Trh práce a mzda v České republice: Trendy a výzvy

Česká republika se v roce 2024 potýká s řadou výzev na trhu práce, které ovlivňují zaměstnanost, mzdy a celkovou ekonomickou situaci. Mezi klíčové trendy patří stárnutí pracovní síly, digitální transformace, účast žen na trhu práce a otázky týkající se odměňování. Nezaměstnanost v Česku je nejnižší v EU a přesto si firmy zoufají.

Podle údajů ManpowerGroup se 66 % zaměstnavatelů v Česku potýká s nedostatkem pracovníků a nedokážou obsadit své volné pozice. Chybějí lidé nejen na montážních linkách, ale i v administrativě nebo v IT. Automatizace, stárnutí populace a složitá imigrační politika situaci dál zhoršují.

Stárnutí pracovní síly

Stárnutí pracovní síly v České republice představuje významný problém. Země zažívá rychlý nárůst podílu starších dospělých a z prognóz vyplývá, že osoby ve věku 65 let a více budou do roku 2101 tvořit téměř 30 % populace. Očekává se, že tento demografický vývoj bude mít hluboký dopad na trh práce, sociální služby a hospodářství.

Nejvíce se to projevuje v těchto oblastech:

  • Účast pracovní síly na trhu práce: Míra ekonomické aktivity starších pracovníků se zvyšuje, protože lidé zůstávají na trhu práce déle. To však také znamená, že se zvýší index závislosti a rostoucí počet důchodců bude podporovat méně osob v produktivním věku.
  • Důchodový systém: Zásadním problémem je udržitelnost důchodového systému. Vláda zkoumá, jaké reformy by zajistily, aby důchody zůstaly v dlouhodobém horizontu životaschopné.
  • Zdravotní a sociální péče: Vzhledem k rostoucímu počtu starších osob, které vyžadují pomoc, roste potřeba služeb dlouhodobé péče. To vyvíjí další tlak na zdravotní i sociální péči.

Tyto trendy poukazují na to, že aby byla zachována produktivní a inkluzivní pracovní síla, jsou zapotřebí opatření zaměřená na podporu starších pracovníků, jako jsou rekvalifikační programy a pružné pracovní podmínky.

Digitální transformace

Digitální transformace ovlivňuje trh práce v České republice a vyžaduje nové dovednosti a vzdělávání. Míra rozšíření internetu je 92,8 %, tj. přístup k internetu mají téměř všichni. Aktivními uživateli sociálních médií je přibližně 76,7 % obyvatel. Vláda posiluje digitalizaci veřejné správy prostřednictvím strategie „Digitální Česko“, která si klade za cíl zjednodušit veřejné služby a zvýšit jejich efektivitu.

Klíčové trendy:

  • Vysoké rozšíření internetu
  • Rozmach mobilního připojení
  • Používání sociálních médií
  • Iniciativy v oblasti elektronické veřejné správy

Významný podíl obyvatel Česka (přibližně 69,1 %) má přinejmenším základní digitální dovednosti, což je více než průměr EU. Česká republika se zaměřuje na špičkové technologie, jako jsou kvantová výpočetní technika, mikročipy nebo umělá inteligence. Navzdory pokroku přetrvávají problémy při dosahování plného pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou (VHCN). V současné době je optickými sítěmi pokryto 36,1 % a pevné širokopásmové připojení o rychlosti 1 Gb/s je využíváno v malé míře.

Přestože v odvětvích, jako je mikroelektronika a umělá inteligence, existují firmy, které využívají technologie ve velké míře, pouze 49,3 % MSP dosáhlo alespoň základní míry digitalizace, což je méně než průměr EU. Digitalizace je vnímána jako způsob, jak snížit rozdíl v produktivitě oproti západní Evropě. Jsou vyvíjeny snahy o zvýšení míry využívání digitálních technologií v MSP, a to prostřednictvím dotací a podpůrných služeb.

Navzdory dosaženému pokroku je procento zaměstnaných specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií pod průměrem EU, což poukazuje na potřebu kvalifikovanějších odborníků v tomto odvětví. I když je míra rozšíření internetu vysoká, část obyvatel k němu stále nemá přístup, což by mohlo omezit dosah digitálních služeb.

Digitální transformace v České republice a zapojení startupů.

Odvětví s očekávaným růstem a úpadkem

Vzhledem k rostoucí digitalizaci a poptávce po technologických řešeních je odvětví IT předurčeno k růstu. Očekává se, že v rámci cílů EU v oblasti ekologické transformace vzrostou investice do obnovitelných zdrojů energie, jako je solární a větrná energie. Zejména ve výrobě vyspělých technologií a ve strojírenství, k čemuž přispívá poptávka po vývozu a technologický pokrok. K růstu tohoto odvětví pravděpodobně povedou pokračující potřeby v oblasti zdravotní péče a inovace v oblasti léčivých přípravků.

Vzhledem k přechodu na elektronické obchodování je možné, že se tradiční kamenné prodejny budou i nadále potýkat s problémy. I když je automobilový průmysl stále důležitým odvětvím, může čelit těžkostem v důsledku problémů v dodavatelském řetězci a přechodu na elektrická vozidla. Může dojít k úpadku odvětví, která jsou silně závislá na fosilních palivech, a to v důsledku přechodu země k ekologičtějším energetickým řešením.

Očekává se, že česká ekonomika v roce 2024 celkově vzroste o 1,2 % a zotaví se tak z mírného poklesu v roce 2023.

Účast žen na trhu práce

Míra ekonomické aktivity žen je v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU poměrně vysoká. Podle nejnovějších údajů je na trhu práce aktivních přibližně 70 % žen ve věku 15-64 let. Ženy jsou zaměstnány především v odvětvích, jako je vzdělávání a zdravotní a sociální péče. Stále častěji je však nalezneme i v oborech, ve kterých tradičně převládají muži, jako je IT a inženýrské profese.

Česká republika zavedla opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně rodičovské dovolené a pružného uspořádání práce. Cílem je pomoci ženám dosáhnout rovnováhy mezi pracovními a osobními povinnostmi. I přes vysokou míru ekonomické aktivity žen zůstávají rozdíly v odměňování žen a mužů i nadále problémem. Ženy v České republice vydělávají v průměru o přibližně 20 % méně než muži, což je více než průměr EU. Pro zvýšení účasti žen na trhu práce je zásadní přístup k cenově dostupné péči o děti. Ženy v České republice mají obvykle vysokou úroveň dosaženého vzdělání, což má pozitivní vliv na jejich pracovní příležitosti a kariérní postup.

Ekonomická aktivita žen v České republice.

Pružné uspořádání práce

Možnosti pružného uspořádání práce se v České republice vyvíjejí, zejména vzhledem k nedávné novele zákoníku práce. Novela zákoníku práce nyní nabízí více příležitostí pro práci na dálku. Zaměstnanci, zejména těhotné ženy, rodiče malých dětí a pečující osoby, mohou požádat o práci z domova. Pokud zaměstnavatelé takové žádosti nevyhoví, jsou povinni to písemně odůvodnit. Oblíbenými flexibilními pracovními smlouvami, které umožňují práci na částečný úvazek, jsou dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Pracovní smlouvy lze nyní uzavírat elektronicky, včetně jejich změn a ukončení pracovního poměru, pokud s tím zaměstnanec souhlasí.

Změny se zaměřují také na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Například zaměstnanci pracující z domova mají nárok na proplacení nákladů spojených s prací z domova, a to buď na základě skutečných výdajů, nebo podle paušální sazby. Zaměstnanci, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, mohou i nadále pracovat pro svého zaměstnavatele na základě pružnějšího uspořádání práce, jako jsou dohody DPP nebo DPČ. Zkušební doba pro řádné zaměstnance byla prodloužena na čtyři měsíce a pro vedoucí zaměstnance až na osm měsíců. Upraveny byly také výpovědní lhůty, a to tak, aby poskytovaly větší flexibilitu při ukončení pracovního poměru.

Tyto změny odrážejí širší trend přizpůsobování se různorodým pracovním potřebám a podpory flexibilnějšího a inkluzivnějšího trhu práce v České republice.

Ekologická transformace

Česká republika usiluje o snížení emisí skleníkových plynů, přičemž si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. V rámci širších cílů Zelené dohody pro Evropu je velký důraz kladen na rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů energie, zejména pokud jde o solární a větrnou energii. Pokračuje úsilí o zvýšení energetické účinnosti budov a průmyslových odvětví, což zahrnuje modernizaci budov za účelem snížení spotřeby energie a zavedení účinnějších průmyslových procesů. Klíčovými prvky ekologické transformace jsou přechod na elektrická vozidla a rozvoj udržitelných systémů veřejné dopravy.

Plán české vlády pro oživení a odolnost zahrnuje významné investice na podporu ekologické transformace. Upouštění od uhlí je velkou výzvou vzhledem k historické závislosti země na uhlí při výrobě energie. Zásadní je zajistit, aby ekologická transformace byla hospodářsky životaschopná a podporovala sociální začleňování.

Klíčové trendy:

  • Snaha o dekarbonizaci
  • Investice do obnovitelných zdrojů energie
  • Energetická účinnost
  • Udržitelná doprava
  • Plány ekologického oživení

Přistěhovalectví

Občané EU mohou i nadále využívat volného pohybu, díky čemuž mohou pracovat v České republice, aniž by museli mít pracovní povolení. Počet občanů EU s bydlištěm v České republice je nadále relativně stabilní a v důsledku ekonomických příležitostí mírně vzrostl. Nejvýznamnějším trendem je příchod vysokého počtu uprchlíků z Ukrajiny. V roce 2024 Česká republika nadále poskytovala dočasnou ochranu vysokému počtu Ukrajinců. V říjnu 2024 pracovalo v České republice přibližně 140 000 Ukrajinců. Došlo k nárůstu migrace pracovních sil ze zemí, jako jsou Filipíny a Mongolsko, a to v důsledku kvót stanovených českou vládou s cílem řešit nedostatek pracovních sil.

Česká republika je i nadále tranzitní zemí pro nelegální migranty směřující do západní Evropy. V roce 2024 byl počet osob zadržených kvůli nelegální migraci i nadále vysoký, i když ve srovnání s předchozími roky klesl.

Nedostatek pracovních míst a kvalifikovaných uchazečů

Česká republika se potýká se značným nedostatkem pracovních sil, přičemž bylo hlášeno 264 000 volných pracovních míst. V zájmu řešení tohoto problému plánuje vláda zvýšit kvóty pro přistěhovalce ze třetích zemí. Navzdory nedostatku pracovních sil se uchazeči o zaměstnání, zejména ti s nižší kvalifikací, stále potýkají s problémy. Současný vzdělávací systém není plně v souladu s potřebami trhu práce. Mnoho uchazečů o zaměstnání však nemá v této oblasti potřebnou odbornou přípravu ani praxi.

V roce 2024 se Česká republika potýkala s výrazným nedostatkem uchazečů o zaměstnání s požadovanými dovednostmi. Rozdíly mezi dovednostmi, které mají uchazeči o zaměstnání, a dovednostmi, které hledají zaměstnavatelé, se stále zvětšují. Je zapotřebí více možností odborné přípravy a programů se zaměřením na poptávané dovednosti.

Otázky týkající se odměňování

Zaměstnanci přidávání očekávají, přičemž klíčovým faktorem bude i nová valorizace minimální mzdy, která může vytvářet tlak na růst mezd u pozic s nižší kvalifikací. Začátek roku přinese dvě zásadní změny v oblasti odměňování zaměstnanců - automatickou valorizaci minimální mzdy a zrušení zaručené mzdy. To přinese zaměstnavatelům větší předvídatelnost mzdových nákladů a zaměstnancům stabilitu v příjmech. V 1. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 6,7 % a díky nízké inflaci vzrostla i reálně o 3,9 %.

V dlouhodobějším pohledu se struktura zaměstnanosti v Česku výrazně proměňuje pod vlivem celosvětových trendů, stoupající vzdělanosti obyvatel a posunu kariéry do vyššího věku. Mezinárodní srovnání mezd, prezentované aktuálně Eurostatem za rok 2022, ukazuje kromě přepočtu do společné měny také porovnání v paritě kupní síly.

Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ukázaly pro 2. čtvrtletí 2025 růst v celkových počtech zaměstnaných i nezaměstnaných, a tedy růst ekonomické aktivity obyvatel ČR. Míra zaměstnanosti (podílu počtu pracujících osob ve skupině 15-64letých) vzrostla meziročně o 0,4 p. b na 75,7 %. Nezaměstnanost rostla především v posledním období, meziročně se počet lidí hledajících zaměstnání zvýšil o 12 tis. na 146,1 tis. Míra nezaměstnanosti 15-64letých se zvýšila o 0,2 p. b. na 2,8 %.

Průměrná mzda za 2. čtvrtletí 2025 vzrostla podle předběžných údajů nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 583 Kč, tedy o 7,8 %. Index spotřebitelských cen dosáhl ve 2. čtvrtletí 2025 hodnoty 2,4 %, reálně se tak průměrná mzda zvýšila meziročně o 5,3 %. Nominální nárůsty se pohybovaly v rozpětí od 4,8 % do 12,7 %.

Tabulka: Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR v 1. čtvrtletí 2025 (předběžné údaje)

Odvětví Průměrná mzda (Kč)
Informační a komunikační činnosti 87 477
Peněžnictví a pojišťovnictví 84 702
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 69 598
Profesní, vědecké a technické činnosti 63 235
Ubytování, stravování a pohostinství 29 270
Administrativní a podpůrné činnosti 35 335

tags: #trh #práce #a #mzda #v #české

Oblíbené příspěvky: