Minimální mzda v České republice: Vývoj, dopady a budoucí směřování
Minimální mzda je v České republice téma, které se neustále vyvíjí a dotýká se mnoha zaměstnanců i zaměstnavatelů. Tento článek se zaměřuje na aktuální situaci, plány do budoucna a souvislosti s průměrnou mzdou a dalšími ekonomickými faktory.
Mapa minimálních mezd v Evropě.
Zvýšení minimální mzdy v roce 2025
Minimální mzda se příští rok zvýší o 1600 korun na 22.400 korun hrubého. České televizi (ČT) to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Částka vychází z nařízení, které vláda schválila loni na podzim a podle kterého má v příštím roce minimální mzda dosáhnout 43,4 procenta průměrné mzdy.
„Ten meziroční nárůst je o 1600 korun. Teď zažíváme období - už poslední dva roky - kdy máme největší tempo růstu minimální mzdy a zvyšuje se kupní síla těchto lidí, kteří mají tyto nejnižší příjmy,“ řekl ČT Jurečka.
Podle ČT nyní minimální mzdu pobírá zhruba 118.000 lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců.
V roce 2024 se předpokládá minimální mzda ve výši 18.900 Kč. Oproti minulému roku se o 1.600 Kč zvýšila.
Růst minimální mzdy v ČR.
Vláda ve středu rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent.
Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. V dalším roce by poměr měl být na 43,4 procenta. Oznámilo to ministerstvo práce.
Nařízení, které kabinet ve středu schválil, minimální mzdu nezvyšuje. Pro letošek činí minimální mzda 18 900 korun. Na hodinu je to 112,50 korun.
Predikovaná průměrná mzda má pro příští rok činit 49 233 korun. Na hodinu by se mělo platit minimálně 124,40 korun.
"Návrh nařízení vlády vychází ze současného střednědobého cíle ministerstva práce. Při tomto tempu růstu bude příští rok minimální mzda odpovídat 42,2 procenta průměrné mzdy a v roce 2026 pak 43,4 procenta.
Podle nařízení koeficienty pro příští dva roky tedy činí 0,422 a 0,434. Jimi se vynásobí průměrný výdělek, který stanovuje do konce srpna daného roku ministerstvo financí.
Zrušení zaručených mezd a dopady na firmy
Zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce, se ve firmách od ledna ruší. Zůstane zaručený plat ve veřejné sféře. Nově bude ve čtyřech stupních, a to v minimální mzdě a jejím 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku.
Firmám vzrostou příští rok mzdové náklady o 3,5 miliardy korun. Veřejná sféra by měla na minimální a zaručený plat mít 17,1 miliardy korun navíc.
Ministerstvo práce v podkladech píše, že výdělková úroveň a minimální mzda v Česku patří v Evropské unii k nejnižším a koeficienty ke zvýšení přiblíží české příjmy částkám ve vyspělejších evropských zemích.
Podle resortu mělo Česko šestou nejnižší minimální mzdu z 22 států sedmadvacítky. Česká částka odpovídala podle Eurostatu na začátku roku 764 eurům. V Polsku byla na 978 eurech. Nejvyšší minimální výdělek mělo Lucembursko, a to 2571 eur. Nad 2000 eury byla minimální mzda ještě v Irsku, Nizozemsku a Německu.
Další opatření a souvislosti
Vláda rovněž schválila nárůst penzí. Starobní důchod se od ledna zvedne v průměru o 358 korun. Činit tak bude průměrně asi 21 060 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 260 korun.
Jak si vyjednat zvýšení platu? | vyjednavač Radim Pařík
Vývoj minimální mzdy v letech
Následující tabulka shrnuje vývoj minimální mzdy v nadcházejících letech:
| Rok | Minimální mzda (hrubá) | Podíl na průměrné mzdě |
|---|---|---|
| 2024 | 18 900 Kč | 41 % |
| 2025 | 22 400 Kč | 42,2 % |
| 2026 | - | 43,4 % |
| 2029 (cíl) | - | 47 % |
Co se všechno počítá do minimální mzdy?
Do dosažené mzdy nebo platu rozhodného pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Dopady na zaměstnance a veřejnou správu v roce 2025
Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a státní zaměstnance se pro rok 2025 stanoví následovně: V první skupině prací je minimum rovno minimální mzdě, ve 2. skupině odpovídá 1,2 násobku minimální mzdy, ve třetí 1,4násobku a ve 4. třídě 1,6 násobku minimální mzdy.
Pro rok 2026 velmi pravděpodobně vyroste zaručený plat na 22 400 až na zhruba 36 000 korun hrubého měsíčně (bude upřesněno).
„Zaměstnancům ve veřejných službách a státní správě a státním zaměstnancům přísluší v roce 2025 za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíčního minimálního platu.
- 1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2.
- 2. skupina zahrnuje práce ve 3. až 5.
- 3. skupina zahrnuje práce v 6. a 9.
- 4. skupina zahrnuje práce v 10. až 16.
Další vlivy minimální mzdy
S nárůstem minimální mzdy dojde k navýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Výše záloh na zdravotní pojištění u OBZP činí 13,5 % minimální mzdy, v roce 2025 je to 2 808 korun měsíčně.
Minimální mzda má vliv i na hranici příjmů, které jsou nutné k dosažení nároku na výplatu daňového bonusu. Tato hranice je totiž šestinásobkem minima.
Pro rok 2025 se zvýšil také limit pro účast na nemocenském pojištění, u lidí pracujících na DPP při dosažení příjmu 11 500 korun měsíčně. Limit je ale v současnosti navázán na výši průměrné, nikoli minimální mzdy. Zmíněná částka odpovídá čtvrtině průměrné mzdy.
