Převedení na jinou práci: Mzda a nároky zaměstnance
Zaměstnanec si sjednává se zaměstnavatelem v pracovní smlouvě druh práce. Zaměstnavatel pak nesmí po zaměstnanci žádat výkon jiné práce a přidělovat mu jinou práci, než odpovídá právě sjednanému druhu práce. Zákoník práce však upravuje výjimky, kdy zaměstnavatel může nebo dokonce musí převést zaměstnance na jinou práci.
Podstatou převedení na jinou práci je změna druhu práce, kterou zaměstnanec vykonává, v situaci, která je předvídaná zákonem. Převedení na jinou práci je úkon zaměstnavatele definovaný zákoníkem práce. Pro takový krok musí mít ovšem zaměstnavatel zákonné podmínky. Z jiných důvodů přeřadit zaměstnance na jinou práci nelze.
Převedení na jinou práci zasahuje do smluvní volnosti smluvních stran pracovního poměru. Jednostranně se totiž mění podmínky výkonu práce, které byly se zaměstnancem sjednány v pracovní smlouvě. Jedná se proto o výjimečné opatření, k němuž musí vždy existovat důvod uvedený v § 41 ZP.
Kdy může dojít k převedení na jinou práci?
Zákon stanovuje některé situace, kdy zaměstnavatel musí převést zaměstnance na jinou pozici i bez jeho souhlasu. Zaměstnavatel dále dle zákona může (ale nemusí) převést zaměstnance na jinou práci a zaměstnanec se tomuto rozhodnutí musí podřídit v případech, které uvádí § 41 odst. 2, odst. 4 a odst. 5 Zákona č. 262/2006 Sb.
Převedení na jinou práci je:
- Povinné v případech uvedených v § 41 odst. 1 ZP, nastane-li skutečnost, se kterou je spojeno převedení na jinou práci, zaměstnavatel tak učinit musí a nesmí zaměstnance nechat vykonávat dosavadní práci; nemá-li pro zaměstnance jinou práci, na kterou by ho mohl převést, jedná se v těchto případech o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
- Dobrovolné - zaměstnavatel zaměstnance může převést, je k tomu oprávněn, není to však jeho povinnost, záleží na jeho úvaze v případech uvedených v § 41 odst. 2, 4, 5 ZP.
Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným nebo je mu nařízena karanténa. V období prvních 14 kalendářních dní přísluší zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši 60 % jeho redukovaného průměrného výdělku.
Mezi situace, kdy je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, patří:
- z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice podle zvláštního právního předpisu (§ 41 odst. 1 písm. a) ZP),
- podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním (§ 41 odst. 1 písm. b) ZP),
- k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků (§ 41 odst. 1 písm. c) ZP),
- pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (§ 41 odst. 1 písm. d) ZP).
Zaměstnavatel dále dle zákona může (ale nemusí) převést zaměstnance na jinou práci a zaměstnanec se tomuto rozhodnutí musí podřídit v případech, které uvádí § 41 odst. 2, odst. 4 a odst. 5 Zákona č. 262/2006 Sb.
- Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než byla sjednána, z důvodu zahájení trestního řízení pro podezření z úmyslné trestní činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele (§ 41 odst. 2 písm. b) zákoníku práce), přísluší mu mzda nebo plat podle vykonávané práce.
Pokud povodně (nebo jiná živelní pohroma) zasáhly vaše sídlo či provozovnu a je zde znemožněn provoz, případně je znemožněn provoz ze souvisejících důvodů (omeškané dodávky materiálu, výpadky dodávek energií apod.), můžete zaměstnance dočasně převést na jinou práci, na jiné pracoviště nebo na home office, a to i bez jeho souhlasu. Pokud ani jedno z toho není možné, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, tj.
Nutno říci, že konkrétní obsah pracovní náplně se může měnit i bez souhlasu zaměstnance, ale musí zůstat v rámci sjednaného druhu práce. Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, i kdyby s tím nesouhlasil, jsou-li dány zákonné důvody (§ 41 odst. 3 ZP). Převést na jinou práci je možné pouze z důvodů a za podmínek upravených v § 41 ZP. Z jiných než v zákoně uvedených důvodů nelze zaměstnance na jinou práci převést.
Zaměstnance není možné převést na jinou práci z důvodu "nezbytné provozní potřeby", jak se stále řada zaměstnavatelů mylně domnívá. Nejsou-li dány důvody pro převedení, musí zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci podle sjednané pracovní smlouvy, protože to mu ukládá § 38 odst. 1 písm. a) ZP. Pokud zaměstnavatel nemůže z různých důvodů zaměstnanci práci přidělovat a zaměstnanec je schopen a ochoten sjednanou práci konat, jedná se zpravidla o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Příklad: Paní X má v pracovní smlouvě sjednaný druh práce jako „asistentka prodeje“, doplňuje zboží v obchodě, což je částečně noční práce. Poté, co otěhotní, požádá zaměstnavatele o převedení na jinou než noční práci. Pro tento typ převedení platí, že jej zaměstnavatel může provést i bez souhlasu zaměstnance, je přitom však povinen přihlížet k tomu, aby práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
Práva a povinnosti zaměstnavatele
- K převedení na jinou práci musí existovat zákonem upravený důvod.
- Zaměstnanec musí být zdravotně způsobilý k výkonu práce, na kterou je převáděn, což se zjišťuje stejným způsobem jako při vzniku pracovního poměru lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
- Zaměstnanci přísluší při převedení na jinou práci mzda nebo plat podle vykonávané práce; jestliže zaměstnanec dosahuje na práci, na kterou je převeden, nižší mzdu nebo plat, přísluší mu v případech uvedených v § 139 ZP doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
Mzda a nároky při převedení na jinou práci
Při převedení na jinou práci pak může dojít u zaměstnance ke ztrátě na výdělku, protože nově vykonávané práci odpovídá nižší mzda nebo plat. Automatický nárok na dorovnání výdělku však není.
Při převedení na jinou práci může dojít rovněž ke ztrátě na výdělku zaměstnance, protože s výkonem jiné práce může být spojen jiný, nižší výdělek.
Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci mzdu podle nově vykonávané práce. To znamená, že pokud je pozice spojena typicky s vyšší mzdou, má na ni zaměstnanec nárok. Je-li ale za přidělenou práci vyplácena mzda nižší, má zaměstnanec nárok na doplatek ke mzdě do výše své průměrné mzdy před převedením na jinou práci.
Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, z důvodu zahájení trestního řízení pro podezření z úmyslné trestní činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním došlo ke škodě na majetku zaměstnavatele, náleží mu mzda nebo plat podle vykonávané práce.
Došlo-li k převedení z důvodů vyjmenovaných v § 139 odst. 1 ZP, tedy pro ohrožení nemocí z povolání, dosažení nejvyšší expoziční doby, v zájmu ochrany jiných osob před infekčním onemocněním, k odvrácení mimořádné události, pro prostoj nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, přísluší zaměstnanci doplatek ke mzdě (platu) do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
Neplatí v situacích, kdy zaměstnavatel přeložil zaměstnance ve výpovědní době z důvodů výše uvedených, případně při pozbytí předpokladů pro výkon práce.
| Důvod převedení | Nárok na doplatek do průměrného výdělku |
|---|---|
| Ohrožení nemocí z povolání | Ano |
| Dosažení nejvyšší expoziční doby | Ano |
| Ochrana před infekčním onemocněním | Ano |
| Odvrácení mimořádné události | Ano |
| Prostoj nebo přerušení práce | Ano |
| Trestní řízení | Ne, mzda dle vykonávané práce |
Projednání a souhlas
Bez souhlasu zaměstnance, ze samotného názvu vyplývá, že k převedení na jinou práci netřeba až na výjimky souhlasu zaměstnance. To ale neplatí absolutně.
Jediným případem, kdy je zaměstnavatel odkázán na souhlas zaměstnance a zákoník práce rovněž tuto situaci zahrnuje pod právní úpravu "převedení na jinou práci", je existence překážky v práci na straně zaměstnavatele v podobě prostoje nebo přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy.
S převedením na jinou práci spojuje ZP povinnost zaměstnavatele k projednání, a to jednak se zaměstnancem (§ 41 odst. 7), jednak v určitých případech s odborovou organizací (§ 46). Dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání.
Jestliže zaměstnavatel převádí zaměstnance na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést jen po projednání s odborovou organizací. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 21 pracovních dnů v kalendářním roce.
tags: #převedení #na #jinou #práci #mzda #nárok
