Možná se někomu bude zdát název článku jako protimluv. Jak může někdo podnikat a nevěnovat se tomu na plný plyn? V praxi však mnoho osob provozuje podnikání jako vedlejší činnost. Vedlejší činnost OSVČ znamená, že máte podnikání pouze jako doplněk k hlavnímu zdroji příjmů, například k zaměstnání, studiu, rodičovské dovolené nebo důchodu.

Stále častěji si zaměstnanci přivydělávají bokem jako soukromí podnikatelé. Proč nevyužít volný čas po pracovní době efektivně, zvlášť když jste v práci nabrali know-how, které můžete využít i jinde. Nebo když si můžete vydělávat svým koníčkem.

Základní informace

Osoba samostatně výdělečně činná (označuje se zkratkou OSVČ) je osoba, která ukončila povinnou školní docházku a vykonává samostatně výdělečnou činnost nebo při samostatné výdělečné činnosti spolupracuje. Samostatnou výdělečnou činností je např. provozování živnosti, podnikání v zemědělství, umělecká činnost aj.

Samostatná výdělečná činnost se dělí na 2 druhy:

• hlavní - jde o Váš jediný příjem
• vedlejší - činnost není jediným Vaším příjmem (vedle podnikání jste ještě zaměstnaní, studujete, pobíráte invalidní nebo starobní důchod, osobně pečujete o dítě do 4 let věku atd.).

Důvod pro to, aby Vaše podnikání bylo považováno za vedlejší činnost, musíte sdělit Územní správě sociálního zabezpečení. Přehled povinně i nepovinně dokládaných důvodů pro výkon vedlejší činnosti najdete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Vykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní, je pro ni účast na důchodovém pojištění povinná, pokud ji vykonává jako činnost vedlejší, vzniká účast až na základě dosažených příjmů nebo pokud se k účasti OSVČ sama přihlásí. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné, mohou se tedy samy rozhodnout, zda se k němu přihlásí. Pojistné OSVČ samy odvádějí příslušné územní správě sociálního zabezpečení, u které jsou evidovány.

Podmínky pro vedlejší činnost

Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že to, zda je podnikání vaše hlavní, nebo vedlejší činnost, není vaše rozhodnutí. Rozhodující není ani výše příjmů z podnikání. Pokud splňujete některou z těchto podmínek, můžete vykonávat vedlejší samostatně výdělečnou činnost, která je finančně výhodnější a také přináší méně administrativy:

• Jste zaměstnaní a odvádíte pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance.
• Jste student do 26 let.
• Jste na mateřské či rodičovské dovolené.
• Pečujete o dítě do 4 let.
• Jste v důchodu.

Ve zkratce: V případě vedlejší činnosti stát předpokládá, že podnikání není hlavním zdrojem vašich příjmů. Z pohledu zdravotní pojišťovny můžete být vedlejší OSVČ také v případě, že celý den pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do 15 let. Kompletní přehled podmínek pro to, aby vaše podnikání spadalo do vedlejší činnosti, najdete na stránkách správy sociálního zabezpečení.

Souhlas zaměstnavatele

Jako první věc, kterou by si měl zaměstnanec, který chce být zároveň OSVČ, vyřešit, je odpověď na otázku, zda pro svůj výkon podnikání nepotřebuje povolení zaměstnavatele. Ostatní zaměstnanci se řídí § 304, který ukládá, že zaměstnanec potřebuje předchozí písemný souhlas zaměstnavatele, pokud by výdělečná činnost takové OSVČ byla shodná s předmětem podnikání zaměstnavatele. Například tedy účetní v pracovním poměru u účetní kanceláře nemůže zároveň vykonávat činnost účetní jako OSVČ, pokud neobdrží předchozí písemný souhlas zaměstnavatele.

Ale již nic nebrání tomu, aby se bez tohoto souhlasu věnovali činnosti OSVČ např. Omezení předchozím písemným souhlasem se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Z výše uvedeného příkladu by tedy účetní zaměstnaní v účetní kanceláři mohli psát placené články o účetnictví nebo třeba vyučovat účetnictví.

Povinnosti OSVČ při vedlejší činnosti

Přesto se vás ale týká řada povinností vůči úřadům, konkrétně vůči finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Jste-li OSVČ, k Vašim hlavním povinnostem patří:

• placení pojistného na důchodové pojištění formou záloh a doplatku tohoto pojistného
• podávání Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok.

Jako OSVČ máte také povinnost oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení datum:

• zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti
• ukončení samostatné výdělečné činnosti
• zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, od kterého Vám byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti
• zániku důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti (to znamená, že jste např. skončili zaměstnání, nemáte již nárok na výplatu důchodu či rodičovského příspěvku, přestali jste studovat aj.).

Veškeré změny musíte hlásit příslušné územní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost.

Daně

Jako každý podnikatel musíte samozřejmě platit daně. Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podávat daňové přiznání. Povinnost každý rok odevzdat daňové přiznání se týká všech OSVČ vedlejších, jejichž roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun (pro zaměstnance platí limit 20 tisíc korun).

V daňovém přiznání uvádíte všechny své zdanitelné příjmy. Pokud jste tedy zaměstnanec s vedlejší živností, uvádíte i mzdu.

Daňové přiznání se podává do 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a tak byste dokumentaci v roce 2025 měli odevzdat do 1. dubna. Vzhledem k tomu, že od roku 2023 musí mít podnikající subjekty zřízenou datovou schránku, mohou daňové přiznání v elektronické podobě odevzdat až o měsíc později. Tedy do 2. května 2025. V případě, že spolupracujete s daňovým poradcem, přiznání odevzdáváte nejpozději 1. července 2025.

Výpočet daně:

V daňovém přiznání musíte uvést všechny vaše příjmy. A to i tehdy, pokud jste v průběhu roku ze mzdy odváděli zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Nezapomeňte si od vašeho zaměstnavatele do 15. Sazba daně z příjmů činí 15 % (případně z částky přesahující rozhodnou hranici 23 %) a počítá se ze základu daně.

Ten se skládá z pěti tzv. Dohromady tvoří celkový základ daně. (Pozor - základ daně není součet vašich příjmů. Vypočítá se tak, že od svých příjmů odečtete výdaje.

Jestliže váš daňový základ překročí částku na úrovni 36násobku průměrné mzdy, tj. 1 582 812 Kč v roce 2024 (1 676 052 Kč v roce 2025), odvedete daň ve výši 23 % z částky základu daně přesahující tuto hranici.

Způsoby uplatnění výdajů:

• Skutečné výdaje: Při vedení daňové evidence musíte pečlivě evidovat příjmy a reálně vynaložené výdaje (tzn.
• Výdajové paušály: Např. pokud uplatňujete 60% výdaje, při příjmech z podnikání 300 000 Kč vaše výdaje činí 180 000 Kč.

Od základu daně si můžete jako fyzická osoba - dárce odečíst úhrn darů na účely splňující zákonné podmínky, přičemž tento úhrn darů je vyšší než 1 000 Kč nebo je vyšší než 2 % základu daně. Se snížením základu daně OSVČ vám pomůže i dárcovství krve. Za jeden odběr si snížíte základ daně o 3 000 Kč. Jestliže máte některé z těchto pojištění, můžete si snížit základ daně, a to až o 48 000 Kč. Jestliže máte hypotéku nebo stavební spoření, můžete si od základu daně odečíst úroky, které jste v daném roce bance či spořitelně zaplatili.

Sociální pojištění

Pojistné OSVČ platí:

• pojistné na důchodové pojištění formou záloh a doplatku tohoto pojistného,
• pojistné na nemocenské pojištění (dobrovolné).

Pojistné platíte na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. K platbě musíte uvádět variabilní symbol, aby se Vaše platba správně zaevidovala. Číslo účtu a Váš variabilní symbol obdržíte od příslušné správy sociálního zabezpečení poté, co oznámíte zahájení samostatné výdělečné činnosti.

V případě vedlejší činnosti nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2025 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 111 736 Kč. Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 111 736 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže tento příjem překročíte, budete v roce 2026 platit minimální zálohu něco přes 1 496 Kč.

V prvním roce podnikání nehradíte žádné zálohy, jelikož nejsou z čeho vypočítat. V dalších letech v případě překročení rozhodného příjmu platíte měsíční zálohy stanovené pro OSVČ na vedlejší činnosti.

Účast OSVČ na důchodovém pojištění

OSVČ je účastna důchodového pojištění v případě, že v daném roce:

• vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
• její příjem z vedlejší samostatné vedlejší výdělečné činnosti dosáhl rozhodné částky (ta je proměnlivá - v roce 2024 je to 105 520 Kč, pro rok 2025 je to 111 736 Kč),
• přihlásila se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění,
• je poplatníkem v paušálním režimu a daň za toto zdaňovací období je rovna paušální dani.

Doba samostatné výdělečné činnosti, za kterou nebylo zaplaceno pojistné na důchodové pojištění, nemůže být započítána pro nárok na důchod.

Zdravotní pojištění

Na zdravotní pojišťovnu se přehledy podávají každý rok. Podle nich se vám určí záloha na pojistné. Na rozdíl od OSVČ, které podnikají na hlavní pracovní poměr, se vás minimální povinné zálohy netýkají.

Pokud podnikáte při zaměstnání, platí za vás zdravotní pojištění zaměstnavatel, takže žádné měsíční zálohy neplatíte. V ostatních případech, které umožňují provozovat živnost vedlejší, jste tzv. státní pojištěnec. Státní pojištěnci podnikající na vedlejší činnost zálohy na zdravotní pojištění hradit musí.

Roční přehled o příjmech a výdajích musí odevzdat každá OSVČ vedlejší a doplatit případný nedoplatek na pojistném za předchozí rok.

Zdravotní pojištění u státních pojištěnců - státní pojištěnci jsou ti, za které pojištění hradí stát. Jde například o studenty, maminky na mateřské nebo penzisty. Státní pojištěnci v prvním roce podnikání zálohy neplatí. Po podání přehledů je pojišťovně doplatíte jednorázově. Z přehledů vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok, které budete platit každý měsíc.

Výhody vedlejší činnosti

Podnikání na „vedlejšák“ s sebou nese řadu výhod, a to včetně nižších odvodů. Může se jednat o zajímavý přivýdělek nebo způsob, jak si vyzkoušet podnikání, aniž byste přišli o jiný stabilní zdroj příjmů.

Mezi hlavní výhody patří:

• Nižší odvody na sociálním a zdravotním pojištění.
• Možnost využít výdajové paušály.
• Flexibilita a možnost přizpůsobit podnikání vašim časovým možnostem.

Tabulka: Porovnání hlavní a vedlejší činnosti OSVČ

Kritérium	Hlavní činnost	Vedlejší činnost
Zálohy na sociální pojištění	Povinné minimální zálohy	Závislé na výši příjmu, možnost neplatit
Zálohy na zdravotní pojištění	Povinné minimální zálohy	Často neplatí, pokud jste zaměstnaní, student, atd.
Daňové přiznání	Povinné	Povinné, pokud příjmy přesáhnou 20 000 Kč
Paušální daň	Možná	Možná, pokud splníte podmínky

Jak začít s vedlejší činností

Pokud chcete podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost, jako první budete potřebovat získat živnostenské oprávnění (často nazývané živnostenský list). Zřízení živnosti na vedlejší činnost probíhá stejně jako při hlavní činnosti, živnostenský úřad vás v tomto případě nerozlišuje.

Postup je stejný jako v případě založení hlavní živnosti:

• Živnost se zakládá na živnostenském úřadě, který prověří, zda splňujete zákonem stanovené podmínky pro provozování vámi zvolené živnosti.
• Pomocí Jednotného registračního formuláře se zároveň zaregistrujete jako podnikatel i u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

S podnikáním začínáte ve chvíli, kdy na živnostenském úřadu zaplatíte správní poplatek. Abyste mohli začít podnikat, je potřeba si na jakémkoliv živnostenském úřadu zřídit živnostenský list na vedlejší činnost. Jeho vyřízení vás přijde na 1 000 Kč. Při vyřizování živnosti volné si vystačíte s občankou.

tags: #osvc #vedlejsi #cinnost #podminky

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně ukončit pracovní poměr dohodou?
• Práce Cheb a okolí
• Obnova krajiny: Informace o brigádě sázení
• Získejte přehled o povinnostech zaměstnavatelů v oblasti zákonného pojištění
• Pravidla pro kontrolu nemocenské během Silvestra