Podnikání jako OSVČ na vedlejší činnost znamená, že příjem, který z podnikání máte, není vaším hlavním zdrojem peněz. Tím je ve většině případů zaměstnání. Podnikání na vedlejší činnost může být příjemným přilepšením k vašemu platu.

Do kategorie OSVČ vedlejší spadáte, pokud podnikáte, ale zároveň máte jiný zdroj příjmů, ze kterého se vám odvádí zdravotní a sociální pojištění. Na vedlejší činnost můžete podnikat, když jste zaměstnaní, studenti do 26 let, na mateřské či rodičovské, pečujete o dítě do 4 let nebo jste v důchodu. Ve zkratce: V případě vedlejší činnosti stát předpokládá, že podnikání není hlavním zdrojem vašich příjmů.

Jak začít podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost

Než se vydáte na živnostenský úřad, vyberte si, do jakého druhu živnosti vaše podnikání spadá.

• Živnost ohlašovací volná - obsahuje zhruba 80 oborů. Pro její vyřízení stačí pouze splnění všeobecných podmínek.
• Živnost ohlašovací řemeslná - vyžadují splnění všeobecných podmínek a doložení dokladu o odborné způsobilosti.
• Živnost ohlašovací vázaná - stejně jako u řemeslných činností dokládáte odbornou způsobilost, kterou upravuje příloha č. 2 živnostenského zákona. Musíte splnit také všeobecné podmínky.

S podnikáním začínáte ve chvíli, kdy na živnostenském úřadě zaplatíte správní poplatek. Abyste mohli začít podnikat, je potřeba si na jakémkoliv živnostenském úřadu zřídit živnostenský list na vedlejší činnost. Jeho vyřízení vás přijde na 1 000 Kč. Při vyřizování živnosti volné si vystačíte s občankou. U podnikání při zaměstnání si zjistěte, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele. V případě, že chcete podnikat ve stejném oboru, potřebujete zaměstnavatelův písemný souhlas.

Daně u OSVČ na vedlejší činnost

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podávat daňové přiznání. Povinnost podat daňové přiznání se týká nejen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ale také těch, které podnikají na vedlejšák. Daňové přiznání odevzdáváte v případě, že jsou vaše příjmy za rok 2025 vyšší než 50 000 Kč. Do daňového přiznání musíte uvést veškeré vaše příjmy. Jde o příjem ze zaměstnání (požádejte svého zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech), z podnikání, ale třeba i z pronájmu. Kromě toho sem patří i zálohy na daň z příjmů fyzických osob, které jste v průběhu roku odváděli ze mzdy.

Daňové přiznání se podává do 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a tak byste dokumentaci v roce 2025 měli odevzdat do 1. dubna. Vzhledem k tomu, že od roku 2023 musí mít podnikající subjekty zřízenou datovou schránku, mohou daňové přiznání v elektronické podobě odevzdat až o měsíc později. Tedy do 2. května 2025. V případě, že spolupracujete s daňovým poradcem, přiznání odevzdáváte nejpozději 1. července 2025.

Máte na výběr, jestli se pro výpočet daňového základu rozhodnete uplatnit své skutečné výdaje, nebo zvolíte výdajový paušál. Kromě těchto dvou možností se můžete setkat ještě s paušální daní, kterou však jako OSVČ na vedlejší činnost nemůžete využít. U výdajového paušálu se výdaje pro daňové účely vypočítají jako procento z Vašich příjmů. Nezáleží přitom na výši Vašich reálných výdajů. Druhou možností je uplatnění skutečných výdajů. To se vyplácí zejména v situacích, kdy Vaše reálné výdaje převyšují ty paušální (k tomu často dochází například při přeprodeji zboží).

Daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %. Danění výdajovým paušálem je oblíbené pro svoji jednoduchost. Nemusíte vést daňovou evidenci. Výdaje se počítají jako procento ze všech vašich příjmů bez ohledu na reálné výdaje.

• 40 % - z činností, které nepodléhají živnosti (autorská práva, svobodná povolání, podnikání podle zvláštních předpisů, např.

Danění podle skutečných výdajů se vám vyplatí, pokud vaše reálné výdaje převyšují výdaje paušální. Nejčastěji se k tomuto způsobu uchylují podnikatelé, kteří prodávají zboží. V tomto případě musíte vést daňovou evidenci. Sazba daně z příjmu je 15 % a počítá se ze základu daně, kterou tvoří pět tzv. další příjmy, které nespadají do výše uvedeného (např. Základ daně si můžete snížit několika způsoby.

Standardní lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena na 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období - tedy na 1. dubna. OSVČ mají povinnost podávat daňové přiznání elektronicky. Tato lhůta končí 1. května, ale protože je státní svátek, stačí když přiznání pošlete do 2. května 2025.

Nezáleží na tom, jestli podnikáte na hlavní, nebo vedlejší pracovní činnost. S Vyfakturuj.cz vystavíte faktury za pár vteřin a budete mít pod dohledem také evidenci příjmů. Při podávání výkazů a přehledů budete mít vše na jednom místě.

Sociální a zdravotní pojištění u OSVČ na vedlejší činnost

Podnikání na hlavní a vedlejší činnost se rozlišuje zejména kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Na zdravotní pojišťovnu se přehledy podávají každý rok. Podle nich se vám určí záloha na pojistné.

Zdravotní pojištění

Z pohledu zdravotní pojišťovny můžete být vedlejší OSVČ také v případě, že celý den pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do 15 let. Kompletní přehled podmínek pro to, aby vaše podnikání spadalo do vedlejší činnosti, najdete na stránkách správy sociálního zabezpečení.

Jste-li OSVČ na vedlejší činnost, máme pro vás dobrou zprávu: minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění se vás netýkají. V prvním roce podnikání vůbec neplatíte zálohy a pojistné zaplatíte jednorázově až po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Pokud jste OSVČ se souběhem zaměstnaneckého poměru (kdy je podnikání vaší vedlejší činností): nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pokud za vás zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance.

Pokud jste OSVČ, za kterého platí pojistné stát (student, důchodce apod.): Opět nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ ani povinnost platit zálohy ve výši minima stanoveného pro OSVČ.

Na rozdíl od sociálního musíte zdravotní pojištění u vedlejší činnosti hradit vždy, a to i při nízkých výdělcích. Každoročně je také nutné u své zdravotní pojišťovny vyplnit přehled o příjmech a výdajích, ve kterém vypočítáte rozdíl mezi zaplacenými zálohami a výší pojistného, které musíte zaplatit na základě Vašeho výdělku.

Pokud podnikáte při studiu, mateřské dovolené nebo v penzi, v prvním roce podnikání zálohy neplatíte. Své pojišťovně na začátku dalšího roku podáte přehled o příjmech a výdajích a částku pojištění uhradíte jednorázově. Na základě přehledu Vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok.

Jestliže podnikáte při zaměstnání a zaměstnavatel za Vás hradí minimální odvody na zdravotní pojištění, měsíční zálohy neplatíte vůbec.

Státní pojištěnci v prvním roce podnikání zálohy neplatí. Po podání přehledů je pojišťovně doplatíte jednorázově. Z přehledů vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok, které budete platit každý měsíc. Na rozdíl od OSVČ, které podnikají na hlavní pracovní poměr, se vás minimální povinné zálohy netýkají.

Pokud podnikáte při zaměstnání, platí za vás zdravotní pojištění zaměstnavatel, takže žádné měsíční zálohy neplatíte.

Sociální pojištění

Podnikání na vedlejší činnost má své výhody i v případě sociálního pojištění. Pokud váš dílčí základ daně z příjmu OSVČ (tedy příjmy minus výdaje, ať už skutečné, nebo paušální) nepřesáhne takzvanou roční rozhodnou částku, pak sociální pojištění vůbec neplatíte. V roce 2025 tato rozhodná částka dělá 111 736 Kč.

A pokud rozhodnou částku překročíte? Za první rok podnikání zaplatíte ČSSZ pojištění jednorázově (po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ).

Pokud váš čistý zisk za rok nepřesáhne 111 736 Kč, nemusíte si se sociálním pojištěním dělat starosti - neplatíte nic. Minimální výše zálohy je 1 496 Kč měsíčně, ale pokud máte vyšší příjmy, částka se vám vypočítá individuálně. Pokud vyděláte hodně, je tu dobrá zpráva - sociální pojištění má svůj strop. Pro rok 2025 je maximální vyměřovací základ 2 234 736 Kč.

„Hranice, od které musíte toto pojištění platit, se každý rok mění. Dejte si pozor na to, že rozhodná částka neoznačuje výši vašich příjmů, ale váš zisk. Od příjmů tedy musíte odečíst náklady a pak zjistíte, jestli jste se se ziskem dostali nad hranici, nebo ne,“ upozorňuje lektorka bezplatné Mini akademie pro začínající podnikatele, Ing.

TIP: Limit pro platbu sociálního pojištění si nemusíte složitě počítat a hlídat sami. Online fakturační nástroj iDoklad vám přehledně ukáže váš čistý zisk, takže hned víte, zda už máte povinnost hradit zálohy.

Platba minimálních záloh na sociálním pojištění je opět povinná pro OSVČ na hlavní pracovní poměr. V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2025 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 111 736 Kč. Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 111 736 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže tento příjem překročíte, budete v roce 2026 platit minimální zálohu něco přes 1 496 Kč.

V prvním roce podnikání nehradíte žádné zálohy, jelikož nejsou z čeho vypočítat. V dalších letech v případě překročení rozhodného příjmu platíte měsíční zálohy stanovené pro OSVČ na vedlejší činnosti.

Na rozdíl od OSVČ na hlavní činnost, kde se zálohy na pojištění platí každý měsíc, to u vedlejších OSVČ funguje jinak. Sociální pojištění: Do zisku 111 736 Kč ročně neplatíte nic.

Přehledy pro pojišťovny

Pokud jste alespoň část roku pracovali jako OSVČ, a to i na vedlejší poměr, musíte podat přehled o příjmech a výdajích na svoji zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Data pro podání přehledů na sociální správu se odvíjí od podání daňového přiznání. Standardně se odevzdává do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Prodlužuje se však na 4 měsíce v případě, že bylo podáno po uplynutí 3 měsíců elektronickou formou. Stejně jako u daňového přiznání i přehledy o příjmech a výdajích musí podnikatelé podat přes datovou schránku.

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu můžete doručit své zdravotní pojišťovně elektronicky, nebo papírově.

Důležité termíny pro rok 2025:

• 2. 5. 2025 (jde o prodlouženou lhůtu) - podání daňového přiznání OSVČ elektronicky po 1. 4.
• 1. 8. 2025 - pokud daňové přiznání podal daňový poradce po termínu 1. 4.

Změna z hlavní na vedlejší činnost

Důvodů, proč z hlavní činnosti přejít na vedlejší, může být hned několik. Z hlavní na vedlejší přecházíte v momentě, kdy během podnikání uzavřete se zaměstnavatelem pracovní poměr, ze kterého za vás bude odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dalším případem je, pokud je vám do 26 let a začnete studovat, případně jdete do důchodu.

Jestliže se rozhodnete jít na vedlejší činnost, musíte tuto skutečnost nejpozději do 8 dnů ohlásit na živnostenském úřadě. Ten by měl o změně informovat okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pro klid v duši si ale toto ještě sami ověřte.

Výhody podnikání na vedlejší činnost

Podnikání na vedlejší činnost má oproti podnikání na hlavní činnost jednu obrovskou výhodu - objem peněz, které pošlete státu na sociálním a zdravotním pojištění, bude výrazně nižší.

Podnikání jako vedlejší činnost je ideální volbou pro každého, kdo si chce přivydělat ke studiu, zaměstnání nebo třeba na mateřské. Oproti hlavní výdělečné činnosti přináší řadu výhod - platíte nižší odvody a mnohdy se Vás netýkají ani zálohy na sociální a zdravotní pojistné.

Uvažujete o živnostenském listu, ale nejste si jistí, jestli se vám podnikání vůbec vyplatí? Zjistěte, zda z vás bude OSVČ na hlavní, nebo vedlejší činnost.

Výhody podnikání na vedlejší činnost:

• zálohy na sociální pojištění nemusíte platit vůbec, pokud máte nižší zisk, než je tzv. rozhodná částka.

Paušální daň v roce 2025

V roce 2025 tak paušální daň v 1. V ostatních dvou pásmech zůstane paušální daň stejná jako letos. Stejně jako v předchozích letech budou mít živnostníci i ostatní podnikající fyzické osoby možnost dobrovolně vstoupit či vystoupit z paušálního režimu do 10. ledna 2025.

Zálohy v nové výši se hradí již od ledna 2025, přičemž splatnost lednové zálohy na sociální pojistné je do 31. 1. 2025 a na zdravotní pojistné do 8. 2.

V roce 2025 bude paušální daň v 1.

Záloha na paušální daň 2025 je 8 716 Kč měsíčně v 1.pásmu. Ve 2.daňovém pásmu je částka 16 745 Kč a ve 3.

Záloha na paušální daň se zasílá na účet místně příslušného finančního úřadu.

Minimální zálohy OSVČ v roce 2025

Minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění OSVČ se zvyšují každý rok a ani ten příští není výjimkou. Minimální zálohy v roce 2025 platí osoby samostatně výdělečně činné s hlavní činností, jejichž vyměřovací základ za rok 2024 je nižší než minimální vyměřovací základ. Roční vyměřovací základ pro sociální pojistné se vypočítá jako 55 % daňového základu, tj. příjmů po odečtení výdajů, pro zdravotní pojistné je to 50 % daňového základu.

Minimální vyměřovací základ se počítá z průměrné mzdy, která je pro rok 2025 stanovena na 46 557 Kč. U sociálního pojištění v roce 2025 minimální vyměřovací základ činí 35 % průměrné mzdy, tj. Pro zdravotní pojištění je minimální vyměřovací základ polovina průměrné mzdy, tj. U sociálního pojistného je stanoven i maximální roční vyměřovací základ, který pro rok 2025 činí 2 234 736 Kč (48násobek průměrné mzdy). Nad tento limit se již pojistné neplatí.

Záloha na sociální pojištění je 29,2 % z vyměřovacího základu. OSVČ vedlejší s příjmy nad tzv. rozhodnou částku (daňový základ ve výši 111 736 Kč) budou platit minimálně 1 496 Kč měsíčně na sociální pojištění.

Minimální zálohy u zdravotního pojištění se počítají jako 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. V roce 2025 jde o 3 143 Kč měsíčně. OSVČ vedlejší zdravotní pojištění průběžně hradit nemusí.

Minimální měsíční zálohy v roce 2025:

• OSVČ vykonávající činnost jako hlavní: 4 759 Kč (u stálých OSVČ, u začínajících OSVČ bude pojistné nižší - 3 399 Kč).
• OSVČ vykonávající činnost jako vedlejší: 1 496 Kč.

• OSVČ vykonávající činnost jako hlavní: 3 143 Kč.

Platí se zpětně, do 8.

Minimální pojistné na nemocenské pojištění:

Pojistné na nemocenské pojištění se vypočte jako 2,7 % z vyměřovacího základu. Minimální pojistné na nemocenské pojištění se vypočte jako 2,7 % z minimálního vyměřovacího základu, který je v roce 2025 9 000 Kč. Pozor, u nemocenského pojištění nejde o zálohu, ale přímé pojistné.

Tabulka: Minimální měsíční zálohy OSVČ v roce 2025

Typ OSVČ	Sociální pojištění	Zdravotní pojištění
Hlavní činnost	4 759 Kč	3 143 Kč
Vedlejší činnost (příjmy nad rozhodnou částku)	1 496 Kč	3 143 Kč
Vedlejší činnost (příjmy pod rozhodnou částku)	0 Kč	0 Kč (zálohy se neplatí průběžně)

Pokud se rozhodnete nemocenského pojištění OSVČ neúčastnit nebo jej přestanete platit a bude proto ukončeno, nemáte nárok na žádnou z dávek nemocenského pojištění. Z nemocenského pojištění OSVČ je za splnění podmínek poskytováno: nemocenské peněžitá pomoc v mateřství otcovská dlouhodobé ošetřovné od 1. 1. 2025 ošetřovné Podrobné informace o nemocenském pojištění OSVČ.

Pokud váš obrat za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne 2 miliony Kč, máte povinnost registrovat se k DPH. Od roku 2025 navíc platí nová hranice - 2 536 500 Kč. iDoklad automaticky hlídá oba limity pro obrat (2 miliony Kč i 2 536 500 Kč) a včas vás upozorní, pokud se blížíte k registraci k DPH. Díky tomu se vyhnete pozdní registraci i případným sankcím.

tags: #osvc #vedlejsi #cinnost #zalohy #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky pro nárok na nemocenské po skončení zaměstnání
• Práce Cheb a okolí
• Jak se efektivně ucházet o práci
• Analýza průměrné mzdy v České republice
• Vzor dokumentu pro převod