Podřízení se zákonu o obchodních korporacích: Vysvětlení a dopady

Dne 1.1.2014 nabyly účinnosti nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a další předpisy týkající se rekodifikace soukromého práva v České republice, které zásadně změnily náš právní řád a přinesly již existujícím obchodním korporacím řadu povinností. Vstupem nového zákona o obchodních korporacích v účinnost dne 1. ledna 2014 došlo ke značným změnám v úpravě korporátního práva.

Obchodní společnosti a družstva měly povinnost přizpůsobit ustanovení svých společenských smluv (příp. zakladatelských listin či stanov), která byla v rozporu se zákonem, úpravě zákona o obchodních korporacích a doručit je do sbírky listin obchodního rejstříku, a změnou svých společenských smluv (příp. zakladatelských listin či stanov) se podřídit zákonu o obchodních korporacích jako celku, to vše nejpozději do 31.12.2015. Tím měl být odstraněn komplikovaný právní režim, kdy se obchodní společnosti a družstva řídí novými předpisy, přičemž práva a povinnosti společníků by se zčásti stále řídily již zrušeným obchodním zákoníkem.

Zákon o obchodních korporacích zakotvil ve svých přechodných ustanoveních možnost, aby se obchodní korporace vzniklé před 1. lednem 2014 podřídily zákonu o obchodních korporacích jako celku, a do budoucna tak vyloučily souběh jeho aplikace s některými ustanoveními obchodního zákoníku. Pro toto podřízení se sice zákon o obchodních korporacích stanovil lhůtu 2 let, nicméně tuto lhůtu Nejvyšší soud ČR dle svého stanoviska z ledna 2016 považuje pouze za pořádkovou, jež nebrání podřízení se zákonu o obchodních korporacích i po jejím uplynutí.

Nová úprava přináší nejen nové možnosti, které starý obchodní zákoník neumožňoval, ale také všem společnostem založeným před účinností nového zákona o obchodních korporacích i některé povinnosti. Nové předpisy jsou v mnohém liberálnější než ty předchozí a nabízejí možnosti, které předchozí právní úprava neumožňovala (např. různé druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným, více podílů v rukou jednoho společníka společnosti s ručením omezeným, zjednodušení vnitřní organizace akciových společností).

Co znamená přizpůsobení a podřízení?

Jak vyplývá z §777 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, obchodní korporace jsou povinny přizpůsobit své společenské smlouvy a zakladatelské listiny tak, aby byly v souladu s novým zákonem o obchodních korporacích a následně tyto upravené listiny doručit do sbírky listin obchodního rejstříku. Zákon o obchodních korporacích nenutí žádné obchodní společnosti k tomu, aby se zcela podřídily nové úpravě, toto rozhodnutí je jen na společnících. Nicméně podřízení se novému zákonu o obchodních korporacích je doporučováno, aby se část fungování společnosti neřídila i nadále starým obchodním zákoníkem.

Přizpůsobení tedy značí pouze vypuštění těch ustavení společenských smluv, které jsou v rozporu s novým zákonem o obchodních korporacích a které od 1. ledna 2014 již neplatí. Podřízení se zákonu o obchodních korporacích znamená přijmout celou novou úpravu.

Lhůty a sankce

Lhůta pro splnění povinností končí 30. června 2014. Po tomto datu může společnost dostat výzvu k odstranění pochybění a jestliže po uplynutí této lhůty nebudou změny provedné, může být nařízena likvidace společnosti.

Nový zákon o obchodních korporacích (ZOK) platný od 1.1.2014 přinesl firmám několik nových povinností, mimo jiné povinnost přizpůsobit se tomuto zákonu a dále možnost podřídit se tomuto zákonu jako celku. Obě formy jsou často zaměňovány, ačkoliv každá má odlišné důsledky.

Přizpůsobení se zákonu o obchodních korporací znamená, že firmy jsou povinny upravit své zakladatelské listiny tak, aby jejich znění odpovídalo tomuto novému zákonu. Nový zákon změnil, případně i zrušil řadu ustanovení předchozího obchodního zákoníku, která byla zahrnuta v zakladatelských listinách většiny společností založených před rokem 2014. Uvedená povinnost se vztahuje na všechny firmy založené před rokem 2014. Zákon stanovil lhůtu pro provedení přizpůsobení do 30.6.2015. Sankce za nesplnění jsou poměrně vysoké, od finanční pokuty do výše 100.000 Kč až po možnost soudní likvidace firmy.

V praxi však následně vznikl určitý problém v tom, jakou formou má být přizpůsobení provedeno. Rejstříkové soudy zpočátku vyžadovaly, aby firmy provedly toto přizpůsobení formou notářského zápisu, což náklady celého procesu podstatně navyšovalo. Později však nadřízené soudy potvrdily, že forma notářského zápisu není vyžadována.

Dobrovolné podřízení se ZOK

Podřízení se zákonu o obchodních korporacích je naproti tomu proces odlišný. Pro firmy není povinný, takže společnosti se mohou novému zákonu jako celku podřídit dobrovolně. Principem podřízení se je, že zatímco u nepodřízených firem se některá práva a povinnosti společníků mohou řídit ustanoveními předchozího obchodního zákoníku, u podřízených firem je použití těchto ustanovení vyloučeno. Úplné podřízení musí být schváleno valnou hromadou sepsanou ve formě notářského zápisu.

Lze doporučit, aby firmy provedly přizpůsobení svých zakládacích listin, a to prostým vyhotovením úplného znění zakladatelské listiny bez formy notářského zápisu.

Postup pro podřízení se ZOK

Pro podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku dochází změnou zakladatelského právního jednání (zpravidla společenské smlouvy či zakladatelské listiny). Změnu tak lze provést buď dohodou všech společníků, nebo rozhodnutím valné hromady (pro dohodu společníků i rozhodnutí valné hromady je vyžadována forma veřejné listiny - notářského zápisu).

Rozhodnutí valné hromady

Co se týká rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy, obecně se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků (viz § 171 odst. 1 ZOK). Avšak k přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků (např. vyloučení nebo omezení přednostního práva některých společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu), se vyžaduje jejich souhlas a pokud změna společenské smlouvy zasahuje do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků.

K otázce, zda případné rozhodnutí o tom, že se společnost podřizuje zákonu o obchodních korporacích jako celku ve smyslu jeho § 777 odst. 5 ZOK, bude zásahem do práv a povinností všech společníků (a bude tudíž k jeho přijetí třeba souhlasu všech společníků) se vyjádřil Nevyšší soud ČR ve svém usnesení ve věci spis. zn. 29 Cdo 1104/2016 ze dne 22. února 2017.

V citovaném usnesení Nejvyšší soud ČR uvedl, že změna společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným předvídaná v § 777 odst. 5 ZOK může zasáhnout do práv a povinností všech společníků, neboť zákon o obchodních korporacích upravuje částečně některá práva a povinnosti společníků odlišně, než jak to činil obchodní zákoník (viz např. ustanovení o převoditelnost podílu na jiného společníka či na třetí osobu) a v takovém případě je k přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy třeba souhlasu všech společníků podle § 171 odst. 2 ZOK. Současně však konstatoval, že „odpověď na otázku, zda tzv. „generální opt-in“ bude mít věcný dopad na práva a povinnosti všech společníků, však závisí na obsahu společenské smlouvy dotčené společnosti.“

Toto ilustroval na úpravě převoditelnosti podílu - pokud společenská smlouva určuje výslovně, že podíl lze převést na jiného společníka i na třetí osobu se souhlasem valné hromady, potom nedojde v důsledku postupu podle § 777 odst. 5 ZOK k zásahu do práv a povinností společníků, jelikož odlišnost dispozitivní úpravy § 115 odst. 1 a 2 ObchZ na straně jedné a § 207 odst. 1 a § 208 odst. 1 ZOK na straně druhé se v poměrech takové společnosti nepromítne. Tudíž závěr, „podle něhož změna společenské smlouvy předvídaná v § 777 odst. 5 z. o. k. zasáhne do práv a povinností všech společníků, nelze učinit bez posouzení obsahu společenské smlouvy dotčené společnosti.“

Jestliže k zásahu do práv a povinností všech společníků nedojde, není k takové změně společenské smlouvy nezbytný souhlas všech společníků a postačí souhlas alespoň dvou třetin hlasů všech společníků (nepožaduje-li společenská smlouva vyšší většinu).

Přezkoumání platnosti rozhodnutí o podřízení se ZOK

Nejvyšší soud ČR se vyjádřil i k otázce, zda vůbec mohou rejstříkové soudy posuzovat platnost přijatého rozhodnutí valné hromady o podřízení se, pokud nebylo napadeno postupem předvídaným v § 191 a násl. ZOK.

Podle jeho názoru tedy „rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí.“

Jestliže v případě, že usnesení valné hromady zakládající skutečnost, která se zapisuje do obchodního rejstříku, musí být ze zákona osvědčeno notářským zápisem, navrhovatel rejstříkovému soudu (přes jeho výzvu) notářský zápis osvědčující přijaté usnesení valné hromady nedoloží, rejstříkový soud návrh na zápis odmítne (bez ohledu na to, jaké důsledky má absence notářského zápisu v konkrétním případě pro platnost usnesení valné hromady).

Provedení zápisu do obchodního rejstříku

Vzhledem k tomu, že o předmětném rozhodnutí valné hromady je třeba sepsat notářský zápis, nejjednodušší zpravidla bude, aby i odpovídající zápis provedl přímým zápisem do obchodního rejstříku tento notář. Posouzení toho, zda rozhodnutí o podřízení se zákonu o obchodních korporacích bylo přijato platně, zejm. potřebnou většinou (tedy mj. zda pro něj s ohledem na obsah společenské smlouvy musí hlasovat všichni společníci), si potom provede sám notář.

Je samozřejmě možné podat návrh na zápis i k rejstříkovému soudu, nicméně i jemu je třeba notářský zápis o přijatém rozhodnutí valné hromady doložit.

Závěr

Obchodním korporacím, které se dosud nepodřídily režimu ZOK, lze obecně doporučit, aby tak učinily. Podřízení se režimu ZOK přinese společnostem i jejich společníkům či akcionářům větší jistotu ohledně pravidel, kterými se řídí vnitřní poměry obchodní korporace a vztahy jejích společníků či akcionářů navzájem a vůči obchodní korporaci. Současně doporučujeme kriticky zhodnotit a případně upravit stávající společenské smlouvy či stanovy, které lze v řadě případů výrazně zjednodušit a zpřehlednit, aniž by tím došlo k narušení fungujících vnitřních mechanismů společnosti.

Tabulka: Přehled povinností a možností obchodních korporací

Povinnost/Možnost	Popis	Lhůta
Přizpůsobení společenské smlouvy	Úprava zakladatelských listin do souladu s novým ZOK	Do 30.6.2015 (původní lhůta)
Podřízení se ZOK	Dobrovolné přijetí celého ZOK	Po 1. lednu 2016
Forma změny	Dohoda společníků nebo rozhodnutí valné hromady	-

tags: #podrizeni #se #zakonu #o #obchodnich #korporacich