Sociální zdravotní pracovník: Definice, role a činnosti

Sociální pracovník hraje klíčovou roli v pomoci jednotlivcům, rodinám, skupinám či komunitám, které se dostávají do konfliktu se svým sociálním prostředím. Jejich práce nastupuje v situacích, kdy se lidé cítí bezmocní a neschopni řešit své problémy sami, ani s pomocí rodiny či jiných zdrojů. Společně s klienty a dalšími subjekty pomáhají sociální pracovníci zapojit se zpět do běžného života společnosti a poskytují jak jednorázovou, tak dlouhodobější pomoc.

Kdy se obrátit na sociálního pracovníka?

Na sociálního pracovníka se můžete obrátit v situacích, do kterých se dostáváme např. z důvodu svého věku, nepříznivého zdravotního stavu, z důvodu krizové sociální situace, životních návyků odlišných od „normy“, konfliktního způsobu života či života v nevhodném prostředí. Tento stav nejsme schopni řešit sami, ani s pomocí rodiny, blízkých či jiných zdrojů. Cítíme se bezmocní. Se vzniklou situací si nevíme rady, ale snažíme se ji řešit.

Kvalifikace a vzdělání

Pro výkon profese sociálního zdravotního pracovníka je nutná formální kvalifikace: VOŠ nebo VŠ. Sociálně zdravotní pracovník může absolvovat studijní bakalářský obor s touto specializací. Nebo může po studiu sociální práce absolvovat kurz v Národním centru nelékařských oborů v Brně. Pracovník ve zdravotnickém zařízení absolvuje povinná školení týkající se hygieny a první pomoci.

Potřebné znalosti:

  • Znalost legislativy (viz níže).
  • Orientace v síti služeb.

Potřebné specifické dovednosti:

  • Komunikace s pacientem a jeho rodinou.
  • Vyhodnocení potřeb pacienta.
  • Vyjednávání s pacientem o přechodu do následné péče.
  • Komunikace se zdravotnickým personálem.
  • Týmová spolupráce.

Žádoucí postoje, hodnotová orientace:

  • Vnímavost k potřebám pacienta a jeho rodiny.

Využívané teorie, přístupy a metody:

  • Teorie komunikace.

Role sociálního zdravotního pracovníka v nemocnici

V rámci Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí působí na pozici zdravotně-sociálního pracovnice. Pracovník je zařazen do sociálního oddělení nemocnice. Vedoucí sociálního oddělení podléhá hlavní sestře a ta náměstkovi pro léčebnou péči. Pracovník je povolán k pacientovi na žádost lékaře nebo na vlastní žádost pacienta.Sociální pracovník by měl být tím, kdo dokáže pacienta i jeho rodinu vyslechnout a podpořit v nepříznivé situaci, kterou právě prožívají, říká zdravotně-sociální pracovník Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, Mgr. Monika Ondřejková.

„Obrací se na mě zejména rodinní příslušníci pacientů, kteří jsou aktuálně hospitalizovaní v naší nemocnici. Jedná se o pacienty, u kterých se ve většině případů výrazně změnil zdravotní stav a soběstačnost. Pro rodinu pacienta je to často velmi zátěžová situace, ve které se ocitají poprvé a potřebují proto dostatek informací, na koho se mohou v případě potřeby obrátit a kdo jim bude schopen pomoci,“ říká Mgr. Monika Ondřejková. Největší skupinu pacientů tvoří senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby bez domova, nebo lidé závislí na alkoholu. Dále jsou to pacienti, kteří žijí osaměle a nemají žádnou rodinu, která by jejich nepříznivou sociální situaci mohla řešit.“

„Pokud pacient žije osaměle a nemá žádnou rodinu, která by mohla být nápomocná při řešení jeho nepříznivé sociální situace, přebírá na sebe řešení zdravotně sociální pracovník nemocnice. V případě, že se nedaří zajistit pacientovi adekvátní péči po jeho propuštění z nemocnice, má zdravotně sociální pracovník také povinnost tuto skutečnost oznámit sociálnímu pracovníkovi příslušné obce podle trvalého bydliště pacienta. Ročně řeší sociální pracovnice Nemocnice ALEG Valašské Meziříčí v rámci své agendy cca 200-250 pacientů. Působí na všech odděleních naší nemocnice.

Oblasti působnosti a spolupráce

Sociální pracovníci spolupracují s různými institucemi a organizacemi, včetně:

  • Soudy, policie.
  • Zdravotnická zařízení, ambulantní lékaři a agentury domácí péče.
  • Zdravotní pojišťovny.
  • Sociální služby (zejména pečovatelská služba, hospic, azylové domy, ubytovny, domovy pro seniory).
  • Dětské domovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
  • Hospice.
  • Státní správa.

Kritéria hodnocení práce

Hodnocení práce sociálního zdravotního pracovníka zahrnuje:

  • Kvantitativní kritéria:
    • Počet pacientů předaných do péče jiného zařízení.
    • Počet pacientů propuštěných do domácí péče se zajištěním naplnění základních potřeb.
  • Kvalitativní kritéria:
    • Spokojenost pacientů s řešením jejich situace.

Kritické a náročné situace

Sociální pracovníci se často setkávají s kritickými a velmi náročnými situacemi, mezi které patří:

  • Práce s pacienty a rodinami poté, co jim byla sdělena špatná prognóza pacientovy nemoci.
  • Práce s pacienty s demencí.
  • Práce s pacienty, kteří se domnívají, že jim pracovník může z nemocnice garantovat vyřízení dávek.
  • Pacienti s TBC, u nichž je nutné posoudit, zda už mohou být léčeni v domácím prostředí, ve kterém je u nich někdy kumulace rizikových faktorů.
  • Práce s rodinami, které mají nepřiměřená očekávání.
  • Práce s bezdomovci, kteří nemají žádné zázemí.
  • Práce s rodinami po narození mrtvého dítěte.

Zdroje stresu a vyhoření

Mezi hlavní zdroje stresu a vyhoření u sociálních pracovníků patří:

  • Tlak na uvolnění lůžka vyžaduje hledat řešení pacientovy situace v krátkém čase, což je stresující, zejména, když pacient potřebuje pobytovou službu. Zejména, když pacient potřebuje pobytovou službu. K dispozici jsou pobytové služby placené (měsíční taxa se pohybuje mezi 30 000,- až 60.000,- Kč), mnoho pacientů však chce následnou službu neplacenou. Tam jsou dlouhé čekací lhůty.
  • Nedostupnost nebo neexistence návazných služeb.
  • Pomalé vyřizování žádostí o dávky a důchody.
  • Doprovázení umírajících a jejich rodin.
  • Řešení situaci týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí, když jsou pacienty zdravotnického zařízení.

Legislativa

Práce sociálního zdravotního pracovníka se řídí následujícími zákony a vyhláškami:

  • Zákon o sociálních službách (Z 108/2006).
  • Zákon o životním a existenčním minimu (Z 110/2006).
  • Občanský zákoník (Z 89/2012).
  • Zákon o zdravotních službách (Z 372/2011).
  • Zákon o nelékařských zdravotnických profesích (Z 96/2004).
  • Vyhláška 59/2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
  • § 3 zákona č.
  • § 109 až § 111 zákona č.
  • Projekt č.

Literatura

  • Kuzmíková, I. a kol. (2011): Sociální práce ve zdravotnictví.
  • Povýšilová, P. (2016): Možnosti uplatnění zdravotně sociálního pracovníka v praxi. Bakalářská práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati.
  • Hrdinová, K. (2015): Sociální práce ve zdravotnictví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka. Bakalářská práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati.
  • Vaňková, K. (2017): Role zdravotně sociálního pracovníka ve Vsetínské nemocnici. Bakalářské práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati.

tags: #sociální #zdravotní #pracovník #definice

Oblíbené příspěvky: