Vážené kolegyně, vážení kolegové: Význam a správné použití oslovení v češtině
Oslovování je záležitostí společenské konvence a má svá specifika v českém jazyce. V tomto článku se podíváme na správné používání oslovení, zejména na často používané "Vážené kolegyně, vážení kolegové", a prozkoumáme další aspekty spojené s oslovováním v různých situacích.
V oslovení se pro označení adresátů a adresátek běžně používá analogických forem, založených na významové souřadnosti a signalizujících ekvivalentní vztah k oslovovaným. Některá pojmenování osob užívaná při oslovování mají tentýž slovotvorný základ, např. „Vážené kolegyně, vážení kolegové“, „Milí čtenáři a milé čtenářky“, jiná nikoliv: „Vážené dámy, vážení pánové“, „Milé sestry, milí bratři“ apod.
Volba správného oslovení
Na tuto otázku nelze poskytnout jednoduchou odpověď, do volby vhodné formy pozdravu, ale též oslovení se totiž promítají pragmatické faktory. Obecně lze říci, že čím je komunikace oficiálnější, formálnější, tím spíše se užívá zdvořilejší oslovení, a to i tehdy, když si s některými z adresátů tykáme. V takových případech bychom doporučili kontaktovou formuli „Vážené kolegyně, vážení kolegové“ nebo familiárnější „Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové“.
Zásadní vliv na výběr kontaktové formule má však míra oficiálnosti - čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní uctivější variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce).
Pořadí oslovovaných
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Oslovení "slečno" a "paní"
Obecně lze říci, že oslovení „slečno“ se užívá při komunikaci s dívkou či (velmi) mladou, zpravidla neprovdanou ženou. Naproti tomu oslovení „paní“ lze použít pro ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav, je chápáno jako zcela neutrální. U žen můžeme rozlišovat na základě věku a rodinného stavu mezi slečnou a paní, nicméně v současné době se i pro mladou či svobodnou ženu používá označení paní. Pro muže tedy užíváme oslovení „pane“ bez ohledu na jeho věk či rodinný stav.
Pro úplnost dodejme, že si školy či jednotliví vyučující mohou nastavit pravidla komunikace jinak.
Přechylování
Pokud komunikujete s ženou či dívkou nebo se o ní vyjadřujete, je žádoucí použít přechýlenou podobu pojmenování, tj. Stejně jako pracovní pozice či funkce se přechylují i vojenské hodnosti. Je-li tedy nositelkou vojenské hodnosti žena, je namístě použít pojmenování v ženském rodě, tj.
Oslovení žen v různých funkcích
Sekretářka
Přechýlená podoba slova „sekretář“ je „sekretářka“. Zachycuje ji i Nový akademický slovník cizích slov, jenž uvádí pro dané slovo na prvním místě význam ‚úředník, funkcionář, pracovník vyřizující agendu něj. instituce, organizace, popř. významné osoby, tajemník‘, ale i ‚státní sekretář - ministr (např. v USA) nebo náměstek ministra‘. Doporučujeme vám tedy zvolit oslovení „Vážená paní sekretářko“.
Radová
Přechýlená podoba slova „rada“ je „radová“ (srov. též podoby „mistrová“ či „krejčová“), doporučili bychom vám tedy zvolit tuto podobu. Nadto je pojmenování „radová“ v současnosti rozšířené.
Umělkyně - Mistryně?
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2003) uvádí jako jeden z významů slova mistr ‚označení a oslovení (vynikajícího) umělce, tvůrce, interpreta‘, pro nějž je náležitý zápis s velkým písmenem Mistr. Co se přechýlené podoby daného označení týče, tento slovník nabízí pro popsaný význam podobu mistryně, nikoliv mistrová. Pokud tedy oslovujete umělce Mistře, nabízí se oslovit umělkyni výrazem Mistryně. Pakliže by vám dvojice výrazů Mistře a Mistryně nevyhovovala, můžete jistě zvolit i jiné formy oslovení: vážený umělče a vážená umělkyně, vážený pane Nováku a vážená paní Svobodová aj.
Specifické případy a úskalí
V oslovení „Milí příznivci a vážené sympatizantky“ jsou však zvolena pojmenování o různých slovotvorných základech, přestože od slova příznivec lze snadno utvořit přechýlenou podobu - její absence, respektive nahrazení této přechýlené podoby významově blízkým slovem tak na sebe může strhávat zbytečnou, nežádoucí pozornost. Jako problematická se nám jeví též volba různých přívlastků (milí vs. vážené), která může vést k úvahám o společenském postavení adresátů a adresátek a o (nerovném) vztahu či přístupu pisatele k nim.
Otázkou tak zůstává, co vedlo tvůrce dopisu k dané formě oslovení - zda bylo jeho záměrem signalizovat nějaké rozdíly mezi adresáty a adresátkami, zda se ve snaze o jazykově pestré vyjádření chtěl vyhnout opakování slovotvorných základů či chtěl oslovení nějak ozvláštnit.
| Oslovení | Použití |
|---|---|
| Vážené kolegyně, vážení kolegové | Formální komunikace, dopisy, e-maily |
| Vážená paní / Vážený pane | Velmi formální, úřední komunikace |
| Milá paní / Milý pane | Méně formální, ale stále zdvořilé |
| Slečno | Oslovení mladé, neprovdané ženy (tradiční) |
| Paní | Univerzální oslovení ženy bez ohledu na věk a rodinný stav |
| Mistře / Mistryně | Oslovení umělce / umělkyně |
tags: #vazene #kolegyne #vazeni #kolegove #význam

