Průměrný přepočtený počet zaměstnanců: Podrobný návod

Setkáváte se s pojmem průměrný přepočtený počet zaměstnanců a nejste si jisti, jak jej správně vypočítat? Tento článek vám poskytne komplexní návod, jak na to, a to i s ohledem na různé metodiky a legislativní požadavky.

Různé metodiky výpočtu

Existuje několik "oblastí", kde se s pojmem průměrný přepočtený počet zaměstnanců můžete setkat:

  • Příloha k DPPO (daňové přiznání právnických osob)
  • Účetnictví - příloha a kategorie účetní jednotky
  • § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb.

Je důležité rozlišovat, která metodika je relevantní pro daný účel. Metodika dle vyhlášky č. 518/2004 Sb. je často používána mzdovými softwary a v sestavách ohlášení povinného podílu osob se zdravotním postižením. V této metodice se nepočítá se zaměstnanci na DPP, DPČ nebo smlouvou u výkonu funkce (jednatel, prokurista).

Povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele (viz § 81 zákona o zaměstnanosti, dále jen „ZoZ“). Povinný podíl činí 4 %.

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (§ 81 odst. 5 ZoZ).

EPS Vážený průměr počtu akcií

Způsob výpočtu dle vyhlášky č. 518/2004 Sb.

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb., konkrétně § 15.

Základní principy:

  1. Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
  2. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny z důvodu:
    • dočasné pracovní neschopnosti,
    • čerpání dovolené,
    • překážek v práci na straně zaměstnavatele,
    • překážek v práci na straně zaměstnance (s nárokem na náhradu mzdy),
    • ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti.

Výsledné číslo se dělí celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Specifické situace:

  • Činnost pouze po část roku: Pokud zaměstnavatel provozuje svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se poměrná část celkové stanovené pracovní doby.
  • Různé pracovní režimy: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.
  • Zkrácená pracovní doba: V případě zkrácení stanovené týdenní pracovní doby kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (bez snižování mzdy) zaměstnavatel zjišťuje fond pracovní doby dle počtu pracovních dnů v kalendářním roce.

Příklad výpočtu

Firma má standardní pracovní dobu 8 hodin. Někteří zaměstnanci mají zkrácený úvazek.

Ohlášení a evidence

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou (§ 83 ZoZ).

Ministerstvo vede v elektronické podobě evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b) ZoZ (§ 84 ZoZ).

Sankce za nesplnění povinnosti

Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1 ZoZ, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu.

Konsolidovaná účetní závěrka

Konsolidovaná účetní závěrka představuje celkový výsledek pouze jednoho podniku (konsolidující účetní jednotky). Povinnost konsolidace určujeme podle několika základních pravidel. Nejprve z konsolidace vyloučíme veškeré fyzické osoby. Pokud tedy jakákoli fyzická osoba vlastní podíly ve společnostech s miliardovým obratem, konsolidace se na ni nevztahuje. Z výše uvedeného vyplývá, že povinnost konsolidovat se vztahuje pouze na právnické osoby.

Konsolidovanou účetní závěrku sestavují všechny společnosti, které jsou tzv. ovládajícími osobami s několika výjimkami.

Novela zákona o účetnictví (dále jen „ZoU“) přinesla od roku 2014 kategorizaci nejen účetních jednotek, ale také skupin účetních jednotek (§ 1c ZoU). Kritéria jsou sice podobná těm, která se týkají povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, nicméně najdeme několik podstatných rozdílů.

tags: #prepocteny #pocet #zamestnancu #pohoda #navod

Oblíbené příspěvky: