Pracovník dávek hmotné nouze: Náplň práce a systém pomoci v hmotné nouzi

Systém pomoci v hmotné nouzi je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Je formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb, za předpokladu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Nedílnou součástí systému pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty. V rámci sociální práce některé úkoly kromě Úřadu práce České republiky vykonávají rovněž obecní úřady, které mají blíže k občanům a mohou tak v rámci sociální práce efektivněji reagovat na jejich problémy.

Pracovník dávek hmotné nouze hraje klíčovou roli v poskytování pomoci osobám v hmotné nouzi při zajištění jejich základních životních potřeb. Pracovník na této pozici se zabývá vyplácením nepojistných sociálních dávek, ty jsou nárokové nebo nenárokové. Rozhodování o přiznání dávky probíhá v režimu správního řízení. Pozice je zřízena v rámci Úřadu práce (od r. 2012). Ten má krajské pobočky a ty mají kontaktní pracoviště. Klienti mohou žádat o dávky na kterémkoliv kontaktním pracovišti své krajské pobočky.

Dávky v hmotné nouzi poskytuje stát občanům, kteří se ocitli ve finanční tísni a nejsou schopni pokrýt své základní životní potřeby. Dávky v hmotné nouzi pak slouží k zajištění základních životních potřeb lidí s nízkými příjmy. Nefinanční součástí pomoci je sociální práce s lidmi v hmotné nouzi. Přiznání dávek hmotné nouze se odvíjí od částek životního minima a existenčního minima.

Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy, zejména zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Dávky hmotné nouze

Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:

  • Příspěvek na živobytí
  • Doplatek na bydlení
  • Mimořádná okamžitá pomoc

Příspěvek na živobytí

Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.

Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny).

Doplatek na bydlení

Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována vlastníku užívajícímu byt, nebo jiné osobě, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu. Dávku lze také poskytnout vlastníku stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, která splňuje zákonem dané stavebně technické standardy kvality bydlení.

Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Obecně je podmínkou nároku na doplatek na bydlení získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení trvalý pobyt nevyžaduje, ale zpravidla je třeba získat současně příspěvek na živobytí. Vyplácí se v měsíci, za který náleží.

Jeho výše je stanovena tak, aby po zaplacení nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za energie) zůstala žadateli či jeho rodině částka živobytí. Celkové uznatelné odůvodněné náklady na bydlení jsou max. ve výši v místě obvyklé. Základem je i zde přezkoumání příjmů žadatele a osob společně posuzovaných, přičemž se zkoumá i to, zda je nemůže vlastním přičiněním navýšit.

Mimořádná okamžitá pomoc

Mimořádná okamžitá pomoc je dávka hmotné nouze, která je posuzována individuálně podle nastalé situace. Dávka je přiznána v situaci, do které se dostane osoba/rodina s nízkými příjmy a kterou je potřeba bezodkladně řešit - dojde-li např. k mimořádné události jako požár či povodeň, hrozí-li újma na zdraví, pokud dojde ke ztrátě osobních dokladů, pokud jste propuštěni z vazby, výkonu trestu…

Dávka mimořádné okamžité pomoci se přiznává z důvodů vážné újmy na zdraví, postižení vážnou mimořádnou událostí (např. živelnou pohromou). Přiznává se na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (např. správního poplatku při vydání osobních dokladů, úhrady noclehu nebo jízdného).

Výše dávky se významně liší dle okolností, za nichž je poskytována - například pokud kvůli nedostatku financí žadatele hrozí vážná újma na zdraví, pak ji lze poskytnout pouze v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (tj. do částky 3 130 Kč), v případě nezaopatřeného dítěte do jeho životního minima (tj. u dětí do 6 let 2 480 Kč, u dětí od 6 do 15 let 3 050 Kč, u dětí od 15 do 26 let 3 490 Kč). Naopak ale v situaci živelní pohromy lze žádat až o patnáctinásobek životního minima, tedy částku 72 900 Kč, při hrozící ztrátě bydlení až lze žádat až o 20násobek částky životního minima jednotlivce, tj. Pokud jde o situaci, kdy žadatel nemá dostatek financí na opravu či pořízení nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (pračka, lednička), pak lze pomoc poskytnout do výše ceny spotřebiče, maximálně ale 10násobek částky životního minima jednotlivce, tj. 48 600 Kč. Stejnou částku lze poskytnout i s mimořádnou situací související se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí.

Osoba v hmotné nouzi

Osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi specifikuje, kdo je a není v hmotné nouzi. osoba s níznými příjmy, která si tyto příjmy vlastním přičiněním nemůže zvýšit (ani např. osoba, která kvůli neuspokojivému sociální zázemí a nedostatku finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením. o s vyjímkou osoby starší 68 let, poživatele starobního důchodu, osoby invalidní ve třetím stupni, osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, nezaopatřeného dítěte, osoby pečující o dítě do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I, poživatel příspěvku na péči ve II., III., IV. osoba, která je ve výkonu zabezpečovací detence, trestu odnětí svobody nebo vazbě.

V hmotné nouzi není osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby.

Náplň práce pracovníka dávek hmotné nouze

Mezi hlavní činnosti pracovníka dávek hmotné nouze patří:

  • Provádění sociálního šetření, tj. zkoumání příjmů, majetkových a sociálních poměrů žadatele a společně s ním posuzovaných osob.
  • Zkoumání možnosti, zda si může žadatel vlastním přičiněním příjmy zvýšit (včetně možnosti využití svého majetku a uplatněním pohledávek).
  • Poskytování základního sociálního poradenství o možnostech předcházet nepříznivé sociální situaci. To se týká financí, zdravotní péče, bydlení, sociálních služeb.
  • Vyhodnocení nároku.
  • Zpracování žádosti o přiznání dávky.
  • Vyhotovení rozhodnutí.

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, vysoká škola. Potřebné znalosti: Znalost legislativy, viz výše. Potřebné specifické dovednosti: Vyhodnocení situace klienta a blízkých osob podle platných metodik. Měkké dovednosti: Komunikace s klienty v náročných životních situacích. Vedení rozhovoru. „Filtrování“ podstatných informací z toho, co klient sděluje. Zvládání emočních reakcí klientů a jejich nepřiměřených očekávání. Odkazování klientů na jiné zdroje pomoci (sociální poradenství) a motivování klientů k jejich využívání.

Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Orientace na potřeby klienta. Psychická odolnost. Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie poradenství.

Kvantitativní kritéria: Zvládnutí všech žádostí, které pracovník dostal k vyřízení. Kvalitativní kritéria: Rychle vyřízená žádost ke spokojenosti klienta.

Zdroje stresu/vyhoření: Klienti bez motivace ke změně své životní situace. Snahy některých klientů manipulovat pracovníky k přiznání dávky zkreslováním údajů. Velké množství klientů na jednoho pracovníka (to souvisí s nedostatečným počtem pracovníků na pracovišti). Práce přesčas vynucená objemem agendy. Chybí reálně uplatňované hranice zátěže (např. max. 100 aktivních případů na pracovníka). Byrokratický způsob řízení. Neexistence porad, nebo konání jen formálních porad s jednosměrnou komunikací. Někde může o dávce rozhodnout pracovník podle vedoucím schválených kritérií. Někde musí rozhodnutí vždy vydávat vedoucí. Důraz je obecně kladen na plnění předpisů a nařízení. Ne vždy vedoucí pracovníci vnímají adekvátně podmínky pro dobrý výkon práce, resp. ne vždy jsou ochotni prosazovat jejich realizaci. Chybějící systém hodnocení kvality práce a z něj odvozeného odměňování. Rozdíly v hodnocení nároku na dávky mezi pracovišti. Nedostatečné seznámení s pracovními postupy. Nedostatečná podpora při práci s počítačovými programy. Nefungující software. Nejsou vždy k dispozici služební auta pro pracovníky provádějící šetření v terénu.

Kritické a velmi náročné situace: Klient se dožaduje vyplacení dávky, i když pracovník jeho žádost už vyřídil. Klient žádá o dávky, i když pravděpodobně má dostatečné, ale nepřiznané zdroje, např. pracuje „na černo“. Klienti se domáhají kontaktu s pracovníkem mimo úřední hodiny. Klienti pracovníka kontaktují i v jeho bydlišti a dožadují se vyplacení dávek. Klienti žádají na pracovníkovi, aby jim půjčil peníze ze svého. Klienti očekávají i jiný typ pomoci než přiznání dávky. Stížnosti na pracovníky. Napadení pracovníka nespokojeným klientem. Klient vyhrožující sebevraždou, pokud jeho nároky nebudou uspokojeny.

Každý z nás se může ocitnout v životě v situaci, kdy boj s finančními problémy a nemožností pokrýt běžné výdaje přinese ohrožení naší ekonomické stability. Je důležité si uvědomit, že tento stav může postihnout kohokoliv bez ohledu na jeho vlastní zásluhy. V případě, že se člověk ocitne v tíživé finanční situaci, může podat žádost o dávky hmotné nouze. Úřad práce dávky hmotné nouze vyřizuje sám, přičemž formuláře a další dokumenty má dostupné online i na jednotlivých pobočkách.

Žádost o dávky hmotné nouze je třeba podat na příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR. Žádost je základním předpokladem pro přiznání dávek, a to po zhodnocení podmínek. Místní příslušnost k pobočce Úřadu práce ČR se řídí místem, kde daná osoba bydlí nebo se skutečně zdržuje. V případě poskytování mimořádné okamžité pomoci v situaci, které se přihodila mimo správní obvod, v němž se žadatel zdržuje, pak je příslušná pobočka ve správním obvodu, v kterém se situace stala. Tudíž úřad práce dávky hmotné nouze vyplácí vždy na základě místa pobytu žadatele. Pokud se však jedná o mimořádnou okamžitou pomoc, může být dávka vyplacena i úřadem v místě, kde došlo k mimořádné události.

Pokud potřebujete podat žádost o dávky hmotné nouze, doporučujeme se nejprve informovat na webu Úřadu práce ČR, kde najdete formuláře i podmínky pro jednotlivé dávky.

AKTUÁLNĚ: od 1. 10. 2025, resp. 1. 4. 2026 je plánovano zavední sjednocené dávky státní sociální pomoci (DSSP), týkající se i příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. na »»»nová dávka státní sociální pomoci. Od roku 2026 nejspíš dojde ke zvýšení některých hodnot životního minima »»»životní minumum 2026.

Programy pro finanční potíže 101

tags: #pracovník #dávek #hmotné #nouze #náplň #práce

Oblíbené příspěvky: