I při pobytu v zahraničí vám může vzniknout nárok na důchod nebo jinou dávku ze sociálního zabezpečení. Je však potřeba, abyste si ověřili, jaké jsou podmínky pro její přiznání v zemi, kde pracujete nebo žijete. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vám může poskytnout kontakty na příslušné zahraniční instituce, ale neposkytuje konkrétní informace o nároku na dávky v zahraničí.

Před odjezdem do zahraničí (hlavně pokud tam jedete pracovat) si vždy ověřte, jaká jsou pravidla pro platby pojistného a čerpání dávek v dané zemi. ČSSZ vám pomůže určit, jakými pravidly se v oblasti sociálního zabezpečení budete vy (váš zaměstnavatel) řídit. Níže naleznete obecné shrnutí hlavních pravidel, ale doporučujeme, abyste se seznámili s podrobnějšími informacemi podle uvedených odkazů. Obsahují detaily, které mohou být pro vás důležité a bez kterých dávku nedostanete.

Všechny potřebné tiskopisy a žádosti naleznete na ePortále ČSSZ nebo pod odkazy níže nebo v detailnějších informacích k jednotlivým dávkám či situacím.

Evropská unie (EU)

Česká republika je od 1. května 2004 členským státem Evropské unie (EU). Jedním ze základních principů EU je právo občanů na volný pohyb (migrace). Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany států EU tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v kterémkoli státě EU.

Nejdůležitějšími právními předpisy upravující sociální zabezpečení jsou tzv. koordinační nařízení - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009. Tato koordinační nařízení platí pro všechny státy Evropské unie a dále také pro Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko, Island a nadále i pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Koordinace sociálního zabezpečení EU nemá jednotnou sociální politiku (to znamená, že jednotlivé členské státy nemají stejné dávky a příspěvky a neposkytují je ve stejné výši), je však nutná vzájemná koordinace. Koordinace vychází ze čtyř principů, které pro vás v oblasti sociálního zabezpečení znamenají, že jako migrující osoba (tzn. žijící anebo pracující v jiném členském státě EU):

• máte stejná práva a povinnosti jako osoby žijící v daném státě EU,
• budete pojištěni pouze jednou a to podle pravidel, která se v oblasti koordinace používají,
• doby pojištění pro vznik nároku na důchod anebo jinou dávku se vám započtou,
• dávka sociálního pojištění vám bude vyplacena do členského státu EU, ve kterém bydlíte.

Podrobnější informace související s Brexitem, tedy s ukončením členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v EU, najdete na webu MPSV nebo ČSSZ.

Mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení

Hlavním účelem mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení je, aby vám zajistily práva a nároky na důchody či jiné dávky v případě, že pracujete nebo jste pracovali v jednom nebo ve více smluvních státech.

Důchody ze zahraničí (z Evropské unie anebo ze smluvních států)

Podmínky pro přiznání a výplatu důchodu jsou v každém z těchto států jiné. Pokud žijete v zahraničí, musíte se vždy obrátit na místní instituce sociálního zabezpečení pro konkrétní informace. ČSSZ poskytuje informace pouze k důchodům v České republice.

Pokud jste kromě České republiky nějaký čas také žili či žijete v zahraničí a pracovali jste tam (platili pojistné), může vám v České republice vzniknout nárok na:

• tzv. plný důchod - bude vám přiznán za podmínky, že jste splnili potřebnou dobu pojištění pro nárok na důchod podle českých právních předpisů. Není tedy nutné, aby ČSSZ přihlížela k pojištění získanému v jiném státě.
• tzv. dílčí důchod - pro vznik nároku na důchod se přihlédne i k době pojištění, kterou jste odpracovali v jiném státě. V tomto případě se vám bude z našeho sociálního systému vyplácet pouze „díl“ (proto „dílčí důchod“), za doby pojištění, které jste získali v České republice a další „díl“ budete dostávat ze sociálního systému jiného státu.

Žádost o důchod

Žádost nebudete sepisovat v každém členském státě Evropské unie anebo ve smluvním státě zvlášť. Žádost podáte ve státě, kde bydlíte, nebo jste naposledy pracovali nebo podnikali. V České republice podáte žádost na okresní správě sociálního zabezpečení. V žádosti uvedete informace o dobách zaměstnání v jiných státech. Instituce jednotlivých členských států si mezi sebou předají potřebné údaje a podklady. Od každého ze států vám přijde rozhodnutí o nároku na důchod a jeho výši.

Buďte připraveni na to, že mezistátní důchodové řízení je delší než standardní vnitrostátní řízení. Pokud budete komunikovat s jakoukoli institucí, nezapomeňte uvádět své identifikační údaje (jméno, příjmení, rodné příjmení, datum narození a zejména číslo pojištění - například v České republice je to rodné číslo).

Výplata důchodu do zahraničí

ČSSZ vyplácí důchody do zahraničí. Platby probíhají prostřednictvím České národní banky. Výplatu do zahraničí je možné zasílat na bankovní účet (u zahraniční i české banky), mezinárodní poštovní poukázkou (do Polska) a v některých případech i bankovním šekem.

Potvrzení o žití

Potvrzení o žití je formulář, který slouží k ověření, že příjemce důchodu je naživu. Pokud bydlíte v zahraničí, je třeba Potvrzení o žití zasílat, aby vám ČSSZ mohla vyplatit váš důchod. Formulář „Potvrzení o žití“ musí být vždy vlastnoručně podepsán a váš podpis na něm úředně ověřen. Formulář Potvrzení o žití najdete v různých jazykových variantách na ePortále ČSSZ.

Dávky v nemoci a mateřství v EU

Vyplácení dávek v nemoci a mateřství se řídí předpisy toho členského státu, ve kterém jste pojištěni. Pokud jste pojištěni v jiném státě EU než v České republice, ČSSZ vám může poskytnout pouze kontakty na zahraniční instituce.

Nemocenské

Pokud jste pojištěni v České republice, zdržujete se v jiném členském státě a onemocníte, navštívíte lékaře v tom státě, ve kterém se zdržujete. Necháte si vystavit potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. To pak zašlete svému zaměstnavateli v ČR. Pokud jste podnikající osoba (OSVČ), posíláte potvrzení přímo na okresní správu sociálního zabezpečení.

Všechny tiskopisy naleznete na ePortále ČSSZ. Pokud předpokládáte, že nebudete moci chodit do zaměstnání déle než 14 dní, zašlete také tiskopis Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU. Při karanténě je postup stejný, potvrzení o karanténě vám musí vystavit lékař ve státě, ve kterém pobýváte.

Peněžitá pomoc v mateřství

Pokud žádáte o peněžitou pomoc v mateřství z České republiky a jste v zahraničí (EU), vyplníte tiskopis Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při bydlišti/pobytu v zahraničí. K žádosti přiložíte také lékařskou zprávu o předpokládaném dni porodu a zašlete ji svému zaměstnavateli. Pokud jste podnikající osoba (OSVČ), zašlete žádost na okresní správu sociálního zabezpečení.

Po narození dítěte musíte zaměstnavateli zaslat jeho rodný list (pokud jste OSVČ, zašlete rodný list dítěte přímo okresní správě sociálního zabezpečení).

Ošetřovné

Vyplníte tiskopis Žádost o ošetřovné při vzniku potřeby ošetřování (péče) v jiném členském státě EU. K tiskopisu přiložíte v zahraničí vydané potvrzení o tom, že musíte o někoho blízkého pečovat. Tiskopis zašlete svému zaměstnavateli, ten ho předá okresní správě sociálního zabezpečení, která rozhodne o ošetřovném.

Otcovská

Vyplníte formulář Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou). Pokud Vaše dítě není občanem České republiky, musíte k žádosti přiložit i kopii rodného listu dítěte (překlad rodného listu není třeba).

Dlouhodobé ošetřovné

Pokud se staráte o svého příbuzného nebo někoho, s kým žijete v jedné domácnosti, vyplníte formulář Žádost o dlouhodobé ošetřovné. Se žádostí musíte zaslat také lékařskou zprávu o potřebě ošetřování, ve které bude uvedeno, jak dlouho byla osoba v nemocnici (nejméně 4 dny) a že bude potřebovat péči alespoň 30 dní. Tiskopis zašlete svému zaměstnavateli, ten ho předá okresní správě sociálního zabezpečení, která rozhodne o ošetřovném.

Občan jiného státu EU bydlící v ČR

Pokud jste občanem jiného státu EU a bydlíte v České republice a onemocníte, navštívíte lékaře v České republice a necháte si vystavit elektronickou neschopenku. Lékař vám vydá Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti. V potvrzení uvede, jaká bude předpokládaná doba nemoci. Potvrzení zašlete zaměstnavateli i příslušnému úřadu ve vašem státě, který vám bude nemocenské vyplácet.

Práce OSVČ v zahraničí

Živnostníci jako osoby samostatně výdělečně činné mají podle platné evropské legislativy široké možnosti poskytovat své služby v jiných členských státech EU.

Přeshraničním poskytnutím služeb OSVČ je např. situace, kdy český zedník vyjede do Rakouska, aby tam opravil dům. Přeshraniční poskytnutí služby je ale třeba přísně odlišit od usazení, při kterém osoba trvale podniká v cizím státě, např. formou pobočky zřízené podle zákonů daného státu nebo získání tamního živnostenského oprávnění. Základními rysy přeshraničního poskytování služeb jsou dočasnost a příležitostnost. V praxi to znamená, že těžiště zájmů OSVČ musí nadále zůstat v ČR a své služby může poskytovat pouze jednorázově a nepravidelně. Tak český kadeřník nemůže každý pátek dojíždět k zákaznicím do Polska, ale tesař z Plzně může přijmout zakázku v Německu, která bude vyžadovat půl roku práce.

S naším vstupem do EU se radikálně změnily podmínky nejenom v oblasti cestování, ale také podnikání a zaměstnávání. Na základě zákona o volném pohybu služeb není žádný problém odjet položit dlažbu či upravit zahradu třeba do Rakouska.

Klíčové přitom není, pro koho v danou chvíli budete pracovat, ale v jakém státě. Podstatné pro posouzení režimu, v němž se budete pohybovat je, ve které zemi poskytujete své služby většinově.

Pokud jste šikovný zedník, podlahář, či třeba IT specialista, možná vám je už Česká republika malá a zvažujete pracovní nabídky u našich zahraničních sousedů. Jak je to s možností uplatnit svou živnost třeba v Německu či na Slovensku a co vše je pro to třeba udělat?

Co vše musí v ČR usazená OSVČ splnit, aby mohla v souladu s právem poskytovat své služby v jiném členském státě EU?

Regulované profese jsou ty, kdy je zapotřebí jejich výkon oznámit příslušnému úřadu a doložit určité doklady. Ohlášení je potřeba učinit před prvním poskytnutím služby a platí 1 rok. Tyto dokumenty je pak třeba zaslat příslušnému úřadu, čímž podnikatel splní svou oznamovací povinnost.

Existují však také regulovaná povolání, jejichž výkon může představovat značné riziko pro bezpečnost, zdraví a život lidí; pro ně platí přísnější podmínky. Příslušný orgán hostitelského členského státu může zkontrolovat odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb před prvním poskytnutím.

Pokud jsou vámi vybrané povolání nebo činnosti v členském státě EU regulovány, musíte kontaktovat místní příslušný orgán (například řemeslné komory), který smí vydat osvědčení o uznání odborné kvalifikace. Vydání osvědčení je v drtivé většině případů zpoplatněno částkou v řádech desítek či stovek EURO. Může být podmíněno například vámi dodaným potvrzením o vaší kvalifikaci, bezúhonnosti či potvrzením o zdravotní způsobilosti. Někdy je třeba doložit také objednávku od zahraničního subjektu. I nadále pak záleží na místních podmínkách, které stanoví, na jak dlouhou dobu vám získané oprávnění platí.

To, které činnosti jsou či nejsou v zahraničí regulované, nelze obecně stanovit. Liší se to totiž stát od státu. Jestli je vámi zvolená činnost v daném státě regulována, či ne, vám pomohou zjistit v rámci takzvaného Jednotného kontaktního místa.

Určité služby lze poskytovat typicky pouze v provozovně, jaké jsou kosmetické služby, hotelové či restaurační služby, a jak je i výše naznačeno, v takovém případě český živnostenský list zdaleka nedostačuje. Je třeba zažádat o vydání oprávnění k poskytování služeb v hostitelském členského státu.

Podstatnou otázkou pro vyjíždějící pracovníky je, zda si musí v cizí zemi platit sociální a zdravotní pojištění. Platí přitom, že nelze být sociálně a zdravotně pojištěn ve více členských zemích Evropské unie. Rozhodující je opět místo výkonu výdělečné činnosti.

Aby se předešlo komplikacím, je vhodné, aby si OSVČ nechala vystavit formulář E101, jímž doloží příslušnost k sociálnímu systému ČR (vystaví ho Česká správa sociálního zabezpečení, formulář ke stažení zde). Dále by se měl podnikatel ujistit, zda má Evropský průkaz zdravotního pojištění (nová kartička zdravotní pojišťovny).

Doporučujeme také prostudovat příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zjistit, zda poskytovateli služby nevznikne v druhé zemi stálá provozovna a s tím spojená povinnost nechat se registrovat k dani z příjmu v druhé zemi a tuto daň tam odvádět.

Při zaměstnání nebo zahájení podnikání v jiné členské zemi EU je zpravidla nutné splnit oznamovací povinnosti u příslušných institucí v ČR i v příslušné zemi.

Ohledně zdanění příjmů je opět postup jednodušší v případě příležitostného poskytování služby v zahraničí při současném poskytování většinových služeb zde v ČR. Pak se jedná zpravidla o českého daňového rezidenta (daňovými rezidenty jsou ti, kteří mají v Česku bydliště nebo zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce) a v takovém případě se zpravidla vše zahrne do českých příjmů a zde také zdaní. V cizí zemi se pak mohou danit pouze příjmy, které na tomto území získal.

S většinou okolních zemí má ovšem ČR uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění, která brání tomu, aby bylo z některých příjmů zaplacena daň dvakrát. Pokud tedy již podnikatel zaplatil daň v zahraničí, může dojít v rámci českého daňového přiznání například k zápočtu či vynětí ze zdanění. Podnikatel by se měl tedy seznámit s tím, zda má Česká republika s danou zemí sjednanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění či nikoliv a případně, co je jejím obsahem.

Jinou situací je, pokud například poskytovatel služby založí v druhé zemi stálou provozovnu, je s tím spojená povinnost nechat se registrovat k dani z příjmu v druhé zemi a tuto daň tam odvádět.

Tabulka: Povinnosti OSVČ při poskytování služeb v EU

Povinnost	Popis
Ohlášení regulované profese	Před prvním poskytnutím služby, platí 1 rok.
Formulář A1	Potvrzení o příslušnosti k sociálnímu systému ČR.
Evropský průkaz zdravotního pojištění	Pro doložení účasti na zdravotním pojištění.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění	Prostudovat a zjistit, zda nevzniká stálá provozovna.

Souběžný výkon činnosti v ČR a v jiném členském státě

Zvláštní situace může nastat, pokud umělec nepřeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost v ČR a současně začne pracovat jako zaměstnanec v jiném členském státě. Pokud má dotyčná osoba bydliště v ČR, je třeba kontaktovat OSSZ v místě bydliště, které by umělec měl oznámit začátek souběžného výkonu zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost na území dvou nebo více členských států a požádat ji o určení státu, jehož pojistným předpisům bude v takové situaci podléhat - formulář A1. Na základě této žádosti následně bude rozhodnuto o jeho příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení.

Situaci zaměstnanců i OSVČ kteří jsou vysláni nebo vykonávají činnost současně na území dvou nebo více členských států EU, EHP a Švýcarska vymezují koordinační nařízení EU (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

Praktické tipy pro OSVČ pracující v zahraničí

1. Zahraniční zakázky a administrativa:

• Zahraniční zakázky mohou být atraktivní z pohledu vyššího výdělku, profesního růstu i diverzifikace.
• Musíte však počítat s trochou administrativy, novými daňovými povinnostmi a kurzovým rizikem (nepředvídatelnými změnami směnných kurzů).

2. Registrace k DPH:

• Pokud nejste plátce DPH, ale své služby nebo produkty prodáváte plátci DPH z jiné země EU (nebo od něj během kalendářního roku přijmete zboží v hodnotě > 326 000 Kč nebo služby v jakékoliv hodnotě), musíte si podat přihlášku k registraci jako identifikovaná osoba na finanční úřad.
• Jako identifikovaná osoba nemáte nárok na odpočet DPH na vstupu.

3. Fakturace do zahraničí:

• V první řadě myslete na to, že klient musí vašim fakturám rozumět. Ve Fakturoidu můžete fakturovat v řadě různých jazyků.
• Faktura do zahraničí má také více povinných náležitostí než ta česká. Nezapomeňte uvést IBAN a SWIFT a směnný kurz.

4. Zdanění příjmů ze zahraničí:

• Všechny vaše příjmy, ať už jsou z ČR nebo ze zahraničí, byste měli zahrnout do svého daňového přiznání v ČR.
• Na stránkách Ministerstva financí si ověřte, jestli existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a zemí klienta.

5. Povinnost notifikace ve vybraných zemích:

• V některých zemích se OSVČ povinně nahlašují prostřednictvím národního online systému, který je určen pro evidenci vyslaných pracovníků.
• Ohlášení se provádí nejpozději před samotným výkonem činnosti v hostitelské zemi - jedná se o Belgii, Dánsko a Nizozemsko. Ve Švýcarsku se ohlašuje minimálně 8 dní předem.

6. Sociální a zdravotní pojištění:

• V oblasti sociálního a zdravotního pojištění je nutné, aby OSVČ měla potvrzený formulář A1 (žádost o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení), který vydává na základě splnění podmínek místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

7. Ohlášení kvalifikace:

• Poskytuje-li OSVČ přeshraniční služby v oblasti regulovaných profesí, je třeba tuto činnost ohlásit před samotným výkonem v hostitelské zemi na příslušném úřadu a doložit náležitými dokumenty s překladem do příslušného jazyka.
• Ohlášení kvalifikace platí jeden rok a jestliže po tomto období dojde k dalšímu poskytnutí přeshraniční služby, je nutné znovu ohlášení zaslat.

8. Zdanění:

• OSVČ musí věnovat pozornost dani z příjmu, kdy je třeba se řídit nejen českým zákonem, ale také příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, kterou má Česká republika uzavřena s hostitelskou zemí.
• Pozor však na zvláštnosti v zákoně (§10 až 10i zákona o DPH), např. služby vztahující se k nemovitostem. V těchto případech je uvedeno, kde je místo plnění DPH.

9. Speciální požadavky:

• Existují EU země, kde jsou aplikovány další speciální požadavky nebo podmínky, se kterými se OSVČ poskytující přeshraniční služby může setkat.
• Jedná se např. o srážkovou daň pro stavební práce v Německu, speciální karty na staveništi ve Švédsku nebo povinné pojištění odpovědnosti pro zednické činnosti při stavbě nového objektu v Rakousku.

Tip: S prací v zahraničí se často pojí také nutnost najít si zde bydlení. Jak jsme výše uvedli, spolehlivé informace o poskytování služeb v rámci Evropské unie poskytuje takzvané Jednotné kontaktní místo. Jeho účelem je zprostředkovávat informace pro zájemce o podnikání a podnikatele. Kontaktní místa jsou umístěna na obecních živnostenských úřadech magistrátních měst v sídlech krajů a na dvou místech v Praze.

tags: #osvc #prace #v #zahranici #podminky

Oblíbené příspěvky:

• Jak odvolat plnou moc?
• Pracovní Zkušenost v KFC: Brigádnická Recenze
• FAQ pohovoru
• Praktické využití motivačních rozhovorů
• Jak napsat motivační dopis