Průměrná mzda ve Velké Británii: Statistiky a srovnání
Podle nejnovějších odhadů žije v Británii kolem 100 tisíc českých emigrantů. Táhne je sem vzdělání, práce, ale i sociální výhody. Kolik je možné si ve Velké Británii vydělat?
Spojené Království: Politický a ekonomický přehled
Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; Dolní komora (House of Commons), Horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je král Karel III., jež je zároveň formální hlavou vlády a justice, hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království. Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) - Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales.
S výjimkou Anglie, která je spravována přímo centrálními institucemi, se ostatní tři země těší různé míře autonomie, rozšířené ve 20. století v procesu tzv. devoluce. Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. korunními dependencemi, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království, ani nebyly součástí Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu.
Hlavními politickými stranami jsou v UK Konzervativní strana, strana Labour, Liberální demokraté a Skotská národní strana. V parlamentních volbách dne 4. 7. 2024. Aktuální složení britské vlády (stav k 22. 4. 2024).
Historicky bylo Spojené království nejmocnější světovou velmocí, zejména během takzvané „Pax Britannica“ - období naprosto bezkonkurenční nadvlády a bezprecedentního mezinárodního míru v polovině 18. století, z čehož ve svých zahraničně-politických vztazích čerpá doteď. Spojené království nicméně zůstává mocností a stálým členem Rady bezpečnosti OSN, zakládajícím členem G7, G8, G20, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE a Společenství národů (Commonwealth of Nations).
Spojené království bylo členským státem Evropské unie (a členem jejích předchůdců) od roku 1973 do 31. ledna 2020. Nové vztahy se od 1. 1. 2021.
Diplomatické zahraniční vztahy Spojeného království řídí ministerstvo zahraničí, Commonwealthu a mezinárodního rozvoje (FCDO). Británie se po odchodu z EU snaží o posílení vlastního postavení ve světě, což prostupuje všemi politikami a národními strategiemi.
Británie po vystoupení z EU usiluje o uzavření obchodních dohod s dalšími globálními partnery, nyní má uzavřeno více než 73 dohod. Mezi první z významných obchodních dohod patří dohoda s Japonskem, Austrálií, Novým Zélandem, Singapurem, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Británie se má v roce 2025 připojit ke Komplexní a progresivní dohodě pro trans-pacifické partnerství (CPTPP), čeká se na formální schválení od ostatních členů. Nejdůležitějším obchodním partnerem Spojeného království stále zůstává EU, Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím je pro zemi zásadní.
Současná labouristická vláda prosazuje zahraniční politiku založenou na „progresivním realismu“, která klade důraz na posílení aliancí a přizpůsobení se globálním výzvám. Potvrdila pevný závazek vůči NATO jako klíčovému pilíři evropské a světové bezpečnosti a zároveň usiluje o nové partnerství s EU, aniž by se vracela do jednotného trhu nebo celní unie.
Počet obyvatel Spojeného království v roce 2023 se odhadoval na 68,3 milionu, což je nárůst o 1,0 % od roku 2022. Předpokládá se, že za 10 let do poloviny roku 2032 se počet obyvatel Spojeného království zvýší o 4,9 milionu (7,3 %), především v důsledku čisté migrace ve výši 4,9 milionu.
Populace stárne, věková struktura se posouvá směrem k vyššímu věku. V roce 2022 bylo 19 % lidí ve Spojeném království ve věku 65 nebo více let. Předpokládá se, že toto číslo se do roku 2072 zvýší na 27 %. Je to výsledek kombinace poklesu míry porodnosti a prodlužování délky života.
V roce 2023 byla hustota zalidnění ve Spojeném království 287 lidí na km2, přičemž Londýn má s 8,866 mil. obyvateli zdaleka nejvyšší hustotu zalidnění a to 5 690 lidí na km2. Ze zemí je s 533 lidmi na km2 nejhustěji obydlená Anglie.
Ekonomika Spojeného Království
V roce 2024 byla britská ekonomika šestou největší na světě. Služby tvoří více než 40 % celkového exportu a 80 % HDP. Británie je druhým největším vývozcem služeb na světě.
Nejvýznamnějším elementem sektoru služeb jsou profesionální, vědecké a technické činnosti; ICT; doprava a skladování; sociální a zdravotní služby. Výrobní sektor přispívá k hrubé přidané hodnotě přibližně 8,8 % a tvoří 34,5 % exportu.
Nejsilnějšími odvětvími jsou automotive, aerospace a obranný průmysl, chemický a farmaceutický průmysl, výroba potravin a nápojů, strojírenství, a stavebnictví. Zemědělství se na ekonomice podílí pouhými 0,56 %.
Běžný účet se dlouhodobě pohybuje v deficitu. V roce 2024 bylo Spojené království 4. největším exportérem na světě (v roce 2023 4. místo). Největší položku v obchodní výměně tvoří dlouhodobě výrobky automobilového průmyslu, především motorová vozidla a dílčí součástky, a dále chemikálie, zemní plyn a ropné produkty, zlato.
Spojené království importuje automobily, ropu, generátory léky či elektroniku. Přestože Spojené království opustilo jednotný trh EU a celní unii, Evropa zůstává centrem jeho obchodu a investic.
Spojené království je jednou ze sedmi evropských zemí s poměrem veřejného dluhu k HDP přesahujícím 100 %, těží však ze schopnosti půjčovat si v librách a z dlouhé splatnosti dluhu. Nezaměstnanost zůstává v posledních letech na nízké úrovni okolo 4 %, přetrvává nedostatek v profesích s nízkou kvalifikací. Roční inflace od vrcholu v roce 2021 klesla v roce 2024 na 3,3 % a v příštích letech by měla dále klesat díky stabilizaci cen energií a potravin.
Očekává, že britská ekonomika bude v letech 2026 až 2029 růst jen mírným tempem 1,4 %. Růst ekonomiky se příliš spoléhá na soukromou spotřebu jako hnací sílu a je silně ovlivněn dopady brexitu, který narušuje exportní konkurenceschopnost. Strukturální slabinou britské ekonomiky zůstává také nízká produktivita práce (o 16 % průměr v G7); velký vliv na britskou ekonomiku má i nadále vývoj kurzu libry, který zůstává od referenda v roce 2016 volatilní.
HDP a obchodní bilance
Následující tabulka shrnuje klíčové ekonomické ukazatele Spojeného království:
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Nominální HDP | 4,840 mld. USD |
| Růst HDP (2025) | 0,8 % |
| Export zboží | 535 mld. USD |
| Import zboží | 789,6 mld. USD |
| Saldo obchodní bilance | -254,6 mld. USD |
Fiskální politika a bankovnictví
Fiskální rok je v UK od 1. 4. do 31. 3. Bilance rozpočtu veřejného sektoru vykazuje nepřetržitý deficit od finančního roku 2002/03. V březnu 2025 tvořil státní dluh 2,7 bil. GBP (95,8% HDP). Fiskální deficit dosáhl v roce 2024 4,5 % HDP a v roce 2025 se sníží na 3,9 % HDP.
UK je jednou ze sedmi evropských zemí s poměrem veřejného dluhu k HDP přesahujícím 100 %. Země ale těží ze schopnosti půjčovat si v librách a dlouhé průměrné splatnosti dluhu. V UK jsou devizové rezervy a zahraniční aktiva držená či kontrolovaná centrální bankou Bank of England. V březnu 2025 UK držela devizové rezervy ve výši 185,4 mld. USD.
Britské bankovnictví disponuje 4. největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of England (BoE) je 2. nejstarší dosud činnou emisní bankou (založena v roce 1694). Regulátorem britského finančního systému je Financial Conduct Authority (FCA), dohled nad britskými bankami pak provádí tzv. tripartita - FCA, Bank of England a ministerstvo financí (HM Treasury).
Daňový systém
Spojené království je zemí s relativně nízkou mírou zdanění ve srovnání s průměrem EU. Mezi největší výhody britského daňového systému patří množství daňových úlev a nízké odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Daňový systém je stabilní a relativně přehledný.
Na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a partnery ve firmě se vztahuje povinnost podat daňové přiznání za uplynulý finanční rok (1. 4.-31. 3.) nejpozději do 30. 9. (písemně), nebo do 31. 1. (elektronicky). Nedodržení termínu se trestá pokutou ve výši 100 GBP.
Od dubna 2025 bylo zdanění osob se sídlem mimo UK (non-domiciled residents) nahrazeno novým rezidenčním režimem, kde všichni rezidenti, kteří v zemi zůstanou déle než čtyři roky, budou platit stejnou daň ze svých zahraničních příjmů a zisků bez ohledu na svůj trvalý pobyt (Foreign Income and Gains - FIG).
Základní sazba daně z příjmu právnických osob je 19 % pro malé firmy se ziskem do 50 tis. GBP. Pro firmy se ziskem nad 250 tis. GBP platí sazba 25 %, střední firmy se ziskem v rozmezí 50-250 tis. GBP mohou uplatnit daňové úlevy. Základní sazba DPH je 20 %. Některé zboží a služby, např. dětské autosedačky a domácí energie podléhají snížené sazbě 5 %. Nulová sazba se vztahuje např. na většinu potravin a dětského oblečení.
Průměrná mzda v Anglii a srovnání s ČR
Aktuálně průměrná mzda v Anglii momentálně dosahuje výše 71,5 tisíce korun za měsíc (v hrubém). Kolem této částky se pohybují platy účetních nebo učitelů středních škol. V České republice je průměrná mzda 35 441 korun měsíčně.
Měsíční plat účetního je zde 70 tisíc korun, u nás je to 30 500 korun. Britští učitelé se dočkali v posledních dvou letech zvýšení platů a momentálně si vydělávají kolem 75 tisíc korun měsíčně. V Česku se učitelské platy sice také zvyšovaly, zde je však průměr na 35 000 korunách.
Zajímavostí je, že podobně jako středoškolský učitel si v Británii vydělá například programátor, přitom mezi platy u těchto dvou profesí je v Česku velký rozdíl. U nás si programátoři vydělají v průměru 50 200 korun měsíčně.
Ostatní nejčastější povolání se v Británii už pohybují hluboko pod průměrem. Nejlépe je na tom mezi nimi zdravotní sestra, která si zde vydělává 59 100 korun a u nás 27 tisíc korun.
Hranici 40 tisíc korun za měsíc v Británii překračují skladníci a pokladní - pokladní s platem 45 840 korun měsíčně, skladníci s platem 42 750 korun. U nás je plat pokladní 24 200 korun a skladníka 24 000 korun.
K nejhůře placeným profesím patří v obou zemích uklízečky a číšníci. Ve Velké Británii si uklízečka vydělá 36 250 korun měsíčně a číšník 39 tisíc korun, zatímco jejich čeští kolegové pobírají platy 20 700 korun pro uklízečku a 16 100 korun pro číšníka nebo servírku. Poněkud překvapivě si ve Velké Británii ještě méně než číšník vydělá v průměru kuchař s platem 38 700 korun měsíčně. V Česku je jeho plat asi 24 200 korun.
Srovnání platů v různých profesích (CZ vs. UK)
| Profese | Průměrná mzda v ČR (Kč) | Průměrná mzda ve Velké Británii (Kč) |
|---|---|---|
| Účetní | 30 500 | 70 000 |
| Učitel (střední škola) | 35 000 | 75 000 |
| Programátor | 50 200 | 75 000 |
| Zdravotní sestra | 27 000 | 59 100 |
| Pokladní | 24 200 | 45 840 |
| Skladník | 24 000 | 42 750 |
| Uklízečka | 20 700 | 36 250 |
| Číšník | 16 100 | 39 000 |
| Kuchař | 24 200 | 38 700 |
Ačkoli se anglické průměrné platy zdají vyšší, vzhledem k vyšším nákladům na život v této zemi z nich však ke konci měsíce moc peněz nezbývá. Jen nájem jednopokojového bytu mimo město odkrojí z měsíčního rozpočtu kolem 16 000 korun a služby dalších přibližně 4 200 korun. Měsíční jízdenka MHD dále vychází na přibližně 1 740 korun a jídlo v levnější restauraci na 340 korun.
Důležité je si uvědomit, že každý člověk může být na tom dobře jak doma tak v zahraničí. Anglie je výborná země na získání zkušeností do života a naučení se jazyka. Rozhodně doporučuji vyjet do světa, člověku se otevřou oči a rozšíří obzory.
tags: #průměrná #mzda #ve #Velké #Británii #statistiky
