Pracovní poměr na dobu určitou: Co potřebujete vědět

Hurá, pohovor vyšel a nabídli vám práci. Jenže je tu potíž: nabízejí jen smlouvu na dobu určitou. Máte ji podepsat, nebo ne? Podepsat smlouvu na dobu určitou znamená, že v ní bude výslovně uvedena doba, po kterou pracovní poměr trvá. Například: pracovní poměr se uzavírá na dobu určitou v trvání od 1. září 2018 do 31. srpna 2019.

Pracovní smlouva na dobu určitou má z podstaty věci jasně omezenou platnost. Zaměstnavatel vám nemusí dávat žádnou výpověď a neexistuje zde ani žádná výpovědní doba. Smlouva končí sjednaným datem.

Zaměstnavatelé mají na jednu stranu poměrně volnou ruku v tom, kdy a komu smlouvu na dobu určitou nabídnout. Na druhou stranu chce zákoník práce zabránit řetězení takových smluv a minimalizovat tak nevýhodné postavení zaměstnanců, stejně jako jejich nejistou pozici. Proto je ze zákona dané, že smlouva na dobu určitou smí být sjednána nejdéle na tři roky.

Za určitých okolností může být pracovní smlouva na dobu určitou výhodná pro zaměstnance i zaměstnavatele, kteří si mohou otestovat, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Zaměstnanec má po dobu platnosti smlouvy totožné postavení jako kterýkoliv jiný zaměstnanec se smlouvou na dobu neurčitou (nárok na nemocenskou, zápočet pro důchod atd.).

Délka trvání smlouvy na dobu určitou

Smlouvu na dobu určitou lze sjednat nejdéle na tři roky. Nabízí vám zaměstnavatel další prodloužení smlouvy na dobu určitou? Udělat to může, ale pozor: nejvýše dvakrát po sobě. Znamená to, že u jednoho zaměstnavatele můžete na dobu určitou strávit maximálně 9 let.

Může se však stát, že mezi jednotlivými opakováními vznikne mezera. Pokud je tato pauza delší než tři roky, už se nepřihlíží k tomu, že jste u zaměstnavatele měli předchozí poměr na dobu určitou.

Pracovní smlouva byla uzavřena 1. 3. 2016 na dobu určitou do 28. 2. 2019. Pokud chce zaměstnavatel následně pokračovat v pracovním poměru na dobu určitou, může buď k dosavadní smlouvě uzavřít dodatek o prodloužení maximálně do 28. 2. 2022, případně uzavřít novou pracovní smlouvu od 1. 3. 2019 do (maximálně) 28. 2. 2022. Poté má ještě jednu příležitost k prodloužení nejdéle o tři roky. Využije-li zaměstnavatel pokaždé maximální tříletou délku smlouvy na dobu určitou, pak lze druhé prodloužení či nová smlouva sjednat až do 28. 2.

Výjimky ze zákona

Výjimka potvrzuje pravidlo, říká se. Týká se to i smlouvy na dobu určitou. U zaměstnavatele jsou dány vážné provozní důvody nebo důvod spočívající ve zvláštní povaze zaměstnání (například sezónní práce). Může se jednat třeba o případy vlekařů nebo letušek. Jde vždy o konkrétní situaci.

Existují totiž zaměstnanci, u nichž je zapotřebí smlouvy na dobu určitou sjednávat častěji. Většinou se jedná o různé sezónní činnosti, které je možné vykonávat jen v určitých obdobích roku - jako práce v zemědělství a podobně. V takových odůvodněných případech se zaměstnavatel může od výše uvedených pravidel odchýlit a stanovit si vlastní.

Dostanete-li nabídku práce na dobu určitou, je tedy dobré se informovat, zda váš zaměstnavatel nepřijal nějakou odchylku od zákonných pravidel. Omezení se opakování smluv na dobu určitou se také nevztahuje na agenturní zaměstnávání. Tedy takové, kdy jste zaměstnancem agentury práce, která vás na základě dohody o dočasném přidělení umístí k určitému uživateli jejich služeb na konkrétní pozici.

Důvody pro sjednání smlouvy na dobu určitou

Nastupujete do nové práce a zaměstnavatel vám nabízí pouze smlouvu na dobu určitou? Pro sjednání pracovní smlouvy na dobu určitou mohou mít zaměstnavatelé nejrůznější důvody. Může se jednat o záskok za mateřskou dovolenou, kdy zaměstnavatel často ani mnoho jiných možností nemá, nebo se jedná o běžný způsob personální politiky, kdy si zaměstnavatelé nastavují v podstatě poněkud delší zkušební dobu.

Co dělat, když se blíží konec smlouvy

Pokud se blíží konec období, na které jste se zaměstnavatelem smlouvu sjednali a vy jste zrovna na nemocenské, neznamená to pro zaměstnavatele okolnost, na jejímž základě by v pracovněprávním vztahu s vámi musel pokračovat. Pobírání nemocenských dávek ani vaše dočasná pracovní neschopnost však ukončením smlouvy nekončí.

Pokud vám ovšem smlouva již skončila a vy onemocníte hned poté, můžete využít takzvané ochranné lhůty. Ta činí sedm kalendářních dnů od skončení zaměstnání.

Ukončení pracovního poměru na dobu určitou

U pracovního poměru sjednaného na dobu určitou oba účastníci již při uzavírání pracovní smlouvy projevili souhlas s tím, aby pracovní poměr trval pouze po určitou, smluvně vymezenou dobu. Byla-li doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem.

Pokud zaměstnavatel tuto povinnost poruší, pracovní poměr i tak skončí uplynutím sjednané doby, ale zaměstnavatel může být povinen nahradit zaměstnanci způsobenou škodu a rovněž jej může stíhat odpovědnost za příslušný přestupek podle zákona č.

Před uplynutím sjednané doby lze rozvázat pracovní poměr sjednaný na dobu určitou všemi způsoby, stanovenými v zákoníku práce pro rozvázání pracovního poměru. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, mění se pracovní poměr uzavřený na dobu určitou v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou.

Podmínku "s vědomím zaměstnavatele" lze chápat jako alespoň konkludentní souhlas zaměstnavatele, resp. stav, kdy zaměstnavatel žádným způsobem neprojeví svůj nesouhlas s pokračováním prací.

Způsoby ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr může být ukončen různými způsoby. Nejjednodušším způsobem je ukončení dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Pokud se nedohodnou, tak výpověď může být podaná ze strany zaměstnavatele s uvedením důvodu. Ze strany zaměstnavatele být důvod ukončení být nemusí. Pracovní poměr může být ukončen ve zkušební době oběma stranami a také může skončit uplynutím doby na dobu určitou. Pracovní poměr může být ukončen i okamžitě a to například z hrubého porušení.

Mezi další způsoby patří:

Dohoda: Uzavření dohody vyžaduje souhlasný projev vůle zaměstnance i zaměstnavatele. Musí být písemná a každá strana musí obdržet jedno vyhotovení.
Výpověď ze strany zaměstnavatele: Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce (např. zaměstnavatel se ruší či přemisťuje, zaměstnanec je nadbytečný, porušení pracovněprávních povinností zaměstnancem, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost zaměstnance atd.), jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi se v ní musí vymezit tak, aby nešel zaměnit s jiným, a nesmí být dodatečně měněn. Pozor, zaměstnavatel nesmí dát z řady výpovědních důvodů zaměstnanci výpověď, pokud se zaměstnanec nachází v ochranné době (např. je uznán dočasně práce neschopným, čerpá mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou apod. Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí 2 měsíce (ledaže se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli na jejím prodloužení); výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
Okamžité zrušení pracovního poměru: Jedná se o výjimečný způsob jednostranného rozvázání pracovního poměru, k němuž může zaměstnanec či zaměstnavatel přistoupit pouze z důvodů, které vymezuje zákoník práce v § 55 a 56 (např. zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem porušil své pracovněprávní povinnosti, zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu/plat, náhradu či jejich část do 15 dní po uplynutí období splatnosti). Pracovní poměr zaměstnavatel ale nesmí okamžitě zrušit v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně na mateřské dovolené a zaměstnance na rodičovské dovolené.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době: Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je možné ze strany zaměstnance i zaměstnavatele, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li uveden den pozdější.

Důležité změny v zákoníku práce (Flexinovela)

Novela zákoníku práce, tzv. Flexinovela by měla přinést důležitou změnu při výpovědi. Tou je, že výpovědní doba poběží doručením výpovědi a ne až od 1. dne následujícího měsíce jak tomu je doposud. Předpokládaný datum účinnosti je od 1.4.2025.

Výpověď musí být podaná vždy písemně. Ze strany zaměstnavatele musí být prozatím vždy s uvedením důvodů podle § 52. Výpověď ze strany zaměstnance může být s uvedením důvodů i bez nich.

Pokud by výpověď měla být odvolána, musí tak vždy být se souhlasem obou smluvních stran a odvolání musí být písemné.

Odstupné

Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká.

Od ledna 2025 by měla zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz nebo nemoc z povolání) vyplácet odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn.

Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.

Časté otázky a odpovědi

Jaká je výpovědní doba a jak zjistím odstupné při výpovědi zaměstnavatele?

Výpovědní doba je v délce 2 měsíce, může být ale se souhlasem obou stran domluvená i delší. Nárok na odstupné se stanovuje podle odpracované doby.

Musím podepsat další smlouvu, když stará končí?

Nemusíš. Pokud tam ale chceš nadále pracovat, tak dobrá praxe praví, že bys měl/a. Ale pokud nepodepíšeš a do práce už nepřijdeš, tak to končí. Jen pozor - není to výpověď, takže nemáš nárok na odstupné.

tags: #doba #určitá #a #výpověď #podmínky