Výpověď s dvouměsíční lhůtou podle zákoníku práce v České republice
Výpověď z práce je jedním z nejtěžších momentů pracovního života. V tomto článku se dozvíte vše o výpovědní době a možnostech, které mohou nastat. Výpovědní lhůta je zákoníkem práce jasně definovaná.
Podáním písemné výpovědi pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce (výjimkou jsou případy specifikované zákoníkem práce v § 51a).
Formální náležitosti výpovědi
Výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany. Odvolání výpovědi a souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně.
Ze strany zaměstnavatele musí být prozatím vždy s uvedením důvodů podle § 52. Výpověď ze strany zaměstnance může být s uvedením důvodů i bez nich. Pokud by výpověď měla být odvolána, musí tak vždy být se souhlasem obou smluvních stran a odvolání musí být písemné.
Jak plyne výpovědní doba?
Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
S účinností od 1. 6. 2025 platí, že výpovědní doba u výpovědí doručených od tohoto data, začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce. Např. dvouměsíční výpovědní doba u výpovědi doručené dne 5. 7. 2025 skončí dne 5. 9. 2025.
Jednoměsíční výpovědní doba u výpovědi doručené dne 30. 12. 2025 skončí dne 28. 2. Od kdy běží výpovědní lhůta se dá snadno odvodit. Konkrétně - Pokud zaměstnanec podá výpověď 15. ledna 2025 a výpovědní doba je dvouměsíční, pracovní poměr skončí 14.
Výpovědní doba smí být prodloužena nebo může být změněn její běh, avšak jedině individuální písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (nikoliv tedy kolektivní smlouvou), přičemž sjednané odchylky musí být stejné pro zaměstnavatele i zaměstnance (což nemusí být splněno u výpovědi podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce).
Co do subjektivního ujednání délky výpovědní doby, lze ji prodloužit jen písemnou smlouvou. Výpovědní doba nemůže začít běžet dříve, než dojde k doručení výpovědi. Stejně jako délka, i běh výpovědní doby musí být sjednán stejně pro zaměstnance i zaměstnavatele. Výjimkou jsou výpovědi dané z důvodů podle § 52 písm. f) až h).
Ochranná doba a přerušení výpovědní doby
V některých případech však může dojít k prodloužení pracovního poměru z důvodu přerušení běhu výpovědní doby, a to v souvislosti se zákazem výpovědi v ochranné době [§ 53 odst. 2 a § 54 písm.
§ 53: Zaměstnavatel nesmí dát výpověď v době, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopen, je těhotná, na mateřské nebo rodičovské dovolené či koná vojenské cvičení.
§ 54: Výše uvedený zákaz výpovědi se neuplatní v případech výslovně uvedených v § 54. To platí zejména při zrušení zaměstnavatele, jeho přemístění nebo při důvodech uvedených v § 52 písm.
Nemocenská ve výpovědní době
Může se stát, že onemocníte během výpovědní doby. Nemocenská výpovědní dobu prodlužuje v případě, že vaše nemoc trvá déle, než je dvouměsíční výpovědní lhůta.
Ukážeme si konkrétně na příkladu popsaném výše, kdy výpovědní lhůta a tím i pracovní poměr, skončí 31. jste nemocni 14 dní ve výpovědní lhůtě, vaše nemoc skončí 15. jste nemocni od 29. května do 15. června. Výpovědní doba se prodlužuje o 3 kalendářní dny (období od počátku pracovní neschopnosti 29. května do uplynutí výpovědní doby 31. května).
Pokud se dohodnete se zaměstnavatelem, výpovědní doba se během nemocenské nepřerušuje.
Těhotenství ve výpovědní době
Pokud jste otěhotněla před datem, kdy jste od zaměstnavatele výpověď dostala, byla by taková výpověď neplatná.
Konkrétně: 15. února jste dostala výpověď, výpovědní lhůta začíná běžet od 1. března, pracovní poměr končí 30. váš gynekolog určí 1. váš gynekolog určí 18. výpověď je platná a výpovědní doba se prodlužuje o 13 kalendářních dnů (jedná se o období od 18. dubna až původní datum skončení pracovního poměru 30.
Flexinovela zákoníku práce a změny od 1. června 2025
Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Flexinovela zákoníku práce přináší hned několik důležitých změn v oblasti výpovědní doby. Tou nejzásadnější je nový způsob jejího počítání - místo aby začínala až od prvního dne následujícího měsíce, nově začne běžet už dnem, kdy zaměstnavatel nebo zaměstnanec doručí výpověď druhé straně (z tohoto pravidla existuje několik výjimek).
Flexinovela, účinná od 1. června 2025, otáčí dosavadní logiku výpovědní doby - místo čekání na první den následujícího měsíce se nově počítá už od okamžiku doručení výpovědi. Základní dvouměsíční lhůta zůstává, ale u „kázeňských“ důvodů podle § 52 f)-h) se zkracuje na jeden měsíc; zaměstnavatelé a zaměstnanci si mohou písemně sjednat i delší či odložený běh.
Praktický příklad: Praktickým příkladem může být situace, kdy zaměstnanec obdrží výpověď 5. května. Podle starých pravidel by výpovědní doba začala běžet až 1. června a pracovní poměr by skončil 31. července. Po novele ale začne běžet ihned - tedy 5. května, a dvouměsíční výpovědní doba skončí už 4. července.
Další změna přináší jasno v případě zkušební doby. Pokud zaměstnanec během zkušební doby onemocní, tato doba se nyní prodlouží pouze o pracovní dny, kdy nepracoval - nikoliv o celé kalendářní dny. To znamená větší spravedlnost i přehlednost.
Doporučení pro zaměstnavatele
V první řadě doporučujeme projít stávající pracovní smlouvy. Pokud chce firma upravit pravidla týkající se výpovědní doby jinak, než jak je zákonem standardně nastaveno - a zákon takovou úpravu umožňuje - je nutné ji výslovně, srozumitelně a písemně sjednat.
Výpověď ze strany zaměstnavatele
Zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů uvedených v Zákoníku práce. Zaměstnavatel vždy musí ve výpovědi uvést z jakého důvodu výpověď dává, např. organizační důvody (zrušení zaměstnavatele či části, přemisťování zaměstnavatele či jeho části atd.
Naopak v některých případech zaměstnavatel výpověď dát nemůže. Bývá to v tzv. ochranné lhůtě. Například, když je žena těhotná, či v případě, kdy čerpá mateřskou dovolenou. Dále to bývá v případě nemoci zaměstnance (nesmí to být při úmyslném způsobení úrazu, nebo nesmí být pracovní neschopnost z důsledku užití omamných látek nebo v opilosti). Zaměstnavatel dále nesmí dát zaměstnanci výpověď v případě výkonu vojenského cvičení nebo ve vykonávání veřejné funkce. Dále nesmí být výpověď ze strany zaměstnavatele v případě čerpání ošetřovného.
| Důvod výpovědi ze strany zaměstnavatele | Odstupné |
|---|---|
| Organizační důvody (§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce) | Nárok vzniká |
| Zdravotní důvody v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání | Nárok vzniká, hradí pojišťovna |
| Ostatní důvody | Nárok nevzniká |
Odstupné
Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká.
Od ledna 2025 by měla zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz nebo nemoc z povolání) vyplácet odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn. Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.
Novela v § 51 odst. 2 nově upravuje možnost zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc v případě výpovědi z důvodu podle § 52 písm. f), g) a h). Nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby s problematickým zaměstnancem setrvával v pracovněprávním vztahu další dva měsíce. Nejsou neobvyklé situace, kdy problematický zaměstnanec během výpovědní doby nastoupí na dočasnou pracovní neschopnost. To přináší náklady nejen zaměstnavateli, ale i státu.
Jak je z výše uvedeného patrné, flexinovela zkracuje zbytečné čekání a odstraňuje umělé prodlevy, které dříve komplikovaly rozvázání pracovního poměru.
Další možnosti ukončení pracovního poměru
Skončení pracovního poměru může proběhnout i vzájemnou dohodou. V této dohodě nemusí být ani dodržená výpovědní lhůta. Dále může být podaná výpověď ve zkušební době.
Ukončení pracovního poměru ve zkušební době
Ve zkušební době může být výpověď ukončená ze strany zaměstnance i zaměstnavatele bez udání důvodů. Zkušební doba je prostor zaměstnance i zaměstnavatele, aby zjistili, zda jim práce vyhovuje, a zda bude zaměstnavatel se zaměstnancem spokojený.
Pokud jedna ze stran chce od smlouvy v této zkušební době odstoupit, pak musí být výpověď písemná. Při tomto způsobu ukončení zde není žádná výpovědní lhůta, takže pracovní poměr končí datem doručení výpovědi ve zkušební lhůtě doručené zaměstnavateli.
Zkušební doba bývá sjednaná na pracovní smlouvě, ale může být vedená i samostatně. Podmínkou zůstává, že musí být písemná.
Délka zkušební doby
Zkušební doba měla být od ledna 2025 pro běžné zaměstnance až 4 měsíce (do roku 2024 to byly 3 měsíce), v případě vedoucího zaměstnance může být až 8 měsíců (do roku 2024 to bylo 6 měsíců).
Ovšem výpovědní doba nesmí být zároveň delší než je polovina sjednané doby pracovního poměru. Pokud tedy je smlouva uzavřená pouze na 5 měsíců, tak zkušební doba nesmí být delší než 2,5 měsíce.
Prodloužení zkušební doby nelze dodatečně prodlužovat, ale automaticky se zkušební doba prodlouží například z čerpání dovolené ve zkušební době, když se nemůžete do práce dostavit z rodinných důvodů a podobně. Pokud ve zkušební době onemocníte, je ochranná lhůta pouze prvních 14 dní, od 15. dne pracovní neschopnosti může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit.
Co dělat, když potřebujete odejít dříve?
Dostala jsem pracovní nabídku, která se neodmítá. Velmi o to místo stojím, ale má to jeden háček: nástup už za dva týdny. V nynější práci mám uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Požádala jsem šéfa, aby mě pustil na dohodu, ale ten o tom nechce ani slyšet. Je nějaký paragraf, který mi umožňuje dát okamžitou výpověď bez nutnosti dodržet výpovědní lhůtu?
Zákoník práce bohužel obsahuje uzavřený výčet způsobů, jak ukončit pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že v popisovaném případě zaměstnavatel na výpovědní době trvá, pracovní poměr nemůže být skončen dohodou, kterou by bylo možno sjednat s okamžitými účinky.
Jedinou možností pro skončení pracovního poměru ze dne na den je tedy okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. vám zaměstnavatel dluží mzdu nebo její část nejméně po dobu 15 dnů po uplynutí měsíční lhůty splatnosti mzdy (v případě dlužné mzdy za měsíc září je možno okamžitě zrušit pracovní poměr nejdříve 15.
Z vašeho dotazu nevyplývá, že by jedna z výše uvedených podmínek byla splněna, a tak se obáváme, že pro vás ani okamžité zrušení pracovního poměru nepřichází v úvahu.
Nabízí se ještě poslední varianta, a sice, že přestanete do práce docházet, aniž by pracovní poměr právoplatně skončil. Tento postup bohužel doporučit nelze, neboť je riskantní. Zaměstnavatel takové jednání může vyhodnotit jako hrubé porušení pracovních povinností a zaměstnance z toho důvodu na hodinu propustit.
V praxi tak bohužel nelze než doporučit, aby byl nástup do nového zaměstnání sjednán až poté, co uplyne výpovědní lhůta v předchozím zaměstnání.
Výpověď - Otázky a odpovědi
Jak lze ukončit pracovní poměr?
Pracovní poměr může být ukončen různými způsoby. Nejjednodušším způsobem je ukončení dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Pokud se nedohodnou, tak výpověď může být podaná ze strany zaměstnavatele s uvedením důvodu. Ze strany zaměstnavatele být důvod ukončení být nemusí. Pracovní poměr může být ukončen ve zkušební době oběma stranami a také může skončit uplynutím doby na dobu určitou. Pracovní poměr může být ukončen i okamžitě a to například z hrubého porušení.
Jaká je výpovědní doba a jak zjistím odstupné při výpovědi zaměstnavatele?
Výpovědní doba je v délce 2 měsíce, může být ale se souhlasem obou stran domluvená i delší. Nárok na odstupné se stanovuje podle odpracované doby.
tags: #vypoved #s #dvoumesicni #lhutou #zákoník #práce
