Překážky v práci mohou nastat jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Překážkou v práci se rozumí situace, kdy vlivem nastalých zvláštních skutečností zaměstnanec nemůže vykonávat pracovní činnost. Tyto skutečnosti přitom buď zcela zamezují, omezují nebo výrazně ztěžují výkon práce. Nastane-li určitá překážka v práci, znamená to, že zaměstnanec nemůže pracovat, přestože původně měl. Zaměstnavatel má povinnosti mu v takovém případě neodpracované hodiny omluvit.

Problematiku překážek v práci upravuje zákon č. Na základě toho, na čí straně překážka v práci vznikla, rozlišuje zákoník práce dva druhy těchto překážek, kterými jsou překážky na straně zaměstnance a překážky na straně zaměstnavatele. V praxi se zaměstnanec obvykle častěji setká s překážkou na své straně, neboť ji způsobují poměrně běžné životní situace.

Překážka ze strany zaměstnavatele představuje situaci, kdy dojde k přerušení nebo omezení práce z důvodů uvedených v zákoníku práce. Jedná se o překážky, které nevznikly na straně zaměstnance, ale na straně zaměstnavatele nebo v důsledku nějakých přírodních vlivů. Zaměstnanci mají během překážek v práci na straně zaměstnavatele nárok na různě vysokou náhradu mzdy, i když nepracují.

Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci ve všech výše uvedených případech. Mezi důležité osobní překážky patří i mateřská, rodičovská a otcovská dovolená. Zaměstnavatel v těchto situacích neposkytuje náhradu mzdy nebo platu, příslušné dávky vyplácí stát.

Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu překážek na své straně, zaměstnanci vždy náleží náhrada mzdy, která se počítá z průměrného výdělku zaměstnance. V případě překážek na straně zaměstnavatele má však zaměstnavatel i další způsoby, jak situaci řešit.

Probereme zákoníkem práce definované překážky na straně zaměstnavatele, včetně výše náhrady mzdy pro dotčené zaměstnance a výpočtu této náhrady. Ukážeme si i specifické případy, jak nastavit překážky na straně zaměstnavatele v případě čerpání dovolené, státního svátku, zkušební doby.

Druhy Překážek na Straně Zaměstnavatele

Na straně zaměstnavatele rozlišuje zákoník práce dva základní okruhy překážek v práci, a to jednak prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a jednak tzv. jiné překážky. Překážkami v práci na straně zaměstnavatele se blíže zabývá ustanovení § 207 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, na základě kterých musí být přerušena pracovní činnost zaměstnance, avšak pracovník není v daném případě původcem této překážky. Někdy se navíc nejedná ani o chybu zaměstnavatele, nýbrž o nečekaný zásah přírody.

• Prostoje: Pokud zaměstnanec nemůže vykonávat práci z provozních důvodů (např. porucha stroje, nedostatek surovin).
• Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí: Zaměstnanec nemůže pracovat kvůli počasí nebo živelní katastrofě.
• Jiné překážky: Zaměstnavatel nemůže přidělovat práci dle sjednaného pracovněprávního vztahu (např. nízká poptávka po službách).

Jiné překážky na straně zaměstnavatele zákoník práce definuje v paragrafech 208 a 209. Jedná se o případy, kdy například zaměstnavatel neplní svou povinnost vyplývající z pracovního poměru, přidělovat zaměstnanci ode dne vzniku pracovního poměru práci podle pracovní smlouvy.

O (jinou) překážku v práci na straně zaměstnavatele jde i v případě, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v plném rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Této situaci se říká částečná nezaměstnanost.

O takovou překážku v práci jde např. protiprávní převedení na jinou práci, kdy zaměstnanec nebude konat práci, na kterou jej zaměstnavatel nebyl oprávněn převést.

Náhrada Mzdy při Překážkách na Straně Zaměstnavatele

Za dobu, po kterou zaměstnanec nemohl z důvodu překážek v práci ze strany zaměstnavatele vykonávat sjednanou pracovní činnost, náleží dotyčnému pracovníkovi náhrada mzdy. Její výše se odvíjí od druhu dané překážky. Zaměstnanci mají během překážek v práci na straně zaměstnavatele nárok na různě vysokou náhradu mzdy, i když nepracují.

Náhrada mzdy za přerušení nebo omezení práce v důsledku překážky na straně zaměstnavatele se pohybuje od 60 do 100 procent průměrného výdělku daného zaměstnance. Zaměstnanci mají během překážek v práci na straně zaměstnavatele nárok na různě vysokou náhradu mzdy, i když nepracují.

Důležité je také zmínit, že překážka v práci ovlivní mimo jiné i délku trvání zkušební doby u nových zaměstnanců. Ta je prodloužena o tolik dní, kolik trvaly celodenní překážky v práci, a to bez ohledu na to, zda se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, nebo jde o překážku na straně zaměstnance.

Každá prokazatelná překážka na straně zaměstnavatele s sebou nese i náhradu mzdy pro dotčené zaměstnance. Může se stát, že překážka se bude aplikovat jen na část společnosti, část společnosti bude pracovat bez přerušení.

Výše Náhrady Mzdy

• Prostoje: Pokud nastaly překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu prostoje a pracovník nebyl převeden na jinou činnost, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 80 procent jeho průměrného výdělku.
• Povětrnostní vlivy nebo živelní události: Náhrada mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku náleží zaměstnanci ve chvíli, kdy došlo k přerušení práce vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek nebo kvůli živelní události. Náhrada mzdy je však poskytnuta pouze za předpokladu, že dotyčný zaměstnanec nebyl převeden na jinou činnost.
• Jiné překážky: Nastane-li překážka v práci, která nemá charakter prostoje ani povětrnostních vlivů nebo živelní pohromy, může zaměstnanec dostat od zaměstnavatele náhradu mzdy v plné výši jeho průměrného výdělku. Jedná se o všechny ostatní situace, kromě výše uvedených.

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele než prostoje (technické a provozní obtíže) či vyšší moc (nebo částečná nezaměstnanost), má nárok plnou mzdu. Vlastně někdy dokonce ještě na víc - má totiž nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. A ta může dosáhnout i na více než běžná mzda, protože do průměrného výdělku se počítají i předchozí odměny a prémie.

O překážku v práci, při níž je nárok na 100 % mzdy, jde ve všech ostatních situacích, kdy zaměstnavatel z jakéhokoliv jiného dalšího důvodu nepřiděluje zaměstnancům práci, pokud nejde o zmíněný prostoj nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí ani částečnou nezaměstnanost.

Na 100% náhradu mzdy má zaměstnanec nárok i za pracovní cestu, když nepracuje, nevykonává svou práci, ale z důvodu vyslání na pracovní cestu během své běžné pracovní doby např.

Částečná Nezaměstnanost

Pokud dojde v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele k částečné nezaměstnanosti pracovníka, může se zaměstnavatel dohodnout s odborovou organizací na poskytnutí náhrady mzdy ve výši alespoň 60 procent průměrného výdělku zaměstnance.

Pokud s tím souhlasí odbory, jestliže u privátní firmy působí odborová organizace, stačí, když zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům 60% náhradu mzdy.

Důležité Informace pro Zaměstnavatele

Pokud se stane, že nebudete moci přidělovat svým zaměstnancům práci, čímž vzniká některá z překážek na straně zaměstnavatele, informujte své zaměstnance.

Dovolená a Státní Svátky

Vzniknou-li překážky na straně zaměstnavatele, dovolená může být zaměstnanci nařízena při splnění zákonných podmínek. Tedy minimálně 14 dní předem. Typicky toto nastává u zaměstnanců ve výpovědní lhůtě, kteří byli informováni o překážkách na straně zaměstnavatele, a současně je zaměstnavatel informuje o dočerpání zbývající dovolené.

Státní svátky budou zaměstnanci, který byl o překážkách na straně zaměstnavatele informován, hrazeny stejnou náhradou, jakou je hrazena překážka v práci na straně zaměstnavatele. Stále se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, tj.

Tabulka: Překážky na Straně Zaměstnavatele a Výše Náhrady Mzdy