Průměrné Mzdy dle Profesí v České Republice
Průměrný plat je tématem, které zajímá téměř každého. Srovnáváme se tak s ostatními lidmi v našem oboru nebo zjišťujeme, jak na tom jsou jednotlivé profese. Často přitom přínos, který některé profese pro naši společnost mají, neodpovídá jejímu finančnímu ohodnocení.
Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví ukazuje rozdíl mezi ohodnocením jednotlivých profesí. Tradičně nejvyšší průměrné i mediánové mzdy jsou v informačních technologiích, bankovnictví a pojišťovnictví a v energetice. Podívejme se na podrobnější analýzu platů v různých odvětvích a profesích v České republice.
S novým rokem přichází změny týkající se mezd. Nové minimum, které v letošním roce Češi vydělají, je nyní 124,4 koruny za hodinu nebo 20 800 korun za měsíc. Právě minimální mzdu pobírají asi čtyři procenta pracujících, tedy zhruba 150 000 Čechů.
„Zvýšení minimální mzdy často tlačí zaměstnavatele k tomu, aby zvyšovali mzdy i u ostatních pozic, zejména proto, aby zachovali odstup mezi jednotlivými platovými kategoriemi. Minimální mzda neroste jen v Česku, ale také u našich sousedů.
Průměrná měsíční mzda má v roce 2025 podle předpovědí ministerstva financí být 49 233 korun. Pořád však platí, že více než dvě třetiny lidí na ni nedosáhnou. Lepším ukazatelem je takzvaný medián, který ukazuje, kolik si reálně vydělá většina lidí.
Jak se počítá průměrný výdělek?
Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je tedy doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok.
Do průměrné hrubé mzdy se zahrnují i příplatky a doplatky, náhrady a odměny.
Mzda vs. Plat
Z právního hlediska spočívá hlavní rozdíl v tom, že plat dostávají státní zaměstnanci nebo zaměstnanci veřejné sféry. Tento plat je jim určován na základě platových tabulek, které se dělí do jednotlivých platových tříd a platových stupňů.
Na druhou stranu, mzdu dostávají zaměstnanci soukromé sféry. Pro účely výpočtů při náhradě mzdy, nemocenské nebo dovolené se často používá tzv. průměrný hodinový výdělek. Ten se počítá na základě skutečně odpracovaných hodin a dosažené mzdy v rozhodném období (obvykle předchozí kalendářní čtvrtletí).
Pokud se chystáte přijmout zaměstnání ve veřejném sektoru, pak už jste určitě přemýšleli nad tím, jak se vlastně určuje vaše mzda. Nebo jste možná jen zvědaví, kolik si vydělají takoví učitelé nebo lékaři.
Průměrná Mzda v Různých Profesích
Hlavní rozdíly v průměrných mzdách můžeme hledat mezi jednotlivými druhy profesí. Vycházíme z průzkumu portálu Platy.cz, který používá současná data se stářím nejdéle 12 měsíců. Než se podíváme na jednotlivé obory, je dobré znát výchozí hodnotu. Podle Českého statistického úřadu činil průměrný plat v ČR v prvním čtvrtletí 2025 částku 45 661 Kč.
Platové rozpětí zaměstnanců pracujících v zemi Česká republika je standardně v rozmezí od 29 470,00 Kč (nízké mzdy, skutečné mzdy zaměstnanců mohou být ještě nižší) do 86 668,00 Kč (vysoké platy, skutečné platy mohou být ještě vyšší). Jde o celkový hrubý měsíční plat včetně bonusů. Platy se výrazně liší v jednotlivých pracovních pozicích. Uvedená hodnota má informativní charakter.
Školství
Učitelé jsou, s výjimkou soukromých škol, státními zaměstnanci. Jejich platy jsou proto stanoveny na základě platových tabulek. Platy se mezi jednotlivými učiteli podstatně liší. Mnohem vyšší plat totiž bude mít učitel s třiceti lety praxe a dalšími povinnostmi navíc.
Na druhé straně takový začínající učitel si na moc nepřijde. Konkrétní rozmezí se pohybuje mezi 29 000 korunami hrubého měsíčně až 57 000 hrubého. Na nejméně si přijdou učitelé v mateřských školách a pedagogičtí asistenti. Nejlépe jsou na tom pak ředitelé škol a jejich zástupci a někteří vysokoškolští učitelé. V soukromých školách se platy liší ještě víc.
Zdravotnictví
Mezi platy zdravotních sester existují podstatné rozdíly, ne všechna práce je totiž stejná. Například práce zdravotní sestry v soukromé zubní ordinaci bude hodnocena jinak než práce sestry na plicním oddělení ve státní nemocnici. Plat všeobecných sester se pohybuje v rozmezí 30 000 - 61 000 korun. Lepší platy mají obvykle specializované zdravotnické profese, jako jsou např. I platy lékařů se pohybují na poměrně široké škále.
Zejména začínající lékaři si na moc nepřijdou a ještě k tomu mívají naděleno spoustu práce přesčas. V letošním roce jejich plat začíná na 42 780 korunách. Na druhé straně, lékaři specialisté si přijdou na lepší peníze.
Policie
Průměrné platy se u příslušníků policie liší zejména na základě toho, zda se jedná o státní či městskou policii. Roli hrají také příplatky za dvousměnný, třísměnný či nepřetržitý provoz. Průměrný plat státní policie se pohybuje okolo 56 000 hrubého měsíčně.
Informační Technologie
Dlouhodobě nejlukrativnější pozice z hlediska platového ohodnocení nabízí podle Hyklové sektor informačních technologií. Platit to bude i pro letošní rok. „Mezi nejlépe ohodnocené IT pracovníky budou letos patřit specialisté na kybernetickou bezpečnost či datovou analýzu.
Nejen počítačoví specialisté se však mají dobře. K vysoko hodnoceným pozicím patří například vedoucí projektů ve strojírenství, manažeři vývoje technologií či odborníci na automatizaci a robotiku, kteří si ve středních a velkých firmách přijdou na 90 až 120 tisíc měsíčně.
Informační technologie jsou takovým evergreenem mezi nejperspektivnějšími profesemi. Pracovních míst je totiž stále hodně a kvalitních odborníků nedostatek. Některé specifické IT profese ale vynikají. První z nich je specialista na umělou inteligenci, která právě zaznamenává obrovský růst.
Nejen, že máte zaměstnání v IT téměř jisté, ale i průměrné platy stojí za to. IT profese se totiž vždy pohybují na těch nejvyšších příčkách a kromě skvělých platů mívají IT společnosti také rozsáhlé pracovní benefity pro své zaměstnance. Specialista IT bezpečnosti si průměrně vydělá 49 000 až 125 000 korun hrubého.
Energetika
Energetický průmysl zažívá skutečně turbulentní období. Nejen, že jsme kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí nuceni přecházet na obnovitelné zdroje, ale celé situaci nepomáhá ani současná situace ve světě. Budou potřeba nejen vývojáři systémů obnovitelné energie, ale také techničtí pracovníci, kteří budou mít na starost jejich údržbu a správné fungování.
Jedná se navíc o celkem dobře placené pozice, například průměrný plat servisního inženýra se pohybuje v rozmezí 41 000 - 79 000 korun.
Řemesla
Poslední skupinu perspektivních profesí tvoří řemesla. Není totiž nad zlaté české ručičky a zejména v určitých oblastech se to projevuje stále více. Některých řemeslníků je totiž velký nedostatek. Nedostatek je zejména řemeslníků v oblasti staveb. Chybí ale i kuchaři, svářeči, malíři, truhláři či instalatéři.
Jedná se přitom o profese, které lidé často vykonávají tzv. na živnost. Proto je těžké přesně určit, jaká je jejich průměrná mzda.
Vývoj Mezd v Čase
A jak se od roku 2015 změnily mzdy u konkrétních profesí napříč Českem? To ukazují data společnosti Grafton Recruitment. Podle Jitky Kouby, marketingové ředitelky Grafton Recruitment, bude zvyšování mezd pokračovat napříč sektory, růst však nebude rovnoměrný.
„Přidávat se bude zejména tam, kde je největší hlad po lidech, například ve výrobě, nebo v profesích, které souvisí s automatizací či udržitelností, což jsou relativně nové obory, kde dosud není dostatek kvalifikovaných specialistů. Dodala také, že perspektivní jsou všechny technicky zaměřené obory - od řemeslníků, přes elektro inženýry, stavaře, projektanty až po experty na automatizaci či IT.
Podle statistik Úřadu práce mají nyní zaměstnavatelé největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, kuchaře, řidiče nákladních automobilů a tahačů, uklízeče nebo skladníky. Ještě méně si pak vydělají montážní dělníci. Například v Moravskoslezském kraji jejich mzda začíná na 23 tisících korunách, o tisícovku víc jim pak nabízí zaměstnavatelé na Liberecku a Ústecku.
Kolem třiceti tisíc si pak vydělá recepční s praxí do tří let a v průměru pětatřicet tisíc bere specialista telefonického prodeje. Polepšili si také zdravotní bratři a sestry v soukromém sektoru. Zatímco v roce 2015 vydělali mezi 15 a 30 tisíci, nyní se pohybují zhruba mezi čtyřiceti a šedesáti tisíci za měsíc.
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Reálně pak stoupla o 3,9 procenta.
„Zvyšování mezd je ve srovnání s loňskem mírně nižší, navíc je stále diferencované v jednotlivých odvětvích. Zatímco v činnostech v oblasti nemovitostí stouply mzdy o 12 procent, v těžbě a dobývání jen o 3 procenta,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Podotýká, že mzdy reálně rostou už od začátku roku 2024, v první čtvrtletí letošního roku se ale poprvé po roce stalo, že reálná mzda rostla ve všech odvětvích.
Vzhledem k tomu, že dlouhodobě na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, tak se sleduje medián mezd, která ukazuje mzdu přesně prostředního zaměstnance v celé řadě zaměstnanců. A tomu v prvním čtvrtletí vzrostla mzda o 5,3 procenta na 38 385 korun. Medián mužů je 41 667 korun a medián žen 35 226 korun.
Meziročně si nejvíce si polepšili zaměstnanci z oboru nemovitostí a profesní a vědecké činnosti. Nejméně mzdy rostly v odvětvích těžba i dobývání a také výroba a rozvod elektřiny a plynu.
Za první čtvrtletí letošního roku vzrostl podle statistiků také počet zaměstnanců, a to o víc než 15 tisíc. To je celkové navýšení pracujících o 0,4 procenta.
„Zjišťovali jsme, kdo jsou lidé, kteří berou berou nejnižší mzdy do 24 tisíc korun hrubého. A zjistili jsme, že je to takřka každý druhý zaměstnanec z oblasti ubytování, stravování a pohostinství. Naopak nízké mzdy na hraně minimální mzdy takřka vůbec neberou lidé v oboru peněžnictví a pojišťovnictví a ani ve veřejné správě a obraně. Je to kvůli vysokým požadavkům na kvalifikace v těchto oborech.
„A podívali jsme se také na to, kde se berou mzdy nad 80 tisíc korun měsíčně. A vidíme, že takto vysoké mzdy bere 40 procent lidí v informačních a komunikačních činnostech a pak je to více než třetina osob pracujících v peněžnictví a pojišťovnictví. Medián mezd podle hlavních tříd (CZ-ISCO) ukazuje, že stále nejvyšší mzdy berou řídící pracovníci a specialisté. Nejnižší mzdy pak pomocní a nekvalifikovaný pracovníci.
„Zajímavý je ale ten meziroční nárůst mezi rokem 2023 až 2024 u kvalifikovaných pracovníků v zemědělství a lesnictví a rybolovu. Statistici vybrali charakteristická zaměstnání v hlavních třídách, které jsou pro daná odvětví typická a početně nejvýznamnější. A porovnali mzdy za posledních deset let.
„Například manažeři v průmyslové výrobě, kterých je necelých 17 tisíc, brali v roce 2014 medián přes 50 tisíc hrubého, loni už skoro 93 tisíc hrubého. Polepšili si tak o 84 procent. Výrazně si za deset let polepšili lékaři specialisté, a to o 115 procent. Těch je přes 26 tisíc. Jejich mediánová mzda byla v roce 2014 necelých 49 tisíc, loni už skoro 105 tisíc korun," říká Holý.
Mzda o 110 procent vzrostla také prodavačům, kterých je skoro 130 tisíc. V roce 2014 pobírali něco málo přes 14 tisíc, loni už skoro 30 tisíc hrubého.
Další čísla statistiků ukazují průměrné mzdy v krajích podle vybraných tříd.
„Je to věčná otázka, proč jsou mzdy v Praze vždy vyšší. Je potřeba si uvědomit, že v Praze jsou jiná pracovní místa než v ostatních krajích. Jsou tu centrály velkých podniků, jsou tu soustředěné vysokokvalifikované profese, požadavky na vzdělání jsou jiné, je tu mnohonásobně více vysokoškoláků,“ vysvětluje Holý. „Ale pokud se podíváme na méně kvalifikované profese, tak rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony skoro žádný není,“ doplňuje.
Velký rozdíl mezi metropolí a zbytkem země je v odměnách hlavně u manažerů a specialistů.
Změny na Trhu Práce
V dlouhodobějším pohledu se struktura zaměstnanosti v Česku výrazně proměňuje pod vlivem celosvětových trendů, stoupající vzdělanosti obyvatel a posunu kariéry do vyššího věku. Nepřekvapí, že za dvacet let výrazně narostl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech. Ve zdravotní a sociální péči pak o 43 procent, což je spojeno s vyšší nutností péče o rostoucí počet seniorů.
„Naopak v zemědělství za dvacet let ubyla třetina zaměstnanců, v těžbě a dobývání dokonce dvě třetiny,“ vypočítává Dalibor Holý.
Upozorňuje na čísla u státní správy. „Někdy hovoří o bobtnání státní správy, ale vidíme, že to není pravda.
Česko v uplynulém desetiletí předehnaly některé státy východní Evropy, zejména Litva a Estonsko.
Mnozí by však na svých pozicích mohli vydělávat více. „Problémem je, že si spousta zaměstnanců o zvýšení finanční odměny neumí říct a raději se začne poohlížet po práci v jiné firmě. Češi se v tomto ohledu stále učí. Mnoho lidí má obavy, že by požadavek na zvýšení mzdy mohl poškodit jejich pozici ve firmě,“ dodala Hyklová.
Přijít za šéfem s prosbou o přidání je však potřeba načasovat. Ideální je zvolit moment, kdy jste nedostali dlouho výrazněji přidáno, firmě se daří, šéf je s vámi spokojený nebo máte kvalifikaci, po které je sháňka.
Podle nedávného průzkumu pracovního portálu Prace.cz dostalo v roce 2024 přidáno 42 procent zaměstnanců. „Z toho více než polovině vzrostla mzda maximálně o 5 procent, necelé třetině o 5,1 až 10 procent. Zvýšení se ovšem týkalo hlavně větších firem a mladších lidí,“ řekl Tomáš Pavlíček z portálu Prace.cz. I přesto je však více než polovina z nich stále nespokojená se svým příjmem, a pětina dokonce řeší vážné finanční problémy.
Pomoci může také změna zaměstnání. Na konci roku 2024 bylo na Úřadu práce (ÚP) evidováno více než 300 tisíc uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných tak ke konci loňského roku vzrostl na 4,1 procenta. Bez práce byli nejčastěji uchazeči s nižší kvalifikací, především lidé s vyučením bez maturity a ti se základním vzděláním.
Podle generálního ředitele Úřadu práce ČR Daniela Krištofa vloni ÚP zprostředkoval zaměstnání pro více než 276 tisíc lidí, což je o necelé tři čtvrtiny více než v roce 2023. „Výrazně se nám také daří zvyšovat počty lidí, kteří absolvují rekvalifikace a další vzdělávací kurzy, což je základní předpoklad pro to, abychom rozhýbali tuzemský trh práce.
Na jedno volné pracovní místo v Česku aktuálně připadá asi 1,2 uchazeče o zaměstnání. Nejvíce se lidé perou o volné pozice v okresu Karviná, kde se o jednu pozici přijde ucházet 11,4 osob. Podle statistik ÚP na 73,8 procent z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé nejčastěji hledají uchazeče s nižším vzděláním.
Perspektivní Profese
Pokud teprve stojíte před rozhodnutím o vaší budoucí profesi nebo se plánujete rekvalifikovat novým směrem, možná vám přijde vhod zjistit si, jak na tom různé profese budou. Pracovní trh se totiž neustále mění a nesmíme zapomenout ani na rozvoj umělé inteligence, která dost možná některé profese časem nahradí.
Zdravotníky jen tak něco nenahradí. Se stárnoucí populací navíc ještě přibyde poptávka po těchto profesích. S tím se pojí i nárůst poptávky po pracovnících, kteří zajišťují péči o nemocné či staré osoby.
Stále větší poptávka je také po odbornících se specializací na duševní zdraví, jelikož duševních chorob neustále přibývá. Stále více lidí proto bude pravděpodobně vyhledávat pomoc psychiatrů, psychologů a různých terapeutů.
Dlouhodobě nejlukrativnější pozice z hlediska platového ohodnocení nabízí sektor informačních technologií.
Některých řemeslníků je velký nedostatek. Chybí zejména řemeslníci v oblasti staveb, ale i kuchaři, svářeči, malíři, truhláři či instalatéři.
Platy se v různých profesích výrazně liší nejen mezi veřejnou a soukromou sférou, ale i v rámci jednotlivých oborů. Učitelé a zdravotníci patří ve veřejném sektoru mezi nejčastěji diskutované skupiny, přičemž jejich platy odrážejí jak zkušenosti, tak i specializaci jejich práce. Ve zdravotnictví mají vyšší příjmy specialisté, zatímco u učitelů záleží na délce praxe a typu školy.
Perspektivní profese, jako jsou informační technologie, energetika nebo řemesla, nabízejí zajímavé platové ohodnocení a příležitosti v oblasti rozvoje kariéry. Zejména obory související s technologiemi nebo obnovitelnými zdroji energie slibují do budoucna stabilní zaměstnání a vysoké výdělky.
Průměrné platy jsou ovlivněny mnoha faktory, včetně náročnosti práce, praxe, místa působení a sektoru. Pro ty, kdo se rozhodují o nové kariéře nebo plánují rekvalifikaci, je dobré se zaměřit na profese s dlouhodobou perspektivou a odpovídajícím finančním ohodnocením.
Výběr zaměstnání by však měl vždy zohledňovat nejen plat, ale také osobní zájmy a možnosti rozvoje.
tags: #průměrné #mzdy #dle #profesí #Česká #republika
