Nemocenská dávka: Podmínky a vyplacení v České republice

Nemoc je nepříjemné období, kdy nemáme většinou pomyšlení na nic jiného než na postel a odpočinek. Je třeba ale znát pravidla a postupy, kterými se řídit, když tato situace nastane. Nemocenská je finanční podpora pro osoby, které se ocitnou v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu. Na nemocenské dávky mají nárok jak zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud platí nemocenské pojištění.

V tomto článku se podíváme na podmínky a postupy pro získání nemocenské dávky v České republice.

Kdo má nárok na nemocenskou?

Nemocenská (přesněji „nemocenské“) je dávka nemocenského pojištění. Náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Do 14. dne pracovní neschopnosti nejde o nemocenskou, ale o náhradu mzdy, kterou dostávají pouze zaměstnanci.

Pro nárok na nemocenské dávky je nutné splnit následující podmínky:

  • Dočasná pracovní neschopnost: Váš lékař musí uznat, že jste dočasně pracovně neschopní kvůli nemoci nebo úrazu.
  • Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou máte pouze pokud platíte nemocenské pojištění.

Zaměstnanci

Prvních čtrnáct dnů nemoci poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy (u státních zaměstnanců plat). A to za všední dny a svátky, které na všední dny připadají. Pokud je člověk v zaměstnaneckém poměru nemocný i nadále, povinnost přejde na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), která mu vyplácí nemocenskou za všední dny, svátky i víkendy. K tomu, aby měl zaměstnanec nárok dostávat peníze i v době, kdy kvůli zdravotnímu stavu nemůže pracovat, mu musí lékař vydat neschopenku.

Zaměstnanec svému zaměstnavateli neprodleně předá Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (jeden z dílů neschopenky), čímž uplatní nárok na náhradu mzdy (tj. nejde o nemocenské) za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Specifika u dohod

Za člověka pracujícího na DPP (dohodu o provedení práce) má zaměstnavatel povinnost odvést sociální pojištění v momentě, kdy si vydělá čtvrtinu průměrné mzdy. Člověku pracujícímu na DPČ (dohodu o pracovní činnosti) vzniká nárok na náhradu mzdy a nemocenskou tehdy, pokud si měsíčně vydělá nad 4 500 korun.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Pokud chtějí lidé pracující na živnostenský list dostávat v případě nemoci nemocenskou, musejí České správě sociálního zabezpečení každý měsíc dobrovolně odvádět nemocenské pojištění. To minimální letos činí 243 korun měsíčně. V případě, že si OSVČ toto pojištění platí, má od patnáctého dne nemoci nárok na výplatu nemocenské. Na náhradu mzdy v prvních čtrnácti dnech nemoci nárok nemá. Pokud si OSVČ nemocenské pojištění dobrovolně neplatí, na nemocenskou nárok nemá.

Živnostníci mají povinnost hradit zálohy na zdravotní pojištění pravidelně i v období, kdy jejich příjmy dočasně poklesnou - například z důvodu nemoci nebo karantény. Existují ale výjimky. „Pokud je OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopná nebo je jí nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů, je od povinnosti platit zálohy na zdravotní pojištění osvobozena.

Z paušální daně, k níž se pro letošní rok mohou živnostníci do 10. ledna přihlásit na příslušný finanční úřad, nárok na výplatu nemocenské nevyplývá. Chce-li tedy člověk v případě nemoci nemocenskou dostávat, musí si i v tomto případě měsíčně platit dobrovolné nemocenské pojištění.

Jak se vypočítává nemocenská?

Výše nemocenského se počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ = (hrubá mzda x 12 měsíců): 365.

Základní nemocenská dávka činí:

  • 60 procent denního vyměřovacího základu (průměrného denního příjmu) od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti,
  • 66 procent od 31. dne do 60. dne pracovní neschopnosti,
  • 72 procent od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Výpočet nemocenské:

  1. Denní vyměřovací základ = (hrubá mzda x 12 měsíců) / 365
  2. Redukovaný denní vyměřovací základ = denní vyměřovací základ snížený pomocí redukčních hranic

Výše nemocenské z redukovaného denního vyměřovacího základu:

  • Od 15. do 30. dne: 60 %
  • Od 31. do 60. dne: 66 %
  • Od 61. dne: 72 %

Tabulka: Výše nemocenské v závislosti na délce trvání pracovní neschopnosti

Doba trvání pracovní neschopnosti Výše nemocenské
1. - 14. den Náhrada mzdy od zaměstnavatele
15. - 30. den 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu
31. - 60. den 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu
61. den a dále 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu

Jak probíhá proces žádosti o nemocenskou?

Nárok na oba typy výplaty se uplatní tiskopisem Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenkou), který vystaví ošetřující lékař. Nemocný/žadatel musí být nejprve vyšetřen lékařem, který potvrdí jeho pracovní neschopnost a vyplní eNeschopenku v elektronickém systému.

Lékař následně odešle eNeschopenku příslušné územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ), a to nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla. Pacient od lékaře obdrží Průkaz práce neschopného pojištěnce v tištěné podobě, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné termíny kontrol a povolené vycházky.

Díky systému eNeschopenky nemusíte od 15. elektronicky nebo poštou podají ÚSSZ. Nemocenská je vyplácena od 15. dne pracovní neschopnosti po dobu trvání neschopenky, nejdéle ale 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.

Po skončení podpůrčí doby (tj. 380 dnů) je možné požádat o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby (formulář Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby). O prodloužení výplaty nemocenské rozhoduje ÚSSZ, a to max. o 350 dnů.

Povinnosti během pracovní neschopnosti

  • Dodržovat léčebný režim a pokyny příslušného lékaře.
  • Zdržovat se na adrese, kterou pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři a která je uvedena na neschopence.
  • Dodržovat určený časový rozsah a úsek (pojištěnec může být zkontrolován).

Kdy a jak chodí nemocenská?

Dávku vyplácí územní správa sociálního zabezpečení (ÚSSZ). Pro výplatu nemocenské zákon nestanovuje konkrétní den v měsíci. Lhůta vyplacení této dávky je maximálně 30 dní od té doby, kdy zaměstnavatel doručí příslušné informace na OSSZ.

Nemocenská bude zaslána na účet, ze kterého je hrazeno pojistné na nemocenské pojištění nebo na adresu trvalého pobytu (neplatí-li OSVČ pojistné na nemocenské pojištění z účtu), případně na adresu, kterou eviduje ÚSSZ v souvislosti s vyplácením dávek nemocenského pojištění. Typicky však nemocenská chodí od 8. do 17. dne v měsíci.

Co dělat, když nemocenská nepřijde včas?

Jestliže váš zaměstnavatel podklady na OSSZ poslal a uplynula už maximální lhůta 30 dní, ale vy peníze stále nemáte, požádejte zaměstnavatele, ať kontaktuje OSSZ.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba je časové období, během kterého vám jsou vypláceny nemocenské dávky. Trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala dočasná pracovní neschopnost nebo vám byla nařízena karanténa.

Pro příjemce starobního nebo invalidního důchodu (pro invaliditu třetího stupně) je maximální podpůrčí doba zkrácena na 70 kalendářních dnů, avšak ne déle než do dne, kdy končí jejich pojištěná činnost (např. zaměstnání).

Prodloužení podpůrčí doby

Pokud však i po uplynutí podpůrčí doby vaše problémy přetrvávají, můžete si podat žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. K žádosti budete potřebovat potvrzení od lékaře na základě kterého vám bude nebo nebude podpůrčí doba prodloužená. Další možností je podat žádost o invalidní důchod.

Pokud vám bude žádost o prodloužení podpůrčí doby zamítnuta, máte možnost se odvolat. Odvolání je třeba podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí.

tags: #nemocenska #davka #podmínky #vyplacení

Oblíbené příspěvky: