Čestné prohlášení OSVČ: Vzor a jeho význam v kontextu zdravotního pojištění
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají v České republice specifické povinnosti v oblasti zdravotního pojištění. Jednou z nich je i možnost skládat čestné prohlášení, které může mít vliv na výpočet a platbu pojistného.
Tento článek se zaměřuje na význam čestného prohlášení OSVČ, jeho vzory a využití v kontextu zdravotního pojištění, a také na další související povinnosti OSVČ a zaměstnavatelů.
Přehledy o příjmech a výdajích OSVČ
Pokud OSVČ nevyužívá paušální daň a podává daňové přiznání k dani z příjmů, musí odevzdat i přehledy o příjmech a výdajích (přehled o výši daňového základu) České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a své zdravotní pojišťovně. Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024 musí v roce 2025 odevzdat každý, kdo loni vykonával samostatnou výdělečnou činnost - třeba i jen část roku. Přehledy za rok 2024 nepodávají ti, kdo se přihlásili k paušální dani. Musí tak učinit jen v případě, že nakonec budou za rok 2024 podávat daňové přiznání, protože například měli ostatní příjmy (z nájmu nebo třeba z investic) nad 15 tisíc korun, nebo pokud nakonec spadnou do jiného pásma paušální daně.
Níže je uveden seznam formulářů a dokumentů, které mohou OSVČ potřebovat v souvislosti s přehledy o příjmech a výdajích a zdravotním pojištěním:
- Přehled OSVČ
- Přihláška a evidenční list pojištěnce
- Doklad pro OSVČ o výši záloh na pojistné
- Žádost o snížení zálohy na pojistné pro OSVČ
- Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele
- Přihláška a evidenční list zaměstnavatele
- Hromadné oznámení zaměstnavatele
- Plná moc ke kontrole zaměstnavatelů
- Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině
- Žádost pojištěnce o udělení souhlasu s úhradou nákladů na plánované zdravotní služby v zahraničí
- Čestné prohlášení OSVČ o určení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů
- Žádost o náhradu nákladů vynaložených na zdravotní služby poskytnuté v zahraničí
- Žádost o uvedení titulu na průkaz pojištěnce
- Žádost o potvrzení o bezdlužnosti
- Žádost o vrácení finančního přeplatku
- Žádost o vrácení finančního přeplatku zákonnému zástupci
- Žádost o splátkový kalendář
- Žádost o odstranění tvrdosti zákona a prominutí, resp. snížení penále
Čestné prohlášení OSVČ: Hlavní a vedlejší zdroj příjmů
Jedním z typů čestných prohlášení je prohlášení OSVČ o určení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů.
Vzor textu:
Čestně prohlašuji, že samostatná výdělečná činnost je hlavním zdrojem mých příjmů a jako osoba samostatně výdělečně činná pravidelně platím ve zdravotním pojištění alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ. Pokud nebudu jako OSVČ platit ve zdravotním pojištění zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, oznámím zaměstnavateli tuto skutečnost nejpozději do osmi dnů od data splatnosti poslední zálohy, která je vyšší než minimální zákonná výše nebo je jí rovna.
Zaměstnanci, kteří jsou zároveň podnikateli, si musejí uvědomit, že zahájení a rovněž i ukončení samostatné výdělečné činnosti jsou povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů po zahájení resp. ukončení této činnosti (viz ustanovení § 10 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V opačném případě jim může být ze strany zdravotní pojišťovny uložena dle § 44 cit.
V této souvislosti lze také konstatovat, že samostatná výdělečná činnost zaměstnance začíná zaměstnavatele fakticky zajímat tehdy, jestliže příjem je nižší než minimum 15 200 Kč nebo pod tuto hodnotu poklesne.
Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní pojištění osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, přičemž tato samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů.
Jedná se o jednu ze situací, kdy zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy případně i z nižšího než minimální vyměřovací základ.
Pokud zaměstnanec vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, pak má tento počin určitá zvýhodnění pro zaměstnance i zaměstnavatele, například v tom smyslu, že při odvodu pojistného nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Jestliže však dojde ke změně skutečností oznámených v čestném prohlášení, pak má tato změna v podstatě vždy dopad do placení pojistného zaměstnavatelem.
Čestné prohlášení o péči o dítě
Dalším typem čestného prohlášení je prohlášení o péči o dítě, které může ovlivnit povinnost dodržovat minimální vyměřovací základ.
Vzor textu:
Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte ……………, narozeného dne …………… Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje jiná osoba. Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny.
Pokud je osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě (děti) po celý kalendářní měsíc zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Jestliže tato „pečující osoba“ nemá v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze své výdělečné činnosti (např. nemoc, ošetřování člena rodiny, neplacené volno), sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a použitím kódu „L“ ji zařadí mezi osoby, za které platí pojistné stát.
Jakmile však bude mít tato osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, provede zaměstnavatel její vyřazení z kategorie osob, za které platí pojistné stát (kód „T“). Například v případě nemoci od 15. 3. do 23. 7. bude použit kód „L“ s datem 1. 4. a kód „T“ s datem 30.
VZOR TEXTU Čestné prohlášení
Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž neplatí pro mě v zaměstnání minimální vyměřovací základ. Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů.
Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny. Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti.
Minimální vyměřovací základ a specifické situace
Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ve mzdových materiálech plátců pojistného - zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) dodržen minimální vyměřovací základ či nikoliv. Přesto při řešení této situace musí být zaměstnavatel velmi obezřetný především u těch zaměstnaných osob, jejichž příjem „balancuje“ na hranici minimální mzdy.
Vzor textu žádosti zaměstnance o dopočet pojistného:
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se tímto obracím na svého zaměstnavatele (Název, sídlo, IČ) se žádostí o provedení dopočtu a doplatku pojistného na zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu. Varianta B: Za účelem provedení dopočtu a doplatku pojistného (viz výše) zabezpečím doručení dokladu o výši zúčtovaného hrubého příjmu u zaměstnavatele ……. za příslušný kalendářní měsíc, a to nejpozději do ……..
Pokud úhrn příjmů (vyměřovacích základů) u více zaměstnavatelů překročí v rozhodném období kalendářního měsíce minimální vyměřovací základ, neprovádí dopočet žádný ze zaměstnavatelů a každý odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu.
Níže uvedená tabulka shrnuje situace, kdy zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy případně i z nižšího než minimální vyměřovací základ:
| Situace | Podmínky |
|---|---|
| OSVČ s vedlejším zdrojem příjmů | OSVČ platí minimální zálohy na pojistné jako OSVČ |
| Osoba celodenně pečující o dítě | Splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče o dítě |
| Zaměstnanec - uchazeč o zaměstnání | Zúčtovaný příjem není vyšší než polovina minimální mzdy |
Je také pravdou, že když zaměstnanec nějaký doklad podepíše, více si uvědomí, že má vůči zaměstnavateli a potažmo zdravotní pojišťovně určité povinnosti, než když proběhne v dané věci pouze ústní debata.
tags: #vzp #čestné #prohlášení #OSVČ #vzor
