Přechod ze zaměstnání na OSVČ: Podmínky a co je třeba vědět

Chcete se stát svým vlastním pánem, ale bojíte se opustit jistotu zaměstnání ze dne na den? Založte si živnost při práci! Je to poměrně bezpečný způsob, jak začít podnikat. Vyzkoušíte si, jak vám to půjde, a přitom nepřijdete o stálý příjem. Podnikání při zaměstnání znamená možnost přivydělat si, získat nové zkušenosti a realizovat své nápady. Také se naučíte se vyjednávat a řídit finance i svůj čas. Tyto dovednosti vám jednou mohou otevřít cestu k podnikání naplno - ale nepředbíhejme.

Zákon umožňuje podnikat souběžně s prací bez ohledu na to, jestli jde o hlavní pracovní poměr (HPP), zkrácený pracovní poměr či brigádu. Pokud pracujete v soukromé sféře a plánujete podnikat v jiném oboru než váš zaměstnavatel, povinnost získat souhlas se vás netýká. Každopádně si důkladně přečtěte pracovní smlouvu - vašemu podnikání může hodit klacek pod nohy i podepsaná konkurenční doložka.

Pokud jste státní zaměstnanec, například ve školství, na policii, úřadě atd., potřebujete jeho písemný souhlas. Ale pozor, zaměstnavatel může svůj souhlas kdykoliv vzít zpět. Potom musíte své podnikání v co nejkratší době ukončit. Ohled musíte brát i na zaměstnavatele, se kterými jste podepsali konkurenční doložku. V tom případě nesmíte určitou dobu po ukončení svého zaměstnání pracovat ve stejném oboru. Jakmile máte souhlas, můžete se pustit do podnikání.

Souběžný výkon činnosti ve dvou nebo více členských státech

Souběžný výkon činnosti ve dvou nebo více členských státech se týká situací, kdy:

Zaměstnanec souběžně nebo střídavě vykonává pro stejný podnik nebo zaměstnavatele nebo pro různé podniky nebo zaměstnavatele jednu nebo více oddělených činností ve dvou nebo více členských státech.
OSVČ souběžně nebo střídavě vykonává jednu nebo více oddělených samostatných výdělečných činností, bez ohledu na povahu těchto činností, ve dvou nebo více členských státech.
Osoba je obvykle činná jako zaměstnanec a OSVČ v různých členských státech.
Osoba je zaměstnaná jako úředník jedním členským státem a pracuje jako zaměstnanec nebo OSVČ v jednom nebo více členských státech.

V těchto situacích je nutné určit jeden členský stát, jehož právním předpisům sociálního zabezpečení migrující osoba podléhá, a tuto skutečnost osvědčit na potvrzení A1.

Formulář A1 potvrzuje příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení.

Oznamovací povinnost migrující osoby

Osoba, která vykonává činnosti ve dvou nebo více členských státech, je povinna o tom uvědomit příslušnou instituci členského státu, v němž má své bydliště. Pro účely uvedené oznamovací povinnosti se jedná o bydliště obvyklé, ve smyslu středu životních zájmů, které nemusí být shodné s trvalým bydlištěm. Nejedná se o bydliště dočasné nebo přechodné. Bydliště uvedené žadatelem do žádosti o určení použitelných právních předpisů má vliv na případné budoucí poskytování peněžitých a věcných dávek a také dávek v nezaměstnanosti.

Fyzická osoba s trvalým bydlištěm nebo hlášeným pobytem na území České republiky, která vykonává zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost na území dvou nebo více členských států Evropské unie, je povinna OSSZ příslušné podle místa trvalého bydliště nebo hlášeného pobytu sdělit tuto skutečnost do 30 dnů ode dne zahájení takového zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti - a to na předepsaném tiskopise.

Osoby s bydlištěm v ČR se obrací na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení (tj. na okresní správu sociálního zabezpečení, v Praze na územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně na Městskou správu sociálního zabezpečení) a v případech, kdy není možné určit místní příslušnost správy sociálního zabezpečení, na jakoukoli správu sociálního zabezpečení.

Pokud osoba nesplní uvedenou oznamovací povinnost a tudíž nebude moci být určen jeden stát, jehož právní předpisy jsou příslušné, může dojít k situaci, kdy osoba resp. její zaměstnavatel bude odvádět pojistné z jednoho příjmu do systému sociálního zabezpečení více členských států. V případě nesplnění oznamovací povinnosti se osoba dopustí přestupku, za který lze uložit sankci.

Základní situace souběžného výkonu činnosti

Následuje přehled základních situací souběžného výkonu činnosti ve dvou nebo více členských státech. Text má pouze informativní charakter, právní předpisy určuje k tomu příslušná instituce. Jsou-li splněny podmínky pro určení příslušnosti k českým právním předpisům, vystaví OSSZ potvrzení A1.

Souběžný výkon zaměstnání ve více členských státech
Na osobu, která jako zaměstnanec obvykle pracuje ve dvou nebo více členských státech, se vztahují:
- právní předpisy členského státu, na jehož území má bydliště, vykonává-li podstatnou část své činnosti v tomto členském státě, nebo
- nevykonává-li podstatnou část své činnosti v členském státě, na jehož území má bydliště:
  - právní předpisy členského státu, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podnikání podniku nebo zaměstnavatele, pokud je tato osoba zaměstnána jedním podnikem nebo zaměstnavatelem,
  - právní předpisy členského státu, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podnikání podniků nebo zaměstnavatelů, pokud je tato osoba zaměstnána dvěma či více podniky nebo zaměstnavateli, kteří mají sídlo nebo místo podnikání pouze v jednom členském státě,
  - právní předpisy členského státu, na jehož území se nachází sídlo nebo místo podnikání podniku nebo zaměstnavatele, jiného než je členský stát bydliště, je-li tato osoba zaměstnána dvěma nebo více podniky nebo zaměstnavateli, kteří mají sídlo nebo místo podnikání ve dvou členských státech, z nichž jeden je členským státem bydliště,
  - právní předpisy členského státu, na jehož území má tato osoba bydliště, je-li zaměstnána dvěma a více podniky nebo zaměstnavateli, z nichž alespoň dva mají sídlo nebo místo podnikání v různých členských státech jiných, než je členský stát bydliště,
  - právní předpisy členského státu, na jehož území má tato osoba bydliště, vykonává-li jménem zaměstnavatele usazeného mimo území EU/EHP činnost na území dvou nebo více členských států.
Souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti ve více členských státech
U osob, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území dvou nebo více členských států, mohou nastat následující situace:
- OSVČ bydlí na území členského státu, na jehož území vykonává podstatnou část své činnosti, přičemž současně vykonává činnost i na území jiného členského státu - podléhá právním předpisům státu bydliště.
- OSVČ vykonává činnost na území dvou nebo více členských států, přičemž na území státu svého bydliště nevykonává podstatnou část své činnosti - podléhá právním předpisům státu, na jehož území se nachází střed zájmu její činnosti.
Souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti v jednom členském státě a zaměstnání v jiném členském státě
- Osoba vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jednoho členského státu a souběžně pracuje jako zaměstnanec v jiném členském státě - podléhá právním předpisům členského státu, v němž pracuje jako zaměstnanec.
- Osoba pracuje jako OSVČ na území jednoho nebo více členských států a zároveň pracuje jako zaměstnanec na území dvou nebo více členských států - zde rovněž platí, že osoba podléhá právním předpisům členského státu, v němž pracuje jako zaměstnanec. Jelikož však vykonává zaměstnání ve více členských státech, je třeba postupovat podle pravidel pro souběžný výkon zaměstnání ve více členských státech.
Souběžný výkon činnosti úředníka a zaměstnance či OSVČ ve dvou nebo více členských státech
Na osobu, která je zaměstnána jako úředník v jednom členském státě a která vykonává činnost zaměstnance nebo OSVČ v jednom nebo více členských státech, se vztahují právní předpisy členského státu, kterému podléhá správní orgán, jenž ji zaměstnává.

Podstatná část činnosti zaměstnance či OSVČ

Podstatnou částí zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti vykonávané v členském státě se rozumí skutečnost, že je zde vykonávána kvantitativně podstatná část všech činností zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečné činné, aniž by se nutně jednalo o hlavní část těchto činností. Pro určení toho, zda je podstatná část činností vykonávána v členském státě bydliště, se zohledňují tato orientační kritéria: v případě zaměstnanecké činnosti pracovní doba nebo odměna, v případě samostatné výdělečné činnosti obrat, pracovní doba, počet poskytnutých služeb nebo příjem. Podíl nižší než 25 % dle výše uvedeného kritéria je v rámci celkového hodnocení ukazatelem toho, že v členském státě bydliště není vykonávána podstatná část činností. Pro stanovení použitelných právních předpisů se zohledňuje situace předpokládaná pro období následujících 12 kalendářních měsíců.

Střed zájmu činností OSVČ

Střed zájmu činností osoby samostatně výdělečně činné je stanoven s ohledem na všechna hlediska profesních činností dotyčné osoby, zejména místo, kde se nachází stálé a trvalé sídlo podnikání dotyčné osoby, obvyklá povaha nebo doba trvání vykonávaných činností, počet poskytnutých služeb a záměr dotyčné osoby vyplývající ze všech okolností. Pro stanovení použitelných právních předpisů se zohledňuje situace předpokládaná pro období následujících 12 kalendářních měsíců.

Prozatímní určení příslušných právních předpisů

Určení příslušnosti k právním předpisům podle čl. 13 nařízení č. 883/2004, tj. v případě souběžného výkonu činnosti ve dvou nebo více členských státech, má vždy prozatímní charakter. Instituce členského státu bydliště informuje o prozatímně určené příslušnosti instituce ostatních dotčených členských států prostřednictvím zabezpečeného elektronického systému EESSI. Prozatímní určení příslušnosti k právním předpisům se stane konečným do dvou měsíců od tohoto uvědomění, pokud alespoň jedna z dotčených institucí nesdělí, že určení ještě nemůže přijmout nebo že v této věci zaujala odlišné stanovisko. Použitelné právní předpisy jsou v takovém případě určeny společnou dohodou členských států, popř. na základě článku 6(1) prováděcího nařízení č. 987/2009, případně v součinnosti se Správní komisí pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Postup prozatímního určení použitelných právních předpisů v případech výdělečné činnosti vykonávané na území dvou nebo více členských států stanoví čl. 6 a 16 prováděcího nařízení č. 987/2009.

To nejdůležitější, co potřebujete, je nápad. Vaše první kroky musí směřovat na živnostenský úřad, kde si požádáte o živnostenské oprávnění. Protože budete podnikat při zaměstnání, vaše živnost bude vedlejším zdrojem příjmů.

Základní informace o OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná (označuje se zkratkou OSVČ) je osoba, která ukončila povinnou školní docházku a vykonává samostatně výdělečnou činnost nebo při samostatné výdělečné činnosti spolupracuje. Samostatnou výdělečnou činností je např. provozování živnosti, podnikání v zemědělství, umělecká činnost aj.

Samostatná výdělečná činnost se dělí na 2 druhy:

hlavní - jde o Váš jediný příjem,
vedlejší - činnost není jediným Vaším příjmem (vedle podnikání jste ještě zaměstnaní, studujete, pobíráte invalidní nebo starobní důchod, osobně pečujete o dítě do 4 let věku atd.).

Důvod pro to, aby Vaše podnikání bylo považováno za vedlejší činnost, musíte sdělit Územní správě sociálního zabezpečení.

Vykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní, je pro ni účast na důchodovém pojištění povinná, pokud ji vykonává jako činnost vedlejší, vzniká účast až na základě dosažených příjmů nebo pokud se k účasti OSVČ sama přihlásí. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné, mohou se tedy samy rozhodnout, zda se k němu přihlásí.

Pojistné OSVČ samy odvádějí příslušné územní správě sociálního zabezpečení, u které jsou evidovány.

Povinnosti OSVČ

Jste-li OSVČ, k Vašim hlavním povinnostem patří placení pojistného na důchodové pojištění a podávání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok.

Jako OSVČ máte také povinnost oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení datum:

zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti. K tomu využijete tiskopis Oznámení o (opětovném) zahájení samostatné výdělečné činnosti,
ukončení samostatné výdělečné činnosti, k tomu můžete využít tiskopis Oznámení OSVČ o ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti, zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, od kterého Vám byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
zániku důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti (to znamená, že jste např. skončili zaměstnání, nemáte již nárok na výplatu důchodu či rodičovského příspěvku, přestali jste studovat aj.).

Veškeré změny musíte hlásit příslušné územní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost.

Pojistné OSVČ platí:

pojistné na důchodové pojištění formou záloh a doplatku tohoto pojistného,
pojistné na nemocenské pojištění (dobrovolné).

Pojistné platíte na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. K platbě musíte uvádět variabilní symbol, aby se Vaše platba správně zaevidovala. Číslo účtu a Váš variabilní symbol obdržíte od příslušné správy sociálního zabezpečení poté, co oznámíte zahájení samostatné výdělečné činnosti. Pro oznámení, že jste se stali osobou samostatně výdělečně činnou, využijete formulář Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti.

Pokud začínáte se samostatnou výdělečnou činností a nevíte, jaké budou Vaše příjmy z podnikání, první rok nemusíte platit zálohy na pojistné v případě, že vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší. Jestliže vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, a v předchozích 5 letech jste tuto činnost již vykonával/a, platíte zálohy na pojistné z minimálního vyměřovacího základu nebo vypočteného vyměřovacího základu (z Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok).

Pokud byla tato činnost zahájena po 31. 12. 2024 a v předchozích 5 kalendářních letech vykonávána nebyla, jste povinnosti platit zálohy na pojistné v roce zahájení činnosti a v roce následujícím, zproštěn/a (je bez rozdílu, zda se jedná o samostatnou výdělečnou činnost hlavní nebo vedlejší).

Jestliže jste ale poplatníkem v paušálním režimu, pak se na Vás zproštění povinnosti platit zálohy na pojistném nevztahuje. Paušální zálohy, prostřednictvím nichž jsou hrazeny zálohy na pojistné, musíte orgánu Finanční správy platit nadále (po celou dobu, kdy jste poplatníkem v paušálním režimu).

Pokud jste podnikali již v předchozím roce, výše předpisu záloh na pojistné se vypočte z vyměřovacího základu vyčísleného z daňového základu na Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok.

Jako OSVČ platíte měsíční zálohy na pojistné a následně provedete jejich roční vyúčtování podle vyměřovacího základu stanoveného na základě Vašeho daňového základu, neurčíte-li si vyměřovací základ vyšší, než by odpovídal daňovému základu. K tomuto vyúčtování slouží předepsaný tiskopis Přehled o příjmech a výdajích, na základě kterého bude vypočtena částka, kterou musíte doplatit, nebo Vám bude vrácena.

U OSVČ je vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění částka touto osobou určená, která činí nejméně 55 % daňového základu (dílčího základu daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti) s tím, že pokud jste vykonávali samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní, musí to být alespoň zákonem stanovená minimální částka.

Pokud jste alespoň po část roku vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, musíte podat příslušné správě sociálního zabezpečení předepsaný tiskopis Přehled o příjmech a výdajích. Na internetových stránkách ČSSZ najdete podrobné informace i názorné video, které vám jednoduše vysvětlí, v jakém termínu a jakým způsobem máte Přehled o příjmech a výdajích podat.

Základní lhůta pro podání Přehledu o příjmech a výdajích je do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, která zpravidla připadá na 2. května. Existují ještě další 2 možnosti, které jsou blíže vysvětleny ve videu.

Pokud máte zpřístupněnu datovou schránku, která vám byla zřízena ze zákona, máte povinnost Přehled o příjmech a výdajích podat elektronicky. Pokud Vám datová schránky nebyla zřízena ze zákona, lze podat Přehled elektronicky (nejlépe prostřednictvím ePortálu ČSSZ), poštou nebo na podatelnách správ sociálního zabezpečení (v případě, že nejsou úřední hodiny, vložte jej do uzamčené schránky umístěné zpravidla u vstupu do budovy). Detailní návod jak Přehled vyplnit je umístěn na ePortále ČSSZ.

Souhrnné informace o předepsaných a zaplacených zálohách najdete na ePortále ČSSZ. Problematiku Vám názorně přiblíží instruktážní video na internetových stránkách ČSSZ.

Podrobné informace o vstupu do paušálního režimu a jeho podmínkách získáte u orgánu Finanční správy. Základními podmínkami, kdy můžete vstoupit do paušálního režimu, jsou: započitatelné příjmy do 2 milionů korun, nejste plátci DPH, nemáte registrační povinnost k DPH, nejste společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.

Pokud budete v režimu tzv. paušální daně, nezasíláte zálohy na pojistné územní správě sociálního zabezpečení, ale přímo na účet orgánu finanční správy a pokud bude Vaše daň z příjmu za dané zdaňovací období rovna paušální dani, nepodáváte ani přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Paušální režim zahrnuje pouze zálohu na důchodové pojištění (nikoli na nemocenské).

OSVČ je účastna důchodového pojištění v případě, že v daném roce:

vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
její příjem z vedlejší samostatné vedlejší výdělečné činnosti dosáhl rozhodné částky (ta je proměnlivá - v roce 2024 je to 105 520 Kč, pro rok 2025 je to 111 736 Kč),
přihlásila se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění,
je poplatníkem v paušálním režimu a daň za toto zdaňovací období je rovna paušální dani.

Doba samostatné výdělečné činnosti, za kterou nebylo zaplaceno pojistné na důchodové pojištění, nemůže být započítána pro nárok na důchod.

OSVČ mohou být účastny nemocenského pojištění dobrovolně. Účast na nemocenském pojištění Vám vznikne dnem, který v přihlášce uvedete, ne však dříve, než dnem, ve kterém přihlášku k pojištění podáte. Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí 2,7 % vyměřovacího základu.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění činí 9 000 Kč a minimální platba pojistného je stanovena ve výši 243 Kč.

Pokud se rozhodnete nemocenského pojištění OSVČ neúčastnit nebo jej přestanete platit a bude proto ukončeno, nemáte nárok na žádnou z dávek nemocenského pojištění.

Z nemocenského pojištění OSVČ je za splnění podmínek poskytováno:

nemocenské
peněžitá pomoc v mateřství
otcovská
dlouhodobé ošetřovné
od 1. 1. 2025 ošetřovné

Podnikání jako OSVČ na vedlejší činnost znamená, že příjem, který z podnikání máte, není vaším hlavním zdrojem peněz. Tím je ve většině případů zaměstnání.

Než se vydáte na živnostenský úřad, vyberte si, do jakého druhu živnosti vaše podnikání spadá. S podnikáním začínáte ve chvíli, kdy na živnostenském úřadu zaplatíte správní poplatek.

Živnosti ohlašovací:

řemeslná - vyžadují splnění všeobecných podmínek a doložení dokladu o odborné způsobilosti.
vázaná - stejně jako u řemeslných činností dokládáte odbornou způsobilost, kterou upravuje příloha č. 2 živnostenského zákona. Musíte splnit také všeobecné podmínky.
volná - obsahuje zhruba 80 oborů. Pro její vyřízení stačí pouze splnění všeobecných podmínek.

Rozdělení živností v České republice.

Abyste mohli začít podnikat, je potřeba si na jakémkoliv živnostenském úřadu zřídit živnostenský list na vedlejší činnost. Jeho vyřízení vás přijde na 1 000 Kč. Při vyřizování živnosti volné si vystačíte s občankou. U podnikání při zaměstnání si zjistěte, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele. V případě, že chcete podnikat ve stejném oboru, potřebujete zaměstnavatelův písemný souhlas.

Daňové povinnosti při přechodu ze zaměstnání na OSVČ

Jaké daňové povinnosti na vás čekají, pokud jste byli část roku zaměstnanci a poté jste začali podnikat jako OSVČ? V roce 2024 budete mít příjmy ze dvou zdrojů - ze závislé činnosti (zaměstnání) podle § 6 zákona o dani z příjmu a z podnikání podle § 7. Jelikož budete mít příjmy z podnikání, budete si muset podávat daňové přiznání sami.

I při zahájení podnikání během roku máte nárok využít výdajové paušály. Pro mnoho OSVČ je to efektivní způsob, jak splnit daňové povinnosti, zvláště pokud paušální výdaje převyšují skutečné náklady, což může přinést daňovou úsporu i nižší povinné pojistné. Jako OSVČ budete muset vyplnit daňové přiznání.

Pro správné vyplnění daňového přiznání budete potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů, pro které jste během roku 2024 pracoval. Ve vašem daňovém přiznání za rok 2024 musíte uvést všechny zdanitelné příjmy, tedy jak ze zaměstnání, tak z podnikání. Konečnou roční daňovou povinnost pak snížíte o zaplacené zálohy na daň z příjmu, které byly sraženy během roku.

Pro výpočet daně je důležitý celkový roční základ daně, nikoliv délka podnikání během roku. Roční základ daně si můžete snížit o nezdanitelné položky dle § 15 zákona o dani z příjmu (např. úroky z hypotéky nebo vklady na státem podporované finanční produkty). Pro rok 2024 platí sazba 15 % pro příjmy do 1 582 812 Kč, zatímco příjmy nad tuto hranici podléhají sazbě 23 %.

Vyplněním daňového přiznání však povinnosti nekončí. Pokud máte příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, musíte vyplnit přehledy o příjmech a výdajích pro Okresní správu sociálního zabezpečení a vaši zdravotní pojišťovnu.

Sociální a zdravotní pojištění musíte platit i při hlavní činnosti alespoň v minimální výši. Zahájení podnikání během roku vyžaduje pečlivou přípravu a povědomí o daňových a pojistných povinnostech, aby bylo vše v pořádku a bez zbytečných komplikací.

Jak začít podnikat? | KOVY

Daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %. Danění výdajovým paušálem je oblíbené pro svoji jednoduchost. Nemusíte vést daňovou evidenci. Výdaje se počítají jako procento ze všech vašich příjmů bez ohledu na reálné výdaje.

40 % - z činností, které nepodléhají živnosti (autorská práva, svobodná povolání, podnikání podle zvláštních předpisů, např.

Danění podle skutečných výdajů se vám vyplatí, pokud vaše reálné výdaje převyšují výdaje paušální. Nejčastěji se k tomuto způsobu uchylují podnikatelé, kteří prodávají zboží. V tomto případě musíte vést daňovou evidenci. Sazba daně z příjmu je 15 % a počítá se ze základu daně, kterou tvoří pět tzv.

další příjmy, které nespadají do výše uvedeného (např.

Základ daně si můžete snížit několika způsoby. Povinnost podat daňové přiznání se týká nejen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ale také těch, které podnikají na vedlejšák. Daňové přiznání odevzdáváte v případě, že jsou vaše příjmy za rok 2025 vyšší než 50 000 Kč. Do daňového přiznání musíte uvést veškeré vaše příjmy. Jde o příjem ze zaměstnání (požádejte svého zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech), z podnikání, ale třeba i z pronájmu. Kromě toho sem patří i zálohy na daň z příjmů fyzických osob, které jste v průběhu roku odváděli ze mzdy.

tags: #prechod #ze #zamestnani #na #osvc #podminky