náhradu mzdy od prvního dne nemoci.

Mimochodem, pokud jde o nárok na volno na očkování spojené s výkonem práce (např. očkování proti tetanu, pokud s ním přicházíš do styku), máš volno s náhradou mzdy. Klíšťovku si ale nech píchnout po pracovní době.

A pokud jde o dobrý skutek - darování krve nebo plazmy - máš nárok na volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu. Takže se nemusíš bát, že bys přišel o chechtáky, když pomáháš ostatním.

Jste-li pravidelným dárcem krve či plazmy, máte nárok nejen na cestu na odběr a zpět, ale také na zotavení po odběru v délce 24 hodin. Darovat krev lze přitom maximálně čtyři- až pětkrát ročně. Zajímavostí přitom je, že zákon v tomto směru nijak nerozlišuje dárcovství bezplatné a úplatné, kdy za jeden odběr plazmy náleží dárci zhruba 700 Kč. Obdobná situace panuje i při darování dalších biologických materiálů.

Darování krve: Nárok na placené volno máte, jestliže jste odběr krve nebo takzvanou aferézu nemohli uskutečnit mimo pracovní dobu. Zákoník práce výslovně píše nejenom o samotné době odběru a cestě tam a zpět, ale také o potřebném zotavení po odběru - maximálně ale do 24 hodin od začátku cesty k odběru. Pokud vám 24 hodin nestačí, museli byste prokázat, že delší doba je nezbytně nutná.

Podobně je to při darování dalších biologických materiálů. Odběr, cesta i zotavení by se mělo vejít do 48 hodin, přičemž lékař může tuto dobu s ohledem na konkrétní okolnosti jak zkrátit, tak prodloužit - maximálně na 96 hodin.

Doprovod rodinného příslušníka

Na pracovní volno po nezbytně nutnou dobu máte nárok při doprovodu rodinného příslušníka k lékaři na vyšetření nebo ošetření - může se jednat o náhlé onemocnění či úraz, ale také o plánované vyšetření. Nárok vzniká ale pouze, pokud je doprovod nezbytný (typicky u malého dítěte či nemohoucího rodiče) a pokud dané úkony nešly provést mimo pracovní dobu. Pakliže doprovázíte manžela, druha, dítě, vaše rodiče a prarodiče nebo rodiče či prarodiče vašeho manžela, máte nárok na náhradu mzdy v plné výši. U ostatních blízkých osob vám sice zaměstnavatel má volno poskytnout, ale neplacené.

Doprovod k lékaři: Na nezbytně nutnou dobu máte nárok na pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření - a to jak při náhlém onemocnění nebo úrazu, tak i k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení.

Podmínkou je, že doprovod byl nezbytný (to může potvrdit i lékař) a uvedené úkony nešly provést mimo pracovní dobu. Maximální délka volna může být jeden den. Využít ho může vždycky jenom jeden z rodinných příslušníků - tedy ne třeba oba rodiče dítěte.

Náhradu mzdy v takových případech dostanete jenom tehdy, když doprovázíte manžela, druha, dítě, vaše rodiče a prarodiče nebo rodiče či prarodiče vašeho manžela. Doprovod zdravotně postiženého dítěte: Volno v zaměstnání vám musí dát, když doprovázíte zdravotně postižené dítě do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem. Totéž samozřejmě platí i pro cestu zpět. Nárok na volno má pouze jeden z rodinných příslušníků. Náhradu mzdy dostane za nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce.

Pokud doprovázíte dítě do školského poradenského zařízení ke zjištění jeho speciálních vzdělávacích potřeb, máte sice nárok na volno (na nezbytně nutnou dobu a pouze jeden z rodinných příslušníků), ale už ne na náhradu mzdy.

Pakliže doprovázíte k lékaři nemocné dítě či jiného člena rodiny, na něhož čerpáte ošetřovné, pak nedostanete náhradu mzdy od zaměstnavatele, ale ošetřovné ve výši 60 % průměrné mzdy.

Svatba

Pokud se ženíte či vdáváte, z hlediska pracovního práva se vám vyplatí stanovit termín obřadu na pracovní den. V takovém případě máte nárok na dva dny volna. Jeden den vždy připadá na samotnou účast na obřadu. Je-li obřad o víkendu či ve svátek, máte nárok pouze na jeden den volna. Také svatba některých dalších příbuzných zaslouží volno. V případě že se žení či vdává vaše dítě, máte nárok na jeden den placeného volna.

Na vlastní svatbu vám musí dát v práci dva dny volna, z toho jeden den k samotné účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy však přísluší pouze za jeden den.

Když jde rodič na svatbu dítěte, má nárok na jeden den placeného volna. Také když pracující dítě jde na svatbu svého rodiče, má nárok na jeden den volna, ovšem neplaceného.

Narození dítěte

Při narození dítěte má zaměstnanec nárok na placené volno, ale jenom na nezbytně nutnou dobu:

• k převozu manželky či družky do zdravotnického zařízení a zpět (s náhradou mzdy),
• k účasti při porodu manželky či družky (bez náhrady mzdy).

Úmrtí, pohřeb

Úmrtí v rodině může znamenat nárok až na tři dny placeného volna (v případě manžela, manželky, druha, družky či dítěte). Na jednodenní placené volno máte nárok, pokud jde o pohřeb vašeho rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence vašeho manžela, jakož i manžela vašeho dítěte nebo manžela vašeho sourozence. U vzdálenějších příbuzných jako je prarodič váš či vašeho manžela, vnuka, případně jiné blízké osoby, která s vámi žila v době úmrtí žila v domácnosti máte nárok na placené volno po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den. Stejné podmínky platí i pro pohřeb spoluzaměstnance. Na pohřeb vzdálenějších příbuzných jako je strýc, teta, bratranec či sestřenice je třeba vzít si dovolenou, případně se individuálně dohodnout se zaměstnavatelem.

Až na tři dny placeného volna máte nárok při smrti vašeho manžela, druha nebo dítěte (dva dny při úmrtí, další den k účasti na pohřbu).

Pokud jde o pohřeb vašeho rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence vašeho manžela, jakož i manžela vašeho dítěte nebo manžela vašeho sourozence, máte nárok na jeden den placeného volna k účasti na pohřbu. A případně na další den placeného volna, jestliže obstaráváte pohřeb.

Na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, vás v práci musí omluvit i při účasti na pohřbu vašeho prarodiče, vnuka, prarodiče vašeho manžela, případně i na pohřbu jiné (výše nejmenované) osoby, která s vámi v době úmrtí žila v domácnosti. Na další den pak máte nárok, jestliže obstaráváte pohřeb. Placené volno na nezbytně nutnou dobu můžete dostat i na pohřeb spoluzaměstnance. Tyto účastníky však určí zaměstnavatel buď sám, nebo v dohodě s odborovou organizací.

Dopravní problémy

Na náhradu mzdy nemáte nárok, když se nemůžete dostat do práce kvůli dopravním problémům - konkrétně při nepředvídaném přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. Pracovní volno vám zaměstnavatel musí dát jenom na nezbytně nutnou dobu, pokud jste včas nemohli přijet jiným přiměřeným způsobem.

Výjimka se týká těžce zdravotně postižených: pokud takový zaměstnanec nemůže z povětrnostních důvodů přijet na pracoviště „nehromadným dopravním prostředkem, který používá“, má nárok na placené volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den.

Některé výmluvy jsou prostě legitimní. Pokud se díky zpoždění hromadné dopravy nebo jejího totálního kolapsu nedostaneš do práce včas a nemáš jinou možnost, máš nárok na volno. ALE: Bez náhrady mzdy. Takže jo, máš omluvenku, ale na účtu ti to už necinkne.

Stěhování

Dalším důvodem poskytnutí volna může být i stěhování. Zde se rozlišuje, zda je stěhování v zájmu zaměstnavatele, pak poskytne pracovní volno s náhradou mzdy.

Při stěhování máte nárok na placené volno jenom tehdy, když je přestěhování v zájmu zaměstnavatele (o čemž pochopitelně rozhoduje on). Jinak sice můžete dostat volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny, ovšem bez náhrady mzdy. A pozor: pokud nemáte vlastní bytové zařízení, nemusíte dostat ani neplacené volno.

Úkony v obecném zájmu

Vedle darování krve a podobně máte nárok na placené volno i při jiných úkonech v obecném zájmu:

• k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace, zástupce zaměstnanců v dozorčí radě, funkce zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších pracovních funkcí vyjmenovaných v zákoníku práce,
• k účasti na školení pořádaném odborovou organizací, a to v rozsahu pěti pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody,
• v souvislosti s brannou povinností, typicky při povolání na vojenské cvičení, podrobnosti stanoví zákoník práce (náhradu mzdy proplácí příslušný vojenský správní úřad)

Pracovní školení

Za účast na školení nebo jinou formu přípravy či studia máte nárok na placené volno, pokud jsou (nebo by měly být) v souladu s potřebou zaměstnavatele - tedy s cílem získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo splnit nezbytné požadavky pro řádný výkon sjednané práce.

Volno na akce s dětmi

Na nezbytně nutnou dobu - maximálně na tři týdny - byste měli dostat volno na činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Podmínkou pro získání až tří týdnů volna je, že jste nejméně po dobu jednoho roku před uvolněním pracovali soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.

Po dobu maximálně jednoho týdne v kalendářním roce bude takové volno placené. Náhradu mzdy místo zaměstnavatele proplatí stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení, a to maximálně do jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné hodinové mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2024 je limitem částka 243,90 Kč za hodinu, takže při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době může náhrada mzdy činit nejvýše 9756 korun. Limit od letoška výrazně klesl, o nových pravidlech jsme podrobně psali v samostatném článku. Aby stát proplatil náhradu mzdy, musí akci pořádat právnická osoba, která je ve veřejném rejstříku zapsaná nejméně pět let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti.

Co vám ještě proplatí

Kromě toho jsou i speciální situace, kdy mají zaměstnanci nárok na placené volno aspoň ve snížené částce. Patří sem nemocenské dávky, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, mateřská a rodičovská dovolená nebo otcovská.

Něco úplně jiného pak je náhradní volno. Na to mají zaměstnanci nárok za přesčasy nebo práci ve svátek.

Nárok na neplacené volno

I když jste se nevešli do podmínek pro placené volno, můžete mít v určitých případech (řadu z nich už jsme zmínili) nárok aspoň na neplacené volno. O něj koneckonců můžete pořádat úplně kdykoliv - je pak ale plně na zaměstnavateli, jestli vám vyhoví.

V praxi existuje nespočet situací, kdy si zaměstnanec chce nebo musí vzít volno, ale také situací, kdy zaměstnavatel toto volno ze zákona musí, nebo naopak nemusí poskytnout. Jaká práva mají v jednotlivých situacích zaměstnanci a zaměstnavatelé a jaké změny přinese novela zákoníku práce?

Přehled nároků na pracovní volno

Následující tabulka shrnuje nároky na pracovní volno v různých situacích:

Situace	Nárok na volno	Náhrada mzdy	Poznámka
Pracovnělékařská prohlídka	Ano	Ano	Pokud souvisí s výkonem práce
Vyšetření u lékaře	Ano	Ano	Pouze v nejbližším zdravotnickém zařízení
Darování krve	Ano	Ano	Na dobu odběru a zotavení
Svatba (zaměstnanec)	2 dny	1 den	Den obřadu
Svatba (dítě zaměstnance)	1 den	Ano
Úmrtí (blízký příbuzný)	Až 3 dny	Ano	Dle stupně příbuznosti
Doprovod rodinného příslušníka k lékaři	Ano	Ano	Pouze pro manžela, druha, dítě, rodiče, prarodiče
Stěhování (v zájmu zaměstnavatele)	Až 2 dny	Ano
Stěhování (soukromé)	Až 2 dny	Ne
Školení (v zájmu zaměstnavatele)	Ano	Ano

tags: #volno #s #nahradou #mzdy #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Úklidová brigáda: Praktické rady
• Jak vyplnit výkaz OSVČ
• Nárok na odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů
• Práva při ukončení pracovního poměru z důvodu péče o dítě
• Průvodce výplatou nemocenské dávky