Nejvyšší minimální mzda na světě: Srovnání a fakta
Eurostat zveřejňuje pololetní zprávu o minimálních mzdách, která odráží situaci k 1. lednu a 1. července každého roku. Nejnovější zpráva uvádí čísla pro rok 2024 a srovnává také 27 členských států EU s většinou kandidátských zemí (Turecko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Moldavsko, Ukrajina) a Spojenými státy.
Minimální mzdy v EU
Minimální mzda je definována jako nejnižší odměna, kterou by měl zaměstnanec dostávat za práci, kterou odvádí. V roce 2018 mělo přibližně 7 z 10 pracovníků s minimální mzdou v EU potíže vyjít s penězi. Navíc podíl pracovníků pobírajících pouze minimální mzdu je v řadě zemí v Evropě vyšší než 10 %.
Zásada 6 evropského pilíře sociálních práv jasně stanoví právo každého pracovníka v EU na přiměřenou minimální mzdu, která zajišťuje důstojnou životní úroveň. Nedávné krize, jako je pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině, nastartovaly hospodářský útlum, který postihl téměř všechny, zejména však pracovníky s nízkými mzdami a další sociálně zranitelné skupiny. V roce 2022, kdy inflace byla na nejvyšší úrovni, minimální mzdy ve většině členských států klesly. To vše znovu potvrdilo závazek EU zavést ochranná opatření.
V EU existují dvě formy minimální mzdy: zákonná (právně vymahatelná) a sjednaná kolektivní smlouvou (na základě vnitrostátních meziodvětvových dohod mezi odbory a zaměstnavateli). Posledně jmenovaná forma se uplatňuje v Dánsku, Finsku, Itálii, na Kypru, v Rakousku a ve Švédsku.
Rozdíly v minimální mzdě v rámci EU
Zpráva Eurostatu za rok 2024 rozděluje země podle výše minimální mzdy do tří skupin:
- minimální mzda nad 1 500 EUR měsíčně (Lucembursko, Irsko, Nizozemsko, Belgie, Německo, Francie),
- minimální mzda mezi 1 000 a 1 500 EUR měsíčně (Španělsko, Slovinsko) a
- minimální mzda rovnající se částce 1 000 EUR měsíčně nebo nižší (Kypr, Polsko, Řecko, Portugalsko, Malta, Litva, Chorvatsko, Estonsko, Česko, Slovensko, Rumunsko, Lotyšsko, Maďarsko, Bulharsko).
Minimální mzda v jednotlivých členských státech se pohybuje od nejnižší (477 EUR) v Bulharsku až po nejvyšší (2 571 EUR) v Lucembursku.
Eurostat také zavedl umělou měnovou jednotku nazývanou „standard kupní síly“ (PPS), který umožňuje spravedlivější srovnání založené na rozdílech cenových hladin mezi zeměmi.
Mzdové rozdíly v zemích EU
Všechny členské země Evropské unie jsou v mezinárodním srovnání velmi vyspělé, přesto je průměrná hrubá mzda v západoevropských zemích značně vyšší než ve východoevropských zemích. Ve všech členských zemích Evropské unie průměrná hrubá mzda neodpovídá představě „běžné“ mzdy, neboť většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne. Přibližně dvě třetiny zaměstnanců mají svoji hrubou mzdu nižší než je průměrná mzda v národní ekonomice. Průměrná mzda je výrazně ovlivněna mzdami nejlépe ohodnocených zaměstnanců, kterým rostou mzdy nejrychleji. Mzdové rozdíly jsou přitom v západoevropských zemích vyšší než ve východoevropských zemích.
Nejvyšší mzdy z členských zemí Evropské unie jsou v Lucembursku, Dánsku, Nizozemí a Německu. Nejnižší jsou potom v Bulharsku a Maďarsku. Dle hodnoty roční hrubé mzdy za rok 2022 publikované v publikaci „The Tax Burden on Global Workers, La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´UE en 2023 (Institut économique Molinary)“ můžeme jednotlivé členské země EU rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin. Hodnota průměrné hrubé mzdy v eurech je samozřejmě ovlivněna použitým směnným kurzem.
Skupiny zemí EU dle průměrné hrubé mzdy (2022)
První skupina (nad 50 tisíc euro): V sedmi členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší než 50 tisíc euro, a sice v Lucembursku (67 263 €), v Dánsku (61 530 €), v Nizozemí (55 339 €), v Německu (52 556 €), v Belgii (52 248 €), v Irsku (50 636 €) a v Rakousku (50 460 €).
Druhá skupina (od 30 tisíc euro do 50 tisíc euro): Ve čtyřech členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší v rozmezí 30 tisíc euro až 50 tisíc euro. Jedná se o Finsko (47 915 €), Švédsko (43 315 €), Francii (39 971 €) a Itálii (34 032 €).
Třetí skupina (od 20 tisíc euro do 30 tisíc euro): Ve čtyřech členských zemích EU byla průměrná roční mzda v rozmezí 20 tisíc euro až 30 tisíc euro. Takto vysoká hrubá roční mzda byla ve Španělsku (26 832 €), na Kypru (24 672 €), ve Slovinsku (22 485 €) a v Portugalsku (20 602 €).
Čtvrtá skupina (do 20 000 euro): Ve dvanácti členských zemích EU nedosahuje průměrná roční hrubá mzda ani 20 tisíc euro, a sice na Maltě (19 359 €), v Řecku (18 831 €), v Litvě (18 711 €), v Estonsku (18 329 €), v Česku (18 014 €), v Chorvatsku (15 288 €), v Lotyšsku (15 270 €), v Rumunsku (14 081 €), na Slovensku (14 075 €), v Polsku (13 725 €), v Maďarsku (13 434 €) a v Bulharsku (9 384 €).
Rozdíl v životní úrovně zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v západoevropských zemích a východoevropských zemích je však nižší, než při porovnání hodnot průměrné mzdy.
Minimální mzda v Česku
V Česku činí v roce 2024 minimální měsíční mzda 18 900 Kč, pro rok 2025 se zvyšuje na 20 800 Kč. Měsíční minimální mzda platí pro práci na plný úvazek.
Přestože průměrná mzda v Česku v posledních letech nominálně poměrně výrazně stoupá, hned v osmi členských zemích EU nebo OECD je minimální mzda vyšší než průměrná mzda v Česku.
I přes zvýšení minimální mzdy o 1 600 Kč v roce 2024 se podle údajů Eurostatu mírně zhoršilo postavení ČR v mezinárodním srovnání. Minimální mzda v ČR se tak stále řadí mezi ty nižší v rámci Evropské unii, po přepočtu činí 755 euro (v letech 2015 až 2024 se v přepočtu na euro pohybovala od 338 do 755 EUR - v závislosti od kurzu koruny k euru). Z 22 členských zemí EU, v nichž je minimální mzda stanovena právním předpisem (od roku 2023 nově přibyl Kypr), vykazuje nižší minimální mzdu pouze Bulharsko (477 euro), Maďarsko (675 euro), Lotyšsko (700 euro), Rumunsko (743 euro) a Slovensko (750 euro). Oproti loňskému roku je minimální mzda vyšší než u nás v Estonsku (820 euro) a v Chorvatsku (840 euro). Řada zemí má minimální mzdu několikanásobně vyšší, např. Lucembursko (2 571 euro), Irsko (2 146 euro), Nizozemsko (2 134 euro), Belgie (2 070 euro), Německo (2 054 euro).
Při porovnání hodnot minimální mzdy k 1. lednu 2024 je z členských zemí EU a OECD nejvyšší minimální mzda v Lucembursku, kde dosahuje po přepočtu téměř 65 tisíc korun. Dokonce v sedmi členských zemích EU nebo OECD je minimální měsíční mzda vyšší než 50 000 Kč. Těmito zeměmi jsou: Lucembursko (2571 EUR = 64 920 Kč), Austrálie (3833 AUD = 58 348 Kč), Nový Zéland (3927 NZD = 54 955 Kč), Nizozemsko (2183 EUR = 54 868 Kč), Irsko (2146 EUR = 53 938 Kč), Německo (2048 EUR = 51 474 Kč) a Belgie (1994 EUR = 50 117 Kč). Vyšší minimální mzda než česká průměrná mzda je ještě v Kanadě (2747 CAD = 45 863 Kč).
Ve všech členských zemích Evropské unie je však minimální mzda stále značně vyšší než v ostatních zemích světa, kde je institut minimální mzdy zaveden, např. v Argentině a v Brazílii nedosahuje minimální mzda ani šesti tisíc korun. Nižší než deset tisíc korun je ještě např. v Indii.
Z členských zemí Evropské unie je nejvyšší hodinová minimální mzda v Lucembursku (13,05 eura = 326 Kč), následuje Nizozemí (10,58 eura = 265 Kč), Francie (10,57 eura = 264 Kč), Irsko (10,50 eura = 263 Kč), Německo (od 1. 7. 2022 10,45 eura = 261 Kč) a Belgie (10,25 eura = 265 Kč). Nejnižší minimální mzda z členských zemí EU je v Bulharsku, Lotyšsku, Rumunsku a Maďarsku, kde nepřesahuje 80 Kč. V Česku se hodinová minimální mzda pro rok 2022 zvýšila z 90,50 Kč na 96,40 Kč.
Minimální hodinová mzda musí být přitom dodržena i při práci na zkrácený úvazek, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
Zaměstnanci pracující za minimální mzdu v Česku neplatí z hrubé mzdy žádnou daň z příjmu, pokud mají u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Při výpočtu měsíční čisté mzdy totiž uplatní slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč. Sleva na poplatníka je tak vyšší než vypočtená daň z příjmu a výsledná daňová povinnost je nulová. Sociální pojištění a zdravotní pojištění se však odvádí i při práci na zkrácený úvazek, kdy je hodinová mzda na úrovni minimální mzdy.
Minimální mzda ve vybraných zemích světa
Z členských zemí Evropské unie je nejvyšší hodinová mzda v Lucembursku, ještě vyšší je však v Austrálii. Minimální mzda je zavedena i ve vyspělých mimoevropských zemích.
V přiložené tabulce je uvedena minimální hodinová mzda ve vybraných vyspělých mimoevropských zemích světa. Minimální hodinovou mzdu máme uvedenu v národní měně a pro porovnatelnost i v českých korunách. V Austrálii je hodinová minimální mzda vyšší než ve všech členských zemích EU.
Např. v USA a v Kanadě je v tabulce uvedena hodinová minimální mzda na federální úrovni, v řadě amerických států je však minimální hodinová mzda vyšší. Hodinová minimální mzda 13 dolarů a více je v těchto amerických státech: Washington (14,49 USD = 343 Kč), Massachusetts (14,25 USD = 338 Kč), Kalifornie (14,00 USD = 332 Kč), New York (13,20 USD = 313 Kč), Connecticut (13,00 USD = 308 Kč) a New Jersey (13,00 USD = 308 Kč). Také v Kanadě je v některých provinciích minimální hodinová mzda vyšší než uvedená hodnota v tabulce, např. v Albertě.
Práva zaměstnanců v Rakousku a USA: Srovnání
Druhý díl série o minimálních mzdách a právech zaměstnanců se zaměřuje na Rakousko a USA. V Rakousku není minimální mzda stanovena státem, ale prostřednictvím kolektivních smluv, přičemž nejnižší mzda činí 1 500 eur měsíčně a zaměstnanci často dostávají i 13. a 14. plat. Pracovní doba je standardně 40 hodin týdně, nárok na dovolenou činí 25 až 30 dní ročně a rodičovská dovolená trvá až do dvou let věku dítěte. Pracovní smlouvy se uzavírají bez nutnosti víz pro občany EU.
Naproti tomu v USA je minimální federální mzda 7,25 USD na hodinu, ale jednotlivé státy si mohou stanovit vyšší částky (např. ve Washingtonu 16,28 USD). USA neposkytuje povinnou placenou dovolenou ani mateřskou, přesčasy nejsou vždy hrazené a pracovní doba není nijak omezena. Pro práci v USA je nutné získat pracovní vízum.
USA není zrovna státem, který by byl známý robustním systémem práv zaměstnanců. Z tohoto důvodu pro vás může být tento systém značně překvapivý. V první řadě je třeba zmínit, že zde není stanovena maximální délka pracovní doby. Pracovníci tak klidně mohou pracovat 80 hodin týdně. Za přesčas se považuje práce přesahující 40 hodin týdně. Přesčas však může a nemusí být placený - placený musí být zaměstnancům, kteří jsou placeni od hodiny, a to minimálně 1,5 násobkem klasické hodinové mzdy.
Nic jako povinná placená dovolená ve Spojených státech neexistuje. Jedná se tedy o bonus, který nabízí pouze některé firmy, aby přilákaly více zaměstnanců. Nejčastěji se jedná o 11 dní placeného volna ročně. Ve většině případů si ale zaměstnanci musí vzít volno neplacené.
Lepší to není ani v případě mateřské dovolené. Pracující matky sice mají nárok na 12 týdnů mateřské dovolené, ale neplacené. Proto není výjimkou, že se ženy z finančních důvodů vrací do práce klidně pár dní po porodu.
Co se týče jednotlivých států, nejvyšší minimální mzdu nabízí Washington. Ta činí 16,28 dolarů za hodinu. Nejnižší mzdu najdete např. v Georgii, kde je minimální mzda stanovena na 5,15 dolarů za hodinu.
S prací USA už to tak jednoduché nebude. Jako občan ČR sice máte možnost získat tzv. Visa Waiver, které vám umožňuje zůstat v USA až 90 dní. K práci však budete potřebovat speciální pracovní vízum. Nejlepším vízem je tzv. Employment-based visa. Jeho schválení bude posuzováno na základě toho, co umíte, jaké máte vzdělání a pracovní zkušenosti.
Jak vznikla Země? Jak začal život na Zemi?
Minimální mzda ve Švýcarsku
Švýcarsko nemá uzákoněnou státní minimální mzdu. V kantonu Ženeva, kterému dominuje stejnojmenné město, si jsou toho obyvatelé dobře vědomi, a tak si minulý týden v referendu odhlasovali zavedení minimální mzdy ve výši 23 franků na hodinu (v přepočtu přibližně 578 korun). Pro ustavení minimální mzdy v částce 23 franků, která vstoupí v platnost začátkem příštího měsíce, se ve všelidovém hlasování vyslovilo 58 procent voličů.
Ke skutečnosti, že referendum dopadlo ve prospěch uzákonění minimální mzdy, mohla přispět i pandemie koronaviru. Podle Švýcarského federálního statistického úřadu však žije v chudobě asi 660 tisíc z 8,5 milionu obyvatel, tedy kolem osmi procent celkové populace tohoto státu. V tísnivé finanční situaci se pak nachází zhruba milion osob. Jak také napsal americký server CNN, Švýcarsko sice patří mezi nejbohatší národy světa, hospodářství ale před škodlivými dopady pandemie nedokázalo dostatečně ochránit. Například podle údajů Státního úřadu pro hospodářské záležitosti (SECO) klesla tamní ekonomika ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům o rekordních 8,2 procenta. Na vině je právě situace kolem šíření nebezpečného viru.
V Ženevě o minimální mzdě rozhodovali již v roce 2011, tehdy ji ale obyvatelé odmítli. Před čtyřmi lety se lidé zase rozhodovali, zda zavést nepodmíněný příjem. Návrh o "kapesném od státu", které mělo činit 2500 franků (podle tehdejšího kurzu asi 61 tisíc korun) bez ohledu na to, zda dotyčný pracuje, nebo je nezaměstnaný, však neprošel ani v jednom z kantonů.
Země helvétského kříže nese prvky přímé demokracie, ve které mají občané velkou moc a o důležitých věcech mohou rozhodovat právě v referendech.
tags: #nejvyšší #minimální #mzda #na #světě #porovnání
