Motivační rozhovory podle Jana Soukupa: Techniky a využití v praxi

Motivační rozhovory jsou komunikačním přístupem zaměřeným na podporu klientů v nalézání a rozvíjení vnitřní motivace ke změně chování. V posledních dvaceti letech se motivační rozhovory rozvinuly do respektované metody, jejíž využití přesahuje oblast léčby závislostí, kde původně vznikly, a nalézá uplatnění při prevenci, léčbě i podpoře udržení dosažených změn v oblasti sociální práce, v praktickém lékařství, v psychiatrii, v nápravných zařízeních, při práci s mladistvými nebo v koučování.

Kniha Motivační rozhovory v praxi od Jana Soukupa

Předkládaná publikace popisuje procesy změny chování a ukazuje, jak úspěšně pracovat s motivací. Jádrem textu je seznámení s dílčími technikami a s celkovou strategií vedení motivačních rozhovorů. Důraz je kladen na základní vztahový přístup charakterizovaný spoluprací, respektem, zájmem a pomocí klientům hledat vlastní motivaci, nápady a cesty ke změně.

Základní principy motivačních rozhovorů

Jedním z hlavních úkolů je pomoci klientovi porozumět sám sobě, svojí ambivalenci a svojí motivaci. V mnoha případech to stačí, aby se změnilo prožívání klienta ve směru změny, tj. aby si hlouběji uvědomil rozpor mezi vlastním chováním a tím, co by chtěl, aby pocítil naději, že je schopen změnu uskutečnit, a případně i chuť podniknout ve směru změny konkrétní kroky. Do procesu vstupuje celá osobnost a zkušenosti klienta, ale stejně tak i celá osobnost a zkušenosti pracovníka (očekávání, předsudky, aktuální emoce atd.). Klient zažívá určité pocity, na něco myslí a z celého komplexu prožívání vybírá to, co by rád sdělil.

Překážky v rozhovoru

Při vedení rozhovoru je důležité si uvědomit možné překážky, které mohou interakci narušit:

Varování, upozorňování, zastrašování.
Souhlasení, schvalování, chválení - implikuje nerovné postavení mezi mluvčím a posluchačem.
Vyptávání se, „šťourání“ - otázky se někdy zaměňují za dobré naslouchání. Skryté poselství zní, že pokud tazatel položí dostatek otázek, nalezne řešení.

Reflektivní naslouchání

Pomocí reflektivního naslouchání se pokoušíme odhadnout a sdělit, jak rozumíme tomu, co nám klient říká, co vidíme, jaký obraz nám vytváří. Pro pojmenování takového sdělení budeme používat pojem „reflexe“. Reflexemi si ověřujeme svoji hypotézu o prožívání klienta, o tom, jak vidí svět. Pokud se náš odhad blíží skutečnosti, klient obvykle přitaká a svoje předchozí sdělení rozvine, pokud se mýlíme, klient naši představu upřesní.

Motivace ke změně

Funkce reflektivního naslouchání:

Slouží k vyjádření našeho zájmu, empatie a porozumění a pomáhá tak zároveň budovat vztah.
Můžeme prohloubit klientovo emoční prožívání, ale také ho zmírnit.
Můžeme vybrat obsah, který chceme, aby klient dále rozvinul, můžeme měnit úhel pohledu, kterým se klient na situaci dívá, nabídnout určité porozumění situaci.
Pomáháme klientům utřídit si myšlenky, strukturovat prožívání, prohloubit porozumění sobě samému.

Příklad:

Klient: Nemám odvahu říct rodičům o tom, že …. Myslím si, že už jsem jim nadělal dost starostí a máma by to nepřežila.

Pracovník (1): Cítíte se v této situaci dost opuštěný.

Pracovník (2): Přemýšlel jste o tom, jaká by asi byla jejich reakce.

Pracovník (3): Rád byste vzal situaci víc do svých rukou.

Pracovník (4): Na rodičích vám záleží a není vám jedno, jak situaci prožívají.

Pracovník (5): Napadlo vás říct o tom rodičům.

Pracovník (7): Je to další selhání v řadě.

Pracovník (8): Zdá se vám lepší rodiče vynechat.

Typy reflexí

Jednoduché reflexe: ukazují náš zájem a pozornost, nepřidávají k řečenému nic nebo téměř nic navíc, žádný nový význam či pohled.
Komplexní reflexe: jde „za“ či „pod“ to, co klient řekl, sdělujeme, co lze „vyčíst mezi řádky“. Dobře zformulované komplexní reflexi klient okamžitě porozumí - ačkoli s ní nemusí souhlasit. Rizikem je, pokud se v reakci příliš vzdalujeme od aktuálního prožívání klienta. Ke komplexním reflexím patří i reflexe pocitů klienta. Neverbální úroveň komunikace je nesmírně bohatá na významy a je zdrojem informací, ke kterým často ani sám klient nemá přístup, neuvědomuje si je.
Zesílené a zeslabené reflexe: pracovník posouvá odhadovaný význam sdělení více do krajnosti. Zesílená reflexe klientova výroku „já už nevím, co mám dělat“ může znít např.: „Udělal jste již úplně všechno, co vás k tomu napadlo.“ Vede zpravidla k tomu, že klient opustí vyhraněnou pozici, kterou zastává a zváží případné další alternativy.
Dvojstranná reflexe: poukazuje na ambivalenci či nesoulad v tom, co klient říká nebo co v průběhu předešlé konverzace řekl. Při formulování dvojstranné reflexe je výhodnější reflektovat nejprve řeč státu quo a v části druhé řeč změny.

Při formulaci všech typů reflexí je třeba dbát na tón hlasu na konci věty. Ten by měl být oznamovací, nikoli tázací. Otázka vybízí k odpovědi - nutí klienta hledat odpověď. Tím se klient může vzdalovat od svého prožívání a toho, o čem chce mluvit, plynutí rozhovoru se jemně zadrhává.

Může se stát, že reflektujeme, ale téma se nikam neposouvá, točíme se v kruhu. Jednou z možných příčin může být, že reflexe jsou jednoduché, tj. zůstávají na povrchu, nepřináší do konverzace nový moment, úhel pohledu, či hlubší porozumění. V souhrnu reakcí pracovníka by reflexe měly převažovat nad všemi ostatními technikami. Přirozenou reakcí většiny poradců je hodně se ptát, protože ptát se je mnohem jednodušší než reflektovat, a tuto tendenci ještě zesilují určité okolnosti (nejistota, časový tlak, nespokojenost apod.).

Otevřené otázky

Chcete řešit své dluhy. Upřednostňujeme otevřené otázky. Ve srovnání s uzavřenými nechávají klientovi více prostoru k tomu, aby hovořil o tom, co je pro něj důležité.

Práce se silnými stránkami klienta

Tak jako květina, aby rostla, potřebuje trochu pevné půdy a základní živiny, je i změna chování postavená na tom, co funguje, na schopnostech, kvalitách a silných stránkách toho, kdo ji uskutečňuje - nikoli na jeho nedostatcích. Ačkoli důvodem ke změně může být nedostatek či hrozba ztráty…, k realizaci této změny je nutná určitá míra důvěry ve vlastní schopnosti, schopnost vidět sebe sama jako dostatečně silného, odvážného, vytrvalého k jejímu uskutečnění. Klienti jsou po opakovaných neúspěšných pokusech o změnu často demoralizovaní, rezignovaní, bojí se.

Musíme být nejprve schopni úspěchy, snahu a kvality klienta vidět. Na počátku rozhovoru usnadní uvedení do tématu, můžeme se v něm dotknout podstatných věcí z předchozích setkání a nabídnout téma pokračování rozhovoru. V průběhu setkání můžeme shrnout ambivalenci klienta, příklady řeči změny či významné aspekty aktuální situace. Pomáháme klientovi a sobě vyjasnit si možné souvislosti, poukázat na podstatné jevy, případně prostě jen sdělujeme, že pozorně nasloucháme.

Pracovník se stal obhájcem změny a klientka reaguje řeči státu quo.

Poskytování informací

Při poskytování vlastní informace vycházíme z toho, co klienta nejvíce zajímá, informace podáváme stručně a srozumitelně, neutrální formou. Nevhodné je využití výrazů „Měl byste…“, „Nemůžete…“ apod. Po každé poskytnuté informaci se klienta zeptejte, co si o tom myslí, která z možností mu přijde nejpřijatelnější, jak informace hodnotí.

Výcviky v motivačních rozhovorech

Zde uvedené kurzy/výcviky jsou otevřené všem zájemcům o motivační rozhovory. Jejich cílem je naučit účastníky vést motivační rozhovory v praxi s klienty či zaměstnanci, jsou tedy zaměřené především na ty, kdo pracují s lidmi, nebo se na takové povolání připravují. Součástí výcviku je porozumět podmínkám a principům práce s motivací, nacvičit základní i pokročilé techniky MR a dokázat poznat, jak se mi práce daří. Výcvik je zaměřen převážně na nácvik, reflexi vlastních zážitků a diskuse, teorie tvoří důležitou, ale časově méně rozsáhlou součást.

Aktuální termíny výcviků:

Nový běh výcviku v motivačních rozhovorech v Trenčíně začíná setkáním 22.-24. října/októbra 2025. Termíny všech setkání: 22.-24. 10. 2025, 21.-23. 1. 2026, 11.-13. 3. Lektor: PhDr.
Nový běh výcviku v motivačních rozhovorech v Praze (30.9. - 1.10. 2025) je již obsazen. Termíny všech setkání: 30.9.-1.10., 2.-3.12., 27.-28.1. a 24.3. Lektor: PhDr.
Výcvik v motivačních rozhovorech v Brně pod vedením J. Soukupa začne prvním setkáním 13. - 15. Podrobné informace o výcviku najdete na letáku v pdf zde.
Milí a vážení, podzimní běh výcviku Motivačních rozhovorů (48h akreditováno MPSV) je již naplněn.
Kurz je již obsazen Jednodenní setkání se bude konat ve středu dne 12. března 2025 v Praze. Je určeno pro absolventy výcviku v motivačních rozhovorech a je zaměřeno především na procvičení a rozvoj dovedností v používání této metody a na reflexi jejího využití v praxi účastníků. Počítá se s využitím nahrávek, nácviky a případnými cvičeními na doplnění teoretických konceptů.
Nový běh výcviku v motivačních rozhovorech v Bratislavě (25.-26. února/februára 2025) je již obsazen. Lektor: PhDr.

tags: #jan #soukup #motivacni #rozhovory #techniky