Platba daně OSVČ: Termíny a výpočet

Po přechodu na živnost vás čeká spousta nových povinností - jednou z nich je i samostatné podání daňového přiznání a zaplacení daně. Je totiž možné, že jste ho nikdy předtím sami nepodávali, protože účetní v bývalém zaměstnání za vás prováděla tzv. roční zúčtování daně a vše zařídila. Jako OSVČ si placení daně z příjmů musíte pohlídat sami. V článku se dozvíte, jak na to.

Všichni živnostníci musí platit daně z příjmů ve výši 15 %, a to nezávisle na tom, zda mají podnikání jako hlavní nebo vedlejší činnost.

Daň z příjmů fyzických osob platíte z celkových příjmů, kterých jste dosáhli uplynulém roce. Příjmy se dělí například na příjmy z pracovního poměru, příjmy z nájmu nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Daň z příjmů fyzických osob činí 15 % (případně ještě 23 % z částky převyšující rozhodnou hranici, pokud vaše příjmy přesahují 36násobek průměrné mzdy). Daň z příjmů platí ti, kdo mají povinnost podat daňové přiznání a vyšla jim v něm plusová daň.

Zaměstnanci to mají jednodušší, protože jim daň počítá a odvádí firemní účetní. OSVČ si to musí zařídit sami.

OSVČ A DANĚ 📗 | VŠE CO POTŘEBUJETE VĚDĚT🎯

Povinnost podání daňového přiznání

Daňové přiznání jako OSVČ podáváte vždy, pokud podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost. A to i v případě, že je vaše výsledná daňová povinnost nulová. Pozor - existuje jediná výjimka - jestliže vaše roční příjmy (nikoliv zisk) z podnikání na hlavní činnost nepřesáhly částku 50 000 Kč, daňové přiznání podávat nemusíte.

OSVČ, kteří jsou zároveň zaměstnanci, podávají daňové přiznání a daní příjmy z podnikání pouze, pokud jejich příjmy z podnikání přesáhly 20 000 Kč (limit rovněž platí od roku 2023). V takovém případě si nezapomeňte od svého zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech.

Výpočet daně z příjmů

V daňovém přiznání musíte uvést všechny vaše příjmy. Sazba daně z příjmů činí 15 % a počítá se ze základu daně. Ten se skládá z pěti tzv. dílčích základů daně.

kapitálové příjmy (např. úroky z vkladů),
příjmy z nájmu,
ostatní příjmy (např. výhry v loterii),
příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání),
příjmy ze samostatné činnosti (podnikání).

Tento výpočet daně z příjmu platí pro podnikatele, kteří vedou daňovou evidenci a ze svých příjmů odečítají reálné výdaje. Další možností je uplatnění výdajového paušálu -⁠ v takovém případě máte jednodušší administrativu, protože nemusíte evidovat své reálné výdaje a od příjmů odečtete procento podle tabulky oborů.

Při daňové evidenci musíte pečlivě evidovat příjmy a reálně vynaložené výdaje (tzn. ty, které prokazatelně souvisí s podnikáním).

Po skončení zdaňovacího období, které je u fyzických osob shodné s kalendářním rokem, vyčíslete všechny příjmy za uplynulý rok. Jestliže fakturujete online, třeba prostřednictvím služby iDoklad, roční příjmy vidíte ihned.

Výpočet daně OSVČ:

Vezmete všechny své příjmy, od nich odečtete náklady a případně odečitatelné položky (úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní spoření nebo penzijní připojištění, životní pojištění dlouhodobé péče nebo DIP, tedy dlouhodobý investiční produkt, nebo třeba dary) a vyjde vám základ daně.
Základní sazba daně z příjmů fyzických osob, mezi které se počítají i OSVČ, dělá 15 % (případně u části příjmů nad 48násobek průměrné mzdy je zvýšená sazba 23 %). Musíte tedy vypočíst 15 % ze základu daně (případně pro nadprůměrné příjmy 23 %).
Vyjde vám už samotná výše daně, od které ještě odečtete daňové slevy. Sleva na poplatníka je pro všechny, další slevy dostanete, jen když na ně máte nárok. Třeba slevu na děti, jen když máte nezaopatřené děti a neodečítá si je od daní už druhý z manželů.

Výpočet daně OSVČ vedlejší činnost: Když máte vedlejší činnost, tak vaše příjmy jako OSVČ přidáte v přiznání k svému hlavnímu příjmu a počítáte výši daně z příjmů stejně jako jsme naznačili výše.

Příklad: Pan Voříšek, IT specialista, začal v roce 2024 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Dílčí základ daně ze samostatné činnosti činí 320 000 Kč. Výsledná daň je 23 160 Kč, kterou je nutné zaplatit místně příslušnému finančnímu úřadu.

Výdajové paušály

Pozor - výše procent se liší podle druhu živnosti a zákon stanovuje také maximální částku výdajů, kterou si můžete odečíst. K určení správné výše výdajů vám pomůžou informace zveřejněné na stránkách Finanční správy. V tomto seznamu vyberte aktuální rok a poté v obsahu klikněte na „Výdaje stanovené procentem z příjmů, tzv. paušály“.

Pokud chcete jako OSVČ uplatňovat výdaje paušálem, vaše příjmy nesmí přesáhnout dva miliony korun.

Slevy na dani a daňová zvýhodnění

Od základu daně stanoveného si dále můžete odečíst tzv. nezdanitelné položky a odečíst slevy na dani. Vypočtená daň není výslednou částkou, kterou státu zaplatíte. Můžete si totiž ještě uplatnit slevy na dani a daňová zvýhodnění. Pozor - nárok na všechny slevy a zvýhodnění je nutné prokázat v přílohách daňového přiznání.

Mezi slevy na dani patří například:

sleva na poplatníka (pro rok 2024 činí 30 840 Kč),
sleva na manžela/manželku s nízkými příjmy (24 840 Kč),
invalidé I. a II. stupně uplatní slevu ve výši 2 520 Kč,
invalidé III. kopie průkazu ZTP/P (příp. rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu),
slevu na vyživované dítě do 18 let žijící ve společné domácnosti (nebo za dítě, které ve věku 18-26 let studuje nebo je dlouhodobě nemocné) uplatní jeden z rodičů ve výši 15 204 Kč za 1. dítě, 22 320 Kč za 2. dítě a 27 840 Kč za 3. čestné prohlášení nebo formulář zaměstnavatele druhého rodiče (příp. potvrzení o studiu nebo rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu).

Daňové zvýhodnění je možné uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinace slevy na dani a daňového bonusu.

Pokud vám vyjde součet slev vyšší než daň, lze tyto slevy uplatnit jen do výše daně - rozdíl vám tedy stát pochopitelně nevyplácí.

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (§ 21e odst. 4 ZDP).

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.

Zálohy na daň z příjmů

Zatímco za zaměstnance odvádí pravidelné měsíční zálohy na daň z příjmů zaměstnavatel, podnikatelé obvykle zaplatí daň jednou ročně při podání daňového přiznání. V některých případech však zálohy musí platit také OSVČ. Povinnost platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob se odvíjí od výše poslední daňové povinnosti. Jinými slovy - pokud vám v daňovém přiznání vyšla daň vyšší než 30 000 Kč, budete mít od následujícího roku povinnost platit zálohy. Pokud jste za uplynulý rok na dani zaplatili méně než 30 000 Kč, zálohy platit nebudete a daň opět zaplatíte s podáním daňového přiznání.

„Pokud vám na základě daňového přiznání vychází daň z příjmů fyzických osob vyšší než 30 tisíc korun, potom vám vznikne povinnost platit zálohy na daň z příjmů.

vyšší než 30 000 Kč a nižší než 150 000 Kč - se hradí zálohy 2 × ročně ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. června a 15. prosince.
vyšší než 150 000 Kč - se hradí zálohy 4 × ročně ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Výše zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Finanční úřad vás k placení záloh sám nevyzve.

I když platíte daň z příjmů zálohami v průběhu roku, musíte na jaře následujícího roku podat daňové přiznání. V něm uvedete zaplacené zálohy za uplynulý rok. Následně buď uhradíte nedoplatek, pokud by vypočítaná daň byla vyšší než zaplacené zálohy, nebo si požádáte o vrácení přeplatku. V případě, že byla poslední záloha splatná k 15.

Příklad: Daň z příjmů fyzických osob za poslední rok vám vyšplhala na 36 000 Kč. Daň zaplatíte jednorázově po podání daňového přiznání. Jelikož výše daně přesáhla 30 000 Kč, budete mít v aktuálním roce povinnost odvádět pololetně zálohu na daň ve výši 40 % poslední daně, tzn. 14 400 Kč. První zálohu pošlete do 15. června a druhou do 15.

Existuje ještě jeden případ, kdy se vás platby záloh budou týkat i jako OSVČ - pokud podnikáte a zároveň máte příjmy i ze zaměstnání.

Rozhodující je podíl dílčího základu na celkovém základu daně, tedy jak velkou část vašich celkových příjmů tvoří příjmy zaměstnání.

Pokud pronajímáte movitý, nebo nemovitý majetek, platí pro vás stejná pravidla včetně hranice 30 000 Kč. Když jsou příjmy z pronájmu jen doplňkem k vašemu příjmu ze zaměstnání a nevynáší vám víc, než je polovina vašeho platu, zálohy neodvádíte.

celkový základ daně = dílčí základ + všechny další zdanitelné příjmy (např. příjmy z pronájmu).

Paušální daň pro OSVČ

Paušální daň je způsob, jakým se některé osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) můžou vypořádat s placením daní z příjmů fyzických osob.

Paušální daň se podle zákona o daních z příjmů platí měsíčně a její smysl je v tom, že s ní podnikatelé v jedné platbě zaplatí daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. Od roku 2023 platí tři různá pásma, tři různé výše paušální daně - podle výše příjmů a případně výdajového paušálu, který využíváte.

Celá platba se posílá na finanční úřad, se zdravotní pojišťovnou ani správou sociálního zabezpečení není potřeba komunikovat, všechno funguje automaticky. Paušální režim je vždy na rok, po roce je možné se z něj odhlásit.

Termín k přihlášení se k paušální dani 2025 je pro živnostníky s aktivní činností 10. ledna. Ti, kteří budou zahajovat či obnovovat činnost v průběhu roku 2025, se mohou k paušální dani přihlásit i později, ale nejdéle ke dni zahájení či obnovení činnosti. Jestli se vám vyplatí, si můžete ověřit na kalkulačce paušální daně.

Pokud jste v paušálním režimu, hradíte každý měsíc paušální daň a daňové přiznání se vás netýká. Nevznikne vám ani nedoplatek (nebo přeplatek) na dani.

Tabulka: Pásma paušální daně pro rok 2023

Pásmo	Roční příjem	Výdajový paušál	Měsíční platba
1. pásmo	Do 1 000 000 Kč	80 %	6 208 Kč
2. pásmo	Do 1 500 000 Kč	60 %	7 498 Kč
3. pásmo	Do 2 000 000 Kč	40 %	8 788 Kč

Termíny pro podání daňového přiznání a zaplacení daně

U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok a daňové přiznání musí podat jen elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání v roce 2025 je do 2. května. Pokud tento den připadá na víkend, posunuje se lhůta na první následující pracovní den. Pokud za ně přiznání k dani podá daňový poradce, mají čas až do 1. července.

„Díky změně pravidel dokonce není nutné informovat o pozdějším podání správce daně dopředu.

Všichni živnostníci musí daňové přiznání podávat elektronicky (například přes datovou schránku). Na to máte čas do 1. května. Pokud vám daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce registrovaný u Komory daňových poradců České republiky, podává za vás daňové přiznání do 1. července. Ať už podáváte daňové přiznání v kterékoliv z těchto lhůt, nejpozději do tohoto data musíte zároveň zaplatit daň, kterou jste ve svém daňovém přiznání vypočetli.

Termín pro zaplacení daně je stejný jako pro odevzdání daňového přiznání. Vyplatí se proto nenechávat výpočet daně a daňové přiznání na poslední chvíli.

Podávání daňového přiznání v roce 2025 - lhůty:

lhůta pro daňové přiznání podané elektronicky - 4 měsíce (2. 5. 2025),
lhůta 6 měsíců (1. 7. 2025).

I prostřednictvím poradce může být podáno daňové přiznání ve lhůtě 3 měsíců - poradce podá do 1. 4. 2025.

Základní lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 končí v úterý 1. dubna 2025. Při odeslání klasickou poštou stačí, když bude mít úterní razítko.

Kdo podá přiznání elektronicky, získává o měsíc delší lhůtu: končí ve čtvrtek 2. května - první pracovní den v květnu.

Zájemce o delší lhůtu nemusí dopředu nic hlásit. Prostě nepodá přiznání do začátku dubna, ale později. Elektronická forma je zároveň záchranou pro lidi, kteří nestihli připravit papírové přiznání včas.

Pokud vám přiznání chystá daňový poradce, má čas do 1. července. Využití poradce už nemusíte finančnímu úřadu předem oznamovat.

Upozorňujeme, že podle § 72 odst. 6 daňového řádu, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání (tj. také daňové přiznání) učinit pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, tedy datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu, tj. datovou schránkou.

Kdy zaplatit daň z příjmů?

Když podáte přiznání jakoukoliv formou nejpozději 1. dubna 2025, musíte nejpozději 1. dubna také zaplatit případný nedoplatek na dani. Nezáleží na tom, jestli jste přiznání odevzdali na papíře, elektronicky nebo přes poradce - pokud jste to stihli v základním termínu do 1. dubna, je pro vás tohle datum klíčové i pro splatnost daně a nemůžete využít ani měsíc navíc.

Dodejme, že úrok z prodlení za pozdní zaplacení daně se počítá až od čtvrtého kalendářního dne, tedy letos od 5. dubna. A díky tomu, že úrok vám finanční správa naúčtuje, až když překročí 1000 korun, bývá toleranční doba v praxi ještě delší.

Pokud přiznání podáte elektronicky mezi 2. dubnem a 2. květnem 2025, posouvá se splatnost daně na 2. května. A když přiznání podá poradce mezi 2. dubnem a 1. červencem, stačí daň zaplatit do 1. července.

Kdy přijde daňový přeplatek?

Podle zákona má finanční úřad na vrácení přeplatku třicet dnů od dne jeho vzniku. Přeplatek formálně vznikne až uplynutím příslušné lhůty k podání přiznání.

Pokud jste odevzdali přiznání nejpozději 1. dubna, ať už na papíře, elektronicky nebo přes poradce, přijde vám přeplatek nejpozději na začátku května.

Když podáte přiznání elektronicky mezi 2. dubnem a 2. květnem, začíná se počítat teprve od začátku května a přeplatek přijde nejpozději na začátku června. Totéž při využití daňového poradce: přiznání stačí podat na začátku července, přeplatek přijde nejpozději na začátku srpna.

Do kdy oznámit osvobozené příjmy nad pět milionů?

Do daňového přiznání vůbec neuvádíte příjmy, které jsou osvobozené od daně. Ale: když osvobozený příjem přesáhne pět milionů korun, musíte ho oznámit finančnímu úřadu. Každý příjem se přitom posuzuje jednotlivě, ne jako součet všech osvobozených příjmů za rok.

Nedělá se to v daňovém přiznání, ale formou samostatného oznámení. Nemá závaznou podobu, nicméně využít lze třeba tiskopis na webu Finanční správy.

Lhůta pro takové oznámení je stejná jako u daňového přiznání za kalendářní rok, v němž jste takový osvobozený příjem obdrželi. Tedy: v zásadě do 1. dubna, případně do 2. května (při elektronickém podání přiznání po 1. dubnu) nebo do 1. července (při podání přes poradce po 1. dubnu).

Oznámit osvobozený příjem nad pětimilionový limit musí i lidé, kteří nemají povinnost podávat samotné daňové přiznání. Typicky jde o zaměstnance bez vedlejších příjmů nebo OSVČ s paušální daní. Pro ně platí základní lhůta - oznámení je tak potřeba podat nejpozději 1. dubna.

Do kdy podat přehledy OSVČ pro sociální a zdravotní pojištění?

Od data podání daňového přiznání se odvíjejí i termíny pro přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Lidé je musí odevzdat do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání přiznání.

Takže:

Když podáte daňové přiznání jakoukoliv formou do 1. dubna, musíte odevzdat přehledy nejpozději 2. května. Nezáleží na tom, jestli jste podali přiznání na papíře, elektronicky nebo přes poradce. Nezáleží ani na tom, jakou formou pošlete přehled pro sociální nebo zdravotní pojištění. Případný nedoplatek je pak potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.

Pokud jste přiznání podali elektronicky mezi 2. dubnem a 2. květnem, končí lhůta pro přehledy 2. června (první pracovní den v červnu). Případný nedoplatek je pak opět potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.

A když přiznání podá poradce mezi 2. dubnem a 1. červencem, stačí přehledy pojištění odevzdat nejpozději na začátku srpna a nedoplatek uhradit do osmi dnů od podání přehledu.

Pokud účtujete v takzvaném hospodářském roce (odlišném od kalendářního), je potřeba zdravotní pojišťovně do 31. března oznámit, ke kterému datu budete podávat daňové přiznání, pokud ho neodevzdáte nejpozději do konce března.

Pozor na letošní novinku: OSVČ, které mají ze zákona zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, musí od roku 2025 komunikovat elektronicky i s Českou správou sociálního zabezpečení, tedy nejen s finanční správou. Všechna podání a úkony, k nimž je předepsán tiskopis, musí živnostníci a další podnikatelé (až na výjimky) provádět výhradně elektronicky. Týká se to přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024, ale třeba také oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášky k nemocenskému pojištění, žádosti o nemocenskou dávku nebo dalších dokumentů souvisejících se žádostí o dávky.

„Nejpohodlnějším způsobem elektronické komunikace je využití ePortálu ČSSZ. Pokud se do něj přihlásíte, usnadní vám to vyplnění některých tiskopisů, například přehledu o příjmech a výdajích nebo žádosti o dávky nemocenského pojištění. ePortál automaticky vyplní některé údaje za vás a nabídne návodné informace,“ radí sociální správa.

Úřad připouští výjimky: „Pokud by z technických důvodů nebylo možné učinit podání elektronicky, lze jej výjimečně podat v listinné podobě na předepsaném tiskopisu. V takovém případě je však nutné důvod řádně vysvětlit.

Elektronické podání daňového přiznání

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávají především živnostníci / OSVČ, ale v některých případech také zaměstnanci (např. do 1. do 2. do 1. Daňové přiznání lze podat pomocí elektronického podání (EPO) nebo fyzicky vyplněním tiskopisu.

V rámci elektronického podání nebo pomocí xls šablony probíhají křížové kontroly vyplnění přiznání a automatické doplnění některých konstant (částky slevy na poplatníka apod.).

Co je to elektronické podání daňového přiznání?

Za elektronické podání se považuje takové, které finančnímu úřadu pošlete přes internet ve formátu XML. Nestačí tedy, když si místo klasického tiskopisu stáhnete formulář z internetu, který pak sice vyplníte na počítači, ale nakonec ho vytisknete a předáte finančnímu úřadu v papírové formě.

Pro nepodnikatele (a některé OSVČ bez povinné datové schránky) je elektronická forma dobrovolná. Platí pro ni také mírnější pravidla. Díky nim může elektronickou formu využít i ten, kdo nemá elektronický podpis nebo jinou státem uznávanou elektronickou identitu.

Za elektronické je v tomto případě považováno i podání, které vyplníte a pošlete přes aplikaci EPO bez ověřeného podpisu či identity. Podmínkou je, že takové přiznání do pěti dnů potvrdíte přes takzvaný e-tiskopis podání. Ten vám aplikace nabídne při odeslání - pak si ho vytisknete, ručně podepíšete a doručíte na finanční úřad na papíře, a to buď klasickou poštou, nebo osobně.

Pozor: Kdo má datovou schránku ze zákona, tedy většina OSVČ, nemůže tento náhradní způsob (dodatečné potvrzení přes e-tiskopis) využít.

Měsíc navíc díky elektronickému podání lze získat i při využití software třetích stran - aplikací různých výrobců, které umožňují vyplnění daňového podání a jeho následné elektronické odeslání s použitím uznávaného elektronického podpisu nebo vytvoření XML souboru, který je pak možné načíst do aplikace EPO nebo do datové schránky.

Placení daně

Peníze posíláte na účet pobočky finanční správy, ke které příslušíte svým místem bydliště.

Daň nejpohodlněji zaplatíte prostřednictvím QR kódu, který získáte po vyplnění daňového přiznání na stránkách EPO. Nestíháte lhůty? Pak můžete využít pro platbu daně okamžitou platbu mBank.

Jako variabilní symbol uveďte vaše rodné číslo.

Daň je uhrazena až po připsání částky, nikoli jejím odesláním. Nestíháte? Pak můžete využít tzv. rychlé platby.

Kód banky musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB), tzn. Česká národní banka.

TIP: Pokud si podklady k daňovému přiznání chystáte sami, vyzkoušejte iDoklad - automaticky vám je vygeneruje za pár vteřin.

Pokud si nejste jistí, jak spočítat výši daně z příjmů, nebo tápete v jiných daňových záležitostech, vstupte do naší mini akademie.

tags: #platba #daně #OSVČ #termíny #a #výpočet