Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele: Podmínky a povinnosti

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání.

Každý zaměstnavatel nese odpovědnost za zdraví a bezpečí svých zaměstnanců. I při důsledném dodržování bezpečnostních pravidel se ale může někdy stát, že dojde k úrazu či onemocnění. Zaměstnavatelé, kteří jsou přihlášení k pojištění, mají právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Povinnosti zaměstnavatele

Povinností každého zaměstnavatele, který má alespoň jednoho zaměstnance, je platit zákonné pojištění odpovědnosti, které slouží zaměstnanci k uhrazení škod na zdraví nebo škod vzniklých v souvislosti s pracovním úrazem či nemoci z povolání.

Zaměstnavatel je povinen pojišťovně (Kooperativa) písemně oznámit vznik pracovněprávního vztahu, a to bez zbytečného odkladu.
Zaměstnavatel je povinen dbát na to, aby nenastala škodná událost. Musí dodržovat povinnosti týkající se odvrácení nebo zmenšení nebezpečí.
Zaměstnavatel musí respektovat pokyny pojišťovny o náhradě škody a bez jejího souhlasu se nezavazovat k náhradě promlčené pohledávky.

Nesjednání zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele představuje porušení zákona a může mít za důsledek pokutu (např. ze strany České správy sociálního zabezpečení nebo Státního úřadu inspekce práce).

Kdo je pojištěn?

Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ. Pro všechny zaměstnavatele s aspoň jedním zaměstnancem. Nevztahuje se na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.

Příslušnost k pojišťovnám

Která z pojišťoven je pro konkrétního zaměstnavatele příslušná, určuje vyhláška č. 125/1993 Sb. podle přiděleného kódu hlavní činnosti (např. podle klasifikace CZ-NACE).

Zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno do 31. 12. u České pojišťovny, a. s., mají toto pojištění i nadále u ní.
Ostatní zaměstnavatelé mají pojištění u Kooperativy, pojišťovny, a. s.

Výpočet a platba pojistného

Výpočet pojistného provádí sám zaměstnavatel, a to vynásobením sazby, která se určuje podle odvětvové klasifikace ekonomických činností - OKEČ (později nahrazeno tříděním CZ-NACE) a základu shodným s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku státní politiky zaměstnanosti. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v daném období zaměstnával.

Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností.

Pojistné se hradí čtvrtletně s tím, že pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31.Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.

Pro pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se neuzavírá pojistná smlouva, protože pojištění je zákonné.

Sazby pojistného dle OKEČ (příklad)

OKEČ kód	Ekonomická činnost (OKEČ název)	Z vyměřovacího základu v ‰
01	Zemědělství	7
02	Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby	8,4
10.1	Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket	50,4
45	Stavebnictví	7

Náhrada za ztrátu na výdělku

Nárok může vzniknout v případě, že zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání poklesl výdělek. Renta je rozdíl mezi původním dosahovaným výdělkem před vznikem škody a výdělkem nově dosahovaným.

Průměrný hrubý měsíční výdělek se zjišťuje podle ustanovení § 351-362 zákoníku práce. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§ 353 zákoníku práce - dále jen ZP). Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (§ 353 odst. 2 ZP). Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek (§ 356 odst. 1 ZP).

Protože pro náhradu musí být použit průměrný měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce (§ 356 odst.

Neodpracoval-li zaměstnanec před vznikem nároku na výplatu náhrady v rozhodném období alespoň 21 dnů, při odškodňování ztráty se vychází z pravděpodobného výdělku, stanoveného podle ustanovení § 355 odst. 2 zákoníku práce. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, kterých zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (§ 355 odst.

Každý doklad musí být vždy označen příslušným číslem pojistné události, pod kterým je případ u pojišťovny registrován. Zaměstnanec může dokládat výši svého výdělku pravidelně měsíčně nebo v jiné frekvenci podle toho, jak často si přeje dostávat rentu. Pozor také na promlčecí lhůtu, která je 3 roky. Pro výši výdělku nejsou stanoveny žádné limity. Při ukončení pracovního poměru doložte potvrzenou výpověď, dohodu nebo jiné ukončení poměru s původním zaměstnavatelem nejlépe i se zápočtovými listem.

"Stop výdělek"

Když poškozený zaměstnanec pobíral náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a poté přestal vykonávat zaměstnání, které pro něj bylo vhodné z hlediska jeho schopností, kvalifikace a zdravotního stavu, a to z důvodů jiných než je zhoršení zdravotního stavu vyvolané pracovním úrazem/nemocí a stal se uchazečem o zaměstnání, nemůže mu být uhrazena újma spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemůže mít po zjištění nemoci z povolání nebo po pracovním úrazu příjem v takové výši, jakou měl za trvání pracovního poměru.

Této konstrukci se říká „stop výdělek“ - je to výdělek zjištěný k prvnímu dni po skončení pracovního poměru a ten je pak v rentě zohledňován po celou dobu nepřetržité evidence na ÚP. Smyslem této fikce v ustanovení § 271b odst.

Zánik nároku na rentu

změna zdravotního stavu - zhoršení z tzv. přiznání invalidního důchodu
Datem přiznání předčasného starobního důchodu zaniká nárok na rentu, a to i v případě jeho přiznání bez výplaty (viz ZP § 271b, odst.

tags: #kooperativa #zakonne #pojištění #zaměstnance #podmínky