Nepedagogičtí pracovníci jsou nedílnou součástí vzdělávacího procesu a zabezpečují pro jeho kvalitu potřebné zázemí. Mezi tyto profese patří například kuchařky, školníci, uklízečky, ekonomky a správci IT.

Vláda už v září schválila zvýšení minimální mzdy. Konkrétně na 20 800 korun, tedy o necelé dva tisíce víc, než je tomu letos. Podle návrhu ministra školství Mikuláše Beka by platy nepedagogů (tedy například uklízeček a kuchařek) měly od září 2025 platit zřizovatelé - obce nebo kraje.

Připravuje se zásadní průlomová změna, která nemá legislativní oporu, a tak se bude zřejmě narychlo schvalovat jako přílepek k novele zákona o rozpočtovém určení daní.

Nejčastější reakcí a názorem je, že se vláda riskantně snaží převést finanční břemeno a zbavit se částečně financování školství ze státního rozpočtu v situaci, kdy finanční situace krajů a obcí je příznivější než rozpočet státu.

Ředitel se ocitá v komplikovaném nerovném postavení, jako zaměstnavatel má přehled o potřebách, nutných počtech a práci svých nepedagogických zaměstnanců, ale obec, kraj jako zřizovatel, který bude určovat objem prostředků na nepedagogické pracovníky, to nemusí akceptovat.

Finanční prostředky z rozpočtového určení daní určené pro školství nejsou účelově vázány, nemusí je proto použít v plné míře.

Obce a kraje ve snaze ušetřit mohou hledat cestu privátního zajištění “vývařovny” pro více škol. Existuje reálná obava z udržení kvality školního stravování, hrozba privatizace školního stravování.

MŠMT letos navýšilo prostředky na platy učitelů, aby jejich průměrný plat dosáhl 130 % průměrné hrubé mzdy z roku 2023. Pro nepedagogické zaměstnance se objem prostředků na platy zvýšil o 5 % oproti roku 2024. Platové tarify nepedagogických zaměstnanců vzrostly o 1 400 Kč.

Rozpočet na rok 2025 zahrnuje finanční prostředky na platy nepedagogických pracovníků a ONIV pouze na období leden až srpen. Od 1. září 2025 by dle návrhu měly odpovědnost za jejich financování převzít obce a kraje.

Stát se v rámci nového systému zavazuje financovat pouze pedagogickou práci ve veřejných školách a školských zařízeních, zatímco zřizovatelé, tedy obce, kraje a dobrovolné svazky obcí, budou odpovídat za nepedagogickou práci, většinu ostatních neinvestičních výdajů a provozní náklady.

Nový model zavádí systém vah, který zohledňuje specifické potřeby různých „typů“ škol a školských zařízení. Počítá se zvýhodněním na děti mateřských škol. Zohledněny jsou také vyšší jednotkové náklady spojené s nepedagogickou prací ve speciálních školách a třídách, kde bude navrhnut dvojnásobný výnos na žáka. Na dítě v dětském domově se navrhuje dokonce devítinásobný výnos.

Tato opatření zajistí, že obce zřizující školy vzdělávající děti nebo žáky s vyššími nároky na vzdělávání budou mít odpovídající podporu. Pro učitele nový systém přinese jistotu a stabilitu. Prostředky rozpočtované ze státního rozpočtu na platy učitelů budou využity pouze na financování pedagogické práce a nebude docházet k přesunům za účelem dofinancování práce nepedagogické.

Objem prostředků pro obce a kraje na nepedagogické pracovníky, jako jsou školníci, kuchařky či administrativní pracovníci, je garantován automatickou valorizací spojenou s výnosem z daní v souladu s ekonomickým vývojem.

Nový model vytvoří předpoklady pro odbřemenění ředitelů malých škol a školských zařízení od provozních starostí, jako je zajišťování účetnictví, úklidu či údržby, pokud dané činnosti budou centralizovány u zřizovatele.

MŠMT si od této změny slibuje vyšší stabilitu a předvídatelnost financování, které umožní lépe podporovat školy, optimalizovat provozní náklady a investovat do kvality vzdělávání. Nový systém financování školství bude spuštěn od 1. ledna 2026.

Zákon upravuje pouze převod financování, pracovně-právních vztahů se novela netýká, v této oblasti není nutné nic měnit. Nepedagogičtí pracovníci mohou i nadále zůstat zaměstnanci školy a kromě zdroje financování se nic nezmění.

Je rovněž možné, aby některé nepedagogické pracovníky zaměstnávala přímo obec jakožto zřizovatel, typicky např. pracovníky úklidu, údržby či správy budov, IT techniky atp. Třetí možností je zajištění nepedagogické práce dodavatelsky na základě uzavření smlouvy s dalším subjektem, a to buď u jiné organizace zřizované stejným zřizovatelem (např.

Zde je třeba zejména nastavit komunikaci mezi zřizovatelem a ředitelem zřizované organizace - školy a školského zařízení. Dosavadní financování nepedagogické práce ve školách je založeno na počtech tříd, zatímco návrh je založen na počtech dětí a žáků ve školách či vybraných školských zařízeních.

Tedy jinak řečeno, peníze na stravování jdou zřizovateli na každé dítě v MŠ či žáka ZŠ nebo SŠ a dostane je v celkovém výnosu školského RUD, bez ohledu na to, zda se dítě nebo žák v zařízení školního stravování stravuje. Dále pak bude záležet, jak je školní stravování v obci organizováno - zda má každá škola svou školní jídelnu, nebo je školní jídelna společná pro více organizací, nebo zda stravování zajišťuje jiný subjekt.

Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změna se týká platů školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků.

Krajům a obcím by se příjmy z daňových výnosů měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.

Podle kritiků budou slíbená navýšení nedostatečná. Krajům bude podle předsedkyně senátorů ANO Jany Mračkové Vildumetzové chybět v příštím roce na mzdy nepedagogických pracovníků ve školách 1,2 až 1,5 miliardy korun.

Mezi pozitivně hodnocené změny v novele patří financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách ze státního rozpočtu a zakotvení funkce sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude pomáhat školám například s řešením šikany, nebo učitele pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Podle něj má pomoci i odstranit sociální nerovnosti a bariéry ve vzdělávacím systému. Místo rovnostářského přístupu bude možné více podpořit školy se sociálně znevýhodněnými žáky nebo větším počtem nadaných žáků, stejně tak zachovat školy z hlediska jejich dostupnosti, uvedl ministr.

Novela je podle Beka zároveň reakcí na demografický pokles. V příštích deseti letech podle něj poklesne populace ve věku do dvaceti let o patnáct procent, počet dětí v mateřských školách klesne o pětinu.

Školské odbory doufaly, že Senát vyjme z novely školského zákona převod financování nepedagogů na obce a kraje, uvedl jejich šéf František Dobšík. Obce s nižšími daňovými výnosy nebudou podle odborů schopné zajistit odpovídající podmínky, což povede k nežádoucím rozdílům mezi školami, sdělil.

Převod placení nepedagogů a takzvaných ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele kritizuje Sdružení místních samospráv (SMS ČR), řekla jeho mluvčí Šárka Kuželová. Převod takzvaných ostatních neinvestičních výdajů vnímá negativně i nezisková organizace EDUin.

Tyto peníze používají školy třeba na nákup učebnic, školních pomůcek nebo další vzdělávání učitelů. Dochází tím k principiálně velmi nebezpečnému prolomení zásady, že vše, co jde za výukou, hradí stát. To může být do budoucna velmi zneužitelným precedentem,“ míní programový ředitel organizace Miroslav Hřebecký.

SMS ČR vadí i spojování malých škol jedné obce. Změnu vnímá sdružení jako zásah do práva na samosprávu. Ministerstvo podle něj dostatečně nevysvětlilo dopady, jaké může změna přinést, zřejmá není podle sdružení ani finanční úspora.

Jedním z největších pozitiv novely je podle Hřebeckého naopak zavedení možnosti dát víc peněz školám, které vzdělávají například víc dětí ze sociálně slabších rodin. Ocenil i to, že má novela zajistit financování školních psychologů a speciálních pedagogů nebo ukotvit pozici sociálního pedagoga, což vítá i předsedkyně neziskové organizace SOFA Lenka Felcmanová. Organizace Učitel naživo ocenila i systémovou podporu provázejících učitelů, kterou novela přináší.

„Asociace krajů České republiky (AKČR) dlouhodobě upozorňuje na zásadní rizika a negativní dopady plánované změny financování nepedagogických pracovníků ve školství, kterou připravilo ministerstvo prostřednictvím novely školského zákona. Změnu financování nepedagogických pracovníků ze státní úrovně na obce a kraje, která vznikla na poslední chvíli, považuje AKČR za nesystémový krok, jenž může vážně destabilizovat chod škol a školských zařízení v regionech,“ uvedla asociace.

Její předseda a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) tvrdí, že stát se touto novelou fakticky zbavuje odpovědnosti za financování škol. „Zkušenosti s obdobnými zásahy do rozpočtů obcí a krajů, bez předchozí dohody a odpovídající kompenzace, byly opakovaně negativní. Tento návrh ohrožuje zejména platy a jistotu pracovníků, bez nichž školy nemohou fungovat,“ tvrdí.

Zástupci krajů připomněli, že i prezident Petr Pavel při únorovém jednání s hejtmany řekl, že změna financování nepedagogických pracovníků není dobře připravená, a přirovnal ji k digitalizaci stavebního řízení, která skončila fiaskem. „Apelujeme na pana prezidenta, aby zvážil nepodepsání těchto změn. Financování nepedagogů považujeme za krok špatným směrem,“ zdůraznil Holiš.

Asociace krajů je podle něj připravena hledat řešení, která zajistí stabilitu financování a jasná pravidla odpovědnosti mezi státem a územními samosprávami.

Platy nepedagogických pracovníků dnes často pod úrovní minimální mzdy začínají. To není pro tyto profese systémové ani spravedlivé. EDUin proto apeluje na vládu, aby platy nepedagogů dorovnala. A to ještě předtím, než dojde ke změně financování na zřizovatele. A to z toho důvodu, aby právě zřizovatelé už dostali finance spočítané na novou výšku platů.

Zřizovatelé totiž budou mít ze zákona povinnost vyplácet nepedagogickým pracovníkům alespoň zaručenou mzdu (ta je pro ně aktuálně 20 800 korun). Od státu ale dostanou peníze podle platných tabulek, které jsou pod touto hranicí.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu: „Fakt, že vládní platové tabulky nepedagogů jsou z nemalé části pod hranicí minimální mzdy, kterou stejná vláda stanovuje a od ledna 2025 ji chce znovu zvyšovat, je sám o sobě na pováženou.

Přehled klíčových dat a událostí

Datum	Událost
Září 2025	Infoservis speciál - online odborná debata
Květen - Prosinec 2025	Metodické konzultace středního článku v regionech
Září - Říjen 2025	Konference ve všech krajských městech
1. 1. 2026	Spuštění nového systému financování školství

tags: #zvýšení #platu #nepedagogických #pracovníků #školství

Oblíbené příspěvky:

• Povinnosti a práva po rodičovské dovolené
• Osvc: Odpočet na dítě v ČR
• Platy ve státní správě
• Zdravotní pojištění a OSVČ
• Propuštění z vazby: Vzor a právní aspekty