Přechod z nemocenské na mateřskou: Podmínky a důležité informace
Očekáváte příchod nového člena rodiny? Gratulujeme vám! S narozením děťátka přichází vlna radosti, lásky a... také spousta otázek včetně těch finančních. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informuje o rozmanitých situacích a podmínkách finančního zabezpečení osoby, která nemůže pracovat z důvodu vysokého stupně těhotenství a následné péče o novorozence. V České republice je mateřská dovolená právně definována jako období, kdy matka přerušuje pracovní činnost kvůli porodu a péči o novorozené dítě. Tento čas je určený k tomu, aby se maminka mohla zotavit po porodu a věnovat se miminku během jeho prvních měsíců života.
S mateřskou dovolenou je neodmyslitelně spojena i peněžitá pomoc v mateřství (PPM), což je finanční podpora, která má nahradit příjem matky během jejího volna. Někdy se tato dávka označuje jako „mateřská“. Pokud je žena zaměstnána, nastupuje během pobírání PPM na mateřskou dovolenou. PPM je podmíněna předchozí pracovní činností a účastí pojištěnce na nemocenském pojištění v předcházejícím období.
Základní pojmy
- Mateřská dovolená: Období přerušení pracovní činnosti matky z důvodu porodu a péče o novorozené dítě.
- Peněžitá pomoc v mateřství (PPM): Finanční podpora nahrazující příjem matky během mateřské dovolené. Někdy se tato dávka označuje jako „mateřská“.
- Rodičovská dovolená: Následuje po mateřské dovolené, trvá do 3 let věku dítěte.
- Rodičovský příspěvek: Dávka státní sociální podpory vyplácená během rodičovské dovolené.
Po skončení mateřské dovolené trvající 28 týdnů (při narození vícerčat 37 týdnů) přichází na řadu rodičovská dovolená. S ní se pojí rodičovský příspěvek, na který má nárok téměř každý rodič díky systému státní sociální podpory.
Podmínky nároku na PPM
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let).
Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů.
Kdo může žádat?
Požádat o dávku peněžité pomoci v mateřství (PPM) může maminka, tatínek dítěte, manžel maminky dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (např. osvojení nebo pěstounská péče).
Žádost o dávku 6-8 týdnů před porodem podává maminka novorozence. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba (manžel, tatínek dítěte, pěstoun). Těmto osobám se od nároku na nejvýše 22 týdnů peněžité pomoci v mateřství (resp. 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat) odečítá doba vyčerpaná maminkou novorozence před porodem a v šestinedělí.
Nárok na dávku mají zaměstnanci/zaměstnankyně, neboť účast na nemocenském pojištění je ze zákona povinná při práci na pracovní smlouvu, na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s hrubým měsíčním příjmem (sjednaným nebo dosaženým) alespoň 4 000 Kč a na dohodu o provedení práce (DPP) s dosaženým hrubým měsíčním příjmem přes 10 000 Kč.
Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) mají nemocenské pojištění ze zákona dobrovolně volitelné. Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění.
Pokud zaměstnanec/zaměstnankyně pracuje na DPP nebo v pracovní smlouvě (či DPČ) nemá sjednaný příjem alespoň 4 000 Kč měsíčně a v měsíci nástupu nedosáhne částek uvedených v prvním odstavci, znamená to, že v daném měsíci není účasten/účastna nemocenského pojištění. Pokud ale byla výše příjmů dostatečná pro povinnou účast na nemocenském pojištění za alespoň tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející měsíci nástupu na dávku, na PPM může vzniknout nárok.
Žadatel/ka má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů. Kratší je ochranná lhůta pouze tehdy, pokud bylo kratší i zaměstnání (např. pokud předchozí zaměstnání trvalo 30 kalendářních dnů, ochranná lhůta potrvá pouze 30 kalendářních dnů).
Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění (studium se počítá pouze jako doba pojištění). Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce.
Žadatel/ka o dávku musí mít nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (to je zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM (např. při nástupu na PPM 10. 10. 2023 v období od 10. 10. 2021 do 9. 10. 2023).
Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) musí mít zároveň nemocenské pojištění alespoň 180 kalendářních dnů (to je zhruba 6 měsíců) v roce předcházejícím dni nástupu na dávku. Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají. Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (je např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti.
Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na PPM již byla nemocensky pojištěna (případně je v ochranné lhůtě).
Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu.
Pokud žena čerpá před porodem nemocenské (např. u rizikového těhotenství), lékař jí ukončí neschopenku dnem předcházejícím dni nástupu na PPM. Pokud žena nárok na PPM nemá, může čerpat nemocenské až do konce šestého týdne po porodu. Jestliže chce nastávající maminka pracovat až do dne porodu, den nástupu na PPM se neposouvá.
Tabulka: Doba poskytování PPMPPM
| Situace | Doba poskytování |
|---|---|
| Porod jednoho dítěte | Maximálně 28 týdnů |
| Porod více dětí | Maximálně 37 týdnů |
Nemocenské v souvislosti s porodem
Nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem vzniká tehdy, jestliže těhotná žena k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu:
- nesplnila podmínky pro nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ),
- je účastna na nemocenském pojištění, tj. zaměstnána, nebo je v ochranné lhůtě (ochranná lhůta činí 7 kal. dnů).
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.
Příklad: Těhotné ženě skončilo zaměstnání. Je v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství a pobírá nemocenské. Nárok na PPM jí nevzniká, protože nesplnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Bude-li ženě trvat dočasná pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, bude ženě náležet tzv. nemocenské v souvislosti s porodem. Lékař ukončí tuto dočasnou pracovní neschopnost uplynutím šesti týdnů po porodu.
Orientační výši nemocenského v roce 2025 najdete v e-booku Průvodce zákony pro rodiče.
Výše peněžité pomoci v mateřství (PPM)
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí).
Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu. V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok.
Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno. Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy.
Rodičovský příspěvek
Po skončení mateřské dovolené si na OSSZ vyřiďte Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku a zašlete žádost na Úřad práce. Rodičovský příspěvek a mzda: Můžete pracovat a zároveň pobírat rodičovský příspěvek, pokud vaše dítě do dvou let nechodí více než 92 hodin měsíčně do školky. Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek. Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR.
Pokud není možné stanovit ho ani matce, ale ani otci, nárok na rodičovský příspěvek sice nezaniká, ale můžete ho čerpat v maximální výši 10 000 Kč měsíčně.
Doufáme, že vám tento článek pomohl lépe se zorientovat v problematice mateřské dovolené v České republice. Neodpověděl vám článek na váš problém?
tags: #prechod #z #nemocenske #na #materskou #podmínky
