Podmíněné propuštění po 1/3 trestu v České republice

Podmíněné propuštění je institut trestního práva, který umožňuje odsouzeným za určitých podmínek opustit vězení dříve, než vyprší celý jejich trest. Nejde však o absolutní svobodu - předčasné propuštění je možné pouze při splnění několika podmínek stanovených soudem. Tyto podmínky musí odsouzený, který o předčasné propuštění žádá, dodržet i po propuštění. Institut podmíněného propuštění je důležitým prvkem trestního práva, protože nejenže dává vězňům šanci na nový začátek, ale zároveň šetří kapacity věznic a umožňuje efektivnější resocializaci odsouzených.

Právní základ pro podmíněné propuštění najdeme v § 88 trestního zákoníku a procesní pravidla stanovuje § 331 trestního řádu.

Podmíněné propuštění je mimořádný institut, který poskytuje určitou formu dobrodiní pro odsouzené osoby, které mohou, ale také nemusí být propuštěny z výkonu trestu předčasně. Rozdíl mezi podmíněným propuštěním a jinými formami ukončení trestu, jako je například prezidentská milost nebo amnestie, spočívá v tom, že při podmíněném propuštění zůstává část trestu „podmíněně odložena“.

Procesní stránka podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody doznala velkého množství změn. Návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody může podat státní zástupce, ředitel věznice, zájmové sdružení občanů anebo sám odsouzený, což se děje ve většině případů.

Do konce roku 2021 mohl odsouzený návrh podat přímo soudu, přičemž bylo vhodné, aby o tomto návrhu byla věznice informována a mohla se k návrhu vyjádřit. Pokud návrh došel soudu bez takového vyjádření, soud si vyjádření věznice vyžádal. Pouze pokud odsouzený žádal o podmíněné propuštění podle ustanovení § 88 odst. Nyní může odsouzený podávat návrhy na podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody pouze prostřednictvím věznice, jinak mu předseda senátu návrh vrátí s poučením o nutnosti podat jej tímto způsobem (§ 331 odst. 1 věta druhá trestního řádu).

Dle důvodové zprávy by mělo tímto postupem dojít k zabezpečení komplexnosti materiálů, které od věznice obdrží soud (ten si nebude již muset teprve po obdržení návrhu vyžádat zpětně stanovisko věznice, což by mělo celý proces významně urychlit a tedy zabezpečit dodržení lhůty k rozhodnutí o návrhu do 30 dnů od jeho doručení soudu dle ust. § 333 odst. 1 trestního řádu), dále snížení počtu žádostí o podmíněné propuštění, které nesplňují zákonné požadavky (např.

Nově, pokud odsouzený vezme svůj návrh na podmíněné propuštění zpět, může jej opakovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne doručení zpětvzetí svého návrhu soudu. Doposud se lhůta šesti měsíců vztahovala pouze na případy, kdy došlo k vydání zamítavého rozhodnutí soudem a běžela od právní moci takového usnesení, naopak se nevztahovala na případy, kdy odsouzený již např. z dojmu negativního stanoviska ředitele věznice vzal svůj návrh zpět, aby takovému rozhodnutí předešel.

Výjimkou z šestiměsíční lhůty nadále zůstává zamítnutí nebo zpětvzetí návrhu pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné propuštění.

Terminologicky také dochází ke sjednocení pojmů „žádost“ o podmíněné propuštění, které zákon používal v souvislosti k odsouzeným a „návrhu“ na podmíněné propuštění, které bylo doposud používáno u ostatních oprávněných osob.

Příslušný k návrhu na podmíněné propuštění zůstává i nadále okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává, byť ustanovení § 333 odst. 1 trestního řádu uvádí již pouze, že „o návrhu na podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody rozhoduje soud;…“.

Je to z toho důvodu, že novelizace dopadla i na obecné ustanovení upravující výkon trestu odnětí svobody v § 320 odst. 2 trestního řádu, který nově pro rozhodování související s výkonem trestu odnětí svobody obecně určuje jako příslušný okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.

Dosavadní znění § 320 odst. 2 trestního řádu totiž nestanovovalo speciální věcnou příslušnost okresních soudů a vedlo k nejednotnosti, kdy v některých otázkách souvisejících s výkonem trestu odnětí svobody byl příslušný rozhodovat krajský soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonával - např.

Soud obecně rozhoduje o návrhu na podmíněné propuštění ve veřejném zasedání a odsouzený musí být vyslechnut. Nově může podle ust. § 333 odst. 1 trestního řádu předseda senátu zamítnout návrh na podmíněné propuštění bez nutnosti konat veřejné zasedání, pokud byl tento návrh podán před uplynutím lhůty stanovené v zákoně pro podmíněné propuštění.

Navrhovaná úprava by tedy měla proces rozhodování o podmíněném propuštění zefektivnit zejména tím, že klade vyšší nároky na samotného odsouzeného, aby nepodával neuvážené návrhy na podmíněné propuštění a také na jeho spolupráci s věznicí, ve které trest vykonává, a jejímž prostřednictvím bude návrh soudu podávat. Zároveň umožňuje soudu učinit některá rozhodnutí tzv. od stolu, tedy bez nařízení jednání.

Termíny pro podání žádosti o podmíněné propuštění jsou dány zákonem a liší se dle závažnosti trestného činu.

Často prováděné změny příslušné legislativy (naposledy novela zák. č. 333/2020 Sb. účinná od 1. 10. 2020) ustanovily podmínky podmíněného propuštění v zák. č.

Lze požádat dokonce i u výjimečného trestu odnětí svobody na doživotí, a to po nejméně dvaceti letech jeho výkonu, ovšem jen tehdy, nehrozí-li s ohledem na okolnosti trestného činu a povahu osobnosti odsouzeného opakování. Je-li však u doživotně odsouzeného v rozsudku stanoveno, že se doba strávená ve věznici se zvýšenou ostrahou nezapočítává pro účely podmíněného propuštění, odsouzený může žádat o podmíněné propuštění nejdříve po 30 letech, neboť přeřadit jej z věznice se zvýšenou ostrahou do mírnější lze nejdříve po uplynutí 10 let.

Kdy je možné žádat o podmíněné propuštění?

Po 1/3 je možné propustit ty, kteří jsou poprvé ve VT a nejsou odsouzeni za zvlášť závažný zločin (horní sazby nejméně 10 let), takže horní sazba pod 10 let - § 88 odst. 1.
Po 2/3 vykonaného trestu je možné propustit odsouzené za zločiny uvedené v § 88, písm. 4 tr. zák., většinou se jedná o těžké ublížení na zdraví, vraždu, zabití, násilné tr.
Je možné také propustit odsouzeného před 1/2 a 1/3 v případě, že k žádosti se připojí přímo stanovisko ředitele o dobrém chování (§ 331 odst. 1 zákona č. 141/1991 Sb. trestní řád).

V tomto šel dokonce zákon tak daleko, že uvádí, že takovou žádost může soud zamítnout pouze v případě, že je zjevné, že odsouzený nepovede řádný život - § 88 odst.

Po jedné třetině trestu může žádost o podmíněné propuštění podat odsouzený, který je ve výkonu trestu poprvé a nebyl odsouzený pro zvlášť závazný zločin, kterým byla nebo měla být způsoben smrt, těžká újma na zdraví, nebyl spáchaný na těhotné ženě nebo dítěti, nespáchal jako člen organizované skupiny, který nesouvisel s terorismem a který není uvedený v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté, trestního zákona.

Naopak u jiných trestných činů lze požádat už po vykonání jedné třetiny trestu. (Zvlášť závažný zločin je přitom zločin, za který trestní zákon stanoví horní hranici trestní sazby nejméně 10 let. Po dvou třetinách trestu odsouzení pro zločiny vraždy (§ 140), zabití podle § 141 odst. 2, těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 3, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 4, nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy podle § 159 odst. 3, 4, neoprávněného odebrání tkání a orgánů podle § 164 odst. 3, 4, obchodování s lidmi podle § 168 odst. 4, 5, zbavení osobní svobody podle § 170 odst. 2, 3, zavlečení podle § 172 odst. 3, 4, loupeže podle § 173 odst. 3, 4, braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4, vydírání podle § 175 odst. 3, 4, znásilnění podle § 185 odst. 3, 4, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 4, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 3, vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství podle § 316 odst. 3, 4, válečné zrady (§ 320), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst. 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 411 odst. 3, válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, jakož i osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let (§ 54 odst.

Odsouzení na doživotí mohou žádat o podmíněné propuštění po 20 letech věznění. Soud však může při rozhodování o trestu lhůtu prodloužit tak, že do ní nezapočítá dobu, kterou stráví ve věznici se zvýšenou ostrahou. Zpravidla platí, že v případě zamítnutí žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění, je možné žádost opakovat nejdříve po 6 měsících od okamžiku právní moci zamítavého rozhodnutí.

V případě, kdy je zamítnuta žádost odsouzeného, kterou podal po třetině trestu ve smyslu §88 odst. 1 b), je možné žádost o podmíněné propuštění opakovat i dříve, než po 6 měsících za splnění dvou podmínek:

k právní moci usnesení o zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění došlo ještě před vykonáním poloviny trestu.
Další žádost je podaná až po polovině trestu ve smyslu § 88 odst. 1 a).

Podmínky pro podmíněné propuštění

Podmíněné propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody na svobodu může následovat tehdy, pokud svým chováním zejména ve výkonu trestu a plněním svých povinností prokázal své polepšení a může se od něj očekávat, že povede do budoucna lepší život, nebo pokud soud přijme za dovršení jeho nápravy záruku.

Podmínku polepšení odsouzeného posuzuje soud na základě jeho chování po pravomocném odsouzení. Zejména se tak jedná o chování ve výkonu trestu, kde si každý odsouzený musí splnit určité povinnosti, plnit program zacházení a spolupracovat s odbornými zaměstnanci věznic. Věznice z pravidla na žádost soudu vypracovává hodnocení odsouzeného za dobu jeho výkonu trestu. Jedná se většinou o poměrně rozsáhlou zprávu.

Pro hodnocení bývá nejzásadnější nesplnění této podmínky a bývá nejčastějším důvodem pro zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění. Zákonodárce nechává soudu obrovský prostor pro hodnocení této podmínky.

Soud by měl vycházet zejména z celkové připravenosti odsouzeného na návrat do civilního života. Proto zvažuje sociální i finanční zázemí i právě dosavadní průběh trestu i snahu se na život po propuštění připravovat. To hodnotí na základě zprávy věznice o chování odsouzeného, zprávy probační a mediační služby (pokud je k dispozici), vyjádření blízkých osob, z výslechu odsouzeného, dokladu o zaměstnání, možnosti bydlení a mnoha dalších informací.

Nejpodstatnější pro úvahu soudu o vedení řádného života však bývá trestní a jiná minulost odsouzeného. Nutno podotknout, že ačkoliv se nejedná o něco, co by měl soud zcela pominout. Vnímat to jako hlavní překážku pro podmíněné propuštění vidím jako velmi nešťastné.

Podmíněné propuštění umožňuje odsouzeným opustit vězení dříve, pokud splní zákonem stanovené podmínky. Klíčovými faktory jsou minimální délka odpykaného trestu (1/3, 1/2 nebo více dle závažnosti činu), vzorné chování a nízké riziko recidivy. O propuštění mohou žádat odsouzení, jejich blízcí či právní zástupci.

Soud při projednávání návrhu na podmíněné propuštění zpravidla zkoumá kontakt zájmového sdružení občanů s odsouzeným, průběh spolupráce i schopnost zájmového sdružení občanů dostát své záruky. Je proto dobré velmi dobře zvážit, se kterým zájmovým sdružením občanů bude odsouzený spolupracovat.

V případě dobře zvoleného zájmového sdružení a dlouhodobější spolupráce, jsou takové záruky významnou výhodou odsouzeného při jednání o podmíněném propuštění.

Průběh řízení o podmíněném propuštění

Proces podmíněného propuštění probíhá v několika krocích. Jakmile si odsouzený podá žádost, přichází ke slovu Probační a mediační služba.

Soudní jednání o podmíněném propuštění probíhá za účasti odsouzeného, jeho advokáta, státního zástupce a zástupce věznice. Soud vyslechne jak odsouzeného, tak státního zástupce, zástupce věznice a případné svědky.

Odsouzený musí přesvědčit soud, že vykonal kroky ke své nápravě. Ovšem v tomto případě není jediným, kdo předkládá argumenty. Do podmíněného propuštění zasahují také pověření zaměstnanci věznice a Probační a mediační služba.

Návrh na podmínění propuštění totiž zasílá soudu právě věznice a to umožňuje soudu o podmíněném propuštění rozhodnout téměř okamžitě. Propaguje se tak zrychlení rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu a zapojení se zpět do řádného života ve společnosti.

Pokud soud žádosti/návrhu o podmíněné propuštění vyhoví, může zároveň vyslovit dohled nad odsouzeným, dohled provádí Probační a mediační služba ve spolupráci s dalšími orgány. Stejně tak mu může udělit přiměřená omezení a povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život. Dále také může soud nařídit vykonání veřejně prospěšných prací, případně povinnost složit na účet soudu částku určenou na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. (není obvyklé).

Soud pak odsouzenému stanoví přiměřenou zkušební dobu, která by měla být vyšší, než zkrácená část trestu. Pokud soud vyhoví o žádosti/návrhu na propuštění, odsouzený/oprávněná osoba se vzdá práva na podání stížnosti a stejně tak učiní přítomný státní zástupce. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžitě a odsouzený musí být propuštěn prakticky ihned.

Jestliže soud vyhoví žádosti a státní zástupce není přítomný, k nabytí právní moci usnesení nedojde okamžitě, ale čeká se na vyjádření státního zástupce, případně na vypršení lhůty, která je 3 dny od oznámení usnesení. Pokud státní zástupce nesouhlasí s rozhodnutím soudu a podá stížnost, o této stížnosti rozhoduje soud 2. stupně. Rozhoduje zpravidla do 30 dní. Rozhodnutí o podmíněném propuštění buď zruší, nebo potvrdí. Pokud potvrdí, pak usnesení doručí věznici a ta odsouzeného propustí.

V takovém případě má odsouzený, nebo jiná oprávněná osoba možnost, podat proti usnesení stížnost do 3 dnů od vyhlášení. Je velmi dobré, zvážit, zda jsou případné důvody pro podání stížnosti dostatečně vážné a odůvodnění soudu dostatečně slabé. Velmi často se stává, že soudy rozhodují o podmíněném propuštění na několikátý pokus a v případě podání žádosti odsouzeného, se při podání stížnosti díky odkladu právní moci rozhodnutí, posouvá lhůta pro opakované podání.

Stížnost je nutné podat k okresnímu soudu, který rozhodoval o podmíněném propuštění, písemně nebo při jednání do protokolu.

Zkušební doba a povinnosti

Pokud je odsouzený podmíněně propuštěn z výkonu trestu, určí soud zkušební dobu, která u méně závažných trestných činů může trvat až tři roky, u závažnějších činů pak od jednoho roku do sedmi let. Po jejím skončení soud posoudí, zda podmíněně propuštěný splnil podmínky a osvědčil se.

Během této doby mohou být propuštěnému uloženy určité povinnosti a omezení, například absolvovat pracovní výcvik, vyhýbat se nevhodným místům, omluvit se poškozenému, uhradit škodu, napravit nemajetkovou újmu, vydat bezdůvodné obohacení získané trestnou činností, vykonávat obecně prospěšné práce nebo dodržovat probační dohled. Pokud propuštěný tyto podmínky splní, soud potvrdí, že se osvědčil. Pokud soud nerozhodne o osvědčení do jednoho roku od skončení zkušební doby, a to bez zavinění podmíněně propuštěného, považuje se tato osoba automaticky za osvědčenou na základě právní fikce.

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody je tedy příležitostí, jak odsouzený může získat šanci na nový začátek. Tento proces však není automatický a vyžaduje nejen splnění zákonných podmínek, ale také prokázání vzorného chování a nápravy během výkonu trestu. Je potřeba souhra všech účastníků - od samotného odsouzeného přes odborníky z Probační a mediační služby až po soud, který rozhoduje na základě důkazů.

Závěr

A nezapomeňte, že vždy záleží hlavně na tom, zda každý jednotlivý propuštěný bude mít v sobě dostatek síly a odhodlání svůj nový život žít tak, aby se již do vězení nikdy nevrátil.

tags: #podmíněné #propuštění #po #1/3 #trestu #podmínky