Nemocenská ve výpovědní lhůtě ze strany zaměstnance: Podmínky a práva
Ukončení pracovního poměru bývá pro mnohé zaměstnance náročným obdobím. Situace se může dále zkomplikovat, pokud během výpovědní doby nastane pracovní neschopnost. Co taková situace znamená z právního hlediska? Pokud jste na neschopence, platí vám nejdříve váš zaměstnavatel a poté dostáváte nemocenské dávky. Jak to ale funguje v případě, že zaměstnavatele nemáte? Kdy máte nárok na nemocenskou v tomto případě a kdy vám náleží i náhrada mzdy?
Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu. Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.
Vysvětleme si, jak to funguje s výpovědí v případě nemocenské. Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď. Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské.
Pokud vám zaměstnavatel doručí výpověď, začíná běžet tzv. výpovědní doba. Výpovědní doba má chránit především vás jako zaměstnance. Dává vám časový prostor najít si nové zaměstnání dřív, než vám přestane plynout příjem. Na druhou stranu, výpovědní doba může být užitečná i pro zaměstnavatele. Má čas hledat za vás náhradu, případně zajistit předání agendy.
Nalijme si ale čistého vína - v praxi jde často o období, které je pro obě strany spíš nepříjemné. Vy víte, že ve firmě končíte, a zaměstnavatel vás už do budoucna nepočítá. Pokud během výpovědní doby onemocníte, máte nárok na nemocenské dávky stejně jako v jakémkoli jiném období pracovního poměru.
Nárok na náhradu mzdy a nemocenské dávky
Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky. V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti.
Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění. Nemusíte se bát, že by vás výpověď o tyto dávky připravila. Po celou dobu výpovědní lhůty jste totiž stále nemocensky pojištěni a zaměstnavatel za vás i nadále odvádí pojistné.
Ochranná lhůta po skončení pracovního poměru
Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky. I v takovém případě můžete mít na nemocenské dávky nárok - pokud totiž onemocníte do 7 kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru, uplatní se tzv. ochranná lhůta.
Ve všech těchto případech už zaměstnavatel nehraje žádnou roli - nevyplácí vám náhradu mzdy ani jinou kompenzaci. Dávky vám posílá přímo stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení. Zaměstnanci mohou pobírat nemocenskou i po skončení zaměstnání, podmínkou je nástup na nemocenskou ještě během trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě.
Zatímco náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, náleží pouze za dobu trvání pracovního poměru, tak nemocenskou lze pobírat i po skončení zaměstnání. Nemocenská náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.
Ochranná lhůta je přitom stejně dlouhá, ať už došlo k ukončení pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na délku ochranné lhůty pro nárok na nemocenskou.
Příklad: Paní Zuzaně skončí pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou koncem července. I pro paní Zuzanu platí sedmidenní ochranná lhůta pro nárok na případnou nemocenskou. Ochranná lhůta platí i v těchto případech, zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu určitou nejsou nijak znevýhodněni.
Ochranná lhůta platí i pro zaměstnání na zkrácený úvazek. Podmínky pro nárok a výpočet nemocenské jsou stejné u zaměstnání na plný úvazek i u zaměstnání na zkrácený úvazek. Při práci na zkrácený úvazek je však hrubá měsíční mzda nižší než by byla v případě zaměstnání na plný úvazek, takže nemocenská ze zkráceného úvazku je z tohoto důvodu nižší než ze zaměstnání na plný úvazek. Částka nemocenské totiž závisí na výši rozhodného předchozího příjmu. Čím vyšší mzda, tím vyšší případná nemocenská.
Z důvodu nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě samozřejmě nedochází k nějakému znevýhodnění při samotném výpočtu nemocenské. Ve výpočtu nemocenské nehraje roli, zdali se na nemocenskou nastupuje během trvání pracovního poměru nebo až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě.
Pracovní neschopnost ve výpovědní době
Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.
Představte si situaci, kdy jste dostali výpověď a během výpovědní doby onemocníte. Pokud jste v pracovní neschopnosti ve chvíli, kdy by měla výpovědní doba skončit, dojde k jejímu přerušení.
Příklad: Máte dvouměsíční výpovědní dobu, která má skončit 30. června. Jenže 27. června onemocníte. Do konce výpovědní doby tedy zbývají tři dny. V takovém případě výpověď neskončí 30. června, ale až po uzdravení - konkrétně uplynutím těch tří dnů, které zbývaly. Pokud se uzdravíte třeba 4. července, pracovní poměr skončí 7.
Jiná situace ale nastane, pokud vaše neschopenka skončí dřív, než výpovědní doba. Například když onemocníte 20. června jen na týden a výpovědní doba má skončit 30. června, tak pracovní poměr skončí v tom původním datu. A pokud si přejete, aby pracovní poměr skončil v původním termínu i navzdory tomu, že jste v době jeho ukončení nemocní, můžete to zaměstnavateli jednoduše oznámit.
Můžete to udělat písemně, ústně nebo i mlčky - například tím, že se nijak neozvete a se skončením pracovního poměru souhlasíte. Druhou možností je, že onemocníte až po skončení výpovědní doby, kdy už pracovní poměr skončil.
Zaměstnanec může pracovní poměr ukončit kdykoli, tedy i v době pracovní neschopnosti. Pro ukončení pracovního poměru platí standardní pravidla, tj. je potřeba zaměstnavateli doručit písemnou výpověď a pracovní poměr skončí uplynutím dvou měsíců počítaných od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď zaměstnavateli doručena. Podání výpovědi zaměstnancem je však krajní řešení.
Obecně platí, že v době pracovní neschopnosti zaměstnanec nemá povinnost vykonávat práci, resp. pokud v souvislosti s takovou prací pobírá dávky nemocenského pojištění nebo náhradu mzdy, práci ani vykonávat nesmí. Během pracovní neschopnosti může zaměstnanec vykonávat práci jinou, pokud se takové práce jeho pracovní neschopnost netýká. Záleží však na tom, jak se zaměstnanec se svým zaměstnavatelem dohodne, zaměstnanec nemůže být k výkonu práce nucen.
Nemocenské dávky můžete pobírat nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a to i tehdy, pokud v průběhu této doby váš pracovní poměr zanikne.
Výjimky z ochranné doby
Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec chráněn a zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď. Výjimku z pravidla však představuje zkušební doma, hrubé porušení pracovních povinností či pravidel nemocenské, zrušení podnikatelské činnosti zaměstnavatele nebo jeho přestěhování.
Výpověď i během vaší neschopenky můžete dostat pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří). Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.
Výpočet nemocenské
V tabulce máme vypočtenu nemocenskou u různých mezd dle výpočtové formule letošního roku. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý výpočet nemocenské je zvýhodněn, tak máme vypočtenu nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní, vždy až od 15. dne pracovní neschopnosti.
| Hrubá mzda | Nemocenská za 30 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 60 dní (v závorce průměr na den) | Nemocenská za 90 dní (v závorce průměr na den) |
|---|---|---|---|
| 20 000 Kč | 11 170 Kč (372 Kč) | 23 404 Kč (390 Kč) | 36 214 Kč (402 Kč) |
| 30 000 Kč | 16 746 Kč (558 Kč) | 35 098 Kč (585 Kč) | 54 298 Kč (603 Kč) |
| 40 000 Kč | 22 324 Kč (744 Kč) | 46 778 Kč (780 Kč) | 72 368 Kč (804 Kč) |
| 50 000 Kč | 27 378 Kč (913 Kč) | 57 366 Kč (956 Kč) | 88 746 Kč (986 Kč) |
| 60 000 Kč | 31 086 Kč (1 036 Kč) | 65 142 Kč (1 086 Kč) | 100 782 Kč (1 120 Kč) |
| 70 000 Kč | 34 824 Kč (1 161 Kč) | 72 964 Kč (1 216 Kč) | 112 864 Kč (1 254 Kč) |
| 80 000 Kč | 36 828 Kč (1 228 Kč) | 77 166 Kč (1 286 Kč) | 119 376 Kč (1 326 Kč) |
| 100 000 Kč | 40 536 Kč (1 351 Kč) | 84 942 Kč (1 416 Kč) | 131 412 Kč (1 460 Kč) |
| 120 000 Kč | 44 244 Kč (1 475 Kč) | 92 718 Kč (1 545 Kč) | 143 448 Kč (1 594 Kč) |
| 150 000 Kč | 48 266 Kč (1 609 Kč) | 101 138 Kč (1 686 Kč) | 156 458 Kč (1 738 Kč) |
Přísnější podmínky pro starobní důchodce: Nárok na nemocenskou mají při splnění podmínek i pracující starobní důchodci. Mohou však pobírat nemocenskou nejdéle 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání. Pro pracující starobní důchodce tedy neplatí ochranná lhůta a po skončení zaměstnání nemají na nemocenskou nárok.
6 nejčastějších nemocí z povolání v Česku: Co byste měli vědět!
Výpovědní doba a její prodloužení
Při podání výpovědi běží dvouměsíční výpovědní doba, která dle § 51 zákoníku práce začíná běžet dnem, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně a končí dnem, který se s tím dnem číslem shoduje. I během této výpovědní lhůty může být zaměstnanec v pracovní neschopnosti.
Pokud vám zaměstnavatel doručí výpověď, začíná běžet tzv. výpovědní doba. Výpovědní doba má chránit především vás jako zaměstnance. Dává vám časový prostor najít si nové zaměstnání dřív, než vám přestane plynout příjem. Na druhou stranu, výpovědní doba může být užitečná i pro zaměstnavatele. Má čas hledat za vás náhradu, případně zajistit předání agendy.
Zákoník práce zakazuje zaměstnavateli dát výpověď zaměstnanci v tzv. ochranné době. Zakázáno je zaměstnavateli dát výpověď ve stanovených případech zaměstnancům, kteří jsou v okamžiku doručení výpovědi v tzv. ochranné době. Bude se jednat o případy, kdy je výpovědní důvod dán, ale existence ochranné doby bude zaměstnavateli v podání výpovědi bránit. Ochranná doba je definována v ust. § 53 zákoníku práce. Zaměstnavateli je zakázáno dát výpověď zaměstnanci, který již je v ochranné době.
V praxi však může nastat i případ, kdy byla zaměstnanci dána výpověď již před počátkem ochranné doby. Takovouto situaci řeší ust. § 53 odst. Pokud tedy okolnost, s níž je spojena ochrana v podobě zákazu výpovědi, nastane až po doručení výpovědi, bude výpověď platná. Právní úprava v ust. § 53 odst. 2 zákoníku práce v těchto případech nestanoví zákaz výpovědi, ale pouze prodlužuje dobu trvání pracovního poměru. Jedná se o výjimku z obecných ustanovení o běhu výpovědní doby.
Pokud uplatní zaměstnavatel vůči zaměstnanci výpověď z pracovního poměru před tím, než zaměstnanci započne ochranná doba, projeví se tzv. stavení výpovědní doby. Jestliže by tak výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, běh výpovědní doby se přerušuje a zbývající část doběhne až po skončení ochranné doby. Výpovědní doba se v takovém případě fakticky prodlužuje a skončí až uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Výjimkou je případ, kdy zaměstnanec prohlásí, že na takovém prodloužení výpovědní doby netrvá. Nejčastěji v praxi se setkáváme s ochrannou dobou v podobě nemoci - dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud zaměstnanec nesouhlasí s podanou výpovědí, měl by podat návrh k soudu, aby o neplatnosti rozhodl. Není přitom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď zaměstnanci, který je v ochranné době.
Uplyne-li poslední den výpovědní doby v ochranné době, dochází ke stavení běhu výpovědní doby. Většinou se jedná o případy, kdy ještě v tento den trvá pracovní neschopnost zaměstnance. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Výpovědní doba se prodlužuje a skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Příklad: Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dne 23. 5. 2024 na dobu 1 týdne a na den 31. 5. 2024 připadl poslední den dvouměsíční výpovědní doby. Výpovědní doba se prodlužuje o 8 dnů (období od počátku pracovní neschopnosti 23. 5. do uplynutí výpovědní doby 31. 5., tedy o 8 dnů). Těchto 8 dnů se přičte ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost, např. 20. 6. 2024. Pracovní poměr skončí teprve dnem 28. 6.
K prodloužení nebo ke stavení výpovědní doby nedochází, jestliže ochranná doba (např. Zákaz se neuplatní v případech, kdy výpověď z pracovního poměru dává zaměstnanec, nebo když se končí pracovní poměr dohodou. V těchto případech ZP nebrání zaměstnavateli skončit pracovní poměr. Zaměstnanec může však podat výpověď kdykoliv, tedy i v ochranné době.
Novela zákoníku práce
Poslaneckou sněmovnou byla schválena 7. března 2025 tzv. flexibilní novela zákoníku práce, jejíž účinnost byla původně očekávána od 1. ledna 2025. Aktuálně novela bude předložena Senátu a následně k podpisu prezidenta. Novela zákoníku práce tak dle důvodové zprávy k zákonu reaguje zejména na to, že pokud zaměstnavatel či zaměstnanec „nestihne“ doručit výpověď druhé smluvní straně do posledního dne kalendářního měsíce, dochází tím k „umělému“ prodloužení pracovního poměru, a to mnohdy za situace, kdy je již pracovněprávní vztah v důsledku výpovědi (nebo okolností, které k ní vedly) zásadně narušen.
Nově by tedy běh výpovědní doby začínal již dnem, kdy byla druhé smluvní straně výpověď doručena a výpovědní doba končí dnem, který se číslem shoduje se dnem, od kterého započal běh výpovědní doby, tj. dnem doručení výpovědi druhé smluvní straně. Není-li takový den v daném měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce. Pokud tedy výpověď bude doručena například dne 13. ledna skončí 2měsíční výpovědní doba 13. března. Pokud by výpověď byla doručena dne 31. prosince, skončí 2měsíční výpovědní doba 28. února (v poslední den měsíce února) s ohledem na to, že v únoru nemůže nastat 31.
tags: #nemocenska #ve #vypovedni #lhute #ze #strany
