Průměrná Mzda v Československu v roce 1988: Historický Přehled a Srovnání
V roce 1988 medián, tedy mzda zaměstnance ve středu sledované skupiny, činil zhruba 3300 korun. Pro lepší pochopení, jak se mzdy vyvíjely a jaká byla kupní síla tehdejších peněz, je důležité se podívat na historický kontext a srovnání s dnešní dobou.
Vývoj průměrné mzdy v ČR od roku 1993 do roku 2012.
Vývoj Mezd a Platů: Srovnání s Dnešní Dobou
Zdražování je téma, které rezonuje společností. Vždy je ale třeba přidat i druhou stranu mince - růst mezd a platů. Ale... podtrženo a sečteno - máme se nyní lépe než před sto lety, nebo na chleba vyděláváme déle než dřív?
Pro srovnání mezd v čase je klíčová parita kupní síly. To je to odborné zaklínadlo, které nám říká, kolik si za dané množství peněz koupíme chleba, másla, tepla, metrů čtverečních bytu… Paritou kupní síly lze srovnávat země mezi sebou (rakouské mzdy jsou nepochybně vyšší než české, ale chleba, máslo, teplo ad. jsou také dražší) nebo jednu zemi v čase.
Reálný Růst Mezd v Průběhu Let
Mzdy dlouhodobě rostou nejvíce vysokoškolákům a lidem s nejvyššími příjmy. Od roku 1988 si nejvíc polepšili pracovníci ve finanční sféře, personalisté a lékaři. Naopak horníkům, slévačům a řidičům reálná mzda klesla.
Největší nárůst mezd zaznamenali vedoucí pracovníci v peněžnictví, a to z 6718 na 117 618 korun, to znamená vzestup o 243 procent po odečtení inflace. Lékařům vzrostla reálná mzda o 129 procent na 59 tisíc Kč.
Průměrná mzda v České republice loni meziročně vzrostla o 522 korun na 24 319 Kč. Byla tak meziročně vyšší o 2,2 procenta. Reálně po odečtení inflace se zvýšila o 0,3 procenta.
Graf vývoje hrubého domácího produktu v ČR (ve stálých cenách).
Rozdíly ve Mzdách Podle Vzdělání
"Zaměstnavatelé platí za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance více než dvojnásobek toho, co za pracovníky jen se základní školou," uvedl Dalibor Holý. Největší podíl vysokoškoláků přitom pracuje v profesních, vědeckých a technických činnostech a ve vzdělávání.
Medián platu pracovníka s vysokoškolským vzděláním je podle údajů ČSÚ nyní zhruba 34 tisíc korun, zatímco pracovníka se základním vzděláním zhruba 15 tisíc korun.
Nominální Mzda a Inflace
Index nominální mzdy je základní veličina pro účinné srovnávání mezd, která eliminuje účinky inflace. Ukazuje, kolik zboží nebo služeb si může člověk za svůj výdělek koupit.
"Dvě třetiny zaměstnanců úrovně průměrné mzdy totiž nedosahují," upozorňuje Dalibor Holý. Pokud za sebe seřadíme platy 101 lidí, medián bude plat 51. člověka.
Historické Kontexty Mzdových Poměrů
Pomocný zřízenec finanční stráže pobíral roční plat dle kategorie zařazení ve výši cca 7 000 korun až 11 000 korun. K tomu dále pobíral tzv. Základní roční plat zřízence finanční stráže se pohyboval v rozmezí 6 300 korun až 14 400 korun.
K tomu navíc náleželo tzv. činovné. Jeho výše byla stanovena v rozmezí 1 656 korun ročně v malých obcích až po 3 000 korun v Praze, Brně a Bratislavě. Pokud měl děti, pobíral navíc výše zmíněné výchovné. Dále měl nárok na tzv. strážní přídavek a hraniční strážní přídavek, což odviselo od místa zařazení.
Mnohem lépe finančně ohodnoceni byli v té době úředníci. Roční plat úředníka finanční stráže činil dle stupně zařazení 9 000 až 39 000 korun. Do vyššího stupně byl úředník zařazen vždy po 3 letech služby. Po 12 letech služby tak pobíral minimálně 30 000 korun za rok. K tomu dále náleželo činovné ve výši 2 100 až 4 200 korun, a to opět dle místa působnosti. Dále úředník dle předešlého textu pobíral výchovné.
Mnohem nižší mzdy byly v dělnických profesích. Nejnižší mzda, která byla tehdy vyplácena většinou v zemědělství a v domácích a osobních službách (posluhovačky), činila necelých 10 korun za den. Měsíčně si tedy pracovník pobírající jakousi obdobu dnešní minimální mzdy vydělal cca 250 Kč (pracovalo se o sobotách), roční ekvivalent 3 000 korun. Nejvyšší dělnické platy vykazoval chemický a těžařský průmysl.
O dost vyšší platy bychom tehdy opět nalezli mezi úřednickým stavem. Zajímavá jsou data o průměrných platech připadajících na jednoho pojištěnce (povinní pojištěnci Všeobecného penzijního ústavu), přičemž vyniká také veliký, až překvapující rozdíl mezi výší platu mužů a žen. Průměrný roční plat u mužů činil 18 000 korun, průměrný ženský plat pak 10 000 korun.
Zde jsou příklady některých obvyklých platů. Učitel a městský lékař: 2 000 K + 200 K tzv. O poznání nižší platy bychom nalezli opět u dělníků. Tzv. „obvyklá denní mzda“, paralela dnešní minimální mzdy, činila 1 K za den, tj. cca 300 K za rok. Týkala se mladistvých dělnic a učnic. Typický plat dělnice činil něco přes 400 K za rok.
Ceny Některých Produktů v Historickém Kontextu
Kolik stály některé z věcí denní, případně občasné potřeby? Mléko (1 litr), chléb, mouka (1 kg) přišly na 2 - 3 koruny. Půllitr piva vyšel na 1,30 korun. Železná kamna střední velikosti pro domácnosti vyšla na 10 Kč. Roční nájemné za 1 místnost vyšlo v Praze na 100 - 200 K.
Produktivita Práce a Nájemné
Produktivita práce za posledních 100 let vzrostla nepochybně výrazným způsobem. HDP by dle přepočítaných čísel vzrostl několikanásobně. K přelidnění od té doby nedošlo. I přesto vše si pomocná dělnice před 100 lety vydělala na roční nájem levnější garsoniéry za cca 3 měsíce (průměrný roční plat 400 K, roční nájemné levnější garsoniéry 100 Kč).
tags: #průměrná #mzda #Československo #1988
