Práva a povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce v České republice

V souvislosti se vznikem pracovního poměru musí zaměstnavatel respektovat povinnosti, stanovené zákoníkem práce, popřípadě vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a v určitých případech musí zaměstnavatel vycházet z příslušných právních předpisů již v souvislosti s uskutečňováním záměru obsadit volné pracovní místo.

Z hlediska povinností vyplývajících ze zvláštních právních předpisů jde zejména o povinnost zaměstnavatele vyplývající ze zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. lustrační zákon).

Vlastní postup při sjednávání pracovního poměru, pokud nejde o plnění některých zákonných povinností při jeho sjednávání, pracovněprávní předpisy nevymezují, bližší úprava může být obsažena v pracovním řádu.

Zpravidla půjde o to, aby si zaměstnavatel opatřil dostatek informací a podkladů potřebných pro rozhodnutí o uzavření pracovní smlouvy s konkrétním uchazečem o volné pracovní místo, aby mohl být sjednán pracovní poměr v souladu se zájmy obou jeho budoucích účastníků (například jeho sjednání na dobu určitou, se zkušební dobou, na kratší pracovní dobu, současné uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, konkurenční doložky apod.), a aby si zaměstnavatel opatřil též informace a podklady nezbytné k plnění zákonných povinností, které pro něj vyplývají z příslušných právních předpisů v souvislosti se vznikem, trváním a skončením pracovního poměru (například povinností vyplývajících z daňových předpisů, předpisů o veřejném zdravotním pojištění, důchodovém pojištění, nemocenském pojištění apod.).

K získání těchto údajů slouží zejména osobní dotazník a potvrzení o zaměstnání od posledního zaměstnavatele (tzv. zápočtový list), avšak zákoník práce nestanoví, že uchazeč musí potvrzení o zaměstnání předložit, aby s ním mohla být uzavřena pracovní smlouva.

Potřebné informace (a to vzájemně) lze v rámci přijímacího řízení získat i z pohovoru s uchazečem o volné pracovní místo, podle okolností lze provést odpovídající formou i ověření některých požadovaných znalostí a dovedností.

Zaměstnavatel však nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Ostatně ani za trvání pracovního poměru nesmí zaměstnavatel od zaměstnance vyžadovat nebo jinak (například prostřednictvím třetích osob) získávat informace bezprostředně nesouvisející výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem (§ 316 odst. 4 zákoníku práce).

Jde např. o situaci, kdy má být do pracovního poměru přijata fyzická osoba na funkci s uzavřením dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Zde si zaměstnavatel může vyžádat předložení výpisu z Rejstříku trestů.

Porušení uvedeného ustanovení ze strany zaměstnavatele je přestupkem dle ustanovení § 11a nebo § 24a zákona č.

Co všechno může, musí a naopak nemůže Váš zaměstnavatel nebo Vy jako zaměstnavatel? V první řadě by si zaměstnavatel měl vyjasnit, jakou formu pracovního vztahu bude chtít a jaký mu vyhovuje. Je to jedním z nejčastějších omylů zaměstnavatelů, kdy je špatně nastavená spolupráce.

Pracovní poměr se obvykle zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatelé velmi často chybují, když zaměstnávají pracovníky na základě neúplné pracovní smlouvy.

Pozor na tzv. místo výkonu práce. Od místa výkonu práce se odvíjí totiž také řešení tzv. pracovních úrazů.

Důležitou informací pro řadu podnikatelů je i to, že pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru.

Pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Dohody o provedení práce či o provedení činnosti jsou odlišeny zejména rozsahem hodin práce.

Zákoník práce stanovuje zaměstnavatelům a zaměstnancům stovky práv a povinností. Zaměstnanci jsou chráněni v otázkách rozsahu i bezpečnosti práce, výši mzdy, mají právo na stravné či cestovní náhrady, dovolenou i příplatky za noční práci. Povinnosti na straně zaměstnavatele jsou např. Zaměstnavatelé mají např. vydat vnitřní předpis, kterým si může přizpůsobit pravidla vnitřním podmínkám své společnosti.

Vnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance. Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upraveny odchylně od zákoníku, jestliže to výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit.

Je třeba mít na zřeteli, že neplatný je každý právní úkon, kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv. K nejčastějším chybám, kterých se zaměstnavatelé dopouští, patří výpověď zaměstnanci v rozporu se zákonem, nadměrné ukládání práce přesčas a nerespektování ustanovení o mzdách.

Důvody, z kterých lze dát zaměstnanci výpověď jsou přesně definovány v Zákoníku práce a nelze se od nich odchýlit. Právě nedodržení dikce zákona často vede k soudním sporům zaměstnavatele a bývalého zaměstnance. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.

Mzda se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.

Za splnění podmínek daných Zákoníkem práce lze poskytnout také tzv. naturální mzdu. Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.

Za dobu noční práce a rovněž za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Zajímá vás, jaké má vůči vám zaměstnavatel povinnosti? Jaká kritéria musí splňovat vaše pracovní podmínky, za co musíte dostat zaplaceno, a jak je to třeba s dovolenou? A naopak, jaká má zaměstnavatel práva vůči vám? I přesto, že je česká legislativa nakloněna spíše ochraně zaměstnanců, i zaměstnavatelé mají samozřejmě svá práva a ochranné mechanismy.

Toto právo není nikde oficiálně zavedeno, ale vyplývá z povinností, které máte vy jako zaměstnanec vůči vašemu zaměstnavateli. Jedná se tedy např. S tím souvisí i právo zaměstnavatele na vaši kontrolu - tedy, zda přicházíte a odcházíte z práce ve stanovený čas, zda dodržujete pracovní postupy, používáte dané pomůcky a podobně.

Zaměstnavatel může kontrolovat i vaše pracovní pomůcky, jako je například pracovní notebook, do kterého může například nainstalovat speciální program, který monitoruje vaši aktivitu. Stejně tak může zaměstnavatel zakázat přístup na určité stránky.

Na druhou stranu ale zaměstnavatel nesmí narušovat vaše soukromí a číst např. Plánujete přijmout zaměstnance? Dostupný advokát pro vás sepíše pracovní smlouvu na míru.

Ze zákona má každý zaměstnanec nárok na čtyři týdny placené dovolené s tím, že vám zaměstnavatel musí umožnit vybrat si dva týdny po sobě. To, kdy ale dovolenou dostanete, záleží na zaměstnavateli. Ve většině případů to sice funguje tak, že si o dovolenou požádáte vy nebo se zapíšete do rozpisu dovolených.

Je ale možné, aby vám dal zaměstnavatel dovolenou v době, kdy se to hodí jemu. A to i bez vašeho souhlasu. Kromě toho má zaměstnavatel právo vaší naplánovanou dovolenou zrušit nebo vás dokonce z dovolené odvolat, a to např. i v případě, že jste zrovna na lehátku na Kanárech.

V tomto případě má ale zaměstnavatel povinnost vám nahradit náklady, které vám kvůli odvolání vznikly. Zaměstnavatel má právo vydat vnitřní předpis ve formě pracovního řádu. V tom se specifikují pravidla pro výkon práce a celkový běh pracoviště a jeho pravidla musí dodržovat všichni zaměstnanci.

V tomto předpisu však nesmí být zaměstnancům stanoveny povinnosti, které by byly v rozporu se zákoníkem práce. V opačném případě se totiž stává neplatným.

Plánujete sepsat pracovní řád zaměstnavatele, ale nevíte jak na to? Nespoléhejte se na vzory pracovního řádu zaměstnavatele dostupné na internetu. Ty jsou totiž často zastaralé a plné chyb.

Jak už jsme nastínili, zákoník práce myslí především na ochranu zaměstnanců a s tím se přirozeně pojí řada povinností zaměstnavatele. Zaměstnavatel má povinnost svým zaměstnancům vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. K tomu patří i povinnost zajistit práci ve vhodných teplotních podmínkách. U profesí, kdy toto není možné (např.

Kromě vhodných pracovní podmínek musí zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytnout ochranné pracovní prostředky a v některých případech také pracovní oděv a obuv.

Zaměstnavatel vám za vámi vykonanou práci musí zaplatit. Zákoník práce navíc stanovuje, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty musí dostávat všichni zaměstnanci stejný plat. Obraťte se na nás. Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.

Mzda musí být sjednaná před začátkem výkonu práce a nesmí být nižší než je aktuální minimální mzda. Zaměstnavatel vám musí proplácet práci ve svátky pracovního klidu a poskytnout náhradní volno v rozsahu práce vykonané ve svátek. V případě práce v noci vám náleží příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku. Stejné pravidlo platí i v případě práce v sobotu a neděli nebo při práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Ztížené pracovní prostředí se definuje jako prostředí, ve kterém je výkon práce v prostředí, které je pro zaměstnance rizikové (např. V případě, že vám zaměstnavatel nemůže zadat práci, nikdy byste na tom neměli být škodní vy jakožto zaměstnanci. Může se jednat o situace, kdy přestanou fungovat výrobní stroje, dojde k uzavření pracoviště z důvodu rekonstrukce apod.

Pokud dojde k prostoji právě např. kvůli poruše stroje, máte nárok na náhradu mzdy ve výši minimálně 80 % průměrného výdělku. Pokud se jedná o něco, co zaměstnavatel nemůže ovlivnit, jako např. přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám, máte nárok na náhradu mzdy v minimální výši 60 % z průměrného výdělku.

V případě, že nastupujete do nové práce, má váš zaměstnavatel povinnost vás zaškolit. Po dobu školení vám také náleží mzda, kterou byste dostávali za normální práci. Zaměstnavatel vás také může poslat na různá školení. Tato školení musí přitom uhradit on sám.

Chystáte se dát výpověď v práci? Ochráníme vaše práva! S námi máte jistotu, že vaše výpověď bude platná a vy nepřijdete o nic, na co máte dle pracovní smlouvy nárok.

Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům půlhodinovou přestávku nejpozději po 6 hodinách práce. U mladistvých zaměstnanců pak po 4,5 hodinách. Stejně tak musí zaměstnavatel umožnit svým zaměstnancům nepřetržitý denní odpočinek, a to v délce minimálně 11 hodin během 24 hodin. Přesčas musí být přitom vždy placený a náleží vám za něj příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku.

Délka a plynutí pracovní doby mají svá pevně daná pravidla. Jak je to s jejím možným prodloužením formou přesčasů či naopak zkrácením? A kdy během pracovní doby mají zaměstnanci právo na přestávky v práci?

Výběr dobrého zaměstnavatele vyžaduje pečlivé zvážení několika faktorů. Hodnocení zaměstnavatele: V první řadě si zjistěte pověst zaměstnavatele a spokojenost současných i bývalých zaměstnanců. K tomu vám přijdou vhod různé portály zaměřené na recenze zaměstnavatelů. Zkusit můžete např.

Fluktuace zaměstnanců: Vysoká fluktuace zaměstnanců může být varovným signálem indikujícím špatné pracovní podmínky a nespokojenost zaměstnanců. Zkušenosti z pohovoru: Zhodnoťte své zkušenosti z pohovoru. Respektoval zaměstnavatel váš čas? Byl profesionální a připravený?

Neproplácí vám zaměstnavatel svátky? Nedodržuje BOZP, porušuje podmínky stanovené v pracovní smlouvě nebo nejedná v souladu se zákoníkem práce? Podnět k inspekci práce můžete podat online přímo na stránkách Státního úřadu inspekce práce nebo prostřednictvím datové schránky, poštou, telefonicky či osobně.

V rámci podání je třeba jednoznačně identifikovat zaměstnavatele, kterého se podnět týká - tedy uvést název firmy či jméno zaměstnavatele, IČO, a místo výkonu práce. Je dobré doložit také důkazní materiály (např.

Pokud inspekce práce nezabere, vždy máte ještě možnost obrátit se na Dostupného advokáta. Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je detailně upraven zákoníkem práce, který klade důraz na ochranu zaměstnanců, ale zároveň poskytuje zaměstnavatelům důležité nástroje k řízení a organizaci práce.

Zaměstnavatelé mají právo vyžadovat kvalitně odvedenou práci, kontrolovat její plnění a zavádět pravidla prostřednictvím vnitřních předpisů. Neodpověděl vám článek na váš problém? Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.

Povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)

Zaměstnavatel je povinen:

zajistit, aby se fyzická osoba v předepsaných případech před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce, jak ji předepisuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a dále též vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č.
jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně.
zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy.
zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení.
poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje.
objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.

Práva zaměstnanců v oblasti BOZP

Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením.
Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.
Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí.

Povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP

Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.
Zaměstnanec je povinen účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí.
Zaměstnanec je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště.
Zaměstnanec je povinen oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci.
Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

Účast zaměstnanců a jejich zástupců na řešení otázek BOZP

Zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se řešení otázek souvisejících s BOZP prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast BOZP. Zaměstnavatel je povinen jim umožnit účast na jednáních týkajících se BOZP či jim poskytnout informace o takovém jednání, sdělení informací, připomínek a návrhů týkajících se BOZP (zaměstnavatel je povinen je vyslechnout), projednání podstatných opatření týkajících se BOZP, oprojednání vyhodnocení rizik a souvisejících otázek, organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a určení odborně způsobilých osob v prevenci rizik; je informovat o zaměstnancích určených k organizování poskytnutí první pomoci, k organizování evakuace zaměstnanců, k zajištění přivolání lékaře, záchranářů a policie, výběru a poskytování pracovnělékařských služeb, určení odborně způsobilé osoby v prevenci rizik každé další zálěžitosti, která může podstatně ovlivnit BOZP.

Pracovní poměr na dobu určitou

Pracovní poměr na dobu určitou smí být sjednán nejdéle na 3 roky a mezi týmiž smluvními stranami může být opakován nejvýše dvakrát; za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž jeho prodloužení.

Jde-li o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a dovolené podle § 217 odst. 5, může být pracovní poměr na dobu určitou sjednáván bez omezení počtu opakování podle věty první.

Celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou podle vět první a druhé mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 9 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou.

Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

Změna pracovního poměru

Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm.

Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 písm.

Pracovní cesta

Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zamstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním.

Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval; v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením podle věty první musí být zaměstnanec seznámen.

V dohodě musí být uveden název zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, k níž se zaměstnanec dočasně přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává.

Po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli ukládá zaměstnanci jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen.

Přehled základních práv a povinností zaměstnavatele a zaměstnance
Oblast	Práva zaměstnavatele	Povinnosti zaměstnavatele	Práva zaměstnance	Povinnosti zaměstnance
Mzda	Stanovit mzdu dle složitosti a odpovědnosti práce	Vyplácet mzdu včas a v minimální výši stanovené zákonem	Na spravedlivou mzdu za vykonanou práci	Řádně vykonávat práci dle pokynů zaměstnavatele
Dovolená	Určit termín dovolené s ohledem na provozní potřeby	Umožnit čerpání minimálně 4 týdnů dovolené ročně	Na minimálně 4 týdny dovolené ročně	Dodržovat termín dovolené určený zaměstnavatelem
BOZP	Kontrolovat dodržování bezpečnostních předpisů	Zajistit bezpečné pracovní prostředí a ochranné pomůcky	Na bezpečné pracovní prostředí	Dodržovat bezpečnostní předpisy a používat ochranné pomůcky
Pracovní doba	Rozvrhnout pracovní dobu dle potřeb	Dodržovat zákonné limity pracovní doby a doby odpočinku	Na dodržování zákonných limitů pracovní doby a doby odpočinku	Dodržovat stanovenou pracovní dobu
Školení	Požadovat účast na školeních	Zajistit potřebná školení pro výkon práce	Na zajištění potřebných školení pro výkon práce	Účastnit se školení

Požádá-li zaměstnanec o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, protože podle doporučení poskytovatele pracovnělkařských služeb není vhodné, aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, zaměstnavatel je povinen mu to umožnit, jakmile to dovolí jeho provozní možnosti.

Jestliže zaměstnavatel zaměstnance převádí na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést jen po projednání s odborovou organizací.

tags: #práva #a #povinnosti #zaměstnavatele #zákoník #práce